33 ICm 2928/2014
Jednací číslo: 33 ICm 2928/2014-21 Sp.zn. ins. řízení: KSOS 33 INS 30076/2012

ČESKÁ REPUBLIKA

R OZS UD EK JM ÉN EM R EP UB LIK Y

Krajský soud v Ostravě, pobočka v Olomouci, rozhodl samosoudkyní JUDr. Evou Paučkovou ve věci žalobce: Finanční úřad pro Olomoucký kraj, IČO 72080043, Lazecká 545/22, 779 00 Olomouc, proti žalovanému: Mgr. Ing. Petr Konečný, Na Střelnici 1212/39, 779 00 Olomouc, insolvenční správce dlužníka PS HANÁ, s. r. o., IČO 28278372, se sídlem U Reálky 1076/4, 779 00 Olomouc, o určení pořadí pohledávky,

takto:

I. Žaloba, aby soud určil, že vykonatelné pohledávky žalobce za dlužníkem PS HANÁ, s. r. o., IČO 28278382, se sídlem U Reálky 1076/4, 779 00 Olomouc, na dani z přidané hodnoty za zdaňovací období říjen roku 2013 ve výši 20.754 Kč a za zdaňovací období prosinec roku 2013 ve výši 15.231 Kč mají pořadí pohledávek za podstatou, se zamítá.

II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení.

Odův o d ně ní:

Žalobce podal dne 4. 9. 2014 u příslušného soudu žalobu, kdy se domáhal určení, že vykonatelná pohledávka žalobce za dlužníkem, jak je specifikována v žalobním petitu ve výši 20.754 Kč a ve výši 15.231 Kč, mají pořadí pohledávek za podstatou. Žalobce uvedl, že dne 8. 8. 2014 mu bylo doručeno usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 28. 7. 2014, č.j. KSOS 33 INS 30076/2012-B15, kterým byl žalobce coby věřitel dlužníka vyzván k podání žaloby o určení, jak se domáhá dle žalobního petitu. Žalobce ve stanovené lhůtě 30 dnů podává žalobu na určení pořadí doličných pohledávek. Usnesením Krajského soudu v Ostravě ze 14. 6. 2013 byl zjištěn úpadek dlužníka a žalovaný byl ustanoven insolvenčním správcem. Účinky tohoto rozhodnutí nastaly 14. 6. 2013. Konkurs na majetek dlužníka byl prohlášen usnesením insolvenčního soudu KSOS 33 INS 30076/2012-B-5 z 12. 9. 2013 a účinky tohoto rozhodnutí nastaly 16. 9. 2013. Paní Dagmar Střelcová coby věřitel dlužníka evidovaný pod č. 24 uplatnila vůči dlužníkovi pohledávku ve výši 132.501,30 Kč z titulu smlouvy o dílo za vedení účetnictví, mezd zaměstnanců, daňového poradenství a podání daňového přiznání finančnímu úřadu. Dne 9. 9. 2013 byla tato zjištěna. Společnost ALITRON-OST, s.r.o., coby věřitel evidovaný pod č. 23 uplatnila přihláškou doručenou soudu vůči dlužníkovi pohledávku ve výši 91.382 Kč z titulu neuhrazených faktur za dodání zboží dlužníkovi. Dne 9. 9. 2013 byla tato zjištěna. Dne 25. 10. 2013 uplatnil věřitel č. 24 u žalovaného opravu výše daně z přidané hodnoty v souladu s ust. § 46 zákona č. 235/2004 Sb. Následně podal žalovaný u žalobce 27. 11. 2013 přiznání k dani z přidané hodnoty za zdaňovací období říjen 2013, pod č.j. 13/1706217 s daňovou povinností ve výši 20.754 Kč. Tato byla žalobcem ve stejné výši vyměřena platebním rozkazem č.j. 1706226/13/3101-24802-809473 z 28. 11. 2013. Dne 3. 12. 2013 uplatnil věřitel č. 23 u žalovaného opravu výše daně z přidané hodnoty v souladu s § 46 zákona č. 235/2004. Následně podal žalovaný u žalobce 5. 2. 2014 přiznání k dani z přidané hodnoty za zdaňovací období prosinec 2013 pod č.j. 14/292642 s daňovou povinností ve výši 15.231 Kč. Tato byla žalobcem ve stejné výši vyměřena platebním výměrem č.j. 306765/14/3101-24802-809473 ze dne 11. 2. 2014. Novelou zákona o dani z přidané hodnoty od 1. 4. 2011 byl do tohoto zákona v ust. § 44 zakotven institut opravy výše daně u pohledávky za dlužníkem v insolvenčním řízení za splnění tam uvedených podmínek. Žalobce cituje ust. § 44 zákona o dani z přidané hodnoty ve znění účinném od 1. 1. 2013. Naplněním skutečnostní vymezených v § 44 ZDPH dochází ke vzniku nové daňové povinnosti, a to povinnosti zdaňovacího období, ve kterém tyto skutečnosti nastaly. Po provedení opravy věřitelem, zde věřitelem č. 24 a č. 23, vzniká dlužníkovi povinnost zakotvená v § 44 odst. 5 ZDPH, tj. snížit svoji daň na vstupu u přijatého zdanitelného plnění o částku daně opravenou věřitelem, a to ve výši, v jaké uplatnil odpočet daně z původně přijatého zdanitelného plnění. Jinými slovy v důsledku zdanitelného plnění, které představuje oprava provedená dle § 44 odst. 1 ZDPH, vzniká dlužníkovi nově daňový závazek, a to za zdaňovací období, v němž byly splněny podmínky podle odst. 1 (v němž byla provedena oprava). Dlužník musí tuto povinnost vykázat a vypořádat v daňovém přiznání za zdaňovací období, k němuž se vztahuje, tj. v období, ve kterém byla provedena oprava dle ust. § 44 odst. 1 ZDPH. Pohledávka správce daně odpovídající takto vzniklé povinnosti dlužníka je pohledávkou daně z přidané hodnoty za shodné zdaňovací období a v souladu s § 168 odst. 2 písm. e) insolvenčního zákona je pohledávkou za majetkovou podstatou. Žalobce odkazuje na znění ust. § 168 odst. 2 písm. e) ve znění insolvenčního zákona dle novely zákonem č. 294/2013 Sb. Žalobce má za to, že pohledávky dle daňového přiznání k dani z přidané hodnoty za zdaňovací období říjen roku 2013 ve výši 20.754 Kč a za zdaňovací období prosinec 2013 ve výši 15.231 Kč, jež vznikly z titulu opravy výše daně za dlužníkem dle ust.

ICM R

§ 44 ZDPH jsou pohledávkami za majetkovou podstatou, které je žalovaný v souladu s ust. § 168 odst. 3 insolvenčního zákona povinen uspokojit kdykoliv po rozhodnutí o úpadku. Jde o uspokojení pohledávek na dani vzniklých po rozhodnutí o úpadku, což mj. odpovídá též principům a pravidlům shodným v rámci procesu při zavedení institutu oprav dle ust. § 44 ZDPH.

Žalovaný se k žalobě vyjádřil podáním ze dne 9. 6. 2015 a uvedl, že jako insolvenční správce neuznává nárok uplatněný v žalobě, neboť dle jeho názoru postup žalobce, resp. zařazení pohledávek vzniklých opravou výše daně u pohledávek za dlužníkem v insolvenčním řízení podle zákona upravujícího DPH mezi pohledávky za majetkovou podstatou odporuje zásadám poměrného uspokojení pohledávek přihlášených věřitelů, neboť v dané situaci by byl věřitel, tedy Finanční úřad pro Olomoucký kraj, zvýhodněn oproti věřitelům ostatním. Insolvenční správce odkazuje na usnesení č.j. KSOS 25 INS 21401/2013-B123 Krajského soudu v Ostravě ze dne 22. 7. 2014.

Soud rozhodl ve věci dle §115a o.s.ř. ve spojení s ustanovením § 7 odst. 1 insolvenčního zákona a § 161 odst. 1 věta poslední insolvenčního zákona, tedy bez nařízení jednání, když účastníci s tímto postupem souhlasili.

Soud zjistil z přihláškového spisu, oddíl P, č. přihlášky P20, č. věřitele 20, vedeného u Krajského soudu v Ostravě pod sp.zn. KSOS 33 INS 30076/2012, následující:

Z přihlášky pohledávky, že žalobce jako věřitel uplatnil vůči dlužníkovi pohledávky č. 1-154, důvod vzniku neuhrazené daňové povinnosti dlužníka vzniklé na základě platných daňových zákonů v celkové výši 745.517 Kč, a to dle příloh k přihlášce P20 obsažených v tomto oddíle.

Usnesením Krajského soudu v Ostravě ze dne 28. 7. 2014, č.j. KSOS 33 INS 30076/2012-B15, soud zjistil, z insolvenčního rejstříku, že toto bylo žalobci doručeno 8. 8. 2014 a žalobce coby věřitel dlužníka byl vyzván k podání žaloby o určení, že pohledávka dle daňového přiznání k dani z přidané hodnoty za zdaňovací období říjen roku 2013 ve výši 20.754 Kč a za zdaňovací období prosinec roku 2013 ve výši 15.231 Kč mají pořadí pohledávek za podstatou.

Mezi stranami nebylo sporu o tom, že usnesením Krajského soudu v Ostravě ze dne 14. 6. 2013, č.j. KSOS 33 INS 30076/2012-A-17, byl zjištěn úpadek dlužníka a insolvenčním správcem byl ustanoven žalovaný. Dále nebylo sporu o tom, že na majetek dlužníka byl prohlášen konkurs usnesením insolvenčního soudu ze dne 12. 9. 2013, č.j. KSOS 33 INS 30076/2012-B-5, s účinky tohoto rozhodnutí dnem 16. 9. 2013. Jak bylo shora uvedeno, žalobce byl vyzván k podání předmětné žaloby ve lhůtě 30 dnů od doručení usnesení, přičemž tato lhůta ze strany žalobce byla dodržena, když žaloba byla podána u příslušného soudu 4. 9. 2014 (§ 203a odst. 1 insolvenčního zákona).

Pokud jde o skutková tvrzení uvedená v žalobě, tato považuje soud za nesporná. S ohledem na argumentaci žalobce a vyjádření žalovaného jde o právní posouzení toho, zda pohledávky žalobce za dlužníkem z titulu toho, jak byly žalobcem uplatněny, jsou s odkazem na ust. § 44 zákona o dani z přidané hodnoty ve znění účinném od 1. 4. 2011 pohledávkami podřaditelnými pod ust. § 168 odst. 2 písm. e) insolvenčního zákona ve znění novely provedené zákonem č. 294/2013 Sb. Jedná se tedy o právní posouzení toho, zda pohledávky

ICM R uplatněné žalobcem, jak tyto specifikoval v žalobním petitu, mají pořadí pohledávek za majetkovou podstatou.

Dle názoru soudu žaloba není důvodná s tím, že daná daňová pohledávka má pořadí pohledávky vyloučené z uspokojení v insolvenčním řízení. V dané věci se jedná o právní posouzení otázky pořadí pohledávky vzniklé opravou daně z přidané hodnoty za dlužníkem v insolvenčním řízení dle § 44 zákona o dani z přidané hodnoty ve znění účinném od 1. 4. 2011, kdy žalobce tvrdí, že daná daňová povinnost má pořadí pohledávky za majetkovou podstatou dle ustanovení § 168 odst. 2 písm. e) insolvenčního zákona a soud ve shodě s žalovaným má naopak za to, že se jedná o pohledávku vyloučenou z uspokojení v insolvenčním řízení.

Podle ustanovení § 168 odst. 2 písm. e) insolvenčního zákona ve znění účinném od 1. 1. 2014 platí, že pohledávkami za majetkovou podstatou, pokud vznikly po rozhodnutí o úpadku, jsou daně, poplatky a jiná obdobná peněžitá plnění, pojistné na sociálních zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, pojistné na veřejné zdravotní pojištění a pojistné na důchodové spoření, pohledávky vzniklé opravou výše daně u pohledávek za dlužníkem v insolvenčním řízení podle zákona upravujícího daň z přidané hodnoty.

Ve Výkladovém stanovisku č. 6 expertní pracovní skupina pro insolvenční právo dospěla při výkladu ustanovení § 44 citovaného zákona a výkladu ustanovení § 168 odst. 2 písm. e) insolvenčního zákona ve znění účinném do 31. 12. 2013 k závěru, že pohledávka vzniklá státu (správci daně) tím, že dlužník je povinen v průběhu insolvenčního řízení snížit svoji daň na vstupu u přijatého zdanitelného plnění podle § 44 odst. 5 ZDPH není pohledávkou za majetkovou podstatou. Tato pohledávka se v průběhu insolvenčního řízení neuspokojuje. Tentýž závěr před 1. 1. 2014 přijal i Nejvyšší soud, který v důvodech usnesení z 30. 11. 2011 sp. zn. 29 NSČR 16/2011, uveřejněného pod číslem 54/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek mimo jiné uvedl, že: Příkladem pohledávky, vzniklé v průběhu insolvenčního řízení (po rozhodnutí o úpadku, poté, co insolvenční soud rozhodl o způsobu řešení dlužníkova úpadku), která se v průběhu insolvenčního řízení neuspokojuje vůbec, je pohledávka vzniklá státu (správci daně) tím, že dlužník je povinen v průběhu insolvenčního řízení snížit svoji daň na vstupu přijatého zdanitelného plnění podle § 44 odst. 5 zákona o dani z přidané hodnoty.

S přihlédnutím k tomu, že se ve výčtu obsaženém v § 168 odst. 2 písm. e) insolvenčního zákona s účinností od 1. 1. 2014 výslovně objevily též pohledávky vzniklé opravou výše daně u pohledávek za dlužníkem v insolvenčním řízení podle zákona upravujícího daň z přidané hodnoty, vyvstala otázka, zda (případně v jakém rozsahu) se pro dobu od 1. 1. 2014 uplatní závěry formulované ve Výkladovém stanovisku č. 6 ze zasedání expertní pracovní skupiny pro insolvenční právo ze dne 4. 10. 2011, k opravě výše daně u pohledávek za dlužníky v insolvenčním řízení. Argumentace, z níž vychází závěr obsažený ve Výkladovém stanovisku č. 6, ani pro dobu před 1. 1. 2014 neupírala pohledávce státu vzniklé opravou výše daně u pohledávek za dlužníkem v insolvenčním řízení podle zákona upravujícího daň z přidané hodnoty povahu daňové pohledávky (nebylo pochyb o tom, že jde o daň ve smyslu § 168 odst. 2 písm. e) insolvenčního zákona ve znění účinném do 31. 12. 2013). Tím, že od 1. 1. 2014 jsou pohledávky vzniklé opravou výše daně u pohledávek za dlužníkem v insolvenčním řízení podle zákona upravujícího daň z přidané hodnoty v § 168 odst. 2 písm. e) insolvenčního zákona zmíněny výslovně, tedy k žádnému rozšíření výčtu

ICM R pohledávek, jež mohou být pohledávkami za majetkovou podstatou, nedošlo. Podstatné naopak je, že Výkladové stanovisko č. 6 nepokládalo takové pohledávky za pohledávky vzniklé po rozhodnutí o úpadku. Z odůvodnění Výkladového stanoviska č. 6 lze citovat: Zvláštní daňový režim se tu zavádí s tím důsledkem, že z neuspokojené pohledávky dlužníkových věřitelů (plátců daně) se v části, jež odpovídá dani z přidané hodnoty, stane (jen je-li dlužník v úpadku) nová daňová povinnost dlužníka vzniklá po rozhodnutí o úpadku. Děje se tak ovšem aniž by současně došlo k jakémukoliv snížení zjištěné pohledávky věřitele. Takto konstruované právo přednostního uspokojení státu (správce daně), by však bylo ve zjevném rozporu se zásadou, podle níž věřitelé, kteří mají podle tohoto zákona zásadně stejné nebo obdobné postavení, mají v insolvenčním řízení rovné možnosti (§ 5 písm. b) insolvenčního zákona). Zkoumaná úprava má všechny znaky transformace původní pohledávky přihlášeného věřitele. V rozsahu, v němž takovému věřiteli vrátí daň (nebo její část) po opravě její výše, nemůže mít stát (správce daně) i proto v insolvenčním řízení lepší postavení, než ve kterém se před opravou výše daně nacházel tento věřitel. To platí bez zřetele k tomu, že v důsledku snahy o jiné (lepší) pořadí při uspokojení pohledávky pro stát (správce daně) nekonstruuje § 44 ZDPH zákonnou cesi státu (správce daně) do postavení věřitele (v rozsahu, v jakém věřiteli vzniklo právo na vrácení daně) a že se věřiteli ponechává právo uplatňovat pohledávku v insolvenčním řízení v nezměněné výši. Vzhledem k tomu, že se novelou insolvenčního zákona provedenou zákonem č. 294/2013 Sb. s účinností od 1. 1. 2014 nezměnil charakter posuzovaných pohledávek, lze se i nadále přidržet závěrů obsažených ve Výkladovém stanovisku č. 6, jehož závěry převzal ve své rozhodovací praxi i Nejvyšší soud České republiky.

S ohledem na výše uvedené pak soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.

O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto ve smyslu § 142 odst. 1 o. s. ř. negativně, když úspěšnému žalovanému náklady řízení nevznikly.

P o u č e n í : Proti tomuto rozsudku j e odvolání p ř í p u s t n é ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení k Vrchnímu soudu v Olomouci prostřednictvím Krajského soudu v Ostravě, pobočka v Olomouci.

Olomouc 24.8.2015

Za správnost vyhotovení: JUDr. Eva Paučková v.r. Vlasta Zezulová samosoudkyně

ICM R