33 Nd 42/2012
Datum rozhodnutí: 29.02.2012
Dotčené předpisy: § 14 o. s. ř., § 15a o. s. ř.




33 Nd 42/2012


U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Blanky Moudré a soudců JUDr. Václava Dudy a JUDr. Ivany Zlatohlávkové ve věci žalobce JUDr. T. M., Ph. D. , bytem Praha 9, Sokolovská 232/1253, zastoupeného Mgr. Matějem Harantou, advokátem se sídlem Praha 1, Klimentská 1246/1, proti žalovanému Bytovému družstvu Balabenka se sídlem Praha 9, Sokolovská 230/1252, identifikační číslo 44849362, zastoupenému JUDr. Ivanou Sittkovou, advokátkou se sídlem Praha 4, Medkova 913/48, o určení povinnosti uzavřít smlouvu, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 42 Cm 90/99, o vyloučení soudců Vrchního soudu v Praze, takto:

Soudci Vrchního soudu v Praze JUDr. Eva Keményová, JUDr. Milada Lukáčová, Mgr. Iva Horáková, JUDr. Hana Voclová, JUDr. Stanislav Bernard, JUDr. Milada Uhlířová a JUDr. František Švantner nejsou vyloučeni z projednávání a rozhodování věci vedené u Vrchního soudu v Praze pod sp. zn. 11 Cmo 85/2011.

O d ů v o d n ě n í :
Žalobce v odvolání proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 20. prosince 2010, č. j. 42 Cm 90/1999-228, jímž byla zamítnuta žaloba s návrhem, aby žalovaný byl povinen učinit ve výroku specifikované prohlášení o vymezení jednotek a aby uzavřel se žalobcem ve výroku konkretizovanou smlouvu o převodu vlastnictví k jednotce (bytu), a dále opakovaně i v podáních ze dne 3. 1. 2011 a 20. 2. 2011 vznesl blíže neodůvodněnou námitku podjatosti všech soudců Městského soudu v Praze a Vrchního soudu v Praze. V podání ze dne 14. 11. 2011 doplnil námitku podjatosti o soupis soudců těchto soudů dle seznamů zveřejněných na webových stránkách české justice a odůvodnil ji tak, že na JUDr. Daniela Šťastného a Mgr. Blanku Trávníkovou (která jej nutí ke zpětvzetí žaloby a zneužívá tak své pravomoci) podal trestní oznámení. Podjatost soudce JUDr. Aleše Šťastného je pak dána jeho příbuzenským vztahem s JUDr. Danielem Šťastným. Vůči ostatním v soupisu uvedeným soudcům Městského soudu v Praze a Vrchního soudu v Praze podal též trestní oznámení týkající se jejich jednání kvalifikovaného jako trestný čin zločinného spolčení v jiných věcech, v nichž vystupoval jako účastník řízení. V podání ze dne 12. 12. 2011 pak vyslovil názor, že lhůta pro podání námitky podjatosti byla zachována, neboť rozhodujícím momentem pro její uplatnění byla manifestace jeho přesvědčení, že postup soudců Městského soudu v Praze a Vrchního soudu v Praze naplňuje zákonné znaky trestního činu zločinného spolčení.
Vrchní soud v Praze předložil věc Nejvyššímu soudu České republiky k rozhodnutí o námitce podjatosti soudců JUDr. Evy Keményové, JUDr. Milady Lukáčové a Mgr. Ivy Horákové - členek senátu 11 Cmo, který je podle rozvrhu práce tohoto soudu příslušný věc projednat a rozhodnout, a soudců JUDr. Hany Voclové, JUDr. Stanislava Bernarda, JUDr. Milady Uhlířové a JUDr. Františka Švantnera - členů zastupujícího senátu 6 Cmo téhož soudu.
Všichni tito uvedení soudci se shodně vyjádřili, že nemají žádný poměr k projednávané věci, účastníkům či jejich zástupcům a nejsou jim známy žádné skutečnosti, na základě kterých by bylo důvodné pochybovat o jejich nepodjatosti.
Podle § 14 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen o. s. ř. ) soudci a přísedící jsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je tu důvod pochybovat o jejich nepodjatosti (odst. 1). Důvodem k vyloučení soudce (přísedícího) nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce (přísedícího) v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech (odst. 4).
Podle § 15a o. s. ř. účastníci mají právo vyjádřit se k osobám soudců a přísedících, kteří mají podle rozvrhu práce věc projednat a rozhodnout (odst. 1 věta první). V námitce podjatosti musí být vedle obecných náležitostí (§ 42 odst. 4 o. s. ř.) uvedeno, proti kterému soudci (přísedícímu) směřuje, v čem je spatřován důvod pochybnosti o jeho nepodjatosti, popřípadě kdy se o něm účastník podávající námitku dozvěděl, a jakými důkazy může být prokázán (odst. 3).
Rozhodnutí o vyloučení soudce podle § 14 o. s. ř. představuje výjimku z ústavní zásady, podle níž nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci (čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod). Vzhledem k tomu lze soudce vyloučit z projednávání a rozhodnutí přidělené věci jen výjimečně a ze skutečně závažných důvodů, které mu zcela zjevně brání věc projednat a rozhodnout v souladu se zákonem nezaujatě a spravedlivě.
Nejvyšší soud po posouzení důvodů, v nichž žalobce spatřuje důvod pro vyloučení soudců Vrchního soudu v Praze (vyjmenovaných ve výroku tohoto usnesení) z projednávání a rozhodnutí věci, a s přihlédnutím k obsahu spisu dospěl k závěru, že podmínky ustanovení § 14 odst. 1 o. s. ř. splněny nejsou. Z obsahu spisu nevyplývá žádná skutečnost, která by svědčila o tom, že u uvedených soudců senátů 11 Cmo a 6 Cmo je dán takový poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům, s přihlédnutím k němuž by tu byl založen důvod pochybovat o jejich nepodjatosti, jak má na zřeteli citované ustanovení. Přes výzvu Vrchního soudu v Praze ze dne 29. 3. 2011 s poučením o náležitostech námitky podjatosti, doručenou zástupci žalobce dne 6. 4. 2011, jsou námitky žalobce vůči těmto soudcům obecné, odbývají se v rovině blíže nedoložených souvislostí; žalobce neuvádí žádnou konkrétní skutečnost, v níž spatřuje důvod vedoucí k pochybnosti o jejich nepodjatosti a nezpůsobilosti rozhodnout objektivně o jeho odvolání. Výhrady žalobce k postupu soudců Vrchního soudu v Praze při projednávání jiné jeho věci pak nemohou zakládat způsobilý důvod vyloučení s ohledem na výslovnou dikci zákona (§ 14 odst. 4 o. s. ř.).
Protože nebyly shledány zákonné předpoklady pro rozhodnutí o vyloučení výše uvedených soudců Vrchního soudu v Praze z projednávání a rozhodování věci, nebylo námitce podjatosti, kterou vznesl žalobce, vyhověno. K námitce podjatosti žalobce směřující proti dalším soudcům Vrchního soudu v Praze Nejvyšší soud nepřihlížel, neboť se z povahy věci může týkat jen soudců, kterým věc náleží podle pravidel stanovených v rozvrhu práce soudu.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně 29. února 2012
JUDr. Blanka M o u d r á, v. r.
předsedkyně senátu