33 Odo 104/2002
Datum rozhodnutí: 12.04.2002
Dotčené předpisy: § 240 odst. 1 předpisu č. 99/1963Sb.




33 Odo 104/2002

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Kateřiny Hornochové a soudců JUDr. Zdeňka Dese a JUDr. Miloše Šimánka ve věci žalobkyně B., s. r. o., zastoupené advokátem, proti žalovanému Č. s. t. v., k doručení na adresu, o zaplacení částky 353 515,60 Kč, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 6 pod sp. zn. 6 C 363/93, o dovolání žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 21. září 2001 č. j. 58 Co 145/2001-242, takto:

I. Dovolání se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Obvodní soud pro Prahu 6 rozsudkem ze dne 30. června 2000 č. j. 6 C 363/93 - 187 zamítl návrh žalobkyně, aby žalovaný byl uznán povinným zaplatit žalobkyni částku 353 515,60 Kč; uložil žalobkyni zaplatit na znalečném České republice na účet Obvodního soudu pro Prahu 6 částku, jejíž výše bude uvedena v samostatném rozhodnutí soudu, a to do 15 dnů od právní moci tohoto samostatného soudního rozhodnutí, a zároveň rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Obvodní soud pro Prahu 6 usnesením ze dne 7. února 2001 č. j. 6 C 363/93 229 určil, že náklady řízení zálohované Českou republikou činí částku 10 220,80 Kč.

K odvolání žalobkyně Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 21. září 2001 č. j. 58 Co 145/2001-242 rozsudek soudu prvního stupně ve znění doplňujícího usnesení ve výroku o věci samé a ve výroku o nákladech řízení ve vztahu k České republice potvrdil; ve výroku o nákladech řízení mezi účastníky navzájem změnil tak, že žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému na náhradu nákladů řízení částku 26 965 Kč; uložil žalobkyni povinnost zaplatit České republice náhradu nákladů znalečného 375 Kč, a zároveň rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

Proti rozsudku odvolacího soudu podala žalobkyně dovolání. Navrhla, aby dovolací soud zrušil rozsudek odvolacího soudu a vrátil mu věc k dalšímu řízení.

Žalovaný navrhl zamítnutí dovolání, neboť rozhodnutí odvolacího soudu považuje za věcně správné.

Podle ustanovení bodu 17. hlavy I části dvanácté zákona č. 30/200 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, se dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu vydaným přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona (1. 1. 2001) nebo vydaným po řízení provedeném podle dosavadních právních předpisů projednají a rozhodnou podle dosavadních předpisů (tedy podle občanského soudního řádu ve znění platném do 31. 12. 2000 - dále jen o. s. ř. ). Tak je tomu i v daném případě, kdy byl rozsudek odvolacího soudu vydán po řízení provedeném podle dosavadních právních předpisů, tedy podle o. s. ř. ve znění platném do 31. 12. 2000.

Podle bodu 15. hlavy I části dvanácté zákona č. 30/2000 Sb. se totiž odvolání proti rozhodnutím soudu prvního stupně vydaným přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nebo vydaným po řízení provedeném podle dosavadních právních předpisů projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů. V posuzované věci byl rozsudek soudu prvního stupně vydán dne 30. června 2000.

Skutečnost, že dovolání se projedná a rozhodne podle dosavadních právních předpisů mj. znamená, že se podle těchto předpisů posoudí i otázka včasnosti dovolání.

Podle § 240 odst. 1 věty prvé o. s. ř. účastník může podat dovolání do jednoho měsíce od právní moci rozhodnutí odvolacího soudu u soudu, který rozhodoval v prvním stupni.

Podle § 211 a § 159 odst. 1 o. s. ř. doručený rozsudek, který již nelze napadnout odvoláním, je v právní moci. Vzhledem k tomu, že rozsudek odvolacího soudu nelze napadnout odvoláním, nabývá tento rozsudek právní moci dne, kdy byl doručen všem účastníkům řízení. V daném případě byl tento rozsudek doručen zástupci žalobce i žalovanému dne 21. listopadu 2001. Právní moci tedy nabyl dne 21. listopadu 2001. Usnesení Obvodního soudu pro Prahu 6 ze dne 7. února 2001 č. j. 6 C 363/93 229 se ve smyslu § 166 odst. 3 o. s. ř. nedotýká právní moci tohoto rozsudku

Lhůty určené podle týdnů, měsíců nebo let se končí uplynutím toho dne, který se svým označením shoduje se dnem, kdy došlo ke skutečnosti určující počátek lhůty, a není-li ho v měsíci, posledním dnem měsíce. Lhůta k podání dovolání skončila v daném případě v pátek 21. 12. 2001. Žalovaný však podal dovolání k poštovní přepravě až dne 7. 1. 2002.

Nejvyšší soud ČR jako soud dovolací (§ 10a o. s. ř.) proto podle § 243b odst. 4 a § 218 odst. 1 písm. a) o. s. ř. opožděné dovolání odmítl.

O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 243b odst. 4, § 224 odst. 1, § 151 odst. 1 a § 142 odst. 1 o. s. ř., když žalobce nebyl v dovolacím řízení úspěšný a žalovanému žádné náklady dovolacího řízení nevznikly.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně 12. dubna 2002

JUDr. Kateřina Hornochová, v.r.

předsedkyně senátu