33 ICm 772/2014
Jednací číslo: 33 ICm 772/2014-25 KSOS 33INS 29363/2012

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Ostravě rozhodl soudcem JUDr. Simonou Pittermannovou ve věci žalobkyně: Mgr. Renáta Jančová, advokátka se sídlem Horní 1561/7, 792 01 Bruntál, IČ: 66251516, insolveční správce dlužníka: Miroslav anonymizovano , anonymizovano , Brantice 292, 793 93 Brantice, proti žalované: Marie anonymizovano , anonymizovano , bytem Brantice 292, 793 93, Brantice, odpůrčí žaloba

takto:

I. Určuje se, že Darovací smlouva a smlouva o zřízení práva věcného břemene uzavřená mezi dlužníkem Miroslavem Peškou, anonymizovano a paní Annou anonymizovano , nar. 23.10.1959, oba bytem Brantice 292 jako dárci a oprávněnými z věcného břemene a žalovanou Marií anonymizovano , nar. 3.4.1986, bytem Brantice 292 jako obdarovanou a povinnou z věcného břemene dne 24.09.2012, jejímž předmětem byl bezúplatný isir.justi ce.cz

převod nemovitostí rodinný dům č.p. 292, část obce stojící na pozemku parcela st. 324, pozemky parcela st. 324-zastavěná plocha a nádvoří, parcela č. 1308/9-zahrada a parcela č. 1308/11-zahrada, vše v katastrálním území a obci Brantice do výlučného vlastnictví žalované, je neúčinná.

II. Žalovaná je povinna vydat do majetkové podstaty dlužníka Miroslava anonymizovano , anonymizovano , Brantice 292, 793 93 Brantice nemovitosti rodinný dům č.p. 292, část obce stojící na pozemku parcela st. 324, pozemky parcela st. 324-zastavěná plocha a nádvoří, parcela č. 1308/9-zahrada a parcela č. 1308/11-zahrada, vše v katastrálním území a obci Brantice.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 832,-Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

Odůvodnění:

Žalobou ze dne 03.03.2014 se žalobkyně domáhala, aby soud určil, že darovací smlouva a smlouva o zřízení práva věcného břemene uzavřená mezi insolvenčním dlužníkem a jeho manželkou Annou anonymizovano , nar. 3.4.1986, jako dárci a oprávněnými z věcného břemene a žalovanou jako obdarovanou a povinnou z věcného břemene dne 24.09.2012, jejímž předmětem byl bezúplatný převod nemovitostí-rodinný dům č.p. 292, část obce stojící na pozemku parcela st. 324, pozemky parcela st. 324-zastavěná plocha a nádvoří, parcela č. 1308/9-zahrada a parcela č. 1308/11-zahrada, vše v katastrálním území a obci Brantice do výlučného vlastnictví žalované, je neúčinným právním úkonem ve smyslu ust. § 235 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., insolvenčního zákona (dále jen IZ).

Žalobu žalobkyně odůvodnila tak, že dlužník spolu s manželem a žalovanou uzavřeli necelé dva měsíce před podáním insolvenčního návrhu dlužníka dne 24.09.2012 bezúplatnou darovací smlouvu a smlouvu o zřízení věcného břemene. Přitom žalovaná je dcerou dlužníka a před uzavřením darovací smlouvy i v současné době stále bydlí spolu s dlužníkem a jeho manželkou Annou anonymizovano v předmětné nemovitosti. Darovací smlouva a smlouva o zřízení věcného břemene představuje ve smyslu ust. § 240 odst. 1 IZ právní úkon bez přiměřeného protiplnění. S ohledem na příbuzenský vztah dlužníka a žalované má žalobkyně za to, že právní úkon byl učiněn v době úpadku dle ust. § 240 odst. 2 IZ. S ohledem na výše uvedené je smlouva neúčinným právním úkonem v souladu s ust. § 235 odst. 1 IZ.

Žalovaná se k žalobě vyjádřila ve svém podání ze dne 7.10.2015, kde navrhla soudu, aby žalobu jako nedůvodnou zamítl. Žalovaná poukázala na usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 12.09.2013 č.j. 2 VSOL 605/2013-B-17, ve kterém soud dospěl k závěru, že insolvenční dlužník neměl při darování předmětné nemovitosti nepoctivý záměr. Nemovitost byla na žalovanou převedena na základě nedodržení podmínek smlouvy o půjčce uzavřené mezi Annou Veličkovou a manžely anonymizovano dne 23.10.1997. V té době neměli manželé anonymizovano žádné závazky uvedené v insolvenčním řízení, proto se nemohlo jednat u darovací smlouvy o nepoctivý záměr a neplatné darování.

ICM R

Soud provedl důkaz insolvenčním spisem Krajského soudu v Ostravě vedeným pod sp. zn. KSOS 33 INS 29363/2012:

-Soud z vyhlášky Krajského soudu v Ostravě ze dne 23.11.2012 č.j. KSOS 33 INS 29363/2012-A-2 zjistil, že bylo zahájeno insolvenční řízení ve věci dlužníka Miroslava anonymizovano , anonymizovano , bytem Brantice 292, 793 93 Brantice. Tato vyhláška byla zveřejněna v insolvenčním rejstříku dne 23.11.2013 a tímto okamžikem nastaly účinky spojené se zahájením insolvenčního řízení.

-Soud z usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 04.03.2013 č.j. KSOS 33 INS 29363/2012-A-8 zjistil, že byl zjištěn úpadek dlužníka Miroslava anonymizovano , r, anonymizovano , bytem Brantice 292, 793 93 Brantice. Insolvenční správkyní byla ustanovena žalobkyně a soud povolil řešení úpadku formou oddlužení.

-Soud ze zprávy insolvenční správkyně ze dne 30.04.2013 zjistil, že do insolvenčního řízení byly věřiteli přihlášeny pohledávky v celkové výši 910.524,05 Kč. Insolvenční správkyně ve zprávě také uvedla, že dlužník krátce před podáním insolvenčního návrhu převedl na svou dceru bezúplatně své nemovitosti na základě darovací smlouvy ze dne 24.09.2012, přitom při převodu nemovitostí nebyl vypracován znalecký posudek. Dle odhadu insolvenční správkyně činila cena nemovitostí v době převodu min. 800.000,-Kč až 1.000.000,-Kč. V době převodu nemovitostí byly existentní všechny dluhy dlužníka přihlášené do insolvenčního řízení.

-Soud z usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 14.06.2013 č.j. KSOS 33 INS 29363/2012-B-3 zjistil, že soud neschválil oddlužení insolvenčního dlužníka a na majetek dlužníka prohlásil konkurz.

Soud dále provedl důkaz těmito listinami:

-Soud ze Smlouvy o půjčce ze dne 23.10.1997 zjistil, že smlouva byla uzavřena mezi Annou Veličkovou jako věřitelem a manželi anonymizovano jako dlužníky. Na základě této smlouvy poskytl věřitel dlužníkům peněžní prostředky ve výši 200.000,-Kč. Splatnost půjčky byla sjednána na den 01.03.2012 současně se splátkou ve výši 112.867,-Kč za prodej domu dle Smlouvy ze dne 17.10.1991. Ve smlouvě bylo dále sjednáno, že nesplní-li dlužníci svůj dluh ze smlouvy, jsou povinni svou nemovitost darovat vnučce Anny Veličkové Marii anonymizovano . Smlouva je podepsána věřitelem, dlužníky a svědkem Rudou Sedlákem.

-Soud z Darovací smlouvy ze dne 24.09.2012 zjistil, že dlužník spolu s manželem Miroslavem Peškou uzavřeli jako dárci a oprávnění z věcného břemene s žalovanou jako obdarovanou a povinou z věcného břemene darovací smlouvu. Předmětem darovací smlouvy byly nemovitosti-rodinný dům č.p. 292 zřízený na pozemku par.č.st. 324 v k.ú. a obci Brantice, pozemek par.č. 324 zastavěná plocha a nádvoří, par.č. 1308/9 zahrada, par.č. 1308/11 zahrada, vše zapsáno na LV č. 227 pro k.ú. a obec Brantice, na Katastrálním úřadě pro Moravskoslezský kraj, Katastrální pracoviště

ICM R

Krnov. Smlouvou bylo k nemovitostem zřízeno pro dárce věcné břemeno doživotního užívání nemovitostí. Dárci v čl. IV. smlouvy prohlásili, že na nemovitosti neváznou žádné dluhy a jiná věcná břemena s výjimkou věcného břemene zřízeného pro Annu Veličkovou dle smlouvy RV 1103/1991 registrované dne 23.10.1991. Na poslední stránce darovací smlouvy je razítko Katastrálního úřadu pro Moravskoslezský kraj, podle kterého nastaly právní účinky vkladu dne 26.09.2012.

-Soud z výpisu z katastru nemovitostí na LV č. 227 k.ú. Brantice zjistil, že je zde zapsáno vlastnické právo žalované k pozemkům-par.č.st. 324 zastavěná plocha a nádvoří, par.č. 1308/9 zahrada, par.č. 1308/11 zahrada. Na pozemku par.č.st. 324 se nachází rodinný dům č.p. 292. Vše se nachází v katastrálním území obce Brantice. Žalovaná nemovitosti nabyla na základě Darovací smlouvy ze dne 26.09.2012. K nemovitostem jsou zřízena věcná břemena, a to věcné břemeno bytu pro Annu Veličkovou, zřízené na základě smlouvy RV 1103/1991 registrované dnem 23.10.1991 a věcné břemeno užívání zřízené pro insolvenčního dlužníka a jejího manžela, zřízené na základě bezúplatné smlouvy o zřízení věcného břemene ze dne 26.09.2012 s právními účinky vkladu práva ke dni 26.09.2012.

-Soud z obsahu rozhodnutí Vrchního soudu v Olomouci ze dne 12.09.2013 č.j. 2 VSOL 605/2013-B-17 zjistil, že soud rozhodl ve věci insolvenčního dlužníka Anny anonymizovano , nar. 23.10.1959, o odvolání dlužníka proti usnesení Krajského soudu v Ostravě č.j. KSOS 33 INS 29356/2012-B-3 ze dne 14.06.2013, kterým insolvenční soud neschválil oddlužení dlužníka s tím, že je jím sledován nepoctivý záměr. Odvolací soud dospěl k závěru, že insolvenční dlužník darováním nemovitosti své dceři nesledoval nepoctivý záměr. Tímto právním úkonem insolvenční dlužník splnil svůj závazek ze smlouvy o půjčce uzavřené dne 23.10.1997, tedy v době, kdy mu ještě nevznikly závazky uvedené v insolvenčním návrhu. Dlužník darovací smlouvou vyrovnal své závazky jak z kupní smlouvy ze dne 17.10.1991, tak závazek ze smlouvy o půjčce splatný dne 01.03.2012. Dlužník tak měl k převodu majetku právní důvod.

Na základě provedeného dokazování dospěl soud k tomuto skutkovému stavu:

Dne 23.10.1997 uzavřela Anna Veličková jako věřitelka s manžely anonymizovano jako dlužníky smlouvu o půjčce. Ve smlouvě bylo ujednáno, že pokud dlužníci nesplní svůj dluh ze smlouvy, jsou povinni převést své nemovitosti na jejich dceru-žalovanou. Dne 24.09.2012 uzavřeli insolvenční dlužník spolu s manželem jako dárci a oprávnění z věcného břemene a žalovaná jako obdarovaná a povinná z věcného břemene bezúplatnou darovací smlouvu. Na základě této darovací smlouvy přešlo na žalovanou vlastnické právo k nemovitostem-rodinný dům č.p. 292, část obce stojící na pozemku parcela st. 324, pozemky parcela st. 324-zastavěná plocha a nádvoří, parcela č. 1308/9-zahrada a parcela č. 1308/11-zahrada, vše v katastrálním území obce Brantice. Miroslav anonymizovano (insolvenční dlužník) podala dne 22.11.2012 návrh na povolení oddlužení, který odůvodnila tím, že je v úpadku, neboť má 11 závazků u 7 nezajištěných věřitelů, peněžní závazky více než 30 dnů po splatnosti a tyto není schopna splnit. Insolvenční soud dne 23.11.2012 zahájil insolvenční řízení ve dlužníka Miroslava anonymizovano , nar. 23.06.1959, bytem Brantice 292, 793 93 Brantice. Tato vyhláška byla zveřejněna v insolvenčním rejstříku dne 23.11.2013 a tímto okamžikem

ICM R nastaly účinky spojené se zahájením insolvenčního řízení. Usnesením insolvenčního soudu ze dne 04.03.2013 č.j. KSOS 33 INS 29356/2012-A-8 byl zjištěn úpadek dlužníka, insolvenční správkyní byla ustanovena žalobkyně. Následně insolvenční soud neschválil oddlužení insolvenčního dlužníka a na majetek dlužníka prohlásil konkurz.

K přípustnosti žaloby:

Dle ust. § 239 odst. 1 věty první IZ může odporovat právním úkonům dlužníka v insolvenčním řízení pouze insolvenční správce, i když nejde o osobu s dispozičními oprávněními, a to odpůrčí žalobou podanou proti osobám, které mají povinnost vydat dlužníkovo plnění z neúčinných právních úkonů do majetkové podstaty

Dle ust. § 239 odst. 3 IZ může insolvenční správce podat odpůrčí žalobu ve lhůtě 1 roku ode dne, kdy nastaly účinky rozhodnutí o úpadku. Nepodá-li ji v této lhůtě, odpůrčí nárok zanikne.

Insolvenční soud dne 04.03.2013 zjistil úpadek insolvenčního dlužníka. Žaloba byla žalobkyní podána u soudu dne 04.03.2014, tedy v souladu s ust. § 239 odst. 3 IZ do jednoho roku ode dne, kdy nastaly účinky rozhodnutí o úpadku.

Podle ust. § 240 odst. 3 IZ lze právnímu úkonu bez přiměřeného protiplnění odporovat, byl-li učiněn v posledních 3 letech před zahájením insolvenčního řízení ve prospěch osoby dlužníku blízké nebo osoby, která tvoří s dlužníkem koncern, anebo v době 1 roku před zahájením insolvenčního řízení ve prospěch jiné osoby.

Darovací smlouva byla uzavřena dne 24.09.2012 a insolvenční řízení ve věci dlužníka bylo zahájeno dne 23.11.2012. Právní úkon byl tak učiněn v posledních třech letech před zahájením insolvenčního řízení a žalobkyně je oprávněna tomuto právnímu úkonu odporovat dle ust. § 240 odst. 3 IZ.

K neúčinnému právnímu úkonu:

Dle ust. § 235 odst. 1 IZ jsou neúčinnými právní úkony, kterými dlužník zkracuje možnost uspokojení věřitelů nebo zvýhodňuje některé věřitele na úkor jiných. Za právní úkon se považuje též dlužníkovo opomenutí. Dle ust. § 235 odst. 2 IZ neúčinnost dlužníkových právních úkonů, včetně těch, které tento zákon označuje za neúčinné a které dlužník učinil poté, co nastaly účinky spojené se zahájením insolvenčního řízení, se zakládá rozhodnutím insolvenčního soudu o žalobě insolvenčního správce, kterou bylo odporováno dlužníkovým právním úkonům (dále jen odpůrčí žaloba ), není-li dále stanoveno jinak.

Dle ust. § 240 odst. 1 IZ se právním úkonem bez přiměřeného protiplnění rozumí právní úkon, jímž se dlužník zavázal poskytnout plnění bezúplatně nebo za protiplnění, jehož obvyklá cena je podstatně nižší než obvyklá cena plnění, k jehož poskytnutí se zavázal dlužník. Dle ust. § 240 odst. 2 IZ se právním úkonem bez přiměřeného protiplnění rozumí pouze právní úkon, který dlužník učinil v době, kdy byl v úpadku, nebo právní úkon, který vedl k dlužníkovu úpadku. Má se za to, že právní úkon bez přiměřeného protiplnění učiněný

ICM R ve prospěch osoby dlužníku blízké nebo osoby, která tvoří s dlužníkem koncern, je úkonem, který dlužník učinil v době, kdy byl v úpadku.

Dle ust. § 240 odst. 4 IZ právním úkonem bez přiměřeného protiplnění není: a) plnění uložené právním předpisem; b) příležitostný dar v přiměřené výši; c) poskytnutí plnění, kterým bylo vyhověno ohledům slušnosti; d) právní úkon, o kterém dlužník se zřetelem ke všem okolnostem důvodně předpokládal, že z něj bude mít přiměřený prospěch, a to za předpokladu, že nešlo o úkon učiněný ve prospěch osoby dlužníkovi blízké nebo osoby, která tvoří s dlužníkem koncern, a že osoba, v jejíž prospěch byl úkon učiněn, nemohla ani při náležité pečlivosti poznat, že dlužník je v úpadku, nebo že by tento úkon mohl vést k úpadku dlužníka.

Dlužník a jeho manželka uzavřeli s žalovanou bezúplatnou darovací smlouvu necelé dva měsíce před zahájením insolvenčního řízení. Vzhledem k bezúplatnému převodu vlastnického práva na žalovanou a příbuzenským vztahům mezi stranami, kdy dárci nemovitostí jsou rodiči žalované, má soud za to, že darovací smlouva byla právním úkonem bez přiměřeného protiplnění, který dlužník učinil v době, kdy byl v úpadku v souladu s ust. § 240 odst. 1 a 2 IZ. V daném případě se nejednalo o žádný případ uvedený v ust. § 240 odst. 4 IZ, tedy nešlo o právní úkon představující-a) plnění uložené právním předpisem; b) příležitostný dar v přiměřené výši; c) poskytnutí plnění, kterým bylo vyhověno ohledům slušnosti; d) právní úkon, o kterém dlužník se zřetelem ke všem okolnostem důvodně předpokládal, že z něj bude mít přiměřený prospěch, a to za předpokladu, že nešlo o úkon učiněný ve prospěch osoby dlužníkovi blízké nebo osoby, která tvoří s dlužníkem koncern, a že osoba, v jejíž prospěch byl úkon učiněn, nemohla ani při náležité pečlivosti poznat, že dlužník je v úpadku, nebo že by tento úkon mohl vést k úpadku dlužníka.

Argumentace žalované, že Vrchní soud v Olomouci ve svém usnesení ze dne 12.09.2013 č.j. 2 VSOL 605/2013-B-17 neshledal v darovací smlouvě uzavřené dlužníkem a jeho manželkou jako dárci a žalovanou jako obdarovanou, nepoctivý záměr dlužníka, nemá žádný vliv na nyní probíhající soudní řízení o neúčinnosti právního úkonu-předmětné darovací smlouvy. Darovací smlouva je neúčinný právní úkon, neboť na jejím základě dlužník převedl své vlastnické právo k nemovitostem na žalovanou neúplatně a tím zkrátil možnost uspokojení svých věřitelů. Přitom lze darovací smlouvu považovat za právní úkon bez přiměřeného protiplnění, neboť nemovitosti byly na žalovanou převedeny bezúplatně a v době, kdy byl dlužník v úpadku. Přitom zde není třeba prokazovat úpadek dlužníka, neboť dle ust. § 240 odst. 2 IZ se má za to, že právní úkon bez přiměřeného protiplnění učiněný ve prospěch osoby dlužníku blízké nebo osoby, která tvoří s dlužníkem koncern, je úkonem, který dlužník učinil v době, kdy byl v úpadku.

S ohledem na výše uvedené skutečnosti rozhodl soud výrokem I., že předmětná darovací smlouva je neúčinným právním úkonem bez přiměřeného protiplnění podle ust. § 235 odst. 1 a ust. § 240 IZ.

Podle ust. § 237 odst. 1 IZ mají povinnost vydat do majetkové podstaty dlužníkovo plnění z neúčinných právních úkonů osoby, v jejichž prospěch byl neúčinný právní úkon učiněn nebo které z něho měly prospěch.

ICM R

Soud v souladu s ust. § 237 odst. 1 IZ rozhodl výrokem II., že žalovaná je povinna vydat do majetkové podstaty dlužníka Anny anonymizovano nemovitosti-rodinný dům č.p. 292, část obce stojící na pozemku parcela st. 324, pozemky parcela st. 324 zastavěná plocha a nádvoří, parcela č. 1308/9 zahrada a parcela č. 1308/11zahrada, vše v katastrálním území obce Brantice.

Podle § 163 IZ o nákladech incidenčního sporu a jejich náhradě rozhodne insolvenční soud v rozhodnutí o incidenčním sporu, a to podle ustanovení občanského soudního řádu, není-li v tomto zákoně stanoveno jinak. Náhrada nákladů incidenčního sporu je zvláštní pohledávkou, na kterou se nevztahuje § 170 písm. f) IZ.

Podle § 142 odst. 1 o.s.ř. účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl.

Jelikož byla žalobkyně v řízení zcela úspěšná, vzniklo ji právo na náhradu nákladů řízení. Žalobkyni tak vniklo právo na náhradu nákladů řízení představující cestovné k jednání soudu konaného dne 2:5.2016 Z Bruntálu do Ostravy a zpět tj. 160 km, osobním vozidlem Suzuki registrační značka 9T44550 , při průměrné spotřebě 4,76 nafty, při vyhláškové ceně za ujetý kilometr 29,59 Kč, amortizace vozidla včetně paliva 5?20 Kč/litr celkem 832 Kč.

P o u č e n í: Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání do 15-ti dnů ode dne doručení k Vrchnímu soudu v Olomouci prostřednictvím Krajského soudu v Ostravě.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na výkon rozhodnutí.

V Ostravě dne 05.05.2016

Za správnost vyhotovení: JUDr. Simona Pittermannová Andrea Mrenicová soudce

ICM R