33 ICm 3561/2012
Jednací číslo: 33 ICm 3561/2012-46 (KSPH 39 INS 7990/2012)

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Praze, se sídlem Nám. Kinských 5, 150 75 Praha 5-Smíchov, rozhodl samosoudcem Mgr. Ing. Petrem Šuránkem v právní věci žalobkyně VARALLY SPORT spol. s r. o., IČ 27644286, se sídlem Čejkovická 63, 155 21 Praha 5-Sobín, zastoupené JUDr. Zborovem Dvořákem, advokátem se sídlem Havlíčkova 11, 110 00 Praha 1, proti žalovanému Mgr. Jakubu Juřenovi, se sídlem Brněnská 366/25, 682 27 Vyškov, insolvenčnímu správci dlužníka Radka anonymizovano , anonymizovano , bytem Vyšehrad 799, 273 09 Kladno, zastoupenému JUDr. Michalem Janovcem, advokátem se sídlem Údolní 33, 602 00 Brno, o určení pravosti a výše pohledávky

takto:

I. Žaloba o určení, že pohledávka žalobkyně ve výši 22.869,-Kč přihlášená do insolvenčního řízení na majetek dlužníka u Krajského soudu v Praze, sp. zn. KSPH 39 INS 7990/2012, je po právu, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení částku 5.600,-Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalovaného, JUDr. Michala Janovce.

Odůvodnění

Žalobou dodanou do datové schránky soudu dne 03. 12. 2012 se žalobkyně domáhá proti žalovanému jako insolvenčnímu správci dlužníka určení, že její pohledávka, kterou nabyla postoupením od původního věřitele dlužníka, společnosti Czech Platina Invest a.s., je po právu. Oprávněnost pohledávek původního věřitele vůči dlužníkovi byla podle žalobkyně potvrzena směnečnými platebními rozkazy Krajského soudu v Praze ze dne 25. 02. 2010, č. j. 49 Cm 70/2010-5, a ze dne 09. 02. 2010, č. j. 47 Cm 40/2010-5, které jsou pravomocné a vykonatelné.

Podle žalobkyně je pro věc relevantní, že smlouvou ze dne 19. 06. 2012 o postoupení pohledávek v celkové výši 2.772.627,-Kč, mj. zahrnujících i zmíněné pohledávky proti dlužníkovi, došlo k platnému postoupení přihlášených pohledávek z původní věřitelky na žalobkyni a tato smlouva je také právním titulem, na základě něhož žalobkyně oprávněně požaduje uspokojení svých pohledávek v insolvenčním řízení. Žalobkyně nesouhlasí s popřením pohledávek ze strany žalovaného, když otázku, zda směnky byly či nebyly na žalobkyni rubopisovány, považuje za irelevantní. Žalobkyně také namítá, že jeho pohledávky jsou vykonatelné a že incidenční žalobu měl v této věci podávat žalovaný insolvenční správce. Skutková tvrzení žalobkyně o právním titulu a výši přihlášené pohledávky žalovaný označil za nesporná. Setrval však na názoru, že podle platné právní úpravy lze směnku na řad převést pouze rubopisem. Protože se směnečné a šekové právo vyznačuje principem tzv. směnečné přísnosti, nelze s ohledem na právní úpravu považovat jinou formu převodu za platnou. Navrhl proto zamítnout žalobu a požádal o přiznání náhrady nákladů (žalovaný v textu vyjádření zjevně zaměnil označení stran sporu). Soud dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout na základě tvrzení účastníků a na základě jimi předložených listinných důkazů a vyzval proto účastníky, aby sdělili, zda souhlasí s tím, aby soud ve věci rozhodl podle § 115a o. s. ř. bez nařízení jednání. Účastníci s takovým postupem vyslovili souhlas (žalovaný konkludentně dle § 101 odst. 4 o. s. ř.). Z insolvenčního spisu ve věci vedené u Krajského soudu v Praze pod sp. zn. 39 INS 7990/2012 vyplývá, že dne 28. 05. 2012 byl zjištěn úpadek dlužníka Radka anonymizovano , nar. 16. 4. 1978, bytem Vyšehrad 799, 273 09 Kladno, a současně bylo povoleno řešení úpadku dlužníka oddlužením, přičemž insolvenčním správcem byl ustanoven žalovaný (usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 28. 05. 2012, č. j. KSPH 39 INS 7990/2012-A-14). Usnesením Krajského soudu v Praze ze dne 21. 11. 2012, č. j. KSPH 39 INS 7990/2012-B-20, bylo schváleno oddlužení dlužníka zpeněžením majetkové podstaty. Dne 20. 06. 2012 byla zdejšímu soudu doručena přihláška šesti pohledávek žalobkyně v celkové výši 49.924,-Kč. Všechny pohledávky žalobkyně odvozovala od dvou shora zmíněných směnečných platebních rozkazů a směnek vystavených na řad žalobkyně. Pohledávky č. 1 a 4 reprezentovaly směnečný peníz spolu se směnečným úrokem, pohledávky č. 2 a 5 směnečnou odměnu a pohledávky č. 3 a 6 náklady řízení o vydání směnečného platebního rozkazu. Pohledávky č. 1 až 4 označila žalobkyně v celé výši jako vykonatelné, nepodmíněné, splatné a nezajištěné, pohledávky č. 5 a 6 (směnečná odměna a náklady řízení ze směnečného platebního rozkazu ze dne 09. 02. 2010) pak jako nevykonatelné (přihláška žalobkyně). Dne 02. 11. 2012 se pak konalo ve věci přezkumné jednání, kde žalovaný za přítomnosti zástupkyně žalobkyně popřel její pohledávky co do částky 22.869,-Kč z důvodu, že jde o pohledávky ze směnek, které byly neplatně postoupeny na další subjekt, a tudíž věřitel není oprávněným z těchto směnek. Vyrozumění o tomto popření nebylo žalobkyni s ohledem na její přítomnost u jednání zasíláno. Podle upraveného seznamu přihlášených pohledávek insolvenční správce pohledávky žalobkyně přezkoumal jako nevykonatelné a z důvodu, že směnka nebyla rubopisována na řad žalobkyně, která tak není majitelem směnky, popřel pohledávky č. 1 a č. 4, tj. směnečný peníz včetně příslušenství v podobě směnečného úroku. Pohledávky č. 2, 3, 5 a 6 z titulu směnečné odměny a náhrady nákladů řízení o vydání směnečného platebního rozkazu uznal. Žalobkyně k důkazu předložila kopii nedatované smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené podle § 524 a násl. občanského zákoníku, jíž původní věřitel v pozici postupitele postoupil na žalobkyni v pozici postupníka pohledávky z titulu poskytnutých spotřebitelských

úvěrů a půjček blíže specifikované v příloze smlouvy, a to s účinky ke dni zaplacení kupní ceny za postoupené pohledávky, jež byla splatná do 18. 04. 2012. Listina nadepsaná jako PŘEHLED KLADNO ze dne 02. 04. 2012 na str. 4 zmiňuje smlouvu o půjčce, výzvu k úhradě dlužné částky a směnečný platební rozkaz u jména dlužníka s číselným označením v.s. 312074 a vyčíslením jistiny ve výši 2.473,-Kč a nákladů řízení ve výši 14.363,-Kč a na str. 5 u jména Denisy Koubkové totéž s číselným označením v.s. 312078 a vyčíslením jistiny ve výši 17.660,-Kč a nákladů řízení ve výši 14.990,-Kč. Podpisy pod smlouvou a navazující listinou byly úředně ověřeny dne 18. a 19. 06. 2012. Žalobkyně k přihlášce pohledávek přiložila též kopii první strany směnky vlastní vystavené dlužníkem na částku 18.920,-Kč dne 30. 09. 2012 na řad společnosti Czech Platina Invest a.s. a směnečný platební rozkaz Krajského soudu v Praze ze dne 25. 02. 2010 (nabyl právní moci v březnu 2010), č. j. 49 Cm 70/2010-5, kterým bylo dlužníkovi uloženo, aby společnosti Czech Platina Invest a.s. zaplatil směnečný peníz 18.920,-Kč, úrok ze směnečného peníze ve výši 6 % ročně od 02. 01. 2010 do zaplacení, směnečnou odměnu 63,-Kč a náhradu nákladů řízení ve výši 11.890,-Kč. Z kopie první strany směnky vlastní vystavené dne 07. 12. 2009 Denisou Koubkovou na řad společnosti Czech Platina Invest a.s. soud dále zjistil, že tuto směnku na částku 33.640,-Kč avaloval dlužník. Směnečným platebním rozkazem Krajského soudu v Praze ze dne 09. 02. 2010 (nabyl právní moci v únoru a březnu 2010), č. j. 47 Cm 40/2010-5, bylo následně Denise Koubkové a dlužníkovi společně a nerozdílně uloženo, aby společnosti Czech Platina Invest a.s. zaplatili směnečný peníz 33.640,-Kč, úrok ze směnečného peníze ve výši 6 % ročně od 09. 01. 2010 do zaplacení, směnečnou odměnu 112,-Kč a náhradu nákladů řízení ve výši 14.990,-Kč. Žalobkyně k přihlášce přiložila pouze kopii první strany směnek a směnky nepřiložila ani k podané žalobě. Soud tedy vychází s přihlédnutím k tvrzením žalobkyně z toho, že směnky nebyly opatřeny rubopisem. Podle čl. I. § 11 zákona č. 191/1950 Sb., zákon směnečný a šekový, každou směnku, i když nebyla vystavena na řad, lze převést indosamentem /rubopisem/. Také z ustanovení § 18 odst. 1 zákona č. 591/1992 Sb., o cenných papírech, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o cenných papírech ) se podává, že k převodu listinného cenného papíru na řad se vyžaduje i rubopis. Rubopis musí být bezpodmínečný a přecházejí jím veškerá práva s papírem spojená, pokud ze zvláštního zákona nevyplývá něco jiného. Při právním posouzení soud vyšel z ustálené judikatury Nejvyššího soudu ČR (dále jen NS ) představované rozsudkem ze dne 14. 09. 2005, sp. zn. 29 Odo 1114/2004, uveřejněným v časopise Soudní judikatura, číslo 1, ročník 2006, pod číslem 10, který dospěl k názoru, že práva inkorporovaná do cenného papíru nelze uplatnit a převést na jiného bez cenného papíru. Právo spojené s cenným papírem lze od cenného papíru oddělit a převádět samostatně jen tehdy, připouští-li takový postup zákon výslovně (např. v ustanovení § 156a obchodního zákoníku). NS zde přitom aplikuje ustanovení § 1 odst. 1 a § 2 odst. 2 zákona o cenných papírech, podle nichž se i na směnky vztahuje úprava tohoto zákona, který tak působí vůči občanskému zákoníku jako úprava speciální a vůči zákonu směnečnému a šekovému jako úprava obecná. S odkazem na ustanovení § 18 zákona o cenných papírech pak NS uzavřel, že bez rubopisu práva ze směnky převést nelze. S uvedenými závěry se zdejší soud ztotožňuje. Žalobkyně přitom i přes argumentaci nastíněnou žalovaným insolvenčním správcem rubopis směnek netvrdí a neprokazuje a setrvale zastává názor, že rubopis směnek je irelevantní skutečností. S tímto žalovanou nijak neargumentovaným závěrem se soud neztotožňuje. Protože přihláška insolvenčním správcem popřených pohledávek se opírá o nároky ze směnky a tyto nároky žalobkyní uváděnou postupní smlouvou na ni nepřešly, tj.

žalobkyně ze směnek, od nichž své nároky odvozuje, oprávněná není, soud incidenční žalobu zamítl, neboť popření pohledávek řešených v tomto incidenčním sporu je správné. Podle § 198 odst. 2 insolvenčního zákona přitom v incidenční žalobě může žalobce uplatnit jako důvod vzniku popřené pohledávky pouze skutečnosti, které jako důvod vzniku této pohledávky uplatnil nejpozději do skončení přezkumného jednání, a dále skutečnosti, o kterých se žalobce dozvěděl později proto, že mu kupující ze smlouvy o prodeji podniku nebo jeho části podle obchodního zákoníku neoznámil včas převzetí dlužníkova závazku. Předloženou postupní smlouvou na žalobkyni sice mohly přejít pohledávky ze smluv o spotřebitelském úvěru, nikoliv však samotné směnky a abstraktní práva v nich inkorporovaná, o něž přitom své popřené pohledávky v přihlášce opřela. Po skončení přezkumného jednání s ohledem na ustanovení § 198 odst. 2 insolvenčního zákona nemá žalobkyně možnost tvrzení o skutkových okolnostech, z nichž své pohledávky uplatňuje, měnit. Proto by bylo nadbytečné ve věci nařizovat jednání za účelem poskytnutí poučení podle § 118a odst. 1 nebo 2 o. s. ř., neboť by soud k eventuálnímu tvrzení, že žalobkyně popřené pohledávky uplatňuje z titulu postoupených pohledávek ze smluv o spotřebitelském úvěru, s ohledem na zákonnou koncentraci přihlédnout nemohl. Pokud pak žalobkyně zpochybňuje právo žalovaného přezkoumat přihlášené pohledávky jako nevykonatelné, zastává též názor odchylný od ustálené judikatury (srov. např. usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 21. 03. 2011, č. j. 3 VSPH 1217/2010-P3-7, KSUL 44 INS 4027/2010). Soud s ohledem na uvedené proto žalobu jako nedůvodnou zamítl. Zcela úspěšnému žalovanému soud přiznal dle § 142 odst. 1 o. s. ř. náhradu nákladů řízení ve výši 5.600,-Kč. Přiznaná částka sestává z mimosmluvní odměny za dva úkony právní služby týkající se tarifní hodnoty podle § 9 odst. 3 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen advokátní tarif ), tedy dvakrát úkon po 2.500,-Kč (převzetí zastoupení, podání vyjádření) podle ustanovení § 7 bod 5, § 11 odst. 1 písm. a) a d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen advokátní tarif ) a ze dvou režijních paušálů po 300,-Kč za náhradu hotových výdajů advokáta podle ustanovení § 13 odst. 3 advokátního tarifu.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze ve lhůtě 15 dnů ode dne jeho doručení podat odvolání. Odvolání se podává ve dvou vyhotoveních u Krajského soudu v Praze, se sídlem Náměstí Kinských 5, 150 75 Praha 5. O odvolání rozhoduje Vrchní soud v Praze.

V Praze dne 17. července 2013 Mgr. Ing. Petr Šuránek, v. r. samosoudce Za správnost: Lucie Pěchotová