33 ICm 3323/2012
čj. 33 ICm 3323/2012-23 sp. zn. insolvenčního řízení: KSPH 40 INS 11514/2012

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Praze rozhodl samosoudcem JUDr. Milanem Podhrázkým ve věci žalobce: Mgr. Naďa Herrmannová, se sídlem Žitná 52, Praha 2, insolvenční správce dlužníka Pavla anonymizovano , anonymizovano , bytem Libovice 122, proti žalovanému: Dopravní podnik hl. m. Prahy, akciová společnost, IČ 00005886, se sídlem Sokolovská 60, Praha 2, zastoupenému JUDr. Tomášem Sokolem, advokátem se sídlem Sokolská 60, Praha 2, adresa pro doručování: Ječná 39a, Praha 2, o určení popřené pohledávky,

takto:

I. Žaloba na určení, že pohledávky žalovaného za dlužníkem Pavlem Bydlákem, anonymizovano , bytem Libovice 122, přihlášené do insolvenčního řízení vedeného u Krajského soudu v Praze pod sp. zn. KSPH 40 INS 11514/2012, ve výši 1.186 Kč (pohledávka č. 1 přiznaná platebním rozkazem Obvodního soud pro Prahu 7, sp. zn. 11 Ro 9535/95), ve výši 1.186 Kč (pohledávka č. 2 přiznaná platebním rozkazem Obvodního soud pro Prahu 7, sp. zn. 11 Ro 8368/95), ve výši 1.186 Kč (pohledávka č. 3 přiznaná platebním rozkazem Obvodního soud pro Prahu 7, sp. zn. 11 Ro 10885/95), ve výši 1.186 Kč (pohledávka č. 4 přiznaná platebním rozkazem Obvodního soud pro Prahu 7, sp. zn. 11 Ro 6256/95) a ve výši 1.186 Kč (pohledávka č. 5 přiznaná platebním rozkazem Obvodního soud pro Prahu 7, sp. zn. 11 Ro 10806/95), nejsou po právu, s e z a m í t á.

II. Žádný z účastníků n e m á p r á v o na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

Žalobou doručenou Krajskému soudu v Praze dne 8. 11. 2012 se žalobce domáhá určení, že pohledávky žalovaného za dlužníkem Pavlem Bydlákem, anonymizovano , bytem Libovice 122, přihlášené do insolvenčního řízení vedeného u Krajského soudu v Praze pod sp. zn. KSPH 40 INS 11514/2012, ve výši 1.186 Kč (pohledávka č. 1 přiznaná platebním rozkazem Obvodního soud pro Prahu 7, sp. zn. 11 Ro 9535/95), ve výši 1.186 Kč (pohledávka č. 2 přiznaná platebním rozkazem Obvodního soud pro Prahu 7, sp. zn. 11 Ro 8368/95), ve výši 1.186 Kč (pohledávka č. 3 přiznaná platebním rozkazem Obvodního soud pro Prahu 7, sp. zn. 11 Ro 10885/95), ve výši 1.186 Kč (pohledávka č. 4 přiznaná platebním rozkazem Obvodního soud pro Prahu 7, sp. zn. 11 Ro 6256/95) a ve výši 1.186 Kč (pohledávka č. 5 přiznaná platebním rozkazem Obvodního soud pro Prahu 7, sp. zn. 11 Ro 10806/95), nejsou po právu.

Jak žalobce v rámci žaloby připomněl, žalovaný přihlásil do daného insolvenčního řízení shora označené vykonatelné pohledávky. V případě pohledávky č. 1 platební rozkaz nabyl právní moci dne 10. 4. 1999 a byla pro ni nařízena exekuce dle usnesení Okresního soudu v Kladně ze dne 20. 6. 2011. V případě pohledávky č. 2 platební rozkaz nabyl právní moci dne 10. 12. 1997 a byla pro ni nařízena exekuce dle usnesení Okresního soudu v Kladně ze dne 24. 10. 2010. V případě pohledávky č. 3 platební rozkaz nabyl právní moci dne 10. 4. 1999 a byla pro ni nařízena exekuce dle usnesení Okresního soudu v Kladně ze dne 15. 6. 2011. V případě pohledávky č. 4 platební rozkaz nabyl právní moci dne 21. 2. 1997 a byla pro ni nařízena exekuce dle usnesení Okresního soudu v Kladně ze dne 29. 9. 2010. V případě pohledávky č. 5 platební rozkaz nabyl právní moci dne 10. 4. 1999 a byla pro ni nařízena exekuce dle usnesení Okresního soudu v Kladně ze dne 19. 4. 2011. S odkazem na ustanovení § 110 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, má žalobce za to, že návrhy na exekuci žalovaný podal více než 10 let po datu povinnosti dlužníka plnit, a proto jsou shora označené pohledávky žalovaného promlčené, a nejsou tedy po právu.

Ve vyjádření k žalobě žalovaný uvedl, že přihlášené pohledávky promlčeny nejsou, neboť promlčecí doba byla stavena předchozími výkony rozhodnutí (usnesení Okresního soudu v Kladně sp. zn. 36 E 657/2007, sp. zn. 34 E 657/2007, sp. zn. 34 E 817/2007 a sp. zn. 36 E 405/2007). S ohledem na výše uvedené proto žalovaný navrhl, aby vzal žalobce žalobu zpět, případně aby ji soud v celém rozsahu zamítl.

Žalobce v replice k vyjádření žalovaného uvedl, že při přezkumném jednání popřel přihlášené pohledávky z důvodu promlčení, kdy vycházel z tvrzení žalovaného v přihlášce a z listinných důkazů, které žalovaný k přihlášce připojil. Žalovaný v přihlášce netvrdil ani nedokazoval, že došlo ke stavení promlčecí doby. Učinil tak až ve vyjádření k žalobě, a jedná se tedy o nová tvrzení. Skutečnosti ohledně stavení promlčecí lhůty měl žalovaný tvrdit a prokazovat již při přihlášení pohledávky. Insolvenční správce je povinen vznést námitku promlčení, pokud je do insolvenčního řízení přihlášena promlčená pohledávka. Aby přihlášenou pohledávku mohl komplexně posoudit, je stanovena povinnost věřitelů tvrdit v přihlášce určité skutečnosti a tyto skutečnosti doložit, a to vše do skončení přezkumného jednání. V následném incidenčním sporu pak již věřitel ani insolvenční správce nesmí uvádět nové skutečnosti. Pokud by bylo možné bránit se námitce promlčení v incidenčním sporu novými důkazy, ztrácelo by smysl ustanovení § 199 odst. 3 a § 198 odst. 2 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), které má mimo jiné zabránit zbytečným incidenčním sporům. S ohledem na výše uvedené proto žalobce setrval na podané žalobě.

Protože ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, soud ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř. ), vyzval účastníky, aby se vyjádřili, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s tím, že pokud se nevyjádří, bude mít soud za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalovaný s takovým postupem soudu výslovně souhlasil, žalobce na tuto výzvu soudu nereagoval.

Z insolvenčního spisu ve věci vedené u Krajského soudu v Praze pod sp. zn. 40 INS 11514/2012 především vyplývá, že dne 14. 5. 2012 byl ke Krajskému soudu v Praze podán návrh dlužníka Pavla anonymizovano , anonymizovano , bytem Libovice 122, na zahájení insolvenčního řízení spojený s návrhem na povolení oddlužení (insolvenční návrh). Dne 8. 8. 2012 byl zjištěn úpadek uvedeného dlužníka, soud povolil řešení úpadku dlužníka oddlužením, přičemž insolvenčním správcem byl ustanoven žalobce (usnesení Krajského soudu v Praze čj. KSPH 40 INS 11514/2012-A-18). Dne 23. 10. 2012 soud schválil oddlužení dlužníka plněním splátkového kalendáře (usnesení Krajského soudu v Praze čj. KSPH 40 INS 11514/2012-B-7). Dne 13. 6. 2012 byla zdejšímu soudu doručena přihláška pohledávek žalovaného (P2) v celkové výši 5.930 Kč. Dílčí pohledávku č. 1 ve výši 1.186 Kč přihlásil jako vykonatelnou na základě platebního rozkazu Obvodního soudu pro Prahu 7 ze dne 18. 12. 1997, sp. zn. 11 Ro 9535/95, s tím, že tato pohledávka je splatná od 10. 4. 1999, přičemž pro ni byla nařízena a je vedena exekuce dle usnesení Okresního soudu v Kladně ze dne 20. 6. 2011, sp. zn. 56 EXE 204/2011. Dílčí pohledávku č. 2 ve výši 1.186 Kč přihlásil jako vykonatelnou na základě platebního rozkazu Obvodního soudu pro Prahu 7 ze dne 30. 10. 1997, sp. zn. 11 Ro 8368/95, s tím, že tato pohledávka je splatná od 10. 12. 1997, přičemž pro ni byla nařízena a je vedena exekuce dle usnesení Okresního soudu v Kladně ze dne 24. 10. 2010, sp. zn. 55 EXE 894/2010. Dílčí pohledávku č. 3 ve výši 1.186 Kč přihlásil jako vykonatelnou na základě platebního rozkazu Obvodního soudu pro Prahu 7 ze dne 18. 12. 1997, sp. zn. 11 Ro 10885/95, s tím, že tato pohledávka je splatná od 10. 4. 1999, přičemž pro ni byla nařízena a je vedena exekuce dle usnesení Okresního soudu v Kladně ze dne 15. 6. 2011, sp. zn. 54 EXE 204/2011. Dílčí pohledávku č. 4 ve výši 1.186 Kč přihlásil jako vykonatelnou na základě platebního rozkazu Obvodního soudu pro Prahu 7 ze dne 29. 5. 1996, sp. zn. 11 Ro 6256/95, s tím, že tato pohledávka je splatná od 21. 2. 1997, přičemž pro ni byla nařízena a je vedena exekuce dle usnesení Okresního soudu v Kladně ze dne 29. 9. 2010, sp. zn. 56 EXE 890/2010. Dílčí pohledávku č. 5 ve výši 1.186 Kč přihlásil jako vykonatelnou na základě platebního rozkazu Obvodního soudu pro Prahu 7 ze dne 18. 12. 1997, sp. zn. 11 Ro 10806/95, s tím, že tato pohledávka je splatná od 10. 4. 1999, přičemž pro ni byla nařízena a je vedena exekuce dle usnesení Okresního soudu v Kladně ze dne 19. 4. 2011, sp. zn. 55 EXE 204/2011 (přihláška žalovaného včetně příloh). Na přezkumném jednání konaném dne 10. 10. 2012 žalobce pohledávku žalovaného popřel v celkové výši 5.930 Kč z důvodu neexistence nároku (protokol z přezkumného jednání, upravený seznam přihlášených pohledávek).

Jak soud dále zjistil z listinných důkazů předložených v průběhu řízení o podané žalobě žalovaným, byl ve věci oprávněného (v projednávané věci žalovaný) proti povinnému (v projednávané věci dlužník) nařízen výkon rozhodnutí prodejem movitých věcí povinného k uspokojení pohledávek oprávněného v totožné výši 1.186 Kč, a to jednak podle vykonatelného platebního rozkazu Obvodního soudu pro Prahu 7 ze dne 18. 12. 1997, sp. zn. 11 Ro 9535/95 (usnesení Okresního soudu v Kladně ze dne 3. 9. 2007, čj. 36 E 657/2007-2), přičemž tento výkon rozhodnutí byl zastaven dne 5. 3. 2010 (usnesení Okresního soudu v Kladně čj. 36 E 657/2007-20). Dále podle vykonatelného platebního rozkazu Obvodního soudu pro Prahu 7 ze dne 30. 10. 1997, sp. zn. 11 Ro 8368/95 (usnesení Okresního soudu v Kladně ze dne 6. 9. 2007, čj. 34 E 657/2007-2), přičemž tento výkon rozhodnutí byl zastaven dne 5. 3. 2010 (usnesení Okresního soudu v Kladně čj. 34 E 657/2007-22). Dále podle vykonatelného platebního rozkazu Obvodního soudu pro Prahu 7 ze dne 18. 12. 1997, sp. zn. 11 Ro 10885/95 (usnesení Okresního soudu v Kladně ze dne 22. 10. 2007,

čj. 34 E 817/2007-2), přičemž tento výkon rozhodnutí byl zastaven dne 5. 3. 2010 (usnesení Okresního soudu v Kladně čj. 34 E 817/2007-24). Dále podle vykonatelného platebního rozkazu Obvodního soudu pro Prahu 7 ze dne 29. 5. 1996, sp. zn. 11 Ro 6256/95 (usnesení Okresního soudu v Kladně ze dne 21. 6. 2007, čj. 33 E 405/2007-2), přičemž tento výkon rozhodnutí byl zastaven dne 5. 3. 2010 (usnesení Okresního soudu v Kladně čj. 33 E 405/2007-61). A konečně pak podle vykonatelného platebního rozkazu Obvodního soudu pro Prahu 7 ze dne 18. 12. 1997, sp. zn. 11 Ro 10806/95 (usnesení Okresního soudu v Kladně ze dne 29. 10. 2007, čj. 36 E 815/2007-2), přičemž tento výkon rozhodnutí byl zastaven dne 5. 3. 2010 (usnesení Okresního soudu v Kladně čj. 36 E 815/2007-26)

Podle ustanovení § 110 odst. 1 občanského zákoníku, bylo-li právo přiznáno pravomocným rozhodnutím soudu nebo jiného orgánu, promlčuje se za deset let ode dne, kdy mělo být podle rozhodnutí plněno. Bylo-li právo dlužníkem písemně uznáno co do důvodu i výše, promlčuje se za deset let ode dne, kdy k uznání došlo; byla-li však v uznání uvedena lhůta k plnění, běží promlčecí doba od uplynutí této lhůty . Z ustanovení § 112 téhož zákona se pak podává, že uplatní-li věřitel v promlčecí době právo u soudu nebo u jiného příslušného orgánu a v zahájeném řízení řádně pokračuje nebo je-li ohledně jeho práva zahájena mediace podle zákona o mediaci, promlčecí doba neběží od tohoto uplatnění po dobu řízení nebo od tohoto zahájení po dobu mediace. To platí i o právu, které bylo pravomocně přiznáno a pro které byl u soudu nebo u jiného příslušného orgánu navržen výkon rozhodnutí .

Jak plyne ze shora reprodukovaných stanovisek účastníků řízení, podstata sporu se v projednávané věci s ohledem na výše citovaná ustanovení občanského zákoníku netýká samotné otázky, zda přihlášené pohledávky žalovaného jsou promlčeny či nikoliv. Jak totiž plyne z rozhodnutí Okresního soudu v Kladně předložených žalovaným, promlčecí doba v projednávané věci po dobu vykonávacího řízení prodejem movitých věcí dlužníka nařízeného uvedeným soudem neběžela. Spor tak v projednávané věci spočívá ve zhodnocení otázky, zda bylo povinností žalovaného skutečnosti rozhodné pro posouzení promlčení přihlášené pohledávky uvést přímo v přihlášce pohledávky, resp. pokud takové skutečnost v přihlášce neuvedl (netvrdil ani nedoložil), a insolvenční správce pohledávky s ohledem na jejich promlčení popřel, zda může žalovaný v řízení o (incidenční) žalobě na určení pravosti popřené pohledávky skutečnosti vyvracející promlčení přihlášených pohledávek dodatečně tvrdit a doložit, a tím zhojit svůj předchozí postup.

V projednávané věci žalobce popřel vykonatelnou pohledávku žalovaného a postupoval tedy podle § 199 insolvenčního zákona, podle něhož insolvenční správce, který popřel vykonatelnou pohledávku, podá do 30 dnů od přezkumného jednání u insolvenčního soudu žalobu, kterou své popření uplatní proti věřiteli, který vykonatelnou pohledávku přihlásil. Lhůta je zachována, dojde-li žaloba nejpozději posledního dne lhůty soudu (odst. 1). Jako důvod popření pravosti nebo výše vykonatelné pohledávky přiznané pravomocným rozhodnutím příslušného orgánu lze uplatnit jen skutečnosti, které nebyly uplatněny dlužníkem v řízení, které předcházelo vydání tohoto rozhodnutí; důvodem popření však nemůže být jiné právní posouzení věci (odst. 2). V žalobě podle odstavce 1 může žalobce proti popřené pohledávce uplatnit pouze skutečnosti, pro které pohledávku popřel (odst. 3).

Ve vztahu ke shora nastíněné sporné právní otázce je třeba nejprve připomenout, že podle ustanovení § 174 odst. 2 insolvenčního zákona musí přihláška pohledávky obsahovat mimo jiné důvod vzniku přihlašované pohledávky, přičemž důvodem vzniku přihlašované pohledávky se rozumí uvedení skutečností, na nichž se pohledávka zakládá. Na rozdíl od předchozí právní úpravy již věřitel nemůže do skončení přezkumného jednání měnit důvod vzniku přihlášené pohledávky, ale pouze její výši (viz §192 odst. 4 insolvenčního zákona). Uvedení důvodu vzniku přihlašované pohledávky neznamená, že věřitel musí v přihlášce uplatněný nárok detailně popsat či podřadit pod konkrétní zákonné ustanovení. Požadavek, aby přihláška obsahovala důvod vzniku a výši pohledávky, znamená pouze vylíčení skutečností, z nichž věřitel pohledávku dovozuje. V tomto ohledu je třeba zdůraznit, že podání přihlášky pohledávky u insolvenčního soudu má v zásadě povahu uplatnění práva a zakládá účastenství věřitele v insolvenčním řízení, přičemž obsahové náležitosti přihlášky pohledávky zákon upravuje obdobně jako u žaloby (srov. § 79 zákona o. s. ř.). Přihláška pohledávky tak především musí obsahovat takové skutečnosti, jež pohledávku individualizují tak, aby nebyla zaměnitelná s pohledávkou jinou.

V projednávané věci uvedl žalovaný jako důvod vzniku svých pohledávek nárok na jízdné a přirážku k jízdnému za tzv. černou jízdu , a náklady soudního řízení, s tím, že označil datem vydání a spisovou značkou rozhodnutí Obvodního soudu pro Prahu 7, v důsledku nichž přihlásil tyto pohledávky jako vykonatelné. Jako další okolnost pak žalovaný v rámci přihlášky uvedl vždy příslušnou sp. zn. a datum rozhodnutí Okresního soudu v Kladně, kterým byla pro danou pohledávku nařízena exekuce. V návaznosti na shora uvedené je třeba připustit, že tyto další okolnosti zmíněné v přihlášce žalovaným byly ve vztahu k posouzení otázky promlčení přihlášených pohledávek uvedeny velmi nevhodně a pokud za těchto okolností měl žalobce pochybnost o pravosti přihlášených pohledávek a z důvodu jejich promlčení popřel jejich pravost, jeho postup byl zcela na místě. Za nepřípustný by nepochybně bylo nutno označit takový postup věřitele, který by v reakci na popěrný úkon insolvenčního správce (dlužníka či jiného věřitele) změnil důvod vzniku přihlášené pohledávky. K tomu ovšem v projednávané věci nedošlo. Především nelze přehlédnout, že samotný výchozí důvod vzniku přihlášené pohledávky uplatněný žalovaným v přihlášce se v dané věci v důsledku dodatečně doložených rozhodnutí Okresního soudu v Kladně nezměnil. Nejedná se tedy o situaci, kdy by věřitel v řízení o podané žalobě na určení pravosti přihlášené pohledávky předložil zcela jiný (nový) titul, než ze kterého důvod vzniku původně přihlášené doposud dovozoval, což by nepochybně byl postup nepřípustný. K tomu lze dodat, že soud si je vědom často velmi nejednoznačné hranice mezi doplněním (upřesněním) důvodu vzniku přihlášené pohledávky a jeho nepřípustnou změnou. Pokud by nicméně v dané věci v souladu s argumentací žalobce nepřipustil možnost žalovaného v reakci na popěrný úkon doplnit (a doložit) v řízení o incidenční žalobě rozhodné skutečnosti týkající se posouzení pravosti přihlášené pohledávky, jednalo by se postup značně formalistický, který by se navíc podle názoru zdejšího soudu mohl dostat do kolize i se základními zásadami insolvenčního řízení [viz § 5 písm. a) insolvenčního zákona]. Obecně nelze vyloučit dotvrzení či doložení určité skutečnosti řízení před soudem v reakci na předchozí popěrný úkon insolvenčního správce či dlužníka. Dodatečné doložení či dotvrzení určité skutečnosti se nemůže podle názoru zdejšího soudu projevit v posouzení samotné pravosti popřené pohledávky, ale např. to soud může zhodnotit ve výroku o náhradě nákladů řízení.

Nad rámec výše uvedeného je pak třeba připomenout, že přiznáním práva namítat promlčení práva věřitele zákon dlužníkovi zajišťuje právní ochranu, nicméně je na vůli dlužníka, zda tohoto práva využije či nikoliv (viz § 100 odst. 1 občanského zákoníku). Nelze proto podle názoru zdejšího soudu po věřiteli podávajícím přihlášku pohledávky do insolvenčního řízení požadovat, aby automaticky tvrdil a doložil, že jím přihlášená pohledávka není promlčená, tedy aby předpokládal vznesení námitky promlčení (s tím, že pokud tak neučiní, jeho pohledávka nemůže být zjištěna).

S ohledem na výše uvedené soud dospěl k závěru, že žalobě nelze vyhovět, a proto ji zamítl.

Přestože žalovaný byl ve věci úspěšný (§ 142 odst. 1 o. s. ř.), postupoval soud ohledně rozhodnutí o náhradě nákladů řízení dle ustanovení § 202 odst. 1 insolvenčního zákona a rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu těchto nákladů.

Poučení: Proti tomuto rozsudku l z e podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení tohoto rozhodnutí, a to k Vrchnímu soudu v Praze prostřednictvím Krajského soudu v Praze, a to ve dvou stejnopisech. Do běhu lhůty se nezapočítává den, kdy došlo ke skutečnosti určující počátek lhůty. Lhůta je zachována, je-li posledního dne lhůty učiněn úkon u soudu nebo podání odevzdáno orgánu, který má povinnost je doručit (§ 57 odst. 1 a 3 o.s.ř.). Podání učiněné telefaxem nebo v elektronické podobě (bez zaručeného elektronického podpisu), je třeba ve lhůtě tří dnů doplnit předložením jeho originálu, případně písemným podáním shodného znění. K těmto podáním, pokud nebyla ve stanovené lhůtě doplněna, soud nepřihlíží (§ 42 odst. 3 o.s.ř.).

V Praze dne 16. července 2014

JUDr. Milan Podhrázký, v. r. samosoudce Za správnost vyhotovení: Jana Vyskočilová