33 ICm 3986/2014
Jednací číslo: 33 ICm 3986/2014-26 Sp.zn. ins. řízení: KSOS 33 INS 14852/2014

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZS UDEK JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní JUDr. Simonou Pittermannovou ve věci žalobkyně: JUDr. Anna Antlová, advokátka, IČO: 662 37 297, se sídlem Ostrava-Svinov, E. Rošického 1078/14, PSČ 721 00, insolvenční správkyně dlužníka: Ladislav Drapák, r. č. 530915/353, zastoupena: Mgr. Jan Svobodník, advokát se sídlem Ostrava-Moravská Ostrava, Sadová 2650/20, PSČ 702 00 proti žalované: J.O. finance s.r.o., IČO: 294 54 557, se sídlem Ostrava-Poruba, Miroslava Bajera 6040/1, PSČ 708 00, zastoupen: JUDr. Vít Rybář, advokát se sídlem Ostrava, 28. října 1610, PSČ 702 00, o popření pohledávky jako incidenčním sporu v insolvenční věci dlužníka Ladislava Drapáka vedené u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. KSOS 33 INS 14852/2014

t a k t o:

I. Návrh, aby soud určil, že pohledávka veř. č. 7, číslo přihlášky P7, J.O. finance s.r.o., přihlášena do insolvenčního řízení dlužníka Ladislava Drapáka z důvodů nesplacených úvěrů není po právu co do výše 96.650,90 Kč, se pro předčas nost zamítá.

II. Řízení ohledně určení, že pohledávka veř. č. 7, číslo přihlášky P7, J.O. finance s.r.o., přihlášena do insolvenčního řízení dlužníka Ladislava Drapáka z důvodů nesplacených úvěrů není po právu co do výše 18.299,08 Kč, se zastavuje.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku ve výši 12.342,-Kč k rukám advokáta žalované. pokračování

O d ů v o d n ě n í:

Žalobou ze dne 14. 11. 2014 se žalobkyně domáhala, aby soud určil, že pohledávka žalované, přihlášená do insolvenčního řízení dlužníka Ladislava Drapáka přihláškou P7, není po právu co do výše 96.650,92 Kč a je po právu co výše 18.299,08 Kč.

Žalobu žalobkyně odůvodnila tím, že vykonatelná pohledávka ve výši 94.550,92 Kč byla žalobkyní popřena z důvodů neexistence, jelikož byla dlužníkem uhrazena v rámci exekuce a dále úhradami na účet žalované. Pohledávku ve výši 2.100,-Kč představující příslušenství pohledávky žalobkyně popřela z důvodu její neexistence, neboť tato pohledávka vzhledem k dílčím úhradám jistiny nikdy nevznikla.

Žalovaná se k žalobě vyjádřila ve svém podání ze dne 6. 5. 2015, kde navrhla soudu, aby určil, že její pohledávka přihlášená do insolvenčního řízení přihláškou P7, není po právu co do výše 11.125,-Kč a je po právu co do výše 103.825,-Kč. Žalovaná uznala, že pohledávka ve výši 11.125,-Kč byla dlužníkem uhrazena v plné výši ještě před podáním insolvenční přihlášky a byla tedy žalobkyní popřena po právu. Avšak pohledávka žalované přihlášena do insolvenčního řízení ve výši 103.825,-Kč je po právu. Plněním pohledávky soudnímu exekutorovi pohledávka nezanikla, neboť podle ust. § 46 odst. 7 zákona č. 120/2001 Sb., exekučního řádu exekutor insolvenčnímu správci nebo v rámci likvidace dědictví do likvidační podstaty vydá vymožené plnění bezodkladně po právní moci usnesení, kterým rozhodne po odpočtu nákladů exekuce o vydání vymoženého plnění insolvenčnímu správci nebo do likvidační podstaty. Exekutor tak po zahájení insolvenčního řízení vymoženou pohledávku předal insolvenční správkyni, aby ji zapsala do majetkové podstaty dlužníka. Žalovaná tak musela svou pohledávku přihlásit do insolvenčního řízení, jelikož ji nebyla exekutorem vyplacena.

Z insolvenčního spisu sp. zn. KSOS 33 INS 14852/2014 soud zjistil, následující skutečnosti:

Usnesením Krajského soudu v Ostravě č. j. KSOS 33 INS 14852/2014-A8 ze dne 21. 7. 2014, byl zjištěn úpadek dlužníka Ladislava Drapáka a insolvenční správkyní byla ustanovena žalobkyně. Soud dále v usnesení povolil řešení úpadku formou oddlužení.

Soud z přihlášky pohledávky žalované P7 zjistil, že žalovaná do insolvenčního řízení přihlásila pohledávku č. 1 v celkové výši 106.760,-Kč skládající se ze dvou dílčích pohledávek, a to pohledávky ze smlouvy o úvěru č. 262013 ve výši jistiny 53.380,-Kč a příslušenství ve výši 4.025,-Kč, splatné a vykonatelné dne 13. 8. 2013 a dále z pohledávky ze smlouvy o úvěru č. 202013 ve výši jistiny 53.380,-Kč a příslušenství ve výši 4.165,-Kč, splatné a vykonatelné dne 1. 8. 2013. Žalovaná jako důvod vzniku uvedla, že s dlužníkem uzavřela dvě smlouvy o úvěru, smlouvu o úvěru č. 262013 ze dne 2. 7. 2013 a smlouvu o úvěru č. 202013 ze dne 21. 6. 2013, na základě kterých mu půjčila dvakrát 30.000,-Kč. U obou smluv byl mezi stranami sjednán smluvní úrok ve výši 34,8% ročně z poskytnuté částky a dále byl sjednán poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 2.500,-Kč. Úvěry měly být uhrazeny ve 24 měsíčních splátkách ve výši 2.224,16 Kč. Spolu s uzavřenými smlouvami byl dne 2. 7. 2013 a dne 21. 6. 2013 sepsán notářský zápis, v němž se strany dohodly, že v případě prodlení dlužníka s úhradou byť jediné splátky úvěru po dobu delší než 10 dnů, stane se splatným celý dluh. V notářském zápisu dále dlužník souhlasil s vykonatelností notářských zápisů a souhlasil s tím, že v případě, že nesplní svůj dluh řádně a včas, bude proti němu vedena exekuce na základě tohoto notářského zápisu jako exekučního titulu. Dlužník pokračovánínezaplatil řádně ani první splátku u obou úvěrů, proto došlo ke splatnosti celého předmětu plnění u smlouvy o úvěru č. 262013 dne 13. 8. 2013 a u smlouvy o úvěru č. 202013 dne 1. 8. 2013.

Soud z protokolu o přezkumném jednání ze dne 20. 10. 2014 č.j. KSOS 33 INS 14852/2014-B2 zjistil, že insolvenční správkyně popřela výši pohledávky žalované co do výše 96.650,92 Kč, z toho důvodu, že dlužník pohledávky uhradil v rámci exekuce. Dlužník uhradil exekutorovi částku 22.347,32 Kč, dále byly dlužníkovi tři splátky dluhu sraženy ze mzdy v období od dubna do června 2014 v celkové výši 73.590,-Kč a zbytek dluhu ve výši 11.125,-Kč dlužník uhradil trvalými příkazy k úhradě na účet žalované. Celkem tedy dlužník po odečtení nákladů exekutora uhradil na jistinu pohledávky částku ve výši 94.550,92 Kč. Žalobkyně tedy popírá pohledávku žalované v této částce a současně popírá s ohledem na dílčí úhrady dluhu, odpovídající výši přihlášeného příslušenství částku ve výši 2.100,-Kč. Celkem žalobkyně popřela pohledávku žalované ve výši 96.650,92 Kč.

Na základě provedeného dokazování soud dospěl k těmto skutkovým zjištěním:

Insolvenční dlužník uzavřel s žalovanou dvě smlouvy o úvěru č. 262013 a č. 202013, na základě kterých mu půjčila peněžní prostředky v celkové výši 60.000,-Kč. V úvěrových smlouvách byl mezi stranami sjednán smluvní úrok ve výši 34,8% ročně z poskytnuté částky a poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 2.500,-Kč. Úvěry měly být uhrazeny ve 24 měsíčních splátkách ve výši 2.224,16 Kč. Spolu s předmětnými smlouvami byl sepsán notářský zápis, v němž se strany dohodly, že v případě prodlení dlužníka s úhradou byť jediné splátky úvěru po dobu delší než 10 dnů, stane se splatným celý dluh. Dlužník v notářském zápisu souhlasil s vykonatelností notářských zápisů a s tím, že v případě, že nesplní svůj dluh řádně a včas, bude proti němu vedena exekuce na základě notářských zápisů jako exekučních titulů. Dlužník nezaplatil řádně ani první splátku úvěrů, proto došlo ke splatnosti celého předmětu plnění u smlouvy o úvěru č. 262013 dne 13. 8. 2013 a u smlouvy o úvěru č. 202013 dne 1. 8. 2013. Žalovaná podala u exekutora návrh na provedení exekuce na majetek dlužníka na základě vykonatelných notářských zápisů. Dne 21. 7. 2014 byl usnesením Krajského soudu v Ostravě č.j. KSOS 33 INS 14852/2014-A8 zjištěn úpadek dlužníka a insolvenční správkyní byla ustanovena žalobkyně. Žalovaná do insolvenčního řízení přihlásila svou vykonatelnou pohledávku skládající se ze dvou dílčích pohledávek v celkové výši 114.950,-Kč představující jistinu ve výši 106.760,-Kč a příslušenství ve výši 8.190,-Kč. Žalobkyně na přezkumném jednání dne 20.10.2014 popřela výši pohledávky žalované co do výše 96.650,92 Kč, z toho důvodu, že dlužník pohledávky uhradil v rámci exekuce. Žalobkyně popírá pohledávku žalované v této částce a současně popírá příslušenství ve výši 2.100,-Kč. Žalovaná ve svém vyjádření k žalobě uznala, že její pohledávka není po právu co do výše 11.125,-Kč, neboť tato částka byla dlužníkem uhrazena před podáním insolvenční přihlášky.

K popěrnému úkonu:

Podle ust. § 192 odst. 1 IZ pravost, výši a pořadí všech přihlášených pohledávek mohou popírat insolvenční správce, dlužník a přihlášení věřitelé; popření pohledávky lze vzít zpět.

Podle ust. § 7 IZ platí, že nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení, použijí se pro insolvenční řízení a pro incidenční spory přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu týkající se sporného řízení, a není-li to možné, ustanovení zákona o zvláštních řízeních soudních; ustanovení pokračovánítýkající se výkonu rozhodnutí nebo exekuce se však použijí přiměřeně jen tehdy, jestliže na ně tento zákon odkazuje.

Popření pohledávky je procesní úkon, který musí splňovat podmínky dané v ust. § 42 odst. 4 o.s.ř. Musí se jednat o dostatečně určité podání, ze kterého musí být zřejmé, co vlastně bylo popřeno.

Podle rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky ze dne 23. 1. 2014 sp. zn. 29 Cdo 147/2011, ze dne 31. 5. 2011 sp. zn. 29 Cdo 4704/2010, ze dne 31. 3. 2010 sp. zn. 29 Cdo 1206/2009 a podle Stanoviska občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu České republiky ze dne 17. 6. 1998 sp. zn. Cpjn 19/98 je insolvenční správce povinen již v seznamu pohledávek uvést, jaké pohledávky uznává a jaké z nich popírá. Správce se musí vyjádřit výslovně u každé pohledávky, zda ji uznává nebo popírá a v jaké výši. Musí uvést, jak vysoká je podle něj přihlášená pohledávka, popř. jaké má mít v insolvenčním řízení pořadí. Pokud insolvenční správce neučiní popěrný úkon dostatečně určitě, nemůže pak takový úkon vyvolat zamýšlené procesní účinky.

V tomto konkrétním případě žalobkyně jako insolvenční správkyně popřela pohledávku žalované bez toho, aby přesně specifikovala jakou dílčí pohledávku, popř. příslušenství dílčích pohledávek popírá a v jaké výši. V daném případě totiž žalovaná do insolvenčního řízení přihlásila pohledávku skládající se ze dvou dílčích pohledávek, a to pohledávky ze smlouvy o úvěru č. 262013 a pohledávky ze smlouvy o úvěru č. 202013. Obě pohledávky se skládaly z jistiny ve výši 53.380,-Kč a příslušenství. Příslušenství u pohledávky ze smlouvy č. 262013 bylo ve výši 4.025,-Kč a příslušenství u smlouvy č. 202013 ve výši 4.165,-Kč. Žalobkyně na přezkumném jednání dne 20. 10. 2014 popřela pohledávku žalovaného co do výše 96.650,92 Kč, s odůvodněním, že tato částka po odečtení nákladů exekuce byla dlužníkem uhrazena v rámci exekuce, kde dlužník exekutorovi uhradil částku ve výši 22.347,32 Kč, dále byly dlužníkovi ze mzdy sraženy tři splátky dluhu v celkové výši 73.590,-Kč a částku ve výši 11.125,-Kč zaplatil dlužník žalované trvalým příkazem na její účet. Popěrný úkon žalobkyně je neurčitým právním úkonem, neboť z něj není jasné, jaká ze dvou dílčích pohledávek byla v rámci exekučního řízení uhrazena, v jaké výši, jakým způsobem a jak bylo uhrazeno příslušenství každé dílčí pohledávky. Žalobkyně obě dílčí pohledávky v rámci popěrného úkonu sloučila dohromady, což není možné z ohledem na náležitosti, které má mít popěrný úkon jako úkon procení podle ust. § 42 odst. 4 o.s.ř. a výše citované judikatury Nejvyššího soudu České republiky. Popěrný úkon žalobkyně je neurčitý, a tudíž nezpůsobilý vyvoval zamýšlené právní účinky. Žalobkyně měla ve svém popěrném úkonu uvést, jaká dílčí pohledávka uhrazením v rámci exekuce zanikla, v jaké výši zanikla jistina konkrétní dílčí pohledávky a příslušenství dílčí pohledávky. Také měla jasně uvést u uzanání části pohledávky žalované ve výši 18.299,08, co tato částka představuje, zda část jistiny nebo příslušenství pohledávky a o jakou z dílčích pohledávek se v tomto případě jedná. Žalobkyně podala předmětnou žalobu aniž by provedla poperný úkon ve výše uvedeném obsahu, proto soud žalobu zamítl pro předčasnost.

S ohledem na výše uvedené, rozhodl soud výrokem I., že se žaloba pro předčasnost zamítá.

K částečnému zpětvzetí žaloby: pokračování Během soudního jednání dne 3. 12. 2015 vzala žalobkyně svou žalobu částečně zpět v části, kde žádala soud, aby určil, že pohledávka ve výši 18.299,08 Kč je po právu, neboť v této výši byla pohledávka zjištěna.

S ohledem na výše uvedené, rozhodl soud výrokem II. a soudní řízení částečně zastavil.

Náklady řízení:

Podle § 163 IZ o nákladech incidenčního sporu a jejich náhradě rozhodne insolvenční soud v rozhodnutí o incidenčním sporu, a to podle ustanovení občanského soudního řádu, není-li v tomto zákoně stanoveno jinak. Náhrada nákladů incidenčního sporu je zvláštní pohledávkou, na kterou se nevztahuje § 170 písm. f).

Podle § 142 odst. 1 o.s.ř. účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl.

Žalovaná byla v řízení zcela úspěšná a má tak právo na náhradu nákladů řízení, představující odměnu za tři úkony právní služby ve smyslu § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen advokátní tarif ), a to za převzetí a přípravu, vyjádření k žalobě ze dne 6. 5. 2015 a účast u jednání soudu dne 3. 12. 2015, tj. ve výši 3 x 3.100,-Kč dle § 9 odst. 4 písm. c) ve spojení s § 7 bod 5 advokátního tarifu; celková odměna tak činí 9.300,-Kč. Dále má nárok na 3 režijní paušály á 300,-Kč dle § 13 odst. 3 advokátního tarifu, tj. částka ve výši 900,-Kč. Zástupce žalované je plátcem DPH a má tak dále nárok na náhradu za DPH ve výši 21 % z částky 10.200,-Kč, tj. ve výši 2.142,-Kč. Celkem náklady řízení žalované činí 12.342,-Kč a žalobkyně je povinna zaplatit tuto částku žalované k rukám jejího advokáta dle § 149 odst. 1 o.s.ř., ve lhůtě 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku dle § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř. Žalovaná se další náhrady nákladů řízení výslovně vzdala.

P o u č e n í: Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání do 15-ti dnů ode dne doručení k Vrchnímu soudu v Olomouci prostřednictvím Krajského soudu v Ostravě.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na výkon rozhodnutí.

V Ostravě dne 10. 12. 2015

Za správnost vyhotovení: JUDr. Simona Pittermannová, v.r. Vanessa Plonková samosoudkyně