33 Odo 382/2001
Datum rozhodnutí: 26.07.2001
Dotčené předpisy:




33 Odo 382/2001

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl ve věci žalobce J.K., zastoupeného advokátem, proti žalované Č.p., a.s., o zaplacení 337.800,- Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. 24 C 185/95, o dovolání žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 19.října 2000, č.j. 20 Co 201/2000-110, takto:

I. Dovolání žalovaného se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Obvodní soud pro Prahu 1 rozsudkem ze dne 30. 12. 1999, č.j. 24 C 185/95-89, rozhodl, že žalovaná je povinna zaplatit žalobci do 3 dnů od právní moci rozsudku částku 57.185,- Kč s úrokem ve výši 3% od 10.4.1993 do zaplacení a nahradit mu náklady řízení ve výši 5.026,- Kč, z toho částku 2.774,- Kč k rukám jeho zástupce; co do částky 280.615,- Kč s příslušenstvím žalobu zamítl. Oběma účastníkům řízení stanovil povinnost nahradit státu náklady řízení, žalobci částkou 3.334,- Kč, žalované částkou 666 Kč.

K odvolání žalobce Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 19. 10. 2000, č.j. 20 Co 201/2000-110, rozsudek soudu prvního stupně v zamítavém výroku o částce 280.615,- Kč s přísl. ohledně částky 231.990,- Kč s přísl." potvrdil, ohledně částky 28.500,- Kč s přísl." zrušil a řízení zastavil; dále rozsudek soudu prvního stupně v tomto výroku změnil tak, že žalovaná je povinna zaplatit žalobci 20.125,- Kč s 3% úrokem od 10.4.1993 do zaplacení do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku. Konstatoval, že ve vyhovujícím výroku zůstal rozsudek soudu prvního stupně nedotčen. Ve výroku o nákladech řízení mezi účastníky změnil rozsudek soudu prvního stupně tak, že žalovaná je povinna zaplatit žalobci 43.480,- Kč. Ve výroku o nákladech řízení státu změnil rozsudek soudu prvního stupně tak, že žalobce je povinen zaplatit státu 3.080,- Kč a žalovaná 920,- Kč. Žádnému z účastníků odvolací soud nepřiznal právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalobce dovolání, v němž vytkl odvolacímu soudu, že nesprávně zjistil skutkový stav věci a navrhl, aby dovolací soud rozsudek odvolacího soudu zrušil a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení.

Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (§ 10a o. s. ř.) věc projednal podle zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu ve znění účinném do 31.12.2000 dále jen o. s. ř. (srov. Část dvanáctou, Hlavu I, bod 17. zákona č. 30/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony), a dospěl k závěru, že dovolání bylo podáno opožděně.

Podle ustanovení § 240 odst. 1, věty první o. s. ř. účastník může podat dovolání do jednoho měsíce od právní moci rozhodnutí odvolacího soudu u soudu, který rozhodoval v prvním stupni. Podle ustanovení § 240 odst. 2, věty druhé o. s. ř. je lhůta zachována, bude-li dovolání podáno ve lhůtě u odvolacího nebo dovolacího soudu.

Podle ustanovení § 159 o. s. ř. je v právní moci rozsudek, který byl doručen, a který nelze napadnout odvoláním.

V posuzovaném případě bylo zjištěno, že zástupci žalobce JUDr. M. S., advokátu, byl rozsudek odvolacího soudu doručen dne 6. 11. 2000 (§ 49 odst. 1 o. s. ř.) a žalované dne 7. 11. 2000. Rozsudek odvolacího soudu nabyl právní moci dne 7. 11. 2000 a lhůta k podání dovolání uplynula ve čtvrtek 7. 12. 2000. Dovolání žalobce proti rozsudku odvolacího soudu bylo podáno osobně u Obvodního soudu pro Prahu 1 dne 5. 1. 2001.

Jelikož bylo dovolání podáno dne 5. 1. 2001, tedy po marném uplynutí zákonem stanovené lhůty k podání dovolání, jejíž zmeškání nelze prominout (§ 240 odst. 2, věta první o. s. ř.), bylo v souladu s ustanoveními § 243b odst. 4, věty první a § 218 odst. 1 písm. a/ o. s. ř. aniž byl dovolací soud oprávněn se jím blíže zabývat odmítnuto.

Výrok o nákladech dovolacího řízení se opírá o ustanovení § 243b odst. 4, § 224 odst. 1, § 151 odst. 1 a § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalované, která byla v dovolacím řízení úspěšná, žádné náklady v tomto řízení nevznikly a žalobce na jejich náhradu nemá právo.

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně 26. července 2001

JUDr. Ivana Z l a t o h l á v k o v á

předsedkyně senátu