33 Nd 100/2007
Datum rozhodnutí: 26.04.2007
Dotčené předpisy:





33 Nd 100/2007


U S N E S E N Í


Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Blanky Moudré a soudců JUDr. Václava Dudy a JUDr. Ivany Zlatohlávkové ve věci žalobce B. V., proti žalovanému P. F., o ochranu osobnosti, vedené u Vrchního soudu v Praze pod sp. zn. 1 Co 47/2007, o námitce podjatosti, takto:


Soudkyně Vrchního soudu v Praze JUDr. L. Ř., JUDr. N. Ž., JUDr. Z. F. a Mgr. D. J. nejsou vyloučeny z projednávání a rozhodnutí věci vedené u Vrchního soudu v Praze pod sp. zn. 1 Co 47/2007.


O d ů v o d n ě n í :


V řízení o ochranu osobnosti vedeném u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 37 C 95/2006, nebylo žalobci usnesením téhož soudu ze dne 5. ledna 2007, č. j. 37 C 95/2007-8, přiznáno osvobození od placení soudních poplatků a zároveň bylo rozhodnuto, že se žalobci neustanovuje k ochraně jeho zájmů zástupce z řad advokátů. Usnesení napadl žalobce odvoláním, v jehož rámci vznesl námitku podjatosti VS Praha , kterou doplnil podáním ze dne 25. 2. 2007, tak, že se jeho námitka vztahuje pouze k soudkyním Vrchního soudu v Praze JUDr. L.Ř., JUDr. N. Ž., JUDr. Z. F. a Mgr. D. J.. Důvody vyloučení označených soudkyň jsou dány jejich vzájemným vztahem a okolností, že Mgr. D. J. měla dát současnému soudci Krajského soudu v Praze JUDr. C. ml. k dispozici spis Krajského soudu v Praze sp. zn. 11 Co 126/98.


Soudkyně Vrchního soudu v Praze JUDr. Z. F., JUDr. L. Ř., JUDr. N. Ž. a Mgr. D. J., jako členky senátu 1 Co, který je podle rozvrhu práce tohoto soudu příslušný věc projednat a rozhodnout, ve vyjádřeních k námitce podjatosti shodně uvedly, že k věci ani k účastníkům řízení nemají žádný vztah a nejsou jim známy žádné okolnosti, které by vzbuzovaly pochybnosti o jejich nepodjatosti. Vyjádření JUDr. C. ze dne 3. 1. 2007 ve věci 37 C 137/2003 se výslovně netýká JUDr. L. Ř., JUDr. Z. F. ani JUDr. N. Ž.. Mgr. D. J. dodala, že osobu žalobce zná z úřední činnosti, neboť jako předsedkyně senátu Krajského soudu v Praze rozhodovala řadu soudních sporů, v nichž žalobce vystupoval jako jeden z účastníků řízení. Rovněž osobu JUDr. C. ml. zná z úřední činnosti; osobně jej poznala jako účastníka školení soudců. Ve věcech žalobce však s ním rozhodně nejednala.


Podle § 14 odst. 1 o. s. ř. jsou soudci vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je tu důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. Podle § 14 odst. 4 o. s. ř. důvodem k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech. O tom, zda je soudce nebo přísedící vyloučen, rozhodne nadřízený soud v senátě (§ 16 odst. 1 věta první o. s. ř.).


Poměr k věci může vyplývat především z přímého právního zájmu soudce na projednávané věci. Tak je tomu v případě, kdy soudce sám by byl účastníkem řízení, ať na straně žalobce či na straně žalovaného, nebo v případě, že by mohl být rozhodnutím soudu přímo dotčen ve svých právech (např. kdyby jinak mohl být vedlejším účastníkem). Vyloučen je také soudce, který získal o věci poznatky jiným způsobem, než z dokazování při jednání (např. jako svědek vnímal skutečnosti, které jsou předmětem dokazování). Soudcův poměr k účastníkům nebo k jejich zástupcům pak může být založen především příbuzenským nebo jemu obdobným vztahem (srov. § 116 obč. zák.), jemuž na roveň může v konkrétním případě stát vztah přátelský či naopak nepřátelský.


Nejvyšší soud České republiky dospěl k závěru, že námitka podjatosti není důvodná.


V projednávané věci se o případ vyloučení soudců podle § 14 odst. 1 o. s. ř. nejedná. Z obsahu spisu ani z vyjádření soudkyň nevyplývají žádné skutečnosti, jež by zakládaly důvod pochybovat o nepodjatosti těchto soudkyň.


Sluší se podotknout, že v námitce podjatosti musí být vedle obecných náležitostí (§ 42 odst. 4 o. s. ř.) uvedeno, proti kterému soudci (přísedícímu) směřuje, v čem je spatřován důvod pochybnosti o jeho nepodjatosti, popřípadě kdy se o něm účastník podávající námitku dozvěděl a jakými důkazy může být prokázán (§ 15a odst. 3 o. s. ř.). K otázce podjatosti soudců se vyjadřoval již nález Ústavního soudu České republiky publikovaný pod č. 65, ve svazku 8, str. 141 Sbírky nálezů a usnesení Ústavního soudu, vydávané C. H. Beck, Praha. Podle nich pro úsudek o porušení ústavních kautel chránících čistotu řízení před obecnými soudy jako výrazu zásad spravedlivého procesu (čl. 36 a násl. Listiny základních práv a svobod) není dostačující toliko obecné či subjektivní přesvědčení stěžovatele. Stejně tak se připomínají závěry plynoucí z nálezu publikovaného ve zmíněné Sbírce ve svazku 23., pod č. 98, str. 11. Podle nich subjektivní hledisko účastníků řízení, případně soudců samotných, je podnětem pro rozhodování o eventuální podjatosti, avšak rozhodování o této otázce se musí dít výlučně na základě hlediska objektivního.


Nejvyšší soud ČR proto rozhodl, že jmenované soudkyně Vrchního soudu


v Praze nejsou vyloučeny z projednávání a rozhodnutí věci.


Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.


V Brně dne 26. dubna 2007





JUDr. Blanka Moudrá


předsedkyně senátu