33 Odo 481/2002
Datum rozhodnutí: 23.06.2004
Dotčené předpisy: § 237 odst. 1 písm. c) předpisu č. 99/1963Sb.




33 Odo 481/2002

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ivany Zlatohlávkové a soudců JUDr. Blanky Moudré a JUDr. Vladimíra Velenského ve věci žalobkyně M. F., proti žalované pojišťovně a. s., o zaplacení částky 299.947,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu Plzeň město pod sp. zn. 11 C 394/99, o dovolání žalované proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 4. února 2002, č. j. 14 Co 346/2001-110, takto:

I. Dovolání se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Dovolání žalované proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 4. 2. 2002, č. j. 14 Co 346/2001-110, kterým byl v odvoláním napadené části potvrzen rozsudek Okresního soudu Plzeň město ze dne 11. 1. 2001, č. j. 11 C 394/99-85, ve věci samé, není přípustné podle ustanovení § 237 odst. 1 písm. b/ o. s. ř. a nebylo shledáno přípustným ani podle ustanovení § 237 odst. 1 písm. c/ o. s. ř., neboť napadený rozsudek odvolacího soudu nemá po právní stránce zásadní význam (§ 237 odst. 3 o. s. ř.). Dovolatelka otevřela dovolacímu přezkumu otázku výkladu určitého právního pojmu obsaženého ve smluvních ujednáních účastníků, konkrétně v pojistných podmínkách; řešení této otázky však postrádá významový přesah do širšího kontextu soudní praxe, neboť se týká konkrétní smlouvy, popř. dalších smluv, jejichž součástí jsou konkrétní pojistné podmínky, které navíc průběžně podléhají změnám. Výtka dovolatelky, jíž je namítáno nesprávné právní posouzení věci, není opodstatněná, neboť při výkladu sporného právního pojmu postupoval odvolací soud přesně v intencích ustanovení § 35 odst. 2 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů, a nikoli v rozporu s hmotným právem.

Z uvedeného vyplývá, že dovolání žalované směřuje proti rozhodnutí odvolacího soudu, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný. Nejvyšší soud České republiky proto dovolání žalované aniž by se mohl věcí dále zabývat podle ustanovení § 243b odst. 5 věty první a § 218 písm. c/ o. s. ř. odmítl.

O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 243b odst. 5 věty první, § 224 odst. 1 a § 151 odst. 1 o. s. ř., neboť žalovaná, která z procesního hlediska zavinila, že dovolání bylo odmítnuto, na náhradu nákladů řízení nemá právo a žalobkyni v dovolacím řízení žádné náklady nevznikly.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně 23. června 2004

JUDr. Ivana Zlatohlávková, v.r.

předsedkyně senátu