33 ICm 2657/2012
Jednací číslo: 33 ICm 2657/2012-15 Sp. zn. ins. řízení: KSOS 33 INS 17262/2011

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudcem Mgr. Rostislavem Krhutem v právní věci žalobkyně Ing. Martiny Mitinové, se sídlem v Přerově, Svépomoc III. 1612/40, insolvenční správkyně dlužníka KOVO TOPIČ a.s., IČ 25825666, proti žalovanému Finančnímu úřadu pro Olomoucký kraj, Územní pracoviště v Přerově, Přerov, Wurmova 2831/4, v řízení o popření pořadí pohledávky,

takto:

I. Určuje se, že dílčí pohledávka č. 26 žalovaného v insolvenčním řízení dlužníka není zajištěna souborem věcí označeným v přihlášce pohledávky jako Zajištění č. 2 .

II. Určuje se, že dílčí pohledávky č. 27, 28 a 29 žalovaného v insolvenčním řízení dlužníka nejsou zajištěny souborem věcí označeným v přihlášce pohledávky jako Zajištění č. 1 .

III. Určuje se, že dílčí pohledávky č. 27, 28 a 29 žalovaného v insolvenčním řízení dlužníka nejsou zajištěny souborem věcí označeným v přihlášce pohledávky jako Zajištění č. 2 .

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

Incidenční žalobou došlou soudu dne 14.9.2012 uplatnila žalobkyně popření pořadí pohledávek žalovaného (zástavních práv) u soudu. Tvrdí, že popřená zástavní práva byla zřízena po zahájení insolvenčního řízení a jsou podle § 109 odst. 1 písm. b) ins. zákona neúčinná.

Žalovaný uznal popření pořadí pohledávek spočívající v zástavních právech zřízených jeho rozhodnutími ze dne 29.11.2011 a 27.2.2012. Pokud jde o popření zajištění k patentu na zařízení na zplynování fytomasy, příslušný patent nenáleží dlužníkovi, ale třetí osobě (KUNOR Czech s.r.o., IČ 27811361), proto s popřením zajištění v této části nesouhlasí.

Předmětný spor je incidenčním sporem o určení neexistence pořadí pohledávky, jehož meritorní projednání je podmíněno splněním podmínek vyplývajících z § 198 insolvenčního zákona. Splnění právně významných podmínek soud zjišťoval z obsahu insolvenčního spisu zdejšího soudu sp. zn. KSOS 33 INS 17262/2011, v jehož rámci je tento incidenční spor projednáván. Z obsahu tohoto spisu soud zjistil, že insolvenční řízení bylo zahájeno k návrhu věřitele dne 23.9.2011, usnesením ze dne 25.5.2012 byl zjištěn úpadek dlužníka KOVO TOPIČ a.s. a žalobkyně byla ustanovena do funkce insolvenčního správce. Včasnou přihláškou, evidovanou pod číslem P92, přihlásil žalovaný do insolvenčního řízení 29 pohledávek, z toho dílčí pohledávka číslo 26 ve výši 431.135,-Kč byla přihlášena jako vykonatelná a zajištěná, a to mimo jiné zástavním právem k nemovitostem dlužníka v katastrálním území Kojetín, zřízeným rozhodnutím žalovaného ze dne 29.11.2011, č.j. 188179/11/393940804418 (uplatněno jako zajištění číslo 2) a dílčí pohledávky číslo 27 ve výši 3.604.000,-Kč, 28 ve výši 98.195,-Kč a 29 ve výši 226.903,-Kč byly přihlášeny jako zajištěné zástavním právem k nemovitostem dlužníka zřízeným rozhodnutím žalovaného ze dne 27.2.2012 (zajištění č. 1) a zástavním právem k patentu-zařízení na zplynování fytomasy, zapsanému v patentovém rejstříku vedeném Úřadem pro průmyslové vlastnictví pod číslem 293431, zřízeném rozhodnutím žalovaného ze dne 29.2.2012 č.j. 35323/12/393940804418 (zajištění č. 2). Žalobkyně na přezkumném jednání konaném dne 20.8.2012 popřela u přihlášky číslo 26 právo na uspokojení ze zajištění č. 2 a u pohledávek číslo 27-29 právo na uspokojení ze zajištění č. 1 a 2, vše s poukazem na neúčinné zřízení zástavního práva pro rozpor s § 109 odst. 1 písm. b) IZ. Usnesením ze dne 22.9.2012 byl na majetek dlužníka prohlášen konkurs.

Zjištění učiněná z insolvenčního spisu jsou dostatečná pro závěr soudu o tom, že žaloba byla včasná.

Podle § 153a o.s.ř. uzná-li žalovaný v průběhu soudního řízení nárok nebo základ nároku, který je proti němu žalobou uplatňován, rozhodne soud rozsudkem podle tohoto uznání. Uzná-li žalovaný nárok proti němu žalobou uplatněný jen zčásti, rozhodne soud rozsudkem podle tohoto uznání, jen navrhne-li to žalobce. (odst. 1). Rozsudek pro uznání nelze vydat ve věcech, v nichž nelze uzavřít a schválit smír (odst. 2).

V posuzované věci jsou splněny podmínky pro vydání částečného rozsudku pro uznání. Žalovaný v průběhu řízení uznal uplatněný nárok žalobkyně pokud jde o popření pořadí u pohledávky číslo 26 a popření zajištění číslo 1 u pohledávek číslo 27-29, žalobkyně navrhla vydání částečného rozsudku pro uznání, incidenční spor o určení neexistence popřené vykonatelné pohledávky je nepochybně sporem, ve kterém lze uzavřít a schválit smír, žalobou uplatněný nárok není v rozporu s kogentními právními předpisy a nejsou dány ani jiné překážky pro takový postup, proto soud žalobě ve výrocích číslo 1 a 2 vyhověl rozsudkem pro uznání. Pro úplnost soud dodává, že se plně ztotožňuje s názorem žalobkyně, že zástavní právo zřízené správním rozhodnutím až po zahájení insolvenčního řízení je podle § 109 odst. 1 písm. b) (obdobně § 248 odst. 2 IZ) neúčinné a právo na uspokojení ze zajištění nelze v insolvenčním řízení na tomto základě realizovat.

Pokud jde o popření zajištění č. 2 u pohledávek žalovaného čísla 27-29, tak není sporu o tom, že také toto zajištění bylo zřízeno po zahájení insolvenčního řízení, konkrétně rozhodnutím žalovaného ze dne 29.2.2012. Předmětem sporu je, zda předmět zajištění (patent k zařízení na zplynování fytomasy) podléhá režimu insolvenčního řízení, když žalovaný namítá, že tento předmět nenáleží dlužníkovi, ale společnosti KUNOR Czech s.r.o.

Soud za účelem posouzení této otázky provedl důkaz soupisem majetkové podstaty dlužníka KOVO TOPIČ a.s. ze dne 9.8.2012, z něhož zjistil, že pod položkou 5 je zapsáno zařízení na zplynování fytomasy-patent zapsaný v patentovém rejstříku vedeném Úřadem pro průmyslové vlastnictví pod číslem 293431, tj. majetek, ke kterému uplatňuje žalovaný právo na uspokojení ze zajištění.

Uvedené zjištění je dostatečné pro závěr soudu o tom, že žaloba je také v části týkající se práva na uspokojení pohledávek číslo 27-29 ze zajištění č. 2 (patentu) důvodná. Jak se totiž podává z ustanovení § 2 písm g) IZ, zajištěným věřitelem je věřitel, jehož pohledávka je zajištěna majetkem, který náleží do majetkové podstaty, a to zástavním právem, zadržovacím právem, omezením převodu nemovitosti, zajišťovacím převodem práva nebo postoupením pohledávky k zajištění anebo obdobným právem podle zahraniční právní úpravy. Z uvedeného plyne, že pro posouzení, zda zajištěný majetek podléhá režimu ins. řízení, je rozhodující, zda je zapsán v majetkové podstatě dlužníka, a to bez ohledu na to, kdo je jeho skutečným vlastníkem. Osoby, které uplatňují k majetku právo, jež vylučuje jeho soupis do majetkové podstaty dlužníka, musí své právo uplatnit vylučovací žalobou (§ 225 IZ). Pokud tedy žalovaný v rámci přihlášky uplatnil právo na uspokojení ze zajištění z majetku zapsaného v soupise majetkové podstaty (byť v přihlášce tvrdí, že se jedná o jiný majetek-tj. takový, který v majetkové podstatě zapsán není), žalobkyně zcela správně přezkoumala tuto pohledávku jako zajištěnou podle § 174 odst. 3 IZ ve spojení s § 2 písm. g) IZ, a to včetně zkoumání podmínek vzniku zajištění v návaznosti na § 109 odst. 1 písm. b) a § 248 odst. 2 IZ.

Soud tedy rekapituluje, že jelikož bylo zástavní právo zřízeno po zahájení insolvenčního řízení, je takové zástavní právo podle § 109 odst. 1 písm. b) IZ neúčinné a věřitel (žalovaný) nemůže být na jeho základě v insolvenčním řízení z výtěžku zpeněžení předmětu zajištění uspokojen. Proto soud žalobě také v části, která nebyla předmětem uznání ze strany žalovaného, vyhověl.

Pokud jde o výrok o nákladech řízení, žalobkyně měla plný procesní úspěch, ale práva na náhradu nákladů řízení se vzdala, proto soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů řízení právo.

Poučení: Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení k Vrchnímu soudu v Olomouci, prostřednictvím Krajského soudu v Ostravě.

U odvolání proti rozsudku pro uznání (výroky číslo I a II) jsou odvolacím důvodem jen vady uvedené v ust. § 205 odst. 2 písm. a) o.s.ř. a skutečnosti nebo důkazy, jimiž má být prokázáno, že nebyly splněny předpoklady pro jeho vydání.

Proti ostatním výrokům číslo III a IV je odvolání přípustné bez tohoto omezení.

V Ostravě dne 4. února 2013

Za správnost vyhotovení: Mgr. Rostislav Krhut v.r. Petra Závorová samosoudce