33 ICm 3108/2015
Spisová značka: 33 ICm 3108/2015-18-20 (KSBR 33 INS 2971/2015)

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Brně rozhodl samosoudkyní JUDr. Vlastou Hermanovou v právní věci žalobce: O.K.V. Leasing, s.r.o., se sídlem Žďár nad Sázavou, Strojírenská 396, PSČ 591 01, identifikační číslo: 634 87 063, právně zastoupeného JUDr. Ivo Marethem, advokátem, se sídlem Žďár nad Sázavou, Strojírenská 35, PSČ 591 01, proti žalovaným 1) Ivana Hoffmannová, narozená 3. prosince 1965, bytem Brno, Oblá 362/3, PSČ 634 00, 2) Ing. Eva Procházková, se sídlem Znojmo, nám. Svobody 1548/5, PSČ 669 02, identifikační číslo: 489 19 268, insolvenční správce dlužníka Ivany Hoffmannové, narozené 3. prosince 1965, bytem Brno, Oblá 362/3,

o určení pohledávky 21.006 Kč

takto:

I. Žaloba na určení, že dílčí pohledávka žalobce č. 4 dle přihlášky č. 7 ve výši 21.006 Kč je po právu, s e z a m í t á .

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

Žalobou podanou u soudu dne 11. 8. 2015 domáhal se žalobce určení pohledávky 21.006 Kč. Svůj návrh odůvodnil tím, že předmětnou částku mu dluží žalovaná č. 1 z titulu smlouvy o úvěru č. 916478 včetně úvěrových podmínek, na jejímž základě poskytl žalobce žalované č. 1 úvěr, který však nebyl řádně splácen, proto mu vzniklo právo na smluvní pokutu v uvedené výši 21.006 Kč. Smluvní pokuta se odvíjí od sazby 0,2 % denně z dlužné částky, isir.justi ce.cz (KSBR 33 INS 2971/2015) nejedná se tedy o pokutu nemravnou. Pohledávku přihlásil do insolvenčního řízení přihláškou č. 7 dne 25. 1. 2015 jako dílčí nárok č. 4, ovšem žalovaná č. 1 ji na přezkumném jednání konaném 20. 3. 2015 popřela. Žalobce s popřením nesouhlasí a ve lhůtě stanovené ve vyrozumění z 21. 7. 2015 se domáhá určení svého nároku cestou této žaloby. Nárok uplatňuje i vůči žalované č. 2, neboť k tomu byl žalobce v uvedeném vyrozumění vyzván.

Žalovaná č. 1 navrhla zamítnutí žaloby v plném rozsahu, popření bylo důvodné, pohledávka je nepřiměřená a neoprávněná.

Žalovaná č. 2 uvedla, že chybně žalobce ve vyrozumění informovala o tom, že má uplatnit žalobu i vůči ní.

Z provedeného dokazování-usnesení z 21. 1. 2015 soud zjistil, že téhož dne byl vyhlášen úpadek žalované č. 1 a povoleno oddlužení.

Z přihlášky žalobce do insolvenčního řízení podané 25. 1. 2015 bylo zjištěno, že nárokuje celkovou částku 74.782 Kč, z toho dílčí pohledávku č. 4 ve výši 21.006 Kč jako smluvní pokutu dle čl. 6.1 a 6.4 úvěrové smlouvy ve výši 0,2 % denně z částky 28.776 Kč od 21. 1. 2014 do 21. 1. 2015.

Z listu seznamu přihlášených pohledávek, co se týká žalobce jako věřitele, soud zjistil, že na přezkumném jednání konaném 20. 3. 2015 žalovaná č. 1 jako dlužnice popřela dílčí nárok č. 4-smluvní pokutu 21.006 Kč, neboť je nepřiměřená a neplatná, jedná se o spotřebitelskou smlouvu. Žalovaná č. 2 neučinila ohledně pohledávky žádný popěrný úkon.

Z vyrozumění o popření vyhotoveného 21. 7. 2015 bylo zjištěno, že jím byl žalobce jako věřitel č. 7 vyzván, aby v případě, že nesouhlasí s popřením dlužníka, uplatnil svoji pohledávku žalobou na určení u příslušného insolvenčního soudu. Žalobu je nutno podat proti insolvenční správkyni i dlužníkovi.

Vzhledem k tomu, že vyrozumění bylo z data 21. 7. 2015, žaloba podána 11. 8. 2015, usnesení o schválení oddlužení zveřejněno v insolvenčním rejstříku 13. 7. 2015, žalobce lhůtu 30 dnů od zveřejnění schválení oddlužení nezmeškal.

Z listiny označené smlouva o úvěru č. 916478 bylo zjištěno, že ji uzavřel žalobce jako věřitel, žalovaná č. 1 jako zákazník, týká se spotřebitelského úvěru ve výši 20.000 Kč, který má být splacen 24 splátkami ve výši 1.269 Kč, a to od 20. 11. 2013. Ve smlouvě o úvěru zákazník a žalobce jako poskytovatel úvěru odkazují v dalším na úpravu úvěrových podmínek žalobce, které jsou nedílnou součástí smlouvy. Smlouva je podepsána 18. 10. 2013 zákazníkem a zprostředkovatelem Galfin, Renata Gálová, IČ 61415642. Z úvěrových podmínek společnosti žalobce čl. 1.2 bylo zjištěno, že úvěrovou smlouvu uzavírá jménem společnosti jeho zprostředkovatel (zástupce), zástupce je při uzavírání úvěrové smlouvy zmocněn vystupovat v plném rozsahu jménem společnosti. Dle bodu 6.1 úvěrových podmínek zákazník se společnosti zavazuje pro případ, kdy se dostane do prodlení se zaplacením dohodnuté splátky úvěru, zaplatit společnosti smluvní pokutu 0,2 % z dlužné splátky úvěru za každý den prodlení. Dle bodu 6.4 zákazník se společnosti zavazuje pro případ, kdy se dle (KSBR 33 INS 2971/2015) bodu 7.1 stane splatný neuhrazený zůstatek úvěru, zaplatit společnosti smluvní pokutu ve výši 0,2 % z takto neuhrazeného zůstatku úvěru, a to za každý den prodlení. Na úvěrových podmínkách je v kolonce podpis zákazníka uveden podpis žalované č. 1.

Podle § 173 insolvenčního zákona (dále jen IZ) věřitelé podávají přihlášky pohledávek u insolvenčního soudu od zahájení insolvenčního řízení až do uplynutí lhůty stanovené rozhodnutím o úpadku.

Podle § 410 IZ není-li dále stanoveno jinak, platí o přezkoumání přihlášených pohledávek za trvání účinnosti oddlužení obdobně § 190 až § 202. Popření pohledávky nezajištěného věřitele dlužníkem má za trvání účinků schválení oddlužení tytéž účinky jako popření pohledávky insolvenčním správcem. Jestliže dlužník popřel pohledávku při přezkumném jednání, které se konalo před schválením oddlužení, nastávají účinky tohoto popření dnem, kdy nastaly účinky oddlužení; tento den je rozhodný i pro počátek běhu lhůt k podání žaloby o určení pravosti, výše nebo pořadí pohledávky. Věřitelé nevykonatelné pohledávky, která byla popřena dlužníkem, podávají žalobu vždy vůči dlužníku.

Podle § 198 IZ věřitelé nevykonatelné pohledávky, která byla popřena insolvenčním správcem, mohou uplatnit své právo žalobou na určení u insolvenčního soudu do 30 dnů od přezkumného jednání; tato lhůta však neskončí dříve než uplynutím 15 dnů od doručení vyrozumění podle § 197 odst. 2.

Podle § 544 občanského zákona (účinného k datu uzavření úvěrové smlouvy) sjednají-li strany pro případ porušení smluvní povinnosti smluvní pokutu, je účastník, který tuto povinnost poruší, zavázán pokutu zaplatit, i když oprávněnému účastníku porušením povinnosti nevznikne škoda. Smluvní pokutu lze sjednat jen písemně a v ujednání musí být určena výše pokuty nebo stanoven způsob jejího určení.

Podle SR, 2000, č. 9-NS sp. zn. 25 Cdo 631/98 zprostředkovatel je zavázán pouze k vyhledání smluvního partnera pro zájemce, nikoliv k uzavření smlouvy s třetí osobou. Pokud má smlouvu, kterou zprostředkoval, též uzavřít, jedná s třetí osobou jménem zájemce, a to na základě písemné plné moci.

Podle § 31 občanského zákona při právním úkonu je možné dát se zastoupit fyzickou nebo právnickou osobou. Zmocnitel udělí za tímto účelem plnou moc zmocněnci, v níž musí být uveden rozsah zmocněncova oprávnění. Je-li třeba, aby právní úkon byl učiněn v písemné formě, musí být plná moc udělena písemně.

Dle nálezu Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 3512/11 v rámci spotřebitelských smluv ujednání zakládající smluvní pokutu zásadně nemohou být součástí tzv. všeobecných obchodních podmínek, nýbrž toliko spotřebitelské smlouvy samotné (listiny, na níž spotřebitel připojuje svůj podpis). I ve spotřebitelských smlouvách je možno všeobecné obchodní podmínky uplatnit, ale taková aplikace má nejen formální omezení (text má být dostatečně čitelný, přehledný, logicky uspořádaný), ale i omezení obsahová. Obchodní podmínky ve spotřebitelských smlouvách mají sloužit především k tomu, aby nebylo nezbytné do každé smlouvy přepisovat ujednání technického a vysvětlujícího charakteru. (KSBR 33 INS 2971/2015)

Naopak nesmějí sloužit k tomu, aby do nich často v nepřehledné, složitě formulované a malým písmem psané formě skryl dodavatel ujednání, která jsou pro spotřebitele nevýhodná a o kterých předpokládá, že pozornosti spotřebitele nejspíš uniknou (např. rozhodčí doložka nebo ujednání o smluvní pokutě). Pokud tak i přesto dodavatel učiní, nepočíná si v právním vztahu poctivě.

Jak vyplývá ze shora uvedeného, domáhá se žalobce určení pohledávky 21.006 Kč z titulu vyúčtované smluvní pokuty.

Po zvážení prezentovaných tvrzení a provedených důkazů dospěl soud k závěru, že žalobě nelze vyhovět. Předně soud zdůrazňuje, že hlavní závazkový vztah (smlouva o úvěru č. 916478), v němž jsou i úvěrové podmínky s ujednáním o smluvní pokutě, není žalobcem jako věřitelem podepsán. Smlouvu písemně za žalobce stvrdil 18. 10. 2013 zprostředkovatel-Galfin-Renata Gálová, IČ 61415642. Ovšem písemnou plnou moc, opravňující p. Renatu Gálovou smlouvu za žalobce uzavřít, žalobce nepředložil. Přitom evidentně z citovaného judikátu 25 Cdo 631/98 plyne, že zprostředkovatel může uzavřít smlouvu s třetí osobou pouze na základě písemné plné moci. Vzhledem k tomu, že se žalobce nařízeného jednání 6. prosince 2017 nezúčastnil, nemohl být ani k předložení takovéto plné moci soudem ve smyslu § 118a o.s.ř. vyzván. Soud uzavírá, že požaduje-li žalobce smluvní pokutu (která v intencích § 544 občanského zákoníku musí být obligatorně stranami uzavřena v písemné formě), přičemž řádně podepsané ujednání o smluvní pokutě nedoloží, nemůže taková dohoda o smluvní pokutě žalovanou č. 1 zavazovat a požadavek na její úhradu obstát. V úvěrových podmínkách čl. 1.2 se sice konstatuje, že úvěrovou smlouvu uzavírá jménem společnosti zprostředkovatel jako zástupce a tento je při uzavírání úvěrových smluv zmocněn vystupovat v plném rozsahu jménem společnosti. Ovšem takovéto nekonkrétní ujednání není žádným jednostranným právním úkonem udělení písemné plné moci p. Gálové, jak má na mysli § 32 občanského zákona (absentuje určení onoho zástupce).

Soud nad rámec uvedeného v návaznosti na znění shora citovaného nálezu Ústavního soudu zmiňuje i pochybnosti o platnosti smluvní pokuty v tom směru, že tato, ač pro spotřebitele nevýhodné ujednání, je zakotvena v úvěrových podmínkách (čl. 6.4.), nikoliv v hlavní smlouvě, a je zachycena nevýrazným malým písmem.

V návaznosti na uvedené soudu nezbylo, než žalobu vůči žalované č. 1 zamítnout.

Žaloba nemůže obstát ani ve vztahu k žalované č. 2, neboť nárok žalobce nepopřela a není ve věci pasivně legitimována. Ovšem jak plyne ze shora uvedeného, žalobce vůči žalované č. 2 žalobu podal v návaznosti na její chybné poučení.

Výrok o nákladech řízení je odůvodněn v ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalovaná č. 1 by měla právo na jejich náhradu, vzhledem k tomu, že však žádné náklady neuplatnila, rozhodl soud, jak vyplývá z výroku č. II. tohoto rozsudku. (KSBR 33 INS 2971/2015)

Poučení: Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení rozsudku k Vrchnímu soudu v Olomouci prostřednictvím Krajského soudu v Brně, pracoviště Husova 15.

Krajský soud v Brně dne 6. 12. 2017

JUDr. Vlasta Hermanová v. r. samosoudkyně Za správnost vyhotovení: Iveta Otrusiníková