33 Odo 157/2001
Datum rozhodnutí: 25.04.2001
Dotčené předpisy:




33 Odo 157/2001

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl ve věci žalobce JUDr. B.G., CSc., proti žalovaným 1) J.J., 2) P.J., o zaplacení částky 116 657,- Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 9 pod sp. zn. 8 C 200/2000, o dovolání žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 8. ledna 2001 č. j. 62 Co 631/2000-27, takto:

I. Dovolání se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Obvodní soud pro Prahu 9 usnesením ze dne 11. října 2000 č. j. 8 C 200/2000-22 uložil žalobci podle § 43 odst. 1 o. s. ř., aby ve lhůtě deseti dnů od doručení usnesení zaslal soudu ve trojím vyhotovení podání, kterým uvede potřebná skutková tvrzení k doložení svého žalobního nároku. Soud žalobce poučil, že řízení může podle § 43 odst. 2 o. s. ř. zastavit, pokud žalobce vady žaloby neodstraní.

Odvolání žalobce Městský soud v Praze usnesením ze dne 8. ledna 2001 č. j. 62 Co 631/2000-27 odmítl, neboť dospěl k závěru, že není přípustné. Odvolací soud uvedl, že podle § 202 odst. 2 písm. a) o. s. ř. není odvolání přípustné proti usnesení, jímž se upravuje vedení řízení. Takovým rozhodnutím je právě usnesení soudu prvního stupně ze dne 11. 10. 2000.

Proti usnesení odvolacího soudu podal žalobce dovolání, v němž uvedl, že mu soudy tímto nesprávným postupem odňaly možnost jednat před soudem. Navrhl, aby dovolací soud zrušil napadené usnesení odvolacího soudu i usnesení soudu prvního stupně.

Podle ustanovení části dvanácté hlavy I bodu 17 zákona č. 30/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, se dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu vydaným přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona (1. 1. 2001) nebo vydaným po řízení provedeném podle dosavadních právních předpisů projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů (tedy podle občanského soudního řádu ve znění platném do 31. 12. 2000 dále jen o. s. ř."). Tak je tomu i v daném případě, když odvolací soud podle části dvanácté hlavy I bodu 15 zákona č. 30/2000 Sb. o odvolání rozhodoval podle dosavadních právních předpisů.

Nejvyšší soud České republiky (dále jen Nejvyšší soud") jako soud dovolací (§ 10a o. s. ř.) po zjištění, že dovolání bylo podáno včas oprávněnou osobou a že je podle § 238 odst. 1 písm. e) o. s. ř. přípustné, přezkoumal napadený rozsudek odvolacího soudu podle § 242 odst. 1 a 3 o. s. ř. a dospěl k závěru, že dovolání není důvodné.

Nejvyšší soud nejprve zkoumal, zda řízení netrpí vadami uvedenými v § 237 odst. 1 o. s. ř. či jinými vadami, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí odvolacího soudu ve věci *§ 241 odst. 3 písm. b) o. s. ř.*. Takové vady ze spisu nezjistil. Pokud dovolatel uvádí, že je dán dovolací důvod podle § 237 odst. 1 písm. f) o. s. ř., není tato jeho námitka opodstatněná. Podle uvedeného ustanovení a ustanovení § 241 odst. 3 písm. a) o. s. ř. je dovolání důvodné tehdy, byla-li účastníku řízení v průběhu řízení nesprávným postupem soudu odňata možnost jednat před soudem. Námitka dovolatele není odůvodněná již proto, že nesprávný postup soudu by se musel projevit v průběhu řízení a nikoliv rovněž v rozhodnutí, jak tvrdí dovolatel. Navíc v jeho případě postupoval odvolací soud správně. Soud prvního stupně totiž vyzval žalobce k odstranění vad žaloby. Usnesení soudu prvního stupně tedy mělo charakter usnesení, jímž bylo podání vráceno k opravě. Jde o usnesení, proti němuž není odvolání přípustné *§ 202 odst. 2 písm. d) o. s. ř.*. Odvolací soud proto odvolání správně podle § 218 odst. 1 písm. c) o. s. ř. odmítl, aniž ho mohl věcně posoudit. Jeho rozhodnutí je tedy i z hlediska právního posouzení správné a Nejvyšší soud proto podle § 243b odst. 1 věty před středníkem o. s. ř. dovolání zamítl.

O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 243b odst. 4, § 224 odst. 1, § 151 odst. 1 a § 142 odst. 1 o. s. ř., když žalobce nebyl v dovolacím řízení úspěšný a žalovaným žádné náklady dovolacího řízení nevznikly.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně 25. dubna 2001

JUDr. Zdeněk D e s , v.r.

předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Naděžda Solařová