33 Nd 38/2017
Datum rozhodnutí: 13.02.2017
Dotčené předpisy: § 12 odst. 2, 3 o. s. ř., § 88 písm. b) o. s. ř.



33 Nd 38/2017


U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Blanky Moudré a soudců JUDr. Pavla Krbka a JUDr. Ivany Zlatohlávkové ve věci žalobkyně Československé provincie Milosrdných sester Panny Marie Jeruzalémské se sídlem Opava, Beethovenova 235/1, identifikační číslo osoby 004 06 546, zastoupené JUDr. Ondřejem Rathouským, advokátem se sídlem Praha 1, Ovocný trh 1096/8, proti žalovaným 1/ České republice - Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových se sídlem Praha 2, Rašínovo nábřeží 390/42, identifikační číslo osoby 697 97 111 (adresa pro doručování Územní pracoviště Ostrava, Ostrava-Radvanice, Lihovarská 1335/9), a 2/ městu Andělská Hora , identifikační číslo osoby 005 75 976, zastoupenému Mgr. Janou Zwyrtek Hamplovou, advokátkou se sídlem Mohelnice, Olomoucká 261/36, o určení vlastnického práva k nemovitostem, vedené u Okresního soudu v Bruntále pod sp. zn. 8 C 230/2015, o přikázání věci z důvodu vhodnosti podle § 12 odst. 2 o. s. ř., takto:

Věc vedená u Okresního soudu v Bruntále pod sp. zn. 8 C 230/2015 se nepřikazuje k projednání a rozhodnutí Obvodnímu soudu pro Prahu 1.

O d ů v o d n ě n í :

Žalobkyně se žalobou podanou podle zákona č. 428/2012 Sb., o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi (dále jen zákon č. 428/2012 Sb. ), domáhá určení vlastnického práva žalované 1/ k blíže specifikovaným nemovitostem, které jsou dosud zapsány jako vlastnictví žalovaného 2/ na listu vlastnictví číslo č. 183 pro katastrální území A. H. ve S., obec A. H., okres B., u Katastrálního úřadu pro Moravskoslezský kraj, Katastrální pracoviště Bruntál.
Podáním ze dne 23. 11. 2016, které bylo soudu prvního stupně doručeno dne 24. 11. 2016, navrhla žalobkyně, aby věc byla z důvodu vhodnosti přikázána Obvodnímu soudu pro Prahu 1. Návrh odůvodnila tím, že coby osoba oprávněná podle zákona č. 428/2012 Sb. vede u různých soudů spory s dalšími účastníky, kteří mají stejně jako její právní zástupce sídlo v Praze 1, popř. v Praze 2 či v Praze 3. S ohledem na četnost sporů je pro jejího právního zástupce zatěžující - z hlediska časového i finančního - cestovat mezi sídlem svým a sídly soudů. S přihlédnutím k poměrům ostatních účastníků řízení považuje za vhodné přikázat věc Obvodnímu soudu pro Prahu 1. Takový postup by jejímu právnímu zástupci i ostatním účastníkům řízení ušetřil náročnou manipulaci se spisy, ztrátu času při dopravě, jízdné a náklady za ubytování . Bylo by to vhodné v rámci minimalizace nákladů, hospodárnosti, rychlosti a efektivního vedení všech dotčených sporů .
Žalovaní s přikázáním věci jinému soudu nesouhlasili. Žalovaná 1/ poukázala na skutečnost, že je v řízení zastoupena Územním pracovištěm Ostrava, žalobkyně má sídlo v Opavě a žalovaný 2/ má sídlo v Andělské Hoře; majetek dotčený žalobou se nachází v katastrálním území A. H.. Tvrzení žalobkyně o minimalizaci nákladů vyhověním jejímu návrhu na delegaci těmto skutečnostem neodpovídá. Má za to, že s ohledem na předmět řízení a navržené důkazní prostředky nelze dospět k závěru, že by souzená věc byla projednána jiným než příslušným soudem rychleji a hospodárněji . Žalovaný 2/ poukázal na hledisko hospodárnosti, jemuž nevyhovuje vzdálenost sídla jeho právní zástupkyně od Prahy.
Podle § 12 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále opět jen o. s. ř. ), věc může být přikázána jinému soudu téhož stupně z důvodu vhodnosti. Podle § 12 odst. 3 věty první o. s. ř. o přikázání věci rozhoduje soud, který je nejblíže společně nadřízen příslušnému soudu a soudu, jemuž má být věc přikázána. Podle § 12 odst. 3 věty druhé o. s. ř. účastníci mají právo se vyjádřit k tomu, kterému soudu má být věc přikázána, a v případě odstavce 2 též k důvodu, pro který by věc měla být přikázána.
Nejvyšší soud České republiky jako soud nejblíže společně nadřízený příslušnému soudu (Okresnímu soudu v Bruntále) a Obvodnímu soudu pro Prahu 1, dospěl k závěru, že v posuzovaném případě nejsou splněny zákonné podmínky k tomu, aby věc byla přikázána jinému soudu z důvodu vhodnosti.
Předpokladem přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti podle § 12 odst. 2 o. s. ř. je především existence okolností, jež umožňují hospodárnější a rychlejší projednání věci. Přitom je však třeba mít na zřeteli, že výlučná místní příslušnost soudu, který má věc projednat (podle § 88 písm. b/ o. s. ř. - forum rei sitae ), je zásadou základní, a případná delegace příslušnosti jinému soudu je toliko výjimkou z této zásady, kterou je třeba jako výjimku - vykládat restriktivně. Pokud soud přikáže věc jinému soudu podle § 12 odst. 2 o. s. ř., aniž by pro takové rozhodnutí byly splněny podmínky, poruší tím ústavně zaručené právo zakotvené v čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, podle kterého nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci a příslušnost soudu a soudce stanoví zákon.
Důvody vhodnosti podle § 12 odst. 2 o. s. ř. mohou být různé v závislosti na předmětu řízení, postavení účastníků i jiných okolnostech. Půjde však, jak již bylo uvedeno výše, zejména o skutečnosti, z nichž lze dovodit, že jiným než příslušným soudem bude věc projednána rychleji a hospodárněji. K přikázání věci jinému než příslušnému soudu by však mělo docházet pouze výjimečně a jen ze závažných důvodů, které musí být natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly průlom do výše citovaného ústavního principu. Zákon přitom výslovně zakotvuje právo účastníků vyjádřit se k důvodu delegace i k soudu, k němuž má být věc delegována, aby vhodnost takového postupu mohla být zvážena i z pohledu jejich poměrů; delegací totiž nesmí být navozen stav, který by se v poměrech některého z účastníků projevil zásadně nepříznivě.
Odůvodňuje-li žalobkyně svůj návrh na delegaci věci Obvodnímu soudu pro Prahu 1 výhradně úsporami nákladů na straně svého právního zástupce (když zástupci ostatních účastníků řízení nemají sídlo v Praze ani jejím okolí), tak ani zvýšené náklady na cestovné k procesnímu soudu nejsou dostatečným důvodem k průlomu do ústavního principu, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci a příslušnost soudu a soudce stanoví zákon, neboť i pro tuto námitku platí výše uvedené. Lze uzavřít, že okolnosti, pro něž žalobkyně navrhla přikázání věci označenému soudu, neobstojí; přihlédnout je třeba i k negativním stanoviskům obou žalovaných.
Nejvyšší soud České republiky z výše uvedených důvodů návrhu na přikázání věci Obvodnímu soudu pro Prahu 1 z důvodu vhodnosti nevyhověl a věc tomuto soudu podle § 12 odst. 2 o. s. ř. nepřikázal.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 13. února 2017

JUDr. Blanka Moudrá
předsedkyně senátu