33 ICm 3685/2015
33 ICm 3685/2015-25 (KSOS 33 INS 12731/2015)

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní JUDr. Zuzanou Melšovou ve věci žalobce Wüstenrot-stavební spořitelna a.s., se sídlem Praha 4, Na Hřebenech II 1718/8, IČO 47115289, proti žalované 1) Janě anonymizovano , anonymizovano , bytem Přerov, gen. Štefánika 2383/7, a žalovanému 2) Mgr. Antonínu Jurečkovi, se sídlem Rožnov pod Radhoštěm, Letenská 714, insolvenčnímu správci dlužnice Jany anonymizovano , anonymizovano , o určení popřené pohledávky,

takto:

I. Určuje se, že žalobce Wüstenrot-stavební spořitelna a.s., se sídlem Praha 4, Na Hřebenech II 1718/8, IČO 47115289, má v insolvenčním řízení vedeném u Krajského soudu v Ostravě pod sp.zn. KSOS 33 INS 12731/2015 s dlužnicí Janou anonymizovano , anonymizovano , bytem Přerov, gen. Štefánika 2383/7, po právu pohledávku č. 1 v rámci přihlášky P4, vyplývající z úvěrové smlouvy č. 27796037 ze dne 25.05.2006, ve výši 165.462,30 Kč.

II. Žalobci se vůči žalované 1) právo na náhradu nákladů řízení nepřiznává.

III. Žalobce a žalovaný 2) nemají vůči sobě právo na náhradu nákladů řízení. isir.justi ce.cz

Odůvodnění:

Žalobou doručenou soudu dne 23.09.2015 domáhal se žalobce určení, že má v insolvenčním řízení vedeném u Krajského soudu v Ostravě pod sp.zn. KSOS 33 INS 12731/2015 s dlužnicí Janou anonymizovano po právu pohledávku č. 1 v rámci přihlášky P4 vyplývající z úvěrové smlouvy č. 27796037 ze dne 25.05.2006 ve výši 165.462,30 Kč. Žalobce je přesvědčen, že popření pohledávky insolvenčním správcem a dlužnicí je nedůvodné, neboť Jana anonymizovano sama jako hlavní úvěrový dlužník smlouvu o překlenovacím úvěru a úvěru ze stavebního spoření ke smlouvě o stavebním spoření č. 27796037 podepsala, a to spolu se svým manželem Lubomírem Pěčkem. Z této smlouvy pak jasně vyplývá, že každý účastník úvěrového vztahu, tedy i dlužnice, nese odpovědnost, resp. povinnost k úhradě celé výše dosud neuhrazené pohledávky. Případné vypořádání společného jmění manželů je pouze dohoda mezi Janou anonymizovano a Lubomírem Pěčkem, jejíž obsah z této dohody vyplývající se na žalobce (bez akceptace této dohody z jeho strany) nevztahuje, a současně dlužnici tato dohoda nezbavuje její povinnosti k úhradě celé výše dlužných pohledávek žalobci. Pro úplnost žalobce sdělil, že z jeho strany nebyl vysloven souhlas se smlouvou o vypořádání SJM ze dne 02.11.2010, kdy celý závazek ze smlouvy o překlenovacím úvěru a úvěru ze stavebního spoření ke smlouvě o stavebním spoření č. 27796037 ze dne 25.05.2006 přijímá pan Lubomír Pěček, zvláště pak když se žalobce o smlouvě o vypořádání SJM dozvěděl až v rámci popření jeho přihlášené pohledávky. Ze strany dlužnice či pana Lubomíra Pěčka mu tato skutečnost sdělena nebyla.

Žalovaní navrhovali zamítnutí žaloby, odkazovali na argumentaci prezentovanou v rámci popěrného úkonu, tj. že dle dohody o vypořádání SJM ze dne 02.11.2010 převzal celý závazek Lubomír Pěček-bývalý manžel dlužnice, a převedl na sebe i nemovitost, pro kterou byl úvěr sjednán.

Žalovaná 1) pak dále doplnila, že byla v dobré víře v uzavřenou dohodu o vypořádání SJM, bývalý manžel Lubomír Pěček ji opakovaně ujišťoval, že jednal s věřitelem o tom, že převzal dluh za žalovanou. Tvrdila, že Lubomír Pěček dluh ze smlouvy o překlenovacím úvěru a úvěru ze stavebního spoření ke smlouvě o stavebním spoření č. 27796037 splácí dle splátkového kalendáře dohodnutého s věřitelem. Písemnou dohodu o převzetí dluhu ani písemný souhlas věřitele s převzetím dluhu však pan Lubomír Pěček a ani žalovaná 1) s věřitelem nemá.

Podle ust. § 7 zákona č. 182/2006 Sb. o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon-dále jen IZ) nestanoví-li tento zákon jinak, nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení, použijí se pro insolvenční řízení a pro incidenční spory přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu, týkající se sporného řízení, a není-li to možné, ustanovení zákona o zvláštních řízeních soudních; ustanovení týkající se výkonu rozhodnutí nebo exekuce se však použijí přiměřeně jen tehdy, jestliže na ně tento zákon odkazuje.

Listinami ze spisu Krajského soudu v Ostravě sp.zn. KSOS 33 INS 12731/2015 bylo prokázáno, že:

ICM R

-usnesením ze dne 10.06.2015, č.j. KSOS 33 INS 12731/2015-A5 byl zjištěn úpadek dlužnice Jany anonymizovano , insolvenčním správcem byl ustanoven Mgr. Antonín Jurečka, a soud povolil řešení úpadku oddlužením, -usnesením ze dne 14.10.2015, č.j. KSOS 33 INS 12731/2015-B4 bylo schváleno oddlužení dlužnice plněním splátkového kalendáře, -přihláškou pohledávky č. P4 doručenou insolvenčnímu soudu dne 02.07.2015 přihlásil žalobce do insolvenčního řízení dlužnice Jany anonymizovano nevykonatelnou nezajištěnou pohledávku č. 1 v celkové výši 165.983,32 Kč s důvodem vzniku: smlouva o překlenovacím úvěru a úvěru ze stavebního spoření ke smlouvě o stavebním spoření č. 27796037, která byla uzavřena mezi věřitelem na straně jedné a panem Lubomírem Pěčkem a insolvenční dlužnicí na straně druhé. Úvěr ve výši 232.000,-Kč byl vyplacen během jednoho čerpání v roce 2006. Přihlášená pohledávka sestávala z jistiny 162.187,30 Kč a příslušenství (úroky z úvěru a poplatky) ve výši 3.796,02 Kč, -na přezkumném jednání konaném dne 07.09.2015 dlužnice i insolvenční správce popřeli přihlášenou pohledávku žalobce co do pravosti (hodnoceno dle obsahu úkonu) s odůvodněním, že se nejedná o závazek insolvenční dlužnice, neboť smlouvou o vypořádání SJM ze dne 02.11.2010 převzal závazek v plné výši pan Lubomír Pěček- bývalý manžel, který na sebe převedl i nemovitost, pro kterou byl úvěr sjednán, -insolvenční správce vyrozuměl žalobce o popření pohledávky dle ust. § 197 IZ dopisem ze dne 07.09.2015, který byl žalobci doručen dle dodejky 15.09.2015, -insolvenční řízení nebylo dosud skončeno.

Ze shora uvedeného je zřejmé, že žalobce přihlásil přihláškou P4 do insolvenčního řízení dlužnice Jany anonymizovano vedeného pod sp.zn. KSOS 33 INS 12731/2015 nevykonatelnou nezajištěnou pohledávku č. 1 ve výši 165.983,32 Kč, kterou insolvenční správce i dlužnice (žalovaní) popřeli co do pravosti. Žalobce včas uplatnil své právo na určení popřené pohledávky žalobou u soudu ve lhůtě 30 dnů ode dne konání přezkumného jednání podle ust. § 198 odst. 1 IZ. Žaloba směřuje správně proti insolvenčnímu správci a dlužnici.

Jelikož podmínky pro projednání incidenční žaloby byly splněny, zabýval se soud otázkou, zda žaloba na určení pravosti pohledávky žalobce je důvodná.

Ze smlouvy o překlenovacím úvěru a úvěru ze stavebního spoření č. 27796037 ze dne 25.05.2006 soud zjistil, že byla uzavřena mezi žalobcem jako věřitelem a účastnicí stavebního spoření dlužnicí Janou anonymizovano a jejím manželem jako spoludlužníkem Lubomírem Pěčkem. Věřitel se zavázal, že na požádání dlužníka poskytne na jeho úvěrový účet a) překlenovací úvěr až do částky 232.000,-Kč, a to na účel získání stavebního pozemku do vlastnictví-adresa financované nemovitosti 751 15 Přerov, parc. č. 752/11, stavební pozemek, a to za situace, kdy dlužník požádá o zahájení čerpání úvěru nejpozději do 9 měsíců od nabytí účinnosti úvěrové smlouvy, b) úvěr ze stavebního spoření až do výše rozdílu mezi cílovou částkou a zůstatkem na účtu stavebního spoření k datu přidělení cílové částky v souladu se všeobecnými obchodními podmínkami stavebního spoření na účel specifikovaný ve smlouvě, pokud dlužník vyčerpá prostředky do tří let od přidělení cílové částky. Dlužník a spoludlužník se zavázali společně a nerozdílně uhradit poskytnutý úvěr včetně příslušenství a úhrady za skupinové úvěrové pojištění u Wüstenrot, životní pojišťovny

ICM R a.s., úhrady za služby věřitele a náklady spojené s realizací úvěrové smlouvy podle podmínek dohodnutých v úvěrové smlouvě a v podmínkách pro poskytování úvěrů Wüstenrot-stavební spořitelna a.s. Dlužník a spoludlužník se zavázali vrátit poskytnuté prostředky včetně úroků. Dle jejich prohlášení byly součástí této smlouvy podmínky pro poskytování úvěrů ze stavebního spoření žalobce.

Z potvrzení ze dne 02.06.2006 o převodu částky 232.000,-Kč soud zjistil, že žalobce dlužnici Janě anonymizovano vyplatil překlenovací úvěr ve výši 232.000,-Kč.

Z listin nazvaných jako odstoupení od úvěrové smlouvy adresované Lubomíru anonymizovano a Janě anonymizovano s dodejkami, vše ze dne 19.05.2015 a z vyčíslení nároků věřitele ke dni odstoupení od smlouvy vzal soud za prokázáno, že žalobce jako věřitel z důvodu zahájení insolvenčního řízení vůči Janě anonymizovano od úvěrové smlouvy č. 27796037 odstoupil s tím, že k datu odstoupení na úvěrovém účtu eviduje dlužnou částku ve výši 165.462,30 Kč. Vedle toho byl pan Lubomír Pěček upozorněn na to, že odstoupením od úvěrové smlouvy mu vzniká povinnost vrátit přijaté plnění spolu s příslušenstvím. Dlužnou částku ke dni 19.05.2015 ve výši 165.462,30 Kč měl uhradit ve lhůtě 10 dnů.

Ze smlouvy o vypořádání společného jmění manželů, uzavřené mezi Lubomírem Pěčkem a Janou anonymizovano dne 02.11.2010 soud zjistil, že byla sepsána v advokátní kanceláři Dr. Miroslavou Hájkovou, kdy v jejím čl. V. účastníci smlouvy (Lubomír Pěček a Jana anonymizovano ) prohlásili, mimo jiné, že za trvání manželství uzavřeli smlouvu o překlenovacím úvěru a úvěru ze stavebního spoření ke smlouvě o stavebním spoření č. 27796037 u Wüstenrot-stavební spořitelna a.s. a dohodli se, že tento dluh včetně úroků se zavazuje doplatit pan Lubomír Pěček.

Soud pro nadbytečnost zamítl důkaz výslechem svědka Lubomíra Pěčka, a to s ohledem na nespornou skutečnost, že Lubomír Pěček písemnou smlouvu o převzetí dluhu s věřitelem neuzavřel.

Skutkový stav nebyl mezi účastníky sporný, přičemž spor byl spjat s právní otázkou, kterou žalobce a žalovaní posuzovali rozdílně. Konkrétně se jednalo o to, zda dohoda o vypořádání společného jmění manželů zavazuje pouze bývalé manžele či, zda má účinky i vůči ostatním účastníkům smluvních vztahů, z nichž jsou bývalí manželé společně zavázáni.

Podle ust. § 3028 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku platí, že není-li dále stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných; jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů.

Z uvedeného je zřejmé, že úprava společného jmění manželů se tak, jakožto úprava spadající do oblasti práv rodinných, řídí od 01.01.2014 novým občanským zákoníkem.

Nicméně vznik těchto právních poměrů, ale i práva a povinnosti z nich vzniklé nejpozději dne 31.12.2013 (což je daný případ) se nadále posuzují podle dříve platného

ICM R občanského zákoníku. Soud proto aplikoval ust. zákona č. 40/1964 Sb. občanského zákoníku (dále jen OZ) ve znění účinném do 31.12.2013.

Podle ust. § 150 odst. 1 OZ platí, že dohoda o vypořádání společného jmění manželů musí mít písemnou formu, jestliže do společného jmění náleží též nemovitost, nabývá dohoda účinnosti vkladem do katastru nemovitostí. Podle § 150 odst. 2 OZ práva věřitelů nesmí být dohodou manželů dotčena, podle § 531 odst. 1 OZ, kdo se dohodne s dlužníkem, že přejímá jeho dluh, nastoupí jako dlužník na jeho místo, jestliže k tomu dá věřitel souhlas. Souhlas věřitele lze dát buď původnímu dlužníku, nebo tomu, kdo dluh převzal. Dle § 531 odst. 3 OZ smlouva o převzetí dluhu vyžaduje, aby byla uzavřena písemnou formou.

Z citovaných ustanovení je zřejmé, že dohoda o vypořádání společného jmění manželů zavazuje pouze bývalé manžele, a nemá účinky vůči ostatním účastníkům smluvních vztahů, z nichž jsou bývalí manželé společně zavázáni. Pokud by dohoda bývalých manželů o tom, že z dluhu, ze kterého byli společně povinni, má do budoucna být povinný jen jeden z nich výhradně, musel by účastníkem takové dohody nutně být i věřitel a dohoda by pak měla charakter změny v osobě dlužníka se souhlasem věřitele. Argumentace žalované strany o tom, že uzavření dohody o vypořádání společného jmění manželů způsobilo zánik závazků ze smlouvy o úvěru ve vztahu k insolvenční dlužnici je tedy nesprávná.

Za situace, kdy žalovaní netvrdili ani neprokazovali, že by žalobce jako věřitel s převzetím dluhu pouze bývalým manželem dlužnice v písemné formě souhlasil, nebyl popěrný úkon žalovaných shledán důvodným a žalobě bylo v celém rozsahu vyhověno.

Ve vztahu mezi žalobcem a žalovanou 1) pak úspěšnému žalobci vůči této účastnici náhrada nákladů řízení přiznána nebyla, a to proto, že soud aplikoval ust. § 150 o.s.ř., když dospěl k závěru, že přiznání náhrady nákladů řízení by bylo ve vztahu k žalované 1) v tomto konkrétním případě nepřiměřeně tvrdé. Soud především vzal v úvahu, že žalovaná 1) byla v dobré víře v uzavřenou smlouvu o vypořádání SJM, v rámci které se její bývalý manžel Lubomír Pěček zavázal, že dluh ze smlouvy o překlenovacím úvěru a úvěru ze stavebního spoření ke smlouvě o stavebním spoření č. 27796037 doplatí, což také nepochybně činil až do doby než byl úvěr zesplatněn, a to nikoliv pro prodlení s jeho splácením, nýbrž výlučně proto, že u Jany anonymizovano bylo zahájeno insolvenční řízení. Právě tyto okolnosti, jakož i finanční situaci žalované 1), která v současné době plní v rámci svého oddlužení splátkový kalendář, soud uvážil a poté, co se zabýval majetkovou situací žalobce (který je akciovou společností a ostatně ani náhradu nákladů řízení nepožadoval) tak, jak vyplynula ze spisu, dospěl k závěru, že aplikace ust. § 150 o.s.ř. ji výrazně negativně neovlivní.

Výrok o náhradě nákladů řízení mezi žalobcem a žalovaným 2) je odůvodněn ust. § 202 odst. 1 IZ, kdy ve sporu o pravost přihlášené pohledávky nemá úspěšný žalobce právo na náhradu nákladů řízení proti insolvenčnímu správci, a jelikož v tomto sporu nebyl shledán důvod pro aplikaci ust. § 202 odst. 2 IZ, bylo rozhodnuto tak, že tito účastníci nemají vůči sobě právo na náhradu nákladů řízení.

ICM R

P o u č e n í: Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení k Vrchnímu soudu v Olomouci, prostřednictvím Krajského soudu v Ostravě, písemně, dvojmo.

V Ostravě dne 25.10.2016

Za správnost vyhotovení: JUDr. Zuzana Melšová, v. r. Martina Navrátilová samosoudkyně

ICM R