33 Odo 226/2003
Datum rozhodnutí: 29.05.2003
Dotčené předpisy: § 243b odst. 4 předpisu č. 99/1963Sb., § 218 odst. 1 písm. c) předpisu č. 99/1963Sb.




NEJVYŠŠÍ SOUD

ČESKÉ REPUBLIKY

33 Odo 226/2003-72

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl ve věci žalobce J. T., zastoupeného JUDr. V. K., proti žalované N. Z., zastoupené Mgr. I. Č.-P., advokátkou, o zaplacení 130 000 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 6 pod sp. zn. 17 C 30/98, o dovolání žalované proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 15. února 2002, č. j. 19 Co 39/2002-54, takto:

I. Dovolání se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Městský soud v Praze usnesením ze dne 15. 2. 2002, č. j. 19 Co 39/2002-54, odmítl pro opožděnost odvolání žalované proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 6 ze dne 11. 11. 1998, č. j. 17 C 30/98-20, jímž byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobci 130 000 Kč s příslušenstvím, a rozhodnuto o nákladech řízení.

Proti usnesení odvolacího soudu podala žalovaná dovolání.

Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací věc projednal podle občanského soudního řádu ve znění účinném do 31. 12. 2000 dále jen o. s. ř. . Podle ustanovení části dvanácté, hlavy I, bodu 17. zákona č. 30/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, se dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu vydaným přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona (1. 1. 2001) nebo vydaným po řízení provedeném podle dosavadních právních předpisů projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů (tedy podle občanského soudního řádu ve znění účinném do 31. 12. 2000). V posuzovaném případě bylo dovoláním napadené rozhodnutí odvolacího soudu vydáno po řízení provedeném podle dosavadních předpisů, tj. podle o. s. ř. a odvolací soud v tomto smyslu nepochybil, neboť rozsudek soudu prvního stupně, který byl napaden odvoláním, byl vydán dne 11. 11. 1998 (srov. bod 15, části dvanácté, hlavy I. zmiňované novely). Má-li být dovolání posouzeno podle právní úpravy účinné do 31. 12. 2000, je tato úprava rozhodující rovněž pro posouzení včasnosti dovolání.

Dovolací soud dospěl k závěru, že dovolání bylo podáno opožděně.

Podle ustanovení § 240 odst. 1, věty první o. s. ř. účastník může podat dovolání do jednoho měsíce od právní moci rozhodnutí odvolacího soudu u soudu, který rozhodoval v prvním stupni. Podle ustanovení § 240 odst. 2, věty druhé o. s. ř. je lhůta zachována, bude-li dovolání podáno ve lhůtě u odvolacího nebo dovolacího soudu.

Podle ustanovení § 159 o. s. ř. je v právní moci rozsudek, který byl doručen, a který nelze napadnout odvoláním (to platí s ohledem na ustanovení § 167 odst. 2 o. s. ř. rovněž pro usnesení).

V posuzovaném případě bylo zjištěno, že usnesení odvolacího soudu bylo zástupci žalobce, JUDr. V. K., obecnému zmocněnci, doručeno dne 3. 4. 2002 a zástupkyni žalované, JUDr. I. Č. P., advokátce, dne 2. 4. 2002; nabylo tudíž právní moci dne 3. 4. 2002 a lhůta k podání dovolání proti němu uplynula dne 3. 5. 2002. Dovolání žalované proti usnesení odvolacího soudu bylo předáno k poštovnímu doručení jako zásilka č. R 084237 u pošty Praha 6 dne 31. 5. 2002.

Protože dovolání bylo podáno po marném uplynutí zákonem stanovené lhůty k podání dovolání, jejíž zmeškání nelze prominout (§ 240 odst. 2, věta první o. s. ř.), bylo v souladu s ustanoveními § 243b odst. 4, věty první a § 218 odst. 1 písm. a/ o. s. ř. aniž byl dovolací soud oprávněn se jím blíže zabývat odmítnuto.

O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 432b odst. 4, § 224 odst. 1, § 151 odst. 1 a § 142 odst. 1 o. s. ř., když žalovaná nebyla v dovolacím řízení úspěšná a žalobci náklady v souvislosti s dovolacím řízení nevznikly.

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně 29. května 2003

JUDr. Ivana Zlatohlávková, v.r.

předsedkyně senátu