33 Nd 357/2015
Datum rozhodnutí: 17.12.2015
Dotčené předpisy: čl. 1 odst. 2 předpisu č. 292/2013Sb., čl. 12 odst. 2 o. s. ř.



33 Nd 357/2015


U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Václava Dudy a soudkyň JUDr. Blanky Moudré a JUDr. Ivany Zlatohlávkové ve věci manžela D. J. , a manželky N. J. , o rozvod manželství, vedené u Okresního soudu v Karviné-pobočky v Havířově pod sp. zn. 111 C 20/2015, o přikázání věci z důvodu vhodnosti podle § 12 odst. 2 o. s. ř., takto:

Věc vedená u Okresního soudu v Karviné-pobočky v Havířově pod sp. zn. 111 C 20/2015, se nepřikazuje Okresnímu soudu v Teplicích.

O d ů v o d n ě n í :

Návrhem na zahájení řízení ze dne 20. 1. 2015 se manžel D. J. domáhá rozvodu manželství uzavřeného dne 20. 9. 2003 před Obecním úřadem v Albrechticích. Současně žádá o přiznání osvobození od soudních poplatků z důvodu nemajetnosti, péče o nezl. syna J. a pozastavené výplaty dávek hmotné nouze. Usnesením ze dne 18. února 2015, č. j. 111 C 20/2015-23, mu Okresní soud v Karviné-pobočka v Havířově zcela přiznal osvobození od soudních poplatků.
Podáním ze dne 20. 8. 2015 navrhla manželka, aby věc byla z důvodu vhodnosti přikázána k projednání a rozhodnutí Okresnímu soudu v Teplicích. Návrh odůvodnila tím, že po přestěhování do B. by pro ni byla účast na řízení finančně a časově náročná.
Manžel se k návrhu nevyjádřil.
Podle § 1 odst. 2 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, nestanoví-li tento zákon jinak, použije se občanský soudní řád.
Podle § 12 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen o. s. ř. ), věc může být jinému soudu téhož stupně přikázána také z důvodu vhodnosti.
Nejvyšší soud jako soud nejblíže společně nadřízený příslušnému soudu, jemuž má být věc podle návrhu manželky přikázána (§ 12 odst. 3 věta první o. s. ř.), dospěl k závěru, že v posuzovaném případě nejsou splněny podmínky pro přikázání věci jinému soudu podle § 12 odst. 2 o. s. ř.
Důvod vhodnosti pro přikázání věci jinému soudu téhož stupně ve smyslu výše citovaného ustanovení § 12 odst. 2 o. s. ř. představují takové okolnosti, které umožní hospodárnější, rychlejší nebo zejména po skutkové stránce spolehlivější a důkladnější projednání věci jiným než příslušným soudem. Přitom je ale třeba mít na zřeteli, že obecná místní příslušnost soudu, který má podle zákona věc projednat, je základní zásadou, a že případná delegace této příslušnosti jinému soudu je toliko výjimkou z této zásady, kterou je nutno - právě proto, že jde o výjimku - vykládat restriktivně (srov. např. nález Ústavního soudu České republiky ze dne 15. listopadu 2001, sp. zn. I. ÚS 144/2000, uveřejněný ve Sbírce nálezů a usnesení Ústavního soudu, svazku 24, ročníku 2001, části I., pod pořadovým číslem 172).
Přikázání věci jinému soudu je výjimkou z ústavně zaručené zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci a že příslušnost soudu a soudce stanoví zákon (čl. 38 Listiny základních práv a svobod). Důvody pro odnětí věci příslušnému soudu a její přikázání jinému soudu musí být natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly průlom do výše citovaného ústavního principu (k tomu srov. též usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. srpna 2011, sen. zn. 29 NSČR 33/2010, uveřejněné pod číslem 3/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).
Manželkou uváděné argumenty (finanční a časová náročnost) nejsou způsobilé prolomit výše popsané ústavní principy. Nejvyšší soud při úvahách o možném postupu podle § 12 odst. 2 o. s. ř. vzal v úvahu nejen finanční situaci manžela (která je shodná se situací manželky), ale také skutečnost, že manželé po téměř celou dobu trvání manželství žili společně v obvodu soudu, u něhož byl podán návrh na zahájení řízení. Delegací vhodnou by došlo mimo jiné k porušení zásady hospodárnosti řízení, neboť lze předpokládat, že případní svědci a jiné důkazy budou pocházet z místa posledního společného bydliště manželů.
Nejvyšší soud proto návrhu manželky nevyhověl a věc podle § 12 odst. 2 o. s. ř. Okresnímu soudu v Teplicích nepřikázal.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 17. prosince 2015

JUDr. Václav Duda
předseda senátu