33 ICm 2615/2014
Jednací číslo: 33 ICm 2615/2014-74 KSOS 33INS 5025/2014

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Ostravě rozhodl soudcem JUDr. Simonou Pittermannovou ve věci žalobce: JUDr. Petr Konečný, bytem V Tůních 1636/1, 120 00, Praha 2, insolvenční správce dlužníků: Miroslav anonymizovano , anonymizovano a Ivana anonymizovano , nar. 12.04.1964, oba bytem Norberta Frýda 153/14, 700 30 Ostrava-Dubina, zastoupeného JUDr. Jiřím Machem, advokátem se sídlem Legionářská 1319/10, 779 00 Olomouc, proti žalovaným: č.1 Richard anonymizovano , anonymizovano , bytem Závada 63, 747 19 Závada, č.2 Martina anonymizovano , nar. 13.06.1973, bytem Závada 63, 747 19 Závada, oba zastoupeni Mgr. Ladislavem Popkem, advokátem se sídlem Sokolská třída 22, 702 00 Ostrava-Moravská Ostrava, o odpůrčí žalobě na určení neúčinnosti právních úkonů (o vyloučení družstevního podílu v bytovém družstvu z majetkové podstaty dlužníků) jako incidenčním sporu v insolvenční věci dlužníků Miroslava anonymizovano a Ivany anonymizovano vedené u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. KSOS 33 INS 5025/2014 isir.justi ce.cz

takto:

I. Určuje se, že smlouva o převodu členských práv a povinností ze dne 20.09.2012, uzavřená mezi dlužníky Miroslavem anonymizovano , anonymizovano a Ivanou anonymizovano , nar. 12.04.1964, oba bytem Norberta Frýda 153/14, 700 30 Ostrava- Dubina a žalovaným č.1 a dohoda o převodu členských práv povinností spojených s členstvím v bytovém družstvu ze dne 20.9.2012, uzavřená mezi dlužníky Miroslavem anonymizovano , anonymizovano a Ivanou anonymizovano , nar. 12.04.1964, oba bytem Norberta Frýda 153/14, 700 30 Ostrava-Dubina a žalovanými č.1, č.2, je neplatným právním úkonem.

II. Návrh, aby byl z majetkové podstaty dlužníků Miroslava anonymizovano , anonymizovano a Ivany anonymizovano , nar. 12.04.1964, oba bytem Norberta Frýda 153/14, 700 30 Ostrava -Dubina vyloučen družstevní podíl vedený jako společné jmění manželů žalovaných č.1 a č.2 zapsaný v uvedené majetkové podstatě pod pořadovým o1 jako členská práva a povinnosti v SBD, členská práva a povinnosti ve Stavebním bytovém družstvu Vítkovice, IČ: 00050806, se kterými je spojeno právo nájmu družstevního bytu č. 4, který se nachází ve 2. podlaží domu č.p. 153, v Ostravě-Dubině, na ulici N.Frýda č.or 14, č.bloku 2203 , se zamítá.

III. Žalovaní č.1 a č.2 jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku ve výši 22.270,31 Kč k rukám advokáta žalobce, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

IV. Žalovaní č.1 a č.2 jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit na účet České republiky-Krajskému soudu v Ostravě soudní poplatek ve výši 2.000 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

Odůvodnění:

Žalobou ze dne 31.07.2014 se žalobce domáhal, aby soud určil, že smlouva o převodu členských práv a povinností uzavřená mezi dlužníky a žalovaným č. 1 dne 20.09.2012 a smlouva o převodu členských práv a povinností uzavřená mezi dlužníky a žalovanými dne 20.09.2012 jsou neplatné. Eventuálně se žalobce domáhal, aby bylo určeno, že výše uvedené smlouvy jsou neúčinnými právními úkony, a aby byla žalovaným uložena povinnost vydat žalobci členská práva a povinnosti ve Stavebním bytovém družstvu Vítkovice, se kterými je spojeno právo nájmu družstevního bytu č. 4, který se nachází ve druhém podlaží domu č.p. 153 v Ostravě-Dubině, na ulici N. Frýda č. or. 14, č. bloku 2203.

Žalobce tvrdil, že smlouvy jsou neplatné, neboť není možné převést stejnou věc dvakrát. Smlouvy jsou neplatné také z důvodu, že dlužníci neměli v úmyslu svá členská práva převést na žalované, předmětné smlouvy měly sloužit pouze jako zajištění závazku dlužníků ze smlouvy o půjčce. Vzhledem k tomu, že dlužníci potřebovali půjčit peněžní prostředky ve výši 250.000 Kč, přistoupili na podmínku žalovaného č.1, že jim peněžní prostředky půjčí,

ICM R pokud na něj převedou družstevní podíl. O této skutečnosti svědčí také to, že dne 24. 10. 2012 uzavřeli žalovaní s dlužníky smlouvu, na základě které měli žalovaní po zaplacení úplaty ve výši 717.000 Kč převést družstevní podíl zpět dlužníkům. Naléhavý právní zájem na určení neplatnosti předmětných smluv žalobce spatřuje ve skutečnosti, že pokud by se jednalo o neplatné právní úkony, náležel by družstevní podíl do majetkové podstaty a věřitelé by mohli být po zpeněžení podílu poměrně uspokojeni. V případě, že by soud dospěl k závěru, že předmětné smlouvy jsou platné, jedná se dle žalobce o neúčinné právní úkony dle ust. § 235 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon-dále jen insolvenční zákon ), když dlužníci byli v době uzavření smluv v úpadku.

Žalovaní postavili svou obranu na tvrzení, že druhá smlouva byla uzavřena pouze z důvodu, že bytové družstvo žádalo, aby byla dohoda sepsána na jejich předepsaném formuláři. Předchozí smlouva o převodu členských práv uzavřená mezi dlužníky a žalovanými byla řádně uzavřena, proto může být neplatná pouze následná smlouva uzavřená na formuláři bytového družstva. Dlužníci obdrželi od žalovaných za převod členských práv úplatu v celkové výši 500.000 Kč, která byla uhrazena ve dvou splátkách po 250.000 Kč. Žalovaní s dlužníky nikdy neuzavřeli žádnou smlouvu o půjčce ani smlouvu o zajišťovacím převodu členských práv a povinností. Smlouva o následném převodu členských práv a povinností zpět na dlužníky i podnájemní smlouva ze dne 24.10.2012 byly uzavřeny na žádost dlužníků, neboť tito neměli zajištěno bydlení. Žalobce nemá naléhavý právní zájem na určení neplatnosti předmětných smluv a nemůže se domáhat ani určení neúčinnosti právních úkonů, neboť smlouvy byly uzavřeny více než 1 rok před zahájením insolvenčního řízení a mezi účastníky není vztah osob blízkých.

Vylučovací žalobou ze dne 03.09.2014 sp.zn. 33 ICm 2900/2014 se zdejší žalovaní domáhali, aby soud z majetkové podstaty dlužníků vyloučil družstevní podíl zapsaný v majetkové podstatě pod pořadovým číslem o1 jako členská práva a povinnosti v SBD, členská práva a povinnosti ve Stavebním bytovém družstvu Vítkovice, IČO 00050806, se kterými je spojeno právo nájmu družstevního bytu č. 4, který se nachází ve 2. podlaží domu č.p. 153, v Ostravě-Dubině, na ulici N. Frýda č. or. 14, č. bloku 2203 . Zdejší žalovaní tvrdili, že jim družstevní podíl náleží, neboť smlouvy byly platně sjednány. Právním úkonům dlužníků taktéž nelze odporovat.

Krajský soud v Ostravě usnesením ze dne 17.03.2016 č. j.-26 spojil ke společnému řízení vedené na základě žaloby o určení neplatnosti právních úkonů dlužníků eventuálně odpůrčí žalobě a řízení vedené pod sp.zn. 33 ICm 2900/2014 na základě žaloby o vyloučení věci z majetkové podstaty dlužníků.

Soud provedl důkazy nezbytné pro posouzení přípustnosti žalob:

Vyhláškou Krajského soudu v Ostravě (dále jen insolvenční soud ) ze dne 25.02.2014 bylo zahájeno insolvenční řízení dlužníků (zjištěno z vyhlášky insolvenčního soudu ze dne 25.02.2014 č. j. KSOS 33 INS 5025/2014-A2).

ICM R

Usnesením ze dne 04.04.2014 insolvenční soud zjistil úpadek dlužníků, žalobce ustanovil insolvenčním správcem a povolil řešení úpadku oddlužením (zjištěno z usnesení insolvenčního soudu ze dne 04.04.2014 č. j. KSOS 33 INS 5025/2014-A8).

Usnesením ze dne 06.10.2014 schválil insolvenční soud oddlužení dlužníků plněním splátkového kalendáře (zjištěno z usnesení insolvenčního soudu ze dne 06.10.2014 č. j. KSOS 33 5025/2014-B10).

Žalobce oznámil žalovaným, že zapsal do majetkové podstaty dlužníků předmětná členská práva a povinnosti spojená s členstvím v bytovém družstvu z důvodu neplatnosti smluv o převodu členských práv a povinností a poučil žalované o možnosti podat žalobu na vyloučení věci z majetkové podstaty dlužníků (zjištěno z oznámení o soupisu majetku do majetkové podstaty dlužníků ze dne 31. 7. 2014).

Žalobce do majetkové podstaty dlužníků zapsal předmětná členská práva a povinnosti spojená s členstvím v bytovém družstvu jako položku o1 (zjištěno ze soupisu majetkové podstaty dlužníků).

Výzva k podání vylučovací žaloby byla žalovanému č. 1 doručena dne 12.08.2014 a žalované č. 2 dne 13.08.2014 (zjištěno z nesporných skutkových tvrzení účastníků).

Soudu je z jeho úřední činnosti známo, že žaloba na určení neplatnosti a neúčinnosti právních úkonů dlužníků byla podána dne 01.08.2014 a žaloba o vyloučení věci z majetkové podstaty byla zdejšími žalovanými podána dne 03.09.2014. Členská práva a povinnosti spojená s členstvím v bytovém družstvu jsou dosud zapsána v majetkové podstatě dlužníků.

Z hlediska skutkového stavu bylo dále zjištěno:

Dohodou o převodu členských práv a povinností spojených s členstvím v bytovém družstvu dlužníci převedli na žalované členská práva a povinnosti v bytovém družstvu-Stavební bytové družstvo Vítkovice, se kterými je spojeno členství v bytovém družstvu včetně nájmu k bytu č. 4, v druhém podlaží domu č.p. 153 v Ostravě-Dubině, na ulici N. Frýda č. or. 14, č. bloku 2203 (dále jen byt ). Ve smlouvě byla sjednána úplata ve výši 500.000 Kč, přičemž záloha ve výši 250.000 Kč byla dle prohlášení v dohodě uhrazena dne 18.09.2012 a zbývající částka ve výši 250.000 Kč byla uhrazena při podpisu dohody (zjištěno z dohody o převodu členských práv a povinností spojených s členstvím v bytovém družstvu ze dne 20.09.2012).

Dlužnice Ivana anonymizovano jako převádějící, společný nájemce Miroslav anonymizovano , a žalovaný č. 1 jako nabyvatel, společný nájemce žalovaná č. 2, uzavřeli na předepsaném formuláři bytového družstva smlouvu o převodu členských práv a povinností spojených s členstvím v bytovém družstvu včetně práva nájmu k bytu dne 20.09.2012 (zjištěno ze smlouvy o převodu členských práv a povinností ze dne 20.09.2012 umístěnou na formuláři bytového družstva).

ICM R

Dlužníci potvrdili, že od žalovaných dne 18.09.2012 obdrželi zálohu ve výši 250.000 Kč na část ceny za převod členských práv a povinností (zjištěno z potvrzení o převzetí zálohy podepsané dlužníky a žalovaným č. 1).

Stavební bytové družstvo Vítkovice vyslovilo dne 01.10.2012 souhlas, aby byl předmětný byt dán do podnájmu dlužníkům, a to od 01.10. 2012 do 30.09.2015 (zjištěno ze souhlasu stavebního bytového družstva Vítkovice ze dne 01.10.2012).

Dne 24.10.2012 uzavřeli žalovaní jako převodci a dlužníci jako nabyvatelé dohodu o převodu členských práv a povinností spojených s členstvím v bytovém družstvu, jejímž předmětem byl předmětný družstevní podíl. Úplata za převod byla sjednána ve výši 717.000 Kč, přičemž měla být hrazena dlužníky v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 5.975 Kč (120 splátek) vždy k prvnímu dni v kalendářním měsíci předem, ode dne 01.11.2012. V dohodě bylo sjednáno, že nezaplacením splátky ani v náhradním termínu od splatnosti se dohoda zrušuje, přičemž již zaplacené splátky se nevracejí a považují se za úhradu spojenou s užíváním bytu. Splátky měly být hrazeny na účet č. 27-2482740237/0100. K převodu členských práv a povinností mělo dojít až zaplacením sjednané úplaty v plné výši (zjištěno z dohody o převodu členských práv a povinností spojených s členstvím v bytovém družstvu ze dne 24.10.2012).

Dne 24.10.2012 uzavřeli žalovaní jako nájemci a dlužníci jako podnájemci smlouvu o podnájmu předmětného bytu na dobu určitou, a to ode dne 01.11.2012 do dne 30.09.2015. Dlužníci se zavázali platit žalovaným podnájem ve výši nájemného, které budou bytovému družstvu hradit žalovaní. Dlužníci měli podnájem hradit na účet č. 27-2482740237/0100 (zjištěno ze smlouvy o podnájmu družstevního bytu ze dne 24.10.2012).

Podle čl. 6 bodu 2. stanov bytového družstva může člen družstva převést svá práva a povinnosti spojené s členstvím v družstvu. Podle čl. 17 stanov převod členských práv a povinností spojených s členstvím v družstvu na základě dohody nepodléhá souhlasu orgánů družstva. Členská práva a povinnosti přecházejí na nabyvatele ve vztahu k družstvu předložením smlouvy o převodu členství v družstvu nebo pozdějším dnem uvedeným ve smlouvě (zjištěno ze Stanov Stavebního bytového družstva Vítkovice ze dne 05.10.2001).

Smlouvu o převodu členských práv a povinností spojených s členstvím v bytovém družstvu uzavřenou mezi dlužníky a žalovanými na předepsaném formuláři bytového družstva vyřizovala pracovnice družstva paní Soňa Unucková. Družstvo trvá na tom, aby byly smlouvy uzavřeny na jejich formuláři, přičemž pracovnice družstva se smluvními stranami formulářovou smlouvu procházejí a vyplňují. Smluvní strany jsou současně přítomny u vyplňování a následném uzavření smlouvy. Družstvo používá pouze jeden typ formulářové smlouvy. Pokud smluvní strany odmítnout podepsat smlouvu na formuláři družstva, družstvo musí akceptovat smlouvu vyhotovenou účastníky. Zajišťovací převody nebyly v době uzavření smlouvy možné (zjištěno ze svědecké výpovědi svědkyně Jany Raždíkové).

Svědkyně Unucková, pracovnice bytového družstva, potvrdila, že smlouva o převodu členských práv a povinností v bytovém družstvu musí být uzavřena na formuláři bytového

ICM R družstva, který pracovnice se smluvními stranami vyplní a vysvětlí převodcům, co pro ně převod družstevního podílu znamená (zjištěno ze svědecké výpovědi Soni Unuckové).

Dlužník Miroslav anonymizovano vypověděl, že s žalovaným č. 1 uzavřel smlouvu o půjčce, na základě které měl žalovaný č. 1 poskytnout dlužníku peněžní prostředky ve výši 250.000 Kč. Půjčku měli dlužníci splácet ve splátkách po 6.000 Kč a spláceli ji do zahájení insolvenčního řízení. Ve smlouvě o půjčce bylo sjednáno splácení po dobu 10 let, až poté mělo dojít k převodu členských práv a povinností zpět na dlužníky. Dlužníci podepsali potvrzení o převzetí částky 500.000 Kč z důvodu, že by jinak k převodu nedošlo. Splátky byly hrazeny převodem na účet. Dlužníci platili žalovaným celkem 6.000 Kč plus nájem za byt (zjištěno z účastnického výslechu dlužníka Miroslava anonymizovano ).

Dlužnice Ivana anonymizovano vypověděla, že jí a jejímu manželovi půjčil žalovaný č. 1 částku ve výši 250.000 Kč za převod členských práv a povinností spojených s členstvím v bytovém družstvu. K podpisu smlouvy o převodu došlo v kanceláři žalovaného č. 1, kde došlo také k předání peněz. Ve smlouvě o půjčce byly stanoveny splátky, přičemž dlužníci zaplatili 5 až 6 splátek na účet u komerční banky vkladem a dále platili dlužníci nájemné. Částka ve výši 500.000 Kč byla uvedena ve smlouvě z důvodu, aby odpovídala ceně bytu. Dlužníci platili žalovaným nájemné a splátky půjčky s tím, že za dobu 15 let jim žalovaní převedou členská práva zpět. Dlužníci si po uzavření dohody o převodu členských práv nehledali bydlení, smlouvu o půjčce uzavřeli z důvodu jejich špatné finanční situace (zjištěno z účastnického výsledku dlužnice Ivany anonymizovano ).

Žalovaný č. 1 je na internetových stránkách společnosti RW-Finanční společnost s.r.o. uveden jako jednatel společnosti (zjištěno z internetových stránek společnosti RW-Finanční společnost s.r.o. založené ve spise).

Dne 30.12.2013 dlužník Miroslav anonymizovano převedl na účet žalovaného č. 1 částku ve výši 10.000 Kč, dne 31.12.2013 částku ve výši 1.163 Kč, dne 27.02.2014 částku ve výši 10.000 Kč, dne 28.02.2014 částku ve výši 1.163 Kč, dne 31.03.2014 částku ve výši 10.000 Kč, dne 01.04.2014 částku ve výši 1.163 Kč, dne 29.04.2014 částku ve výši 10.000 Kč, dne 30.04.2014 částku ve výši 1.163 Kč, dne 30.05.2014 částku ve výši 10.000 Kč, dne 02.06.2014 částku ve výši 1.163 Kč, dne 30.06.2014 částku ve výši 10.000 Kč, dne 01.07.2014 částku ve výši 1.270 Kč, dne 30.07.2014 částku ve výši 10.000 Kč, dne 31.07.2014 částku ve výši 1.270 Kč, dne 01.09.2014 částku ve výši 10.000 Kč, dne 02.09.2014 částku ve výši 1.270 Kč, dne 30.09.2014 částku ve výši 10.000 Kč, dne 01.10.2014 částku ve výši 1.270 Kč, dne 30.10.2014 částku ve výši 9.000 Kč, dne 31.10.2014 částku ve výši 2.379 Kč (zjištěno z výpisu z účtu žalovaného č. 1).

Soud neprovedl důkaz výpis z obchodního rejstříku WSW Finance s.r.o., dotaz u stavebního bytového družstva Vítkovice, přehled vlastnictví společnosti RW-Finanční společnost s.r.o. a žalovaných z důvodu jejich nadbytečnosti a ekonomie řízení, neboť všechny důkazy nezbytné pro rozhodnutí soudu byly provedeny a skutečnosti nezbytné pro rozhodnutí sporu byly prokázány.

ICM R

Z dohody o převodu členských práv a povinností uzavřené mezi dlužníky a žalovanými dne 20.09.2012 má soud za prokázáno, že dne 20.09.2012 převedli dlužníci na žalované svá členská práva a povinnost spojená s členstvím v bytovém družstvu včetně práva nájmu. Ze smlouvy o převodu členských práv a povinností spojených s členstvím v bytovém družstvu vyhotovené na formuláři družstva má soud za prokázáno, že tato smlouva byla vyhotovena pouze pro potřeby bytového družstva Vítkovice. Tuto skutečnost prokazují také výslechy svědků Soni Unuckové a Jany Raždíkové, která potvrdila, že družstvo trvá na tom, aby smluvní strany podepsali smlouvu na předtištěném formuláři bytového družstva, přičemž pokud odmítnou, družstvo musí akceptovat smlouvu vyhotovenou smluvními stranami. Dále tuto skutečnost prokazují také stanovy družstva Vítkovice, ze kterých soud zjistil, že člen družstva může převést svá práva a povinnosti spojená s členstvím v bytovém družstvu, přičemž tato smlouva nepodléhá souhlasu bytového družstva. Z potvrzení o převzetí zálohy podepsané dlužníky a žalovaným č. 1 soud zjistil, že dlužníci dne 18.09.2012, tedy před uzavřením předmětné smlouvy o převodu členských práv obdrželi od žalovaným částku ve výš 250.000 Kč. Ze souhlasu stavebního bytového družstva Vítkovice vzal soud za prokázáno, že bytové družstvo dne 01.10.2012 vyslovilo souhlas, aby předmětný byt byl dán do podnájmu dlužníkům. Z dohody o převodu členských práv a povinností spojených s členstvím v bytovém družstvu ze dne 24.10.2012 vzal soud za prokázáno, že žalovaní jeden měsíc po uzavření první smlouvy o převodu členských práv uzavřeli s dlužníky další smlouvu, podle které měli žalovaní převést na dlužníky členská práva a povinnosti včetně nájmu bytu po zaplacení úplaty ve výši 717.000 Kč, tato úplata byla o 217.000 vyšší než byla uvedená úplata v první smlouvě o převodu. Ze smlouvy o podnájmu družstevního bytu ze dne 24.10.2012 vzal soud za prokázáno, že měsíc poté, co došlo k uzavření první smlouvy o převodu členských práv a povinnosti uzavřeli žalovaní jako nájemci s dlužníky jako podnájemci smlouvu o podnájmu předmětného družstevního bytu. Soud má z účastnického výslechu dlužníka Miroslava anonymizovano za prokázáno, že dlužníci uzavřeli s žalovaným č. 1 smlouvu o půjčce, na základě které žalovaný č. 1 poskytl dlužníkům částku ve výši 250.000 Kč s tím, že smlouva o půjčce bude zajištěna členskými právy a povinnosti spojených s členstvím v bytovém družstvu a dlužníci budou platit žalovanému č. 1 splátky půjčky ve výši 6.000 Kč plus nájem. Tuto skutečnost prokazuje také účastnický výslech dlužnice Ivany anonymizovano , která potvrdila, že žalovaný č. 1 poskytl dlužníkům půjčku ve výši 250.000 Kč za převod členských práv v bytovém družstvu s tím, že ve smlouvě o převodu členských práv byla uvedena částka 500.000 Kč kvůli tomu, aby částka odpovídala hodnotě bytu. Dlužníci měli žalovanému č. 1 platit splátky půjčky na účet spolu s nájmem bytu ve výši necelých 12.000 Kč. Účastnické výslechy dlužníků považuje soud za věrohodný důkaz, dlužníci byli poučeni v souladu s ust. § 131 odst. 1 zákona č. 99/1963 sb., občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř. ), vypovídali v souladu, srozumitelně a jejich výpovědi podporuje také výpis z účtu žalovaného č. 1, ze kterého je patrno, že dlužník Miroslav anonymizovano uhradil na účet žalovaného č. 1 každý měsíc ode dne 30.12.2013 do 30.06.2014 částku ve výši 11.163 Kč, ode dne 01.07.2014 do 30.09.2014 částku ve výši 11.270 Kč, za měsíc říjen uhradil dlužník částku ve výši 12.649 Kč. Důkazy účastnickými výpověďmi dlužníků a výpis z účtu žalovaného č. 1 jsou v souladu a vzájemně se doplňují. Skutečnost, že dlužníci neměli v úmyslu převést na žalované svá členská práva a povinnosti spojená s členstvím v bytovém družstvu, ale jednalo se pouze o zajištění půjčky, kterou žalovaný č. 1 poskytl dlužníkům, prokazují také okolnosti uzavření předmětných smluv, kdy nejdříve žalovaní předali dlužníkům částku ve výši 250.000 Kč, poté došlo k uzavření smlouvy o převodu členských

ICM R práv a povinnosti a jeden měsíc po uzavření této smlouvy o převodu je uzavřena další smlouva, na základě které mají být členská práva a povinnosti převedena zpět dlužníkům po uhrazení úplaty, která je však o 217.000 Kč vyšší než původní částka s odkládací podmínkou, že členská práva budou převedena po úplném zaplacení, přičemž je zároveň uzavřena nájemní smlouva, ve které se dlužníci zavázali zaplatit žalovaným za pronájem bytu podnájem.

Na základě provedeného dokazování dospěl soud ke skutkovému závěru, že žalovaný č. 1 uzavřel s dlužníky smlouvu o půjče, na základě které poskytl žalovaný č. 1 dlužníkům částku ve výši 250.000 Kč s tím, že dlužníci převedou na žalované jako zajištění práva a povinnosti spojená s členstvím v bytovém družstvu. Ve smlouvě o půjčce bylo sjednáno, že dlužníci budou platit žalovanému č. 1 splátky půjčky a nájem za byt. Dlužníci na žalované převedli členská práva a povinnosti spojená s členstvím v bytovém družstvu dne 20.09.2012. Insolvenční správce zapsal do majetkové podstaty dlužníků členská práva a povinnosti spojená s členstvím v bytovém družstvu, vyrozuměl žalovaného č. 1 dne 12.08.2014 a žalovanou č. 2 dne 13.08.2014. Členská práva a povinnosti jsou stále zapsána v majetkové podstatě dlužníků. Žaloba insolvenčního správce na určení neplatnosti právních úkonů dlužníků eventuálně určení neúčinnosti právních úkonů byla doručena soudu dne 01.08.2014 a žaloba zdejších žalovaných o vyloučení věci z majetkové podstaty byla doručena soudu dne 03.09.2014.

K přípustnosti žalob:

Podle ust. § 159 odst. 1 písm. g) insolvenčního zákona jsou incidenčními spory také spory o určení, zda tu je či není právní vztah nebo právo týkající se majetku nebo závazků dlužníka, je-li na takovém určení naléhavý právní zájem.

Podle ust. § 231 insolvenčního zákona v průběhu insolvenčního řízení posoudí neplatnost právního úkonu týkajícího se majetku nebo závazků dlužníka pouze insolvenční soud (odst. 2). Je-li k neplatnosti právního úkonu nutné, aby ten, kdo je takovým úkonem dotčen, se jeho neplatnosti dovolal, může tak učinit i insolvenční správce (odst.3).

Podle ust. § 233 odst. 1 insolvenčního zákona platí, že je-li pravomocným rozhodnutím zjištěna neplatnost právního úkonu týkajícího se majetku nebo závazků dlužníka, musí být vydán majetkový prospěch získaný plněním z neplatného právního úkonu. Insolvenční správce to však může odmítnout, jestliže nedošlo k obohacení majetkové podstaty nebo je-li požadováno více, než činí toto obohacení. Podle ust. § 80 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř. ) se lze žalobou domáhat určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem.

Právní úprava zjišťování neplatnosti právních úkonů dlužníka je upravena v ust. § 231 až § 234 insolvenčního zákona. Ustanovení insolvenčního zákona nezakotvují zvláštní druh řízení o určení neplatnosti právního úkonu, pouze stanoví podmínky, za kterých se neplatnost právních úkonů v insolvenčním řízení zjišťuje, kdo je oprávněn se jí domáhat, v jakých případech je insolvenční soud vázán zjištěním neplatnosti v jiných řízeních a jaké právní následky zjištěná neplatnost v insolvenčních poměrech vyvolává. Stále však platí obecná

ICM R zásada určovacích žalob zakotvená v ust. § 80 o.s.ř., podle které lze žalovat na určení neplatnosti právního úkonu pouze tehdy, pokud má žalobce na požadovaném určení naléhavý právní zájem. Aby mohla být žaloba na určení neplatnosti právního úkonu úspěšná, je potřeba zkoumat naléhavý právní zájem žalobce na požadovaném určení. Jestliže žalobce netvrdí, případně neprokáže naléhavý právní zájem, je to důvod pro zamítnutí žaloby (srovnej s rozhodnutím Nejvyššího soudu ze dne 19.05.2011 sp. zn. 30 Cdo 1121/2011).

Také přípustnost určovací žaloby podané ve smyslu ust. § 231 odst. 1 insolvenčního zákona u insolvenčního soudu je poměřována ust. § 80 o.s.ř. Podle ustálené judikatury soudů naléhavý právní zájem na určení, zda tu právní vztah nebo právo je či není, je dán zejména tam, kde by bez tohoto určení bylo ohroženo právo žalobce nebo kde by se bez tohoto určení jeho právní postavení stalo nejistým. Naléhavý právní zájem na určení však může být dán i v případě, kdy by bylo možno žalovat na plnění, jestliže se určovací žalobou vytváří pevný právní základ pro právní vztahy účastníků a předejde-li se tak případně dalším sporům o plnění, nebo jestliže žalobou na plnění nelze řešit celý obsah a rozsah sporného právního vztahu nebo práva (srovnej s rozhodnutím Nejvyššího soudu ze dne 17.07.2014 sp. zn. 29 Cdo 914/2014, které je uveřejněno pod č. 107/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

Soud proto dále zkoumal, zda má žalobce na určení neplatnosti smluv naléhavý právní zájem. Postavení žalobce jako insolvenčního správce dlužníků je z důvodu možné neplatnosti smluv o převodu členských práv nejisté. Není postaveno na jisto, zda členská práva a povinnosti v bytovém družstvu náleží do majetkové podstaty dlužníků. Pokud by byla určena neplatnost předmětných smluv, muselo by dojít k vypořádání bezdůvodného obohacení, které mezi smluvními stranami vzniklo a insolvenční správce by musel tento prospěch vzniklý na straně dlužníků vydat žalovaným dle ust. § 233 odst. 1 insolvenčního zákona. Určením případné neplatností právních úkonů dlužníků bude vytvořen pevný základ pro právní vztahy mezi dlužníky a žalovanými a předejde se dalším možným soudním sporům. S ohledem na výše uvedené skutečnosti dospěl soud k závěru, že žalobkyně má naléhavý právní zájem na určení neplatnosti smluv.

Žaloba na určení neplatnosti právních úkonů dlužníků spočívajících v uzavření smluv o převodu členských práv a povinností je přípustná. Insolvenční správce je aktivně legitimován k podání žaloby na určení neplatnosti právních úkonů dlužníků dle ust. § 231 odst. 3 insolvenčního zákona a na určení neplatnosti má právní zájem dle ust. § 80 o.s.ř.

Vzhledem k tomu, že žalobce eventuálním petitem požadoval určení neúčinnosti právních úkonů dlužníků, zabýval se soud také přípustností této odpůrčí žaloby.

Podle ust. § 239 insolvenčního zákona odporovat právním úkonům dlužníka může v insolvenčním řízení pouze insolvenční správce, i když nejde o osobu s dispozičními oprávněními, a to odpůrčí žalobou podanou proti osobám, které mají povinnost vydat dlužníkovo plnění z neúčinných právních úkonů do majetkové podstaty (odst. 1 věta první). Insolvenční správce může podat odpůrčí žalobu ve lhůtě 1 roku ode dne, kdy nastaly účinky rozhodnutí o úpadku. Nepodá-li ji v této lhůtě, odpůrčí nárok zanikne (odst. 3).

ICM R

Odpůrčí žaloba je přípustná, neboť ji v souladu s ust. § 239 odst. 1 a odst. 3 insolvenčního zákona podal insolvenční správce jako osoba oprávněná a ve lhůtě jednoho roku ode dne účinků rozhodnutí o úpadku, když účinky rozhodnutí o úpadku nastaly dne 04.04.2014 a žaloba byla podána dne 01.08.2014.

Podle ust. § 225 insolvenčního zákona osoby, které tvrdí, že označený majetek neměl být do soupisu zahrnut proto, že to vylučuje jejich právo k majetku nebo že tu je jiný důvod, pro který neměl být zahrnut do soupisu, se mohou žalobou podanou u insolvenčního soudu domáhat rozhodnutí, že se tento majetek vylučuje z majetkové podstaty (odst. 1). Žaloba musí být podána proti insolvenčnímu správci, a to ve lhůtě 30 dnů ode dne, kdy osobě uvedené v odstavci 1 bylo doručeno vyrozumění o soupisu majetku, k němuž uplatňuje právo. Lhůta je zachována, dojde-li žaloba nejpozději posledního dne lhůty insolvenčnímu soudu (odst. 2). Nebyla-li žaloba podána včas, platí, že označený majetek je do soupisu pojat oprávněně. Totéž platí i tehdy, jestliže insolvenční soud žalobu zamítl, nebo jestliže řízení o žalobě zastavil nebo ji odmítl (odst. 3).

Žaloba o vyloučení věci z majetkové byla podána žalovanými proti insolvenčnímu správci dne 03.09.2014 v souladu s ust. § 225 odst. 2 insolvenčního zákona, přičemž žalovaný č. 1 byl insolvenčním správcem vyrozuměn o soupisu družstevního podílu do majetkové podstaty dne 12.08.2014 a žalovaná č. 2 dne 13.08.2014. Žaloba o vyloučení družstevního podílu z majetkové podstaty je přípustná.

K neplatnosti právních úkonů dlužníků:

Podle ust. § 3028 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o.z. ) se tímto zákonem řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti (odst. 1). Není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti (odst. 3).

Dohody o převodu práv a povinností spojených s členstvím v bytovém družstvu byly uzavřeny dne 20.09.2012, proto se na právní vztahy vzniklé z těchto smluv použijí ustanovení zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku (dále jen obč.zák. ).

Výše uvedené smlouvy posoudil soud podle jejich obsahu, formy a dospěl k závěru, že se nejedná o dvě smlouvy, ale o jednu jedinou smlouvu. Smlouva, která byla vyhotovena na předepsané formuláři bytového družstva, byla vyhotovena pouze pro potřeby bytového družstva, které požadovalo opětovné sepsání na jejich formuláři. Tuto smlouvu lze považovat za pouhou deklaraci právního vztahu již vzniklého na základě uzavřené smlouvy o převodu práv a povinností sepsanou smluvními stranami bez součinnosti bytového družstva.

Dále se soud zabýval charakterem smlouvy o převodu práv a povinností spojených s členstvím v bytovém družstvu.

ICM R

Podle ust. § 152 obč.zák. zástavní právo slouží k zajištění pohledávky pro případ, že dluh, který jí odpovídá, nebude včas splněn s tím, že v tomto případě lze dosáhnout uspokojení z výtěžku zpeněžení zástavy.

Podle ust. § 39 obč.zák. platí, že neplatný je právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům.

Neplatnost právního úkonu podle ust. § 39 obč.zák. je neplatností absolutní, která působí ze zákona a od počátku, takže práva a povinnosti z právního úkonu vůbec nevzniknou.

Zástavní právo slouží k zajištění pohledávky a jejího příslušenství tím, že v případě jejího řádného a včasného nesplnění je zástavní věřitel oprávněn domáhat se uspokojení z věci zastavené. Zástavní právo tedy zástavnímu věřiteli umožňuje, aby dosáhl uspokojení své pohledávky, jestliže ji neuspokojil řádně a včas dlužník, z výtěžku prodeje (jiného zpeněžení) zástavy. Dohoda, jejímž skutečným smyslem je sjednání tzv. propadné zástavy (uspokojení pohledávky zástavního věřitele tím, že mu připadne zástava-v posuzovaném případě stane se držitelem dr. bytu ) je v rozporu s účelem zástavního práva tak, jak jej stanoví zákon, a tedy pro rozpor s účelem zákona neplatná podle ust. § 39 obč.zák., neboť bylo sjednáno za tím účelem, aby pohledávka věřitele byla uspokojena tím, že na něj přejdou práva dlužníka (srovnej s rozhodnutími Nejvyššího soudu České republiky ze dne 19.05.2004 sp.zn. 33 Odo 30/2002, ze dne 22.02.2006 sp.zn. 29 Odo 728/2003, ze dne 15.10.2008 sp.zn. 31 Odo 495/2006).

Ujednání, podle kterého žalovaní poskytnou dlužníkům půjčku pod podmínkou, že na ně převedou členská práva a povinnosti spojená s členstvím v družstevním bytu včetně práva nájmu nelze vyložit jinak, než jako určitou formu zajištění závazku dlužníků splnit dluh žalovaným. Řečeno jinak, skutečným smyslem ujednání o převodu členských práv a povinností spojených s členstvím v bytovém družstvu bylo sjednání tzv. propadné zástavy, kdy zajištění ve formě družstevního podílu se stalo vlastnictvím věřitelů bez dalšího. Takové ujednání je však v rozporu s účelem zástavního práva, a proto je taková smlouva absolutně neplatná dle ust. § 39 obč.zák a výše citované judikatury Nejvyššího soudu České republiky.

Soud tak dospěl k závěru, že smlouva o převodu členský práv a povinností spojených s členstvím v bytovém družstvu uzavřená dne 20.09.2012 je absolutně neplatná pro rozpor s ust. § 39 obč.zák. Přestože smlouvu uzavřenou na předepsaném formuláři družstva považuje soud za pouhou deklaraci, neboť byla vyhotovena pouze pro potřeby bytového družstva, vyslovil soud z opatrnosti také neplatnost této smlouvy. Soud tak určil, že obě smlouvy o převodu členských práv a povinností spojených s členstvím v bytovém družstvu jsou neplatné.

Na uvedeném závěru nic nemění to, že podle ust. § 553 odst. 1 obč.zák. může být splnění závazku zajištěno převodem práva dlužníka ve prospěch věřitele (zajišťovacím převodem práva). O zajišťovací převod práva jde tehdy, jestliže dlužník převede na věřitele své právo s rozvazovací podmínkou, že zajištěný závazek bude splněn. Zajišťovacím převodem práva tak dochází, byť podmíněně, ke změně v osobě nositele práva; bude-li závazek splněn, obnovuje se bez dalšího původní stav (srovnej s rozhodnutími Nejvyššího

ICM R

soudu České republiky ze dne 05.09.2000 sp.zn. 21 Cdo 2204/99, ze dne 19.05.2004 sp.zn. 33 Odo 30/2002, ze dne 15.10.2008 sp.zn. 31 Odo 495/2006). O takový zajišťovací převod práva však v projednávaném případě nešlo, neboť nebyla sjednána rozvazovací podmínka, že v případě splnění dluhu dojde k obnovení původního stavu.

Vzhledem k tomu, že soud vyhověl primárnímu návrhu žalobce na určení neplatnosti smluv o převodu členských práv a povinností ze dne 20.09.2012, eventuálním návrhem se již nezabýval.

1. K žalobě o vyloučení věci z majetkové podstaty dlužníků:

Mezi předpoklady, za nichž může soud vyhovět žalobě o vyloučení věci ze soupisu majetkové podstaty dle ust. § 225 insolvenčního zákona, patří:

1. věc byla insolvenčním správcem příslušného dlužníka pojata do soupisu majetkové podstaty; 2. vylučovací žaloba podaná osobou odlišnou od dlužníka došla soudu nejpozději poslední den lhůty určené zákonem; 3. žalovaným je insolvenční správce; 4. v době, kdy soud rozhoduje o vyloučení věci ze soupisu majetkové podstaty, trvají účinky spojené s rozhodnutím o úpadku a věc je nadále zapsána do soupisu majetkové podstaty; 5. osoba, která se domáhá vyloučení věci ze soupisu, prokázala nejen to, že věc neměla (nebo v době rozhodnutí o žalobě již nemá) být do soupisu zařazena, nýbrž i to, že právo, které vylučuje zařazení do soupisu, svědčí jí (srov. rozsudky Nejvyššího soudu uveřejněné pod čísly 58/1998, 67/2002 a 9/2005 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

Vzhledem k tomu, že soud na základě provedeného dokazování dospěl k závěru, že smlouvy o převodu členských smlouva práv a povinností ze dne 20.09.2012 jsou neplatné, nemohlo dojít k převodu družstevního podílu na žalované a žalovaní se nestali vlastníky družstevního podílu. Nejsou proto splněny podmínky pro vyloučení družstevního podílu z majetkové podstaty dlužníků dle ust. § 225 odst. 1 insolvenčního zákona, když žalovaným nesvědčí žádné právo, které by zařazení věci do soupisu vylučovalo.

Podle ust. § 163 insolvenčního zákona o nákladech incidenčního sporu a jejich náhradě rozhodne insolvenční soud v rozhodnutí o incidenčním sporu, a to podle ustanovení občanského soudního řádu, není-li v tomto zákoně stanoveno jinak. Náhrada nákladů incidenčního sporu je zvláštní pohledávkou, na kterou se nevztahuje § 170 písm. f).

Podle ust. § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř. ) účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl.

Žalobce byl v řízení úspěšný a má tak právo na náhradu nákladů řízení. Jelikož se jedná o věc rozhodovanou v insolvenčním řízení, považuje se za tarifní hodnotu částka

ICM R

50.000 Kč dle ust. § 9 odst. 4 písm. c) vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů (dále jen ,,vyhláška ). Podle ust. § 7 bod 5 vyhlášky činí mimosmluvní odměna za jeden úkon právní služby částku 3.100 Kč. V tomto případě náleží žalobci odměna za 4 úkony právní služby (za převzetí a přípravu zastoupení,návrh ve věci samé, účast při jednání soudu dne 16. 5. 2017, 5. 9. 2017 a 17. 10. 2017) dle ust. § 11 odst. 1 písm. a), g) vyhlášky ve výši 12.400 Kč. Žalobci náleží náhrada hotových výdajů v paušální částce 300 Kč za 1 úkon právní služby dle ust. § 13 odst. 3 vyhlášky, tj. 1.200 Kč za 4 úkony. Déle žalobci náleží náhrada za ztrátu času za cesty z Olomouce do Ostravy a zpět k soudnímu jednání dne 16. 5. 2017, 5. 9. 2017 a 17. 10. 2017 ve výši 1.200 Kč (12 půlhodin po 100 Kč) dle ust. § 14 odst. 1 písm. a) a ust. § 14 odst. 3 vyhlášky a náhrada cestovného za cestu k soudnímu jednání dne 16. 5. 2017, 5. 9. 2017, 17. 10. 2017 z Olomouce do Ostravy a zpět osobním automobilem Mercedes-Benz, reg. značka 6C94505 při vzdálenosti 184 km, náhrady za použití vozidla 3,90 Kč/1km, při průměrné spotřebě 9,2 l/100km a ceně pohonné hmoty (motorové nafty) 28,60 Kč/l, tj. v celkové výši 3.605, 22 Kč (3 krát 1.201,74 Kč) dle vyhlášky č. 440/2016 Sb. Právní zástupce žalobce předložil soudu v souladu s ust. § 14a vyhlášky osvědčení o registraci k DPH, proto se k částce skládající se z odměny a hotových výdajů připočte DPH ve výši 21 %, které činí 3.865,09 Kč. Žalobci vznikl nárok na náhradu nákladů řízení v celkové částce 22.270,31 Kč.

Dle ust. § 149 odst. 1 o.s.ř. platí, že zastupoval-li advokát účastníka, jemuž byla přisouzena náhrada nákladů řízení, je ten, jemuž byla uložena náhrada těchto nákladů, povinen zaplatit ji advokátovi. V tomto případě byl žalobce zastoupen advokátem, proto soud uložil žalovaným č. 1 a č. 2, aby společně a nerozdílně nahradili žalobci náklady řízení, a to k rukám jeho právního zástupce. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto dle ust. § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř., když nebyly shledány okolnosti, na základě kterých by byla pariční lhůta prodloužena, případně stanoveno, že plnění se bude dít ve splátkách.

Protože žalobce je podle ust. § 11 odst. 2 písm. n) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích (dále jen SouP ) od poplatku osvobozen a byl v řízení zcela úspěšný, uložil soud podle ust. § 2 odst. 3 SouP žalovaným č. 1 a č. 2, aby společně a nerozdílně zaplatili České republice-Krajskému soudu v Ostravě soudní poplatek za žalobu, neboť žalovaní nemají proti žalobci právo na náhradu nákladů řízení a nejsou též od poplatku osvobozeni. Výše poplatku byla stanovena podle položky 13 odst. 1 písm. d) přílohy k SouP obsahující sazebník, tj. 2.000 Kč a o lhůtě k plnění bylo rozhodnuto dle ust. § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř..

P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání do 15-ti dnů ode dne doručení k Vrchnímu soudu v Olomouci prostřednictvím Krajského soudu v Ostravě.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné soudní rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (§ 251 o.s.ř.).

V Ostravě dne 24.10.2017

Za správnost vyhotovení: JUDr. Simona Pittermannová,v.r. Andrea Mrenicová soudce

ICM R