33 Odo 150/2001
Datum rozhodnutí: 25.04.2001
Dotčené předpisy:




33 Odo 150/2001

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl ve věci žalobce J. Š., proti žalovanému Ing. J.M., o zaplacení částky 563 000,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu Brno venkov pod sp. zn. 7 C 191/98, o dovolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 8. dubna 1999 č. j. 38 Co 529/98-29, takto :

I. Dovolání se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Okresní soud Brno venkov rozsudkem ze dne 21. května 1998 č. j. 7 C 191/98-16 žalovanému uložil, aby zaplatil žalobci částku 563 000,- Kč a 19% úrok z prodlení z částky 900 000,- Kč ode dne 1. 5. 1996 do 6. 8. 1996 a 19% úrok z částky 563 000 Kč ode dne 7. 8. 1996 do zaplacení, a rozhodl o náhradě nákladů řízení.

K odvolání žalovaného Krajský soud v Brně jako soud odvolací rozsudkem ze dne 8. dubna 1999 č. j. 38 Co 529/98-29 rozsudek soudu prvního stupně v napadené části, tj. ve výroku o uložení povinnosti žalovanému zaplatit žalobci 300 000,- Kč s úrokem z prodlení ve výši 19 % z částky 300 000,- Kč od 1. 5. 1996 do zaplacení, potvrdil. Ve výroku o náhradě nákladů řízení mez účastníky rozsudek soudu prvního stupně zrušil a v tomto rozsahu mu věc vrátil k dalšímu řízení. Ve zbývající části zůstal rozsudek soudu prvního stupně nedotčen.

Proti výroku rozsudku odvolacího soudu, jímž byl potvrzen rozsudek soudu prvního stupně, podal žalovaný dovolání Podle dovolatele odvolací soud pochybil, pokud na závazkový vztah účastníků aplikoval ustanovení občanského zákoníku, ač se tento vztah řídí zákoníkem obchodním. K projednání daného sporu navíc nebyl věcně příslušný Okresní soud Brno venkov, ale Krajský obchodní soud v Brně. Řízení tedy trpí vadou uvedenou v § 237 odst. 1 písm. a) o. s. ř. Žalovaný navrhl, aby Nejvyšší soud zrušil rozsudek odvolacího soudu i rozsudek soudu prvního stupně a věc postoupil Krajskému obchodnímu soudu v Brně jako soudu věcně příslušnému.

Podle ustanovení části dvanácté hlavy I bodu 17 zákona č. 30/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, se dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu vydaným přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona (1. 1. 2001) nebo vydaným po řízení provedeném podle dosavadních právních předpisů projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů (tedy podle občanského soudního řádu ve znění platném do 31. 12. 2000 dále jen o. s. ř.").

Nejvyšší soud České republiky (dále jen Nejvyšší soud") jako soud dovolací (§ 10a o. s. ř.) konstatoval, že dovolání je opožděné.

Podle § 240 odst. 1 věty prvé o. s. ř. účastník může podat dovolání do jednoho měsíce od právní moci rozhodnutí odvolacího soudu u soudu, který rozhodoval v prvním stupni.

Podle § 211 a § 159 odst. 1 o. s. ř. doručený rozsudek, který již nelze napadnout odvoláním, je v právní moci. Vzhledem k tomu, že rozsudek odvolacího soudu nelze odvoláním napadnout, nabývá tento rozsudek právní moci dnem, kdy byl doručen všem účastníkům řízení. V daném případě byl tento rozsudek doručen oběma účastníkům, resp. jejich zástupcům dne 17. května 1999 (viz č. l. 30 verte). Tohoto dne tedy též nabyl právní moci.

Lhůty určené podle týdnů, měsíců nebo let se končí uplynutím toho dne, který se svým označením shoduje se dnem, kdy došlo ke skutečnosti určující počátek lhůty, a není-li ho v měsíci, posledním dnem měsíce (§ 57 odst. 2 věta první o. s. ř.). Skutečností určující počátek lhůty, byl den, kdy rozsudek odvolacího soudu nabyl právní moci. Ve smyslu tohoto ustanovení tedy lhůta k podání dovolání skončila dnem 17. června 1999 (čtvrtek). Žalovaný však dovolání podal až dne 18. června 1999, tedy opožděně.

Nejvyšší soud proto podle § 243b odst. 4 a § 218 odst. 1 písm. a) o. s. ř. dovolání odmítl.

O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 243b odst. 4, § 224 odst. 1, § 151 odst. 1 a § 142 odst. 1 o. s. ř., když žalovaný nebyl v dovolacím řízení úspěšný a úspěšnému žalobci žádné náklady dovolacího řízení nevznikly.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 25. dubna 2001

JUDr. Zdeněk D e s , v.r.

předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Naděžda Solařová