33 ICm 2181/2013
Jednací číslo: 33 ICm 2181/2013-58 (KSOS 33 INS 27255/2012)

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní JUDr. Jitkou Bartoszovou, Ph.D. ve věci žalobkyně Katuše anonymizovano , anonymizovano , bytem Dolní 1293, 744 01 Frenštát pod Radhoštěm, proti žalovanému Mgr. Lukáši Stočkovi, se sídlem K Nemocnici 18, 741 01 Nový Jičín, insolvenčnímu správci dlužníka Zdeňka anonymizovano , anonymizovano , bytem Planiska 781, 744 01 Frenštát pod Radhoštěm, IČ: 16624971, zastoupeného Mgr. Luďkem Hruškou, advokátem, se sídlem K Nemocnici 18, 741 01 Nový Jičín, o vyloučení nemovitostí z majetkové podstaty

takto:

I. Z majetkové podstaty dlužníka Zdeňka anonymizovano , anonymizovano , bytem Planiska 781, Frenštát pod Radhoštěm, PSČ 744 01, v insolvenčním řízení vedeném u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. KSOS 33 INS 27255/2012 s e v y l u č u j e ideální podíl o velikosti 1/2 k nemovitostem zapsaným na listu vlastnictví č. 2711, pro obec Frenštát pod Radhoštěm, katastrální území Frenštát pod Radhoštěm, u Katastrálního úřadu pro Moravskoslezský kraj,

Katastrální pracoviště Nový Jičín, a to k pozemku parc. č. 1959/3-orná půda a pozemku parc. č. 1959/4-orná půda.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení částku 5.104,-Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění:

Žalobou doručenou soudu dne 19.06.2013 se žalobkyně domáhala, aby ze soupisu majetkové podstaty v insolvenčním řízení vedeném u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. KSOS 33 INS 27255/2012 byl vyloučen podíl o velikosti k 1/2 nemovitostem zapsaným na listu vlastnictví č. 2711, pro katastrální území Frenštát pod Radhoštěm, a to k pozemku parc. č. 1959/3-orná půda a pozemku parc. č. 1959/4-orná půda. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaný jako insolvenční správce zahrnul do majetkové podstaty dlužníka Zdeňka anonymizovano podíl o velikosti 1/2 na shora uvedených nemovitostech s odůvodněním, že darovací smlouva, kterou dlužník uvedenou polovinu nemovitostí převedl na žalobkyni, je neplatná, neboť žalobkyně musela vědět, že dlužník má v době darování závazky po splatnosti. Žalobkyně tvrdí, že o finanční situaci dlužníka v době uzavření darovací smlouvy neměla vědomost a dar převzala v dobré víře. U jednání žalobkyně doplnila skutková tvrzení tak, že o finanční situaci svého bratra, tj. dlužníka, nevěděla, spíše měla opačné poznatky, tedy že její bratr nikomu nic nedlužil a nevěděla o tom, že její bratr spadl do insolvence. Když se její bratr rozvedl, tak neměl kde bydlet, a proto mu žalobkyně nabídla možnost bydlení v jejím domě, který zdědila a od roku 2010 až do současné doby tak bydlí bratr v jejím domě na adrese Planiska 781 a v podstatě na oplátku jí bratr daroval podíl na předmětných pozemcích. S bratrem spolu nežijí, neboť žalobkyně bydlí se svým přítelem v bytě na adrese Dolní 1293, Frenštát pod Radhoštěm a mezi jejím bydlištěm a bydlištěm jejího bratra je vzdálenost asi 4 km. Žalobkyně se s bratrem již několik let navštěvuje zhruba 1x týdně, přičemž do doby uzavření darovací smlouvy bratr žalobkyni tvrdil, že se mu v podnikání daří dobře a až někdy v roce 2012-2013 se dozvěděla o jeho finančních problémech. V době uzavření darovací smlouvy o žádném z dluhů dlužníka nevěděla, ani o nařízených exekucích, nevěděla ani o daňových kontrolách ze strany finančního úřadu. O finančních problémech bratra se dozvěděla až později, tj. poté, co podal návrh na insolvenci. Bratr jí finanční problémy odůvodnil tak, že měl problémy v účetnictví vinou své účetní a dále že nějaká firma neodvedla DPH.

Žalovaný neuznal nárok žalobkyně s odůvodněním, že dlužník převedl podíl na pozemcích darovací smlouvou ze dne 15.11.2010 na žalobkyni jako svou sestru, tedy osobu blízkou. Darovací smlouvu vyhodnotil žalovaný jako neplatný právní úkon dle § 39 občanského zákoníku, neboť dlužník uzavíral smlouvu s úmyslem krátit věřitele a žalobkyně jako jeho sestra musela o jeho finanční situaci vědět a byl tedy dán společný úmysl dlužníka i žalobkyně zkrátit věřitele předmětnou darovací smlouvou. Dlužník insolvenčnímu správci dne 18.03.2013 uvedl, že bydlí v domě své sestry Kateřiny anonymizovano a je tedy zřejmé, že

ICM R

žalobkyně bydlela v domě společně s dlužníkem a jako osoba blízká věděla o majetkových poměrech dlužníka. Dlužník při jednání s insolvenčním správcem rovněž uvedl, že ukončil podnikání v roce 2010 po kontrole ze strany finančního úřadu. Pokud tedy dlužník převedl na žalobkyni podíl na pozemku, bylo to v přímé souvislosti s kontrolou finančního úřadu, kdy dlužník věděl, že mu bude doměřena daň, což se nakonec stalo. Finanční úřad doměřil dlužníkovi daň a tento věřitel se přihlásil s pohledávku 2.200.000,-Kč. Darování, tedy plnění bez přiměřené protihodnoty, bylo učiněno mezi osobami blízkými bez jakékoliv logického a ekonomického odůvodnění, v době hrozby exekuce. Dlužník jednal tak, aby svého věřitele poškodil a žalobkyně jako jeho sestra, u které dlužník bydlel, o tom musela vědět. K dokreslení situace žalovaný uvedl, že dlužník dále vyváděl i tento majetek: 4 osobní automobily, které prodal dne 02.01.2011 společnosti Procházka Metal s.r.o., kde byl společníkem jeho syn a dlužník byl jednatel, přičemž věc je vedena pod sp. zn. 33 ICm 1968/2013. Dále dlužník dne 24.11.2011 daroval své dceři Tereze Procházkové bytovou jednotku 63/10 v domě č.p. 63, 64 na pozemku parc. č. st. 2226, vše v katastrálním území Frenštát pod Radhoštěm. Tereza Procházková obratem byt darovala dne 03.12.2011 Mgr. Haně Kaněčkové, která byt dne 14.09.2012 prodala Haně Fojtíkové, a to za částku 576.000,-Kč. Mgr. Hana Kaněčková je od 06.02.2012 jediným společníkem shora uvedené společnosti Procházka Metal s.r.o. Věc je řešena v řízení pod sp. zn. 33 ICm 265/2014. Vzhledem k okolnostem a finanční situaci dlužníka v inkriminované době lze uskutečněný prodej považovat za vyvedení majetku dlužníka z dosahu věřitelů, aby byla krácena možnost uspokojení věřitelů. Pokud je darovací smlouva neplatná, pak na žalobkyni nepřešlo vlastnické právo a žalobkyně nemá právní důvod pro to, aby byly věci z majetkové podstaty vyloučeny.

Podle § 7 zákona č. 182/2006 Sb. (insolvenční zákon-dále jen IZ ) nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení, použijí se pro insolvenční řízení a pro incidenční spory přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu týkající se sporného řízení, a není-li to možné, ustanovení zákona o zvláštních řízeních soudních; ustanovení týkající se výkonu rozhodnutí nebo exekuce se však použijí přiměřeně jen tehdy, jestliže na ně tento zákon odkazuje.

Rozhodovací praxe soudů se již v poměrech zákona o konkursu a vyrovnání ustálila na podmínkách, při jejichž kumulativním splnění soud těmto tzv. excindačním žalobám vyhoví a tyto jsou přiměřeně aplikovatelné také na vylučovací žalobu podanou podle insolvenčního zákona. Je tedy třeba ve smyslu § 225 IZ zkoumat, zda a) označený majetek byl pojat správcem do soupisu majetkové podstaty, b) vylučovací žaloba osoby odlišné od dlužníka došla soudu nejpozději ve lhůtě 30 dnů ode dne, kdy bylo oprávněné osobě doručeno vyrozumění o soupisu majetku, k němuž uplatňuje právo, c) žalovaným je insolvenční správce, d) v době, kdy soud rozhoduje, nadále trvají účinky úpadku a sporný majetek je nadále sepsán v majetkové podstatě, e) osoba, která se domáhá vyloučení věci ze soupisu, prokáže, že tato neměla být do soupisu zařazena a právo, které vylučuje její soupis do podstaty, svědčí žalobci. Splnění podmínek uvedených pod písmenem a) až d) vyplývá z insolvenčního spisu sp. zn. KSOS 33 INS 27255/2012, jehož obsahem bylo provedeno dokazování. Soud tedy konstatuje, že vyhláškou ze dne 02.11.2012, č.j. KSOS 33 INS 27255/2012-A2 bylo zahájeno insolvenční řízení k návrhu dlužníka Zdeňka anonymizovano . Usnesením sp. zn. KSOS 33 INS 27255/2012-A12 ze dne 22.02.2013 byl zjištěn úpadek

ICM R dlužníka a insolvenčním správcem byl ustanoven Mgr. Lukáš Stoček, proti kterému směřuje vylučovací žaloba a který do soupisu majetkové podstaty (B4) ze dne 02.05.2013 zahrnul pod položkou n2 podíl o velikosti 1/2 k pozemku parc. č. 1959/3-orná půda a k pozemku parc. č. 1959/4-orná půda, zapsaný na listu vlastnictví č. 2711, katastrální území Frenštát pod Radhoštěm, přičemž insolvenční správce odůvodnil sepsání předmětných nemovitostí neplatností darovací smlouvy ze dne 15.11.2010 dle § 39 občanského zákoníku, když dlužník úmyslně krátil věřitele a obdarovaná o tom musela vědět. Usnesením ze dne 14.05.2013, č.j. KSOS 33 INS 27255/2012-B6 soud prohlásil konkurs na majetek dlužníka. Žalobkyni bylo dne 21.05.2013 doručeno vyrozumění žalovaného ze dne 16.05.2013 o soupisu podílu na předmětných pozemích do majetkové podstaty dlužníka. Soud tak uzavírá, že žaloba byla podána včas podle § 225 odst. 2 IZ, směřuje proti pasivně legitimované osobě (insolvenčnímu správci) a jsou splněny také ostatní podmínky pro projednání vylučovací žaloby jakožto incidenčního sporu. Zbývá tedy posouzení podmínky poslední, a to, zda předmětné nemovitosti nenáleží do soupisu majetkové podstaty dlužníka a zda právo, které vylučuje jejich soupis, svědčí žalobkyni a za tím účelem soud provedl další dokazování ve věci.

Z listinných důkazů, výpovědi žalobkyně a svědka Zdeňka anonymizovano soud zjistil a vzal za prokázáno:

-z výpisu z katastru nemovitostí k datu 27.08.2012 (A1), že na LV 469 pro k.ú. Kunčičky u Bašky je zapsáno vlastnické právo dlužníka k budově bez čp/če na pozemku parc. č. 526/2 (podíl 1/2), p řičemž v oddíle C je zapsáno omezení vlastnického práva ve vztahu k dlužníkovi nařízením exekuce na základě usnesení soudu 58 EXE 496/2010 ze dne 31.08.2010;

-z přehledu přihlášených pohledávek (B4-3), že do insolvenčního řízení dlužníka se přihlásilo 5 věřitelů s pohledávkami v celkové výši 3.003.780,40 Kč, z toho bylo zjištěny pohledávky ve výši 3.000.124,-Kč a zajištěné pohledávky jsou ve výši 2.024.211,27 Kč; přihláškou P1 přihlásil věřitel Jiří Tumakov nezajištěnou pohledávku ve výši 3.656,40 Kč, která byla popřena v celém rozsahu; přihláškou P2 přihlásil věřitel Revírní bratrská pokladna nezajištěnou pohledávku ve výši 7.334,-Kč; přihláškou P3 přihlásil věřitel ČR -ČSSZ zajištěnou pohledávku ve výši 476.963,-Kč; přihláškou P4 přihlásil věřitel Finanční úřad pro MS kraj pohledávku v celkové výši 2.271.048,-Kč (z toho činí zajištěná pohledávka 1.556.600,27 Kč) a přihláškou P5 si přihlásil věřitel Česká průmyslová zdravotní pojišťovna nezajištěnou pohledávku v celkové výši 244.779,-Kč;

-z oznámení o zápisu ze dne 16.05.2013, že žalovaný vyrozuměl žalobkyni o tom, že do majetkové podstaty dlužníka byl sepsán majetek pod položkou n2, a to podíl o velikosti 1/2 k nemovitostem zapsaným na listu vlastnictví č. 2711, katastrální území Frenštát pod Radhoštěm, a to k pozemku parc. č. 1959/3-orná půda a k pozemku parc. č. 1959/4- orná půda, které dlužník daroval žalobkyni darovací smlouvou ze dne 15.11.2010 s odůvodněním, že v době darování měl dlužník závazky po splatnosti a darovací smlouvu vyhodnotil insolvenční správce jako neplatný právní úkon, neboť dlužník úmyslně krátil věřitele a žalobkyně jako jeho sestra o tom musela vědět; podle § 242 IZ lze úkon dlužníka vyhodnotit také jako neúčinný právní úkon-úkon úmyslně zkracující

ICM R

a důsledkem neúčinnosti je rovněž zápis nemovitostí do majetkové podstaty; žalobkyně byla poučena o možnosti podání vylučovací žaloby proti insolvenčnímu správci ve lhůtě 30 dní od doručení vyrozumění; vyrozumění bylo žalobkyni doručeno dne 21.05.2013;

-ze záznamu z jednání ze dne 18.03.2013, že dlužník Zdeněk Procházka sdělil insolvenčnímu správci, že podnikal v oboru výroba strojírenské technologie od roku 1990 do roku 2010 a důvodem ukončení podnikání byla daňová kontrola finančního úřadu a nesrovnalosti v účetnictví; bydlí na adrese Planiska 781 v domě ve vlastnictví jeho sestry (žalobkyně), kde má pokoj; sestře daroval předmětné pozemky, neboť na nich chtěla stavět, přičemž v době darování již probíhala daňová kontrola, ale neví, zda měl v té době dluhy;

-z darovací smlouvy ze dne 15.11.2010 uzavřené mezi dlužníkem jako dárcem a žalobkyní jako obdarovanou, že předmětem darování byl podíl k pozemkům parc. č. 1/2 1959/3-orná půda a parc. č. 1959/4-orná půda v k. ú. Frenštát pod Radhoštěm; právní účinky vkladu vznikly dne 19.11.2010;

-z výpisu z katastru nemovitostí k datu 18.07.2014, že na listu vlastnictví č. 2711, pro obec Frenštát pod Radhoštěm, katastrální území Frenštát pod Radhoštěm, u Katastrálního úřadu pro Moravskoslezský kraj, Katastrální pracoviště Nový Jičín, je zapsán spoluvlastnický podíl žalobkyně o velikosti1/2 k pozemku parc. č. 1959/3-orná půda a parc. č. 1959/4-orná půda, přičemž vlastníkem druhého podílu o velikosti1/2 je Daniela Pročková na základě usnesení soudu o potvrzení nabytí dědictví ze dne 15.08.2007;

-ze sdělení Okresní správy sociálního zabezpečení ze dne 22.07.2014, že dlužník byl veden jako OSVČ v období od 01.06.1992 do 04.03.2012 a stav konta OSVČ vykazuje dluh ve výši 467.611,-Kč (dlužné pojistné a penále), přičemž pohledávka byla ošetřena platebním výměrem č. 1414/2012 ze dne 17.10.2012;

-ze sdělení Revírní bratrské pokladny ze dne 24.07.2014, že u plátce Zdeňka anonymizovano evidují pohledávku z titulu neodvedení pojistného za zaměstnance za období od 4/2009 ve výši 2.820,-Kč a za období 10/2010 ve výši 1.890,-Kč (viz výkaz nedoplatků č. 1101290982 ze dne 10.09.2012);

-ze sdělení Finančního úřadu ze dne 29.07.2014, že k datu 31.12.2010 činily splatné pohledávky za dlužníkem 1.396,-Kč a ke dni 31.12.2011 správce daně neevidoval žádné pohledávky; u dlužníka proběhla kontrola na dani z příjmu fyzických osob (DPFO) za zdaňovací období roku 2007 a 2008 a na DPH za zdaňovací období 1. až 4. čtvrtletí 2008, která byla zahájena 04.02.2010 a následně rozšířena dne 08.06.2010; kontrola na dani z příjmu fyzických osob za zdaňovací období roku 2007 byla ukončena 30.06.2010 a za rok 2008 a na DPH byla ukončena dne 26.04.2011; po provedení daňové kontroly byly vydány dodatečné platební výměry: ze dne 27.10.2010 na DPFO za rok 2007 (doměřená daň ve výši 689.071,-Kč a penále ve výši 137.814,-Kč); ze dne 23.06.2011 na DPFO za rok 2008 (doměřená daň ve výši 318.045,-Kč a penále ve výši 63.609,- Kč); dne 23.06.2011 na DPH za 1. čtvrtletí roku 2008 (doměřená daň ve výši 19.114,-

ICM R

Kč a penále ve výši 3.822,-Kč); dne 23.06.2011 na DPH za 2. čtvrtletí roku 2008 (doměřená daň ve výši 19.607,-Kč a penále ve výši 3.921,-Kč); dne 23.06.2011 na DPH za 3. čtvrtletí roku 2008 (doměřená daň ve výši 166.513,-Kč a penále ve výši 33.302,-Kč); dne 23.06.2011 na DPH za 4. čtvrtletí roku 2008 (doměřená daň ve výši 225.382,-Kč a penále ve výši 45.076,-Kč); splatnost dodatečných platebních výměrů nastala v průběhu března až července 2012;

-z žaloby ve věci vedené u Krajského soudu v Ostravě sp. zn. 33 ICm 265/2014, že insolvenční správce podal odpůrčí žalobu proti Tereze Procházkové doručenou soudu dne 29.01.2014, kterou se domáhá určení, že darovací smlouva uzavřená mezi dlužníkem jako dárcem a žalovanou jako obdarovanou, jejímž předmětem bylo darování bytu č. 63/10 v domě čp. 63, 64 na pozemku parc. č. st. 2226, vše v k.ú. Frenštát pod Radhoštěm, je neúčinný právní úkon a žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 576.000,-Kč;

-z žaloby ve věci vedené u Krajského soudu v Ostravě, pobočka Olomouc, sp. zn. 33 ICm 1968/2013, že společnost PROCHÁZKA METAL s.r.o. podala dne 30.05.2013 vylučovací žalobu proti insolvenčnímu správci, a to na vyloučení 4 vozidel;

-z výpovědi žalobkyně Katuše anonymizovano , že dlužník Zdeněk Procházka je její bratr, vztahy mezi nimi jsou dobré. Bratr se rozváděl někdy v období 2008-2009, přičemž po rozvodu, kdy byl na tom její bratr psychicky a finančně špatně, mu nabídla, že by mohl bydlet v jejím domě, který zdědila. V té době byl dům prázdný, nikdo v něm po smrti manžela a následně tchýně nebydlel. Zhruba dva měsíce před uzavřením předmětné darovací smlouvy se její bratr do domu nastěhoval. S bratrem se již několik let navštěvují zhruba 1x do týdne. Zpravidla se baví o osobních věcech, osobních problémech a pouze obecně se jí bratr zmiňoval o tom, že mu podnikání jde, ale někdy i nadával. Z rozhovorů s ním spíše vycítila, že se mu daří. O nějakých dluzích z podnikání se před ní nebavil, nevěděla o žádných nařízených exekucích, ani o daňové kontrole ze strany finančního úřadu, bratr se jí s ničím takovým nesvěřil, a pouze v jednom případě jí sdělil, že mu nějaká firma nezaplatila a že neodvedla DPH, ale konkrétně jaký problém z toho vznikl, to jí neřekl, ani nezmínil nějakou částku. Toto jí sdělil předtím, než se nastěhoval do jejího domu, který se nachází na adrese Planiska 781, Frenštát pod Radhoštěm. V tomto domě bydlí bratr doposud a nikdy v něm společně nebydleli, neboť žalobkyně bydlí v bytě ve Frenštátě pod Radhoštěm, na adrese Dolní 1293. Až po nějaké době se dozvěděla od bratra o tom, že má dluhy, svěřoval se jí s obavou, že o všechno přijde, bylo to někdy zpočátku roku 2012. Nějaké konkrétnější údaje se dozvěděla až z oznámení insolvenčního správce o zahrnutí pozemků do soupisu majetkové podstaty. Uzavření darovací smlouvy byl její nápad, protože její dcera si chtěla na předmětných pozemcích udělat zahrádku, popř. něco postavit. Původně, když podíl vlastnil bratr, si mysleli, že si tam možná něco postaví on, ale když mu nabídla možnost bydlení v jejím domě, tak mu řekla, že už pozemky nebude potřebovat, a proto přišla s nápadem darovací smlouvy, s tím, že později by případně pozemky převedla na svou dceru. Sama pro sebe pozemky nepotřebovala. Pozemky nedaroval dlužník přímo její dceři z toho důvodu, že dcera je již 8 let v Irsku a vyřizování převodu by bylo složité. Již v roce 2008 se jí dcera svěřila s tím, že by měla o pozemky zájem a že po návratu z ciziny by si na

ICM R

nich chtěla něco postavit. S dcerou se domluvila na tom, že jí po návratu z ciziny pozemky daruje. Pozemky se v současné době nijak nevyužívají, ani nepronajímají, pouze družstvo si bezplatně seká trávu. S bratrem neuzavřela žádnou nájemní smlouvu ohledně užívání domu v jejím vlastnictví, bratr jí za užívání domu neplatí, ani neplatil, ale stará se o přilehlou zahradu. Vlastníkem druhé poloviny pozemků je teta žalobkyně Daniela Pročková. Nikdy předtím ani potom již s bratrem žádnou darovací smlouvu neuzavřela, ohledně předmětných pozemků se tedy jednalo o první a poslední darovací smlouvu mezi nimi;

-z výpovědi svědka Zdeňka Pocházky, že žalobkyně je jeho sestra, má s ní dobré vztahy. Po rozvodu v roce 2008 neměl kde bydlet, neboť předtím bydlel s manželkou v domě v jejím vlastnictví, a proto se dohodl se žalobkyní, že by bydlel v domě v Planiskách, který zdědila po tchýni. Žádná písemná dohoda uzavřena nebyla a se sestrou se ústně dohodli tak, že za užívání domu, do kterého se nastěhoval někdy na podzim 2008, jí nic platit nebude, ale bude provádět práce na zahradě a provádět údržbu domu, včetně nutných oprav. V domě bydlí po celou dobu až doposud sám, neboť žalobkyně bydlí ve městě, kde má byt. Po dobu, co bydlí v domě sestry, se s ní vídá zhruba tak jednou, dvakrát týdně, přičemž se spolu baví na téma rodiny, potřebných oprav v domě, ale také o jeho podnikání. Než uzavřeli darovací smlouvu, což bylo asi na podzim 2010, tak sestře o svém podnikání říkal, že měl finanční kontrolu, přičemž tato proběhla zejména z důvodu podezření, kdy měl v účetnictví založenou fakturu firmy, která neodvedla DPH. Taktéž sestře sděloval, že jeho podnikání funguje, že se mu daří, že dluhy nemá, tedy sděloval jí pravdivé údaje o svém podnikání. V té době skutečně žádné problémy neměl, ty měl až později, kdy podal insolvenční návrh, což bylo v roce 2012. Pokud se týče pozemků parc. č. 1959/3 a parc. č. 1959/4, pak se jedná o pozemky, které zdědil a původně měl v plánu na nich stavět, ale to bylo ještě v době před rozvodem. Po rozvodu z tohoto plánu sešlo, zejména z tohoto důvodu, že žil sám. Teď jsou pozemky v nájmu JZD. Asi rok před uzavřením darovací smlouvy, bylo to v době, kdy jeho neteř přijela z Anglie na návštěvu domů, se začalo probírat téma, že by jeho neteř, tj. dcera jeho sestry, chtěla na předmětných pozemcích stavět dům. Souhlasil s tím, že by pozemky daroval, ale sestře a ne přímo neteři, neboť bylo třeba ohledně pozemků ještě jednat na geodezii a neteř by to nestihla, neboť se vracela zpět do Anglie. Z toho důvodu nakonec uzavřel darovací smlouvu se sestrou. Už si nevzpomíná na to, zda se s žalobkyní bavil o tom, zda případně později předmětné pozemky převede na svou dceru, ale předpokládal, že to tak bude, že je na ni převede. Doposud se tak nestalo, protože je neteř stále v cizině. Doposud nemá neteř zajištěné vlastní bydlení na území ČR a při její poslední návštěvě v létě řekla, že pokud to vyjde, tak příští rok po návratu do ČR by si chtěla něco postavit na předmětných pozemcích. V období, kdy s žalobkyní uzavřel darovací smlouvu na předmětné pozemky, neuzavřel jiné darovací, či kupní smlouvy. Kromě předmětných pozemků žádné jiné nemovitosti nevlastnil. Následně svědek uvedl, že vlastnil bytovou jednotku, kterou zdědil po matce, která zemřela v roce 2008. Po rozvodu manželství nebydlel v této bytové jednotce, ale nastěhoval se do domu ve vlastnictví žalobkyně proto, že bytovou jednotku slíbil své dceři a posléze jí byt daroval, ale neví, kdy to bylo. Před uzavřením darovací smlouvy nesdělil sestře výsledky kontroly finančního úřadu. Sama žalobkyně se do doby uzavření darovací smlouvy neptala na výsledky kontroly finančního úřadu, přičemž svědek se dozvěděl výsledky až

ICM R

někdy v roce 2011. Před uzavřením darovací smlouvy nesdělil sestře, že by měl nějaké dluhy, popřípadě, že by se mu v podnikání nedařilo, protože žádné dluhy neměl.

Po provedeném dokazování soud učinil následující závěr o skutkovém stavu:

Dlužník Zdeněk Procházka podnikal v oboru výroba strojírenské technologie od roku 1990 do roku 2010, kdy podnikání ukončil z důvodu daňové kontroly finančního úřadu, která proběhla na dani z příjmu fyzických osob (DPFO) za zdaňovací období roku 2007 a 2008 a na DPH za zdaňovací období 1. až 4. čtvrtletí 2008. Kontrola byla zahájena 04.02.2010 a byla rozšířena dne 08.06.2010. Kontrola na dani z příjmu fyzických osob za zdaňovací období roku 2007 byla ukončena 30.06.2010 a za rok 2008 na DPFO a na DPH byla ukončena dne 26.04.2011. Po provedení daňové kontroly byly vydány dodatečné platební výměry, přičemž do data uzavření darovací smlouvy mezi dlužníkem a žalobkyní Katuší anonymizovano byl vydán dodatečný platební výměr ze dne 27.10.2010 na DPFO za rok 2007, na základě kterého byla dlužníkovi doměřena daň ve výši 689.071,-Kč a penále ve výši 137.814,-Kč. Do doby uzavření předmětné darovací smlouvy byla dále nařízena exekuce na základě usnesení soudu 58 EXE 496/2010 ze dne 31.08.2010. Dlužník vlastnil podíl o velikosti 1/2 na pozemcích parc. č. 1959/3-orná půda a parc. č. 1959/4-orná půda v k. ú. Frenštát pod Radhoštěm a dne 15.11.2010 uzavřel s žalobkyní, která je jeho sestra, darovací smlouvu, jejímž předmětem byl bezúplatný převod podílu na předmětných pozemcích na žalobkyni, přičemž na základě takto uzavřené darovací smlouvy je na listu vlastnictví č. 2711, pro obec Frenštát pod Radhoštěm, katastrální území Frenštát pod Radhoštěm, u Katastrálního úřadu pro Moravskoslezský kraj, Katastrální pracoviště Nový Jičín, zapsán spoluvlastnický podíl žalobkyně o velikosti1/2 k předmětným pozemkům, když právní účinky vkladu vznikly dne 19.11.2010. Do insolvenčního řízení, které bylo zahájeno k návrhu dlužníka, se přihlásilo 5 věřitelů s pohledávkami v celkové výši 3.003.780,40 Kč, z toho činí zjištěné pohledávky 3.000.124,-Kč a zajištěné pohledávky 2.024.211,27 Kč.

Dle § 225 insolvenčního zákona osoby, které tvrdí, že označený majetek neměl být do soupisu zahrnut proto, že to vylučuje jejich právo k majetku nebo že tu je jiný důvod, pro který neměl být zahrnut do soupisu, se mohou žalobou podanou u insolvenčního soudu domáhat rozhodnutí, že se tento majetek vylučuje z majetkové podstaty (odst. 1). Žaloba musí být podána proti insolvenčnímu správci, a to ve lhůtě 30 dnů ode dne, kdy osobě uvedené v odstavci 1 bylo doručeno vyrozumění o soupisu majetku, k němuž uplatňuje právo. Lhůta je zachována, dojde-li žaloba nejpozději posledního dne lhůty insolvenčnímu soudu (odst. 2).

Podle § 628 zákona č. 40/1964 Sb. ve znění účinném k datu 15.11.2010 (občanský zákoník-dále jen OZ ) darovací smlouvou dárce něco bezplatně přenechává nebo slibuje obdarovanému, a ten dar nebo slib přijímá (odst. 1). Darovací smlouva musí být písemná, je-li předmětem daru nemovitost a u movité věci, nedojde-li k odevzdání a převzetí věci při darování (odst. 2).

Po právní stránce soud dospěl k následujícím závěrům.

Darovací smlouva je dvoustranný právní úkon, k jehož pojmovým znakům náleží

ICM R předmět daru, bezúplatnost a dobrovolnost. V případě darovací smlouvy, která se týká nemovitostí, musí být smlouva uzavřena písemně a vlastnické právo se nabývá až vkladem do katastru nemovitostí podle zákona č. 265/1992 Sb. ve znění účinném k 19.11.2010 (§ 133 odst. 2 OZ). Po obsahové i formální stránce tak byla darovací smlouva mezi dlužníkem a žalobkyní platně uzavřena.

Soud se dále zabýval tím, v jakém úmyslu obě smluvní strany darovací smlouvu uzavřely a dospěl přitom k závěru, že žalovaný v řízení neprokázal tvrzení o tom, že nejen dlužník, ale také žalobkyně jako jeho sestra, uzavřeli darovací smlouvu dne 15.11.2010 s úmyslem krátit věřitele dlužníka. Žalovaný po poučení soudem dle § 118a odst. 3 o.s.ř. k prokázání tohoto tvrzení navrhl důkaz výslechem svědka Zdeňka anonymizovano . Ani výpovědí žalobkyně, ani výpovědí svědka anonymizovano , popř. listinnými důkazy se žalovanému nepodařilo prokázat, že by žalobkyně uzavřela darovací smlouvu s dlužníkem v úmyslu zkrátit věřitele dlužníka, když v řízení nebylo prokázáno žádnou z těchto výpovědí, že by žalobkyně o dluzích dlužníka, popř. o závěrech kontroly finančního úřadu věděla. Z výpovědi dlužníka soud zjistil, že před uzavřením smlouvy se žalobkyni svěřil s probíhající daňovou kontrolou, avšak nesdělil jí výsledky této kontroly. Taktéž bylo v řízení prokázáno shodnými výpověďmi žalobkyně a dlužníka, že spolu nikdy nebydleli, pouze se navštěvovali a žalobkyně tak nebyla detailně seznámena s podnikáním dlužníka.

Vzhledem k tomu, že dlužník bezplatně převedl podíl na pozemcích na žalobkyni v době, kdy již byla ukončena kontrola finančního úřadu na dani z příjmu fyzických osob za zdaňovací období roku 2007 (30.06.2010), na základě které byl vydán dodatečný platební výměr ze dne 27.10.2010 na dani z příjmu fyzických osob za rok 2007, kterým byla dlužníkovi doměřena daň ve výši 689.071,-Kč a penále ve výši 137.814,-Kč a navíc do doby uzavření předmětné darovací smlouvy byla dále proti dlužníkovi jako povinnému nařízena exekuce na základě usnesení soudu 58 EXE 496/2010 ze dne 31.08.2010, soud dospěl k závěru o tom, že s ohledem na časovou souvislost mezi vznikem závazku u finančního úřadu ve výši přesahující 800.000,-Kč a datem uzavření darovací smlouvy dlužník uzavřel darovací smlouvu dne 15.11.2010 s úmyslem zkrátit věřitele, v tomto konkrétním případě zejména Finanční úřad pro Moravskoslezský kraj, Územní pracoviště v Kopřivnici. Pokud by v řízení byl prokázán stejný úmysl zkrátit věřitele i na straně žalobkyně, pak by se nepochybně v případě darovací smlouvy jednalo o absolutně neplatný právní úkon, a to pro rozpor s účelem zákona, popř. pro jeho obcházení (§ 39 občanského zákoníku). Smlouva by nebyla neplatná pro rozpor s dobrými mravy, neboť dobrými mravy se rozumí soubor mimoprávních pravidel chování, která jsou vlastní obecně uznávaným vzájemným vztahům mezi lidmi a která nemají povahu právních norem; rozpor s dobrými mravy je proto důvodem neplatnosti právního úkonu jen tehdy, jestliže právní úkon zákonu samotnému odpovídá (neodporuje mu, ani jej neobchází). Právní úkony učiněné s úmyslem zkrátit věřitele ovšem v souladu se zákonem nejsou. Vzhledem k tomu, že se v řízení nepodařilo žalovanému prokázat, že by i žalobkyně jako sestra dlužníka uzavřela darovací smlouvu se stejným úmyslem zkrátit věřitele, když sama žalobkyně tento úmysl popřela a ani jiné důkazy úmysl žalobkyně neprokazují, nemůže být obrana žalovaného, že žalobkyně o finanční situaci dlužníka, popř. o jeho úmyslu zkrátit věřitele věděla, úspěšná, neboť k závěru o neplatnosti darovací smlouvy soud může dospět pouze v tom případě, že v úmyslu zkrátit věřitele jednaly obě smluvní strany. V případě, že v tomto úmyslu jednal pouze dlužník a druhá strana pouze

ICM R věděla o dlužníkově úmyslu zkrátit právním úkonem své věřitele, pak se nejedná o absolutně neplatný právní úkon, nýbrž žalovaný se může bránit odpůrčí žalobou. Neúčinnost dlužníkových právních úkonů se však v insolvenčním řízení zakládá dle § 235 odst. 2 IZ rozhodnutím insolvenčního soudu o žalobě insolvenčního správce, kterou bylo odporováno dlužníkovým právním úkonům (odpůrčí žaloba). Žalovaný jako insolvenční správce proti žalobkyni odpůrčí žalobu nepodal, a proto důvodem soupisu podílu na předmětných pozemcích nemůže být případná neúčinnost darovací smlouvy ze dne 15.11.2010. Soud odkazuje na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25.04.2007, sp. zn. 20 Cdo 2886/2006, ve kterém dospěl Nejvyšší soud k závěru, že pokud věřitel nevyužil svého práva odporovat právnímu úkonu dlužníka, nemůže téhož výsledku dosáhnout námitkou rozporu právního úkonu s dobrými mravy. Právní úkony učiněné s úmyslem zkrátit věřitele nejsou v souladu se zákonem, v důsledku čehož jsou-v závislosti na konkrétních okolnostech-buď neplatné pro rozpor s účelem zákona nebo pro jeho obcházení, nebo sice platné, avšak odporovatelné. Pro posouzení, o který z těchto následků se v konkrétním případě jedná, je rozhodující, zda právní úkon uzavírali v úmyslu zkrátit věřitele oba účastníci nebo pouze dlužník; v prvním případě jde o úkon neplatný, v druhém (pouze) o úkon odporovatelný. Právní úkony učiněné s úmyslem zkrátit věřitele v souladu se zákonem nejsou, v důsledku čehož jsou v závislosti na konkrétních okolnostech buď neplatné pro rozpor s účelem zákona nebo pro jeho obcházení (§ 39 občanského zákoníku), nebo sice platné, avšak odporovatelné (§ 42a občanského zákoníku). Dále soud odkazuje na rozsudek Nejvyššího soudu uveřejněný pod číslem 34/1999 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, popř. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 1811/2000, dle kterých je-li prokázáno, že úmyslem obou (!) smluvních stran při uzavření smlouvy bylo dosáhnout výsledku, jenž odporuje zákonu nebo jej obchází, má to za následek absolutní neplatnost smlouvy podle § 39 občanského zákoníku, přičemž důvodem neplatnosti tu není rozpor s dobrými mravy, nýbrž právě skutečnost, že takový právní úkon svým účelem odporuje zákonu. Z ust. § 42a odst. 2 občanského zákoníku plyne, že učinil-li dlužník jako prodávající dvoustranný právní úkon (kupní smlouvu) v úmyslu zkrátit své věřitele a byl-li tento úmysl dlužníka druhé smluvní straně kupujícímu znám, anebo je-li znalost tohoto úmyslu presumována (v případě, že kupující byl osobou dlužníku blízkou), způsobuje to nikoliv neplatnost kupní smlouvy, nýbrž neúčinnost (jež může být vyslovena na základě odpůrčí žaloby). Jinak řečeno, následkem jejž zákon bez dalšího spojuje s vědomostí druhé smluvní strany o dlužníkově úmyslu zkrátit právním úkonem své věřitele, je možnost dosíci vyslovení neúčinnosti právního úkonu. S touto vědomostí se naopak bez dalšího nepojí úsudek, že druhá smluvní strana rovněž jednala v úmyslu zkrátit dlužníkovy věřitele, neboť pak by institut odporovatelnosti právního úkonu obsažený v § 42a občanského zákoníku pozbyl smyslu, neboť každá vědomost druhé smluvní strany o úmyslu dlužníka zkrátit své věřitele by v duchu této logiky způsobovala neplatnost právního úkonu proto, že svým účelem odporuje zákonu (§ 39 občanského zákoníku), přičemž neplatný právní úkon za neúčinný prohlásit nelze. Nejvyšší soud k tomu dodal, že institut odporovatelnosti právních úkonů dlužníka, potažmo jejich zákonné neúčinnosti, se v právním řádu vyvinul (u vědomí zřejmé společenské škodlivosti jednání, jimiž dlužník zkracuje své věřitele) mimo jiné právě proto, že neplatnost podobných právních úkonů, založená na závěru o shodném úmyslu obou smluvních stran zkrátit věřitele dlužníka, se prokazuje velmi obtížně a že k takovému závěru lze zpravidla dospět jen na základě uceleného řetězce nepřímých důkazů.

Vzhledem k tomu, že darovací smlouva ze dne 15.11.2010 není neplatná pro absenci

ICM R

úmyslu žalobkyně zkrátit věřitele a insolvenční správce se případnou včas podanou odpůrčí žalobou nedovolal neúčinnosti darovací smlouvy, je žalobkyně na základě platně uzavřené darovací smlouvy ze dne 15.11.2010 vlastníkem podílu o velikosti 1/2 k nemovitostem zapsaným na listu vlastnictví č. 2711, pro obec Frenštát pod Radhoštěm, katastrální území Frenštát pod Radhoštěm, u Katastrálního úřadu pro Moravskoslezský kraj, Katastrální pracoviště Nový Jičín, a to k pozemku parc. č. 1959/3-orná půda a pozemku parc. č. 1959/4 -orná půda, když právní účinky vkladu vznikly dne 19.11.2010. Vlastnické právo žalobkyně k podílu na nemovitostech vylučuje jeho soupis do majetkové podstaty dlužníka. Soud proto žalobě vyhověl a z majetkové podstaty dlužníka Zdeňka anonymizovano , anonymizovano , bytem Planiska 781, Frenštát pod Radhoštěm, PSČ 744 01, v insolvenčním řízení vedeném u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. KSOS 33 INS 27255/2012 vyloučil podíl o velikosti 1/2 na předmětných pozemcích.

Podle § 163 IZ o nákladech incidenčního sporu a jejich náhradě rozhodne insolvenční soud v rozhodnutí o incidenčním sporu, a to podle ustanovení občanského soudního řádu, není-li v tomto zákoně stanoveno jinak. Náhrada nákladů incidenčního sporu je zvláštní pohledávkou, na kterou se nevztahuje § 170 písm. f).

Podle § 142 odst. 1 o.s.ř. účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl.

Žalobkyně byla v řízení zcela úspěšná a žalovaný je tak povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení, přičemž žalobkyně má nárok na cestovné ve výši 2 x 52,-Kč za cestu autobusem z Frenštátu pod Radhoštěm do Ostravy a zpět a dále na náhradu ve výši 5.000,-Kč za zaplacený soudní poplatek. Celkem tak účelně vynaložené náklady řízení žalobkyně činí 5.104,-Kč a žalovaný je povinen zaplatit tuto částku žalobkyni ve lhůtě 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku dle § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř.

P o u č e n í : Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení k Vrchnímu soudu v Olomouci, prostřednictvím Krajského soudu v Ostravě, písemně, dvojmo.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné soudní rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.

V Ostravě dne 15.10.2014

Za správnost vyhotovení: JUDr. Jitka Bartoszová, Ph.D., v.r. Vanessa Plonková samosoudkyně

ICM R