33 ICm 3022/2016
Spisová značka: 33 ICm 3022/2016-37-39 (KSBR 33 INS 10537/2015)

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Brně rozhodl samosoudkyní JUDr. Vlastou Hermanovou v právní věci žalobce: Vladimír Březina, bytem Zlín, U Řadovek 357, PSČ 763 14, právně zastoupen Mg. Ing. Hanou Fojtovou, advokátkou, se sídlem Zlín, Stráže 3662, PSČ 760 01 proti žalované Mgr. Leoně Hartman, LL. M., se sídlem Praha 2, Wenzigova 1861/7, PSČ 120 00, identifikační číslo: 714 62 481, insolvenční správce, právně zastoupena Mgr. Ivanou Rychnovskou, LL.M., advokátkou, se sídlem Brno, Dobrovského 824/50, PSČ 612 00, o určení pravosti pohledávky

takto:

I. Žaloba na určení, že pohledávka žalobce za dlužníkem v celkové výši 2.407.600,86 Kč přihlášená do insolvenčního řízení u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. KSBR 33 INS 10537/2015 je po právu, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení ve výši 20.570 Kč do tří dnů od právní moci rozhodnutí k rukám jeho právního zástupce.

Odůvodnění:

Žalobou podanou u soudu dne 23. 8. 2016 domáhal se žalobce určení, že pohledávka ve výši 2.407.600,80 Kč je po právu. Svůj návrh odůvodnil tím, že předmětnou částku mu dluží dlužník z titulu neuhrazeného nájemného dle smluv uzavřených 5. 5. 2014 a 26. 5. 2014 ohledně nemovitostí ve vlastnictví žalobce č. p. 7045 ve Zlíně a č. p. 1264 v Ostravě, a to za období 1. 9. 2014 až 5. 2. 2015. Předmětnou částku přihlásil do insolvenčního řízení 10. 11. 2015 přihláškou č. 30, ovšem na přezkumném jednání konaném dne 24. 6. 2016 isir.justi ce.cz (KSBR 33 INS 10537/2015) pohledávku žalovaná popřela pro nedostatek aktivní legitimace žalobce. Žalobce s popřením nesouhlasí a ve lhůtě stanovené dle vyrozumění žalované doručeného 8. 8. 2016 se domáhá určení pohledávky cestou této žaloby. Žalobce byl sice v nakládání s uvedenými nemovitostmi omezen na základě usnesení Vrchního státního zastupitelství v Olomouci vydaného 18. 12. 2014, jímž bylo rozhodnuto o zajištění ve smyslu § 79d odst. 1 trestního řádu, ovšem tímto usnesením nebyl žalobce jakýmkoliv způsobem omezen ve výkonu práva vymáhat pohledávky z titulu nájemného a neuhrazených služeb. Uplatněná pohledávka se netýká zajištěných nemovitostí, nesleduje jejich osud, není jejich příslušenstvím. Má samostatný režim, na který se zajištění nevztahuje. Navíc pohledávky v určité části vznikly ještě předtím, než bylo uvedené usnesení vrchního státního zastupitelství vydáno.

Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby v plném rozsahu. Podle jejího přesvědčení bylo popření oprávněné, neboť žalobce nedisponuje aktivní věcnou legitimací k vymáhání uvedené pohledávky. Odkazuje na ust. § 9 a 10 zák. č. 279/2003, podle něhož jen správce zajištěného majetku činí za účelem ochrany zajištěného majetku v řízeních soudních i jiných všechny úkony, jež je jinak oprávněn činit jejich vlastník, v rámci daného insolvenčního řízení je aktivně legitimován k podání přihlášky z titulu nezaplaceného nájemného jen správce, neboť žalobce je obviněn a je mu zakázáno, aby se zajištěnými nemovitostmi jakkoli nakládal, aktivní legitimaci k přihlášení pohledávky má jen správce zajištěného majetku. Poukazuje dále žalovaná na § 79d odst. 2, odst. 4, odst. 8 trestního řádu stejně tak jako na § 10 odst. 1 zákona o výkonu zajištění majetku.

Z provedeného dokazování-usnesení z 11. 9. 2015 bylo zjištěno, že téhož dne byl vyhlášen úpadek dlužníka a na jeho majetek prohlášen konkurs. Z přihlášky žalobce do insolvenčního řízení podané u soudu 10. 11. 2015 bylo zjištěno, že jí uplatňuje pohledávku 1.221.427,07 Kč vyúčtovanou fakturami č. 1914091068, 1914101189, 1914111316, 1914121435, 1915010135 a 1915020255 splatnými 30. 10. 2014, 30. 11. 2014, 3. 12. 2014, 31. 1. 2015, 8. 3. 2015 a 31. 3. 2015, jako důvod vzniku těchto fakturovaných pohledávek je dlužné nájemné včetně služeb za pronájem prostor sloužících k podnikání na základě smlouvy o nájmu uzavřené 5. 5. 2014, ve znění dodatku z 1. 8. 2014, za období od září 2014 do 5. 2. 2015, přičemž vztah byl ukončen výpovědí k 5. 2. 2015, nárokuje se i zákonný úrok z prodlení 64.776,85 Kč. Dále uplatňuje pohledávku č. 2 ve výši 1.071.473,60 Kč vyúčtovanou fakturami č. 1514101135, 1514111272, 1514121349, 1515010119, 1515020179 a 1515030311 splatnými 30. 11. 2014, 30. 12. 2014. 31. 1. 2015, 6. 3. 2015, 30. 3. 2015, 28. 4. 2015. Jedná se o dlužné nájemné včetně služeb za pronájem prostor sloužících k podnikání dle smlouvy o nájmu uzavřené 26. 5. 2014 ve znění dodatku z 1. 8. 2014 za období od října 2014 do března 2015. Je nárokován i zákonný úrok z prodlení 49.923,34 Kč.

Z listu seznamu přihlášených pohledávek, co se týká žalobce jako věřitele, bylo zjištěno, že na přezkumném jednání konaném 24. 6. 2016 byla jeho pohledávka ve výši 2.407.600,86 Kč žalovanou popřena z důvodu nedostatku aktivní věcné legitimace k uplatnění pohledávky.

Vzhledem k tomu, že výzva k podání určovací žaloby byla žalobci doručena 8. 8. 2016 a žaloba u soudu uplatněna 23. 8. 2016, žalobce lhůtu nezmeškal. (KSBR 33 INS 10537/2015)

Z Usnesení Vrchního státního zastupitelství v Olomouci vydaného 18. 12. 2014 týkajícího m.j. Vladimíra Březiny pro skutek zločinu legalizace výnosu z trestné činnosti bylo zjištěno, že se podle § 79d odst. 1 trestního řádu jako výnos z trestné činnosti zajišťují m.j. nemovitosti žalobce-pozemek p. č. st. 2543/1, jehož součástí je stavba č. p. 7046, Zlín a pozemek st. 1574, jehož součástí je stavba č. p. 1264, Mariánské Hory. Obviněnému Vladimíru Březinovi se zakazuje nakládat s nemovitostmi. Dle odůvodnění usnesení obviněným se klade za vinu, že zastírali původ peněz pocházejících z trestné činnosti, usilovali o znemožnění zjištění původu takových peněz, za finanční prostředky, které mají původ v hotovostních vkladech, nakupovali cenné papíry a nemovitosti, které byly následně pronajímány, čímž se získával z takového pronájmu další příjem. Zajištěním nemovitostí se vlastnictví ani dočasně neodnímá, pouze se omezují jeho některé složky, zejména právo s majetkem disponovat. Je třeba zajistit, aby s vymezeným majetkem, který podle důkazů dílem pochází z výnosů z trestné činnosti, nenakládal takovým způsobem obviněný, že by předem zmařil možnost uložení a výkonu trestů majetkové povahy.

Podle § 173 insolvenčního zákona (dále jen IZ) věřitelé podávají přihlášky pohledávek u insolvenčního soudu od zahájení insolvenčního řízení až do uplynutí lhůty stanovené rozhodnutím o úpadku. Přihlašují se i pohledávky, které již byly uplatněny u soudu, jakož i pohledávky vykonatelné včetně těch, které jsou vymáhány výkonem rozhodnutí nebo exekucí. Přihláška pohledávky má průběh lhůty k promlčení nebo pro zánik práva stejné účinky jako žaloba nebo jiné uplatnění práva u soudu, a to ode dne, kdy došla insolvenčnímu soudu.

Podle § 192 IZ pravost, výši a pořadí všech přihlášených pohledávek mohou popírat insolvenční správce, dlužník a přihlášení věřitelé.

Podle § 198 IZ věřitelé nevykonatelné pohledávky, která byla popřena insolvenčním správcem, mohou uplatnit své právo žalobou na určení u insolvenčního soudu do 30 dnů od přezkumného jednání; tato lhůta však neskončí dříve než uplynutím 15 dnů od doručení vyrozumění podle § 197 odst. 2. Žalobu podávají vždy proti insolvenčnímu správci.

Podle § 79d trestního řádu v aktuálním znění k prosinci 2014 nasvědčují-li zjištěné skutečnosti tomu, že nemovitost je určena ke spáchání trestného činu nebo k jeho spáchání byla užita, nebo je výnosem z trestné činnosti, může předseda senátu a v přípravném řízení státní zástupce rozhodnout o zajištění takové nemovitosti. V usnesení o zajištění nemovitosti se zakáže vlastníkovi nemovitostí nebo nemovitosti, aby nakládal s nemovitostí uvedenou v usnesení; zejména se mu zakáže, aby po oznámení usnesení nemovitost převedl na někoho jiného nebo ji zatížil a uloží se mu, aby do 15 dnů státnímu zástupci sdělil, zda a kdo má k nemovitosti předkupní nebo jiné právo, s poučením, že jinak vlastník odpovídá za škodu tím způsobenou. Pravomocné usnesení o zajištění nemovitosti doručí orgán činný v trestním řízení osobám, o nichž je mu známo, že mají k nemovitosti předkupní, nájemní nebo jiné právo. Dle odst. 9 citovaného ustanovení postup při správě zajištěné nemovitosti stanoví zvláštní právní předpis.

Dle komentáře k citovanému ustanovení (trestní řád), sedmé vydání, 2013, beck-online.cz) smyslem § 79d je umožnit následné propadnutí nebo zabrání nemovitosti podle (KSBR 33 INS 10537/2015) příslušných ustanovení trestního zákoníku tím, že v trestním řízení bude možné zajistit nemovitost, která je výnosem z trestné činnosti. Co se týká pojmu omezení nakládání s nemovitostí, nakládáním s nemovitostí se rozumí výkon práv vlastníka ve vztahu k předmětné nemovitosti. Zákon neumožňuje zakázat či omezit právo držby nemovitostí, užívání nemovitosti nebo právo hospodaření. Dle komentáře k odst. 9 citovaného § 79d trestního řádu zákon č. 279/2003 Sb., o výkonu zajištění majetku a věcí v trestním řízení, je zvláštní právní předpis upravující správu zajištěných nemovitostí. Režim správy zajištění nemovitostí se podřizuje zvláštnímu právnímu předpisu, i když se jedná o majetek jiné osoby než obviněného. Tímto se zajišťuje provázanost s úpravou obsaženou v tomto zvláštním zákoně k postupu při správě zajištěných nemovitostí zejména se upozorňuje na § 9 a násl. zákona č. 279/2003. Podle zákona č. 279/2003 Sb., o výkonu zajištění majetku a věcí v trestním řízení § 1, tento zákon stanoví postup při výkonu rozhodnutí o zajištění majetku nebo jeho části a při jeho správě. Ustanovení tohoto zákona o správě zajištěného majetku se obdobně užijí na správu zaknihovaných cenných papírů, nemovitostí a jiných majetkových hodnot, o jejichž zajištění bylo rozhodnuto v trestním řízení. Podle § 9 citovaného zákona není-li dále uvedeno jinak, podle povahy a rozsahu věcí a práv, které tvoří zajištěný majetek, vykonává jeho správu po dobu zajištění buď soud, který o zajištění v prvním stupni rozhodl. Podle § 10 citovaného zákona ten, kdo vykonává správu zajištěného majetku, je povinen tento majetek za a) řádně ochraňovat a pečovat o jeho zachování, b) účelně a hospodárně využívat tak, aby nedocházelo k jeho poškozování nebo nedůvodnému snižování jeho rozsahu, c) chránit před poškozením, zničením, ztrátou, odcizením nebo zneužitím, f) chránit tím, že průběžně sleduje, zda dlužníci včas a řádně plní své závazky, a zejména včasným uplatněním a vymáháním práv, která jinak přísluší vlastníku, věřiteli nebo majiteli cenných papírů, zamezovat promlčení nebo zániku těchto práv. Dle odst. 2 § 10 ten, kdo vykonává správu zajištěného majetku, činí po předchozím souhlasu soudu v souvislosti s tímto majetkem ve správním nebo jiném řízení všechny úkony, které jinak může činit jeho vlastník.

Jak vyplývá ze shora uvedeného, domáhá se žalobce určení pohledávky 2.407.600,86 Kč z titulu dlužného nájemného za pronájem nemovitostí ve vlastnictví žalobce, které však byly zajištěny jako výnos z trestné činnosti na základě usnesení Vrchního státního zastupitelství v Olomouci vydaného 18. 12. 2014. Po zvážení prezentovaných tvrzení a provedených důkazů dospěl soud k závěru, že žalobě nelze vyhovět.

Soud má za to, že žalobci po vydání usnesení Vrchního státního zastupitelství v Olomouci o zajištění věcí není oprávněn k uplatnění pohledávek v tomto insolvenčním řízení. K uvedenému názoru soud dospěl na základě aplikace právních norem § 79d trestního řádu a § 10 zák. č. 279/2003 Sb. o výkonu rozhodnutí o zajištění majetku.

§ 10 tohoto zákona ve svém odst. 1 písm. f) uvádí, že ten, kdo vykonává správu zajištěného majetku, je povinen mimo jiné jej chránit tím, že průběžně sleduje, zda dlužníci řádně plní své závazky a zejména včasným uplatněním a vymáháním práv, která jinak přísluší vlastníku, věřiteli, zamezovat promlčení nebo zániku těchto práv a dle odst. 2, že ten, kdo vykonává správu zajištěného majetku, činí (po předchozím souhlasu soudu) v souvislosti s tímto majetkem v řízeních všechny úkony, které jinak může činit jeho vlastník. (KSBR 33 INS 10537/2015)

Právě tato ust. § 10 odst. 1 písm. f) a odst. 2 podle přesvědčení soudu odňala právo domáhat se zaplacení nájemného z pronájmu nemovitostí, které byly v trestním řízení zajištěny žalobci jako vlastníku. Přesto, že předmětem zajištění byly i nemovitosti, nikoliv pohledávky žalobce, je z těchto ustanovení zřejmé, že nemůže vlastník zajištěných nemovitostí vymáhat ani nároky, které se k těmto věcem vztahují. Pohledávky z pronájmu zajištěných nemovitostí se zajisté k zajištěným nemovitostem vztahují. Pokud odst. 2 zák. 279/2003 stanoví, že pouze ten, kdo vykonává správu zajištěného majetku, činí v souvislosti s tímto majetkem veškeré úkony, které jinak může činit jeho vlastník, pak logicky takové úkony nemůže činit vlastník zajištěných věcí. Text tohoto ustanovení tuto možnost vylučuje. Skutečnost, zda se jednalo o úhradu nájemného za dobu před vydáním usnesení o zajištění či poté je podle soudu bezpředmětná. Skutečnost, že se jedná o pohledávky v souvislosti se zajištěným majetkem je zřejmá, § 10 odst. 2 neuvádí žádné specifikace, o jaký konkrétní majetek se má jednat.

Protože se tak soud ztotožnil s názorem žalované, že po vydání usnesení o zajištění majetku byla odňata aktivní legitimace k vymáhání pohledávek vzniklých v souvislosti se zajištěným majetkem, bylo popření učiněno po právu, a žalobu na určení přihlášených pohledávek je nutno pro nedostatek aktivní legitimace zamítnout.

Výrok o nákladech řízení je odůvodněn v ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř.

Žalovaná byla ve věci úspěšná a vzniklo ji právo na náhradu nákladů řízení v celkové výši 20.570 Kč (5x úkon 3.100 Kč dle § 11 odst. 1 písm. a) za převzetí věci, 2x vyjádření ve věci, 2x účast na jednání + 5x paušální částka 300 Kč + 21 % DPH).

Poučení: Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení rozsudku k Vrchnímu soudu v Olomouci prostřednictvím Krajského soudu v Brně, pracoviště Husova 15.

Nebude-li splněna povinnost uhradit náklady řízení žalobce dobrovolně, může žalovaná podat návrh na výkon rozhodnutí.

Krajský soud v Brně dne 22. 11. 2017

JUDr. Vlasta Hermanová v. r. samosoudkyně Za správnost vyhotovení: Iveta Otrusiníková