33 Odo 1253/2006
Datum rozhodnutí: 27.09.2006
Dotčené předpisy: § 237 odst. 1 písm. c) předpisu č. 99/1963Sb.




NEJVYŠŠÍ SOUD

ČESKÉ REPUBLIKY

33 Odo 1253/2006

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ivany Zlatohlávkové a soudců JUDr. Blanky Moudré a JUDr. Václava Dudy ve věci žalobců a) Ing. Z. S., a b) Ing. M. S., proti žalovaným 1) D. O., a 2) P. O., o zaplacení 1,000.000,- Kč s příslušenstvím vedené u Okresního soudu v Jičíně pod sp. zn. 10 C 16/2004, o dovolání žalobců proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 3. května 2006, č. j. 25 Co 640/2005-204, takto:

I. Dovolání se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Dovolání žalobců proti rozsudku Krajského soudu v v Hradci Králové ze dne 3. května 2006, č. j. 25 Co 640/2005-204, kterým byl potvrzen rozsudek Okresního soudu v Jičíně ze dne 27. října 2005, č. j. 10 C 16/2004-176, ve věci samé, není přípustné podle § 237 odst. 1 písm. b/ o. s. ř. a nebylo shledáno přípustným ani podle § 237 odst. 1 písm. c/ o. s. ř., neboť napadený rozsudek odvolacího soudu nemá po právní stránce zásadní význam. V dovolání - jak vyplývá z jeho obsahu - totiž byl přes výslovný odkaz na § 241a odst. 2 písm. b/ o. s. ř. uplatněn výlučně dovolací důvod uvedený v § 241a odst. 3 o. s. ř. mířící na pochybení při zjišťování skutkového stavu věci, který nelze v případě dovolání přípustného podle § 237 odst. 1 písm. c/ o. s. ř. použít (srov. výslovné znění § 241a odst. 3 o. s. ř.); žalobci vytkli odvolacímu soudu pouze nesprávně zjištěný skutkový stav věci ústící v jimi neakceptovatelný závěr, že žalovaní nezmařili uzavření kupní smlouvy, resp. neodmítli podepsat kupní smlouvu, jejíž podmínky byly sjednány ve smlouvě o smlouvě budoucí kupní ze dne 27. 12. 2002. Pokud je v dovolání argumentováno nesprávným právním posouzením dané věci, pak pouze v tom směru, že kdyby odvolací soud nepochybil ve svých skutkových závěrech, musel by návazně dospět k odlišnému právnímu posouzení věci, tedy dovodit, že žalobci mají právo na smluvní pokutu.

Protože dovolání žalobců směřuje proti rozhodnutí, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný, dovolací soud je podle § 243b odst. 5 věty první a § 218 písm. c/ o. s. ř. odmítl.

O nákladech dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 243b odst. 5 věty první, § 224 odst. 1, § 151 odst. 1 a § 146 odst. 3 o. s. ř. za situace, kdy žalovaným, kteří by jinak měli právo na náhradu nákladů dovolacího řízení v tomto řízení žádné náklady nevznikly.

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně 27. září 2006



JUDr. Ivana Z l a t o h l á v k o v á, v. r.

předsedkyně senátu