33 ICm 1840/2015
Spisová značka: 33 ICm 1840/2015-20 (KSBR 33 INS 28290/2014-C1-12)

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Brně rozhodl samosoudkyní JUDr. Vlastou Hermanovou v právní věci žalobce: AB 4 B.V., se sídlem Amsterdam, Strawinskylaan 933, PSČ 1077XX, Nizozemské království, registrační číslo: 341 86 049, právně zastoupeného Mgr. Romanem Pospiechem, advokátem, se sídlem Praha 2, Svobodova 136/9, PSČ 128 00, proti žalované Mgr. Petře Jadrníčkové, se sídlem Zlín, Školní 3362/11, PSČ 760 01, identifikační číslo: 736 12 189, jako insolvenční správkyni dlužníků a) Radka Poledny, narozeného 26. března 1973, identifikační číslo: 757 33 838, a b) Soni Polednové, narozené 16. července 1972, identifikační číslo: 600 57 645, oba bytem Nivnice, Příčná 463, PSČ 687 51, právně zastoupené JUDr. Bc. Michalem Březovjákem, advokátem, se sídlem Zlín, Školní 3362/11, PSČ 760 01, o určení pohledávek 117 566,48 Kč

takto:

I. Žaloba na určení, že žalobce má za dlužníkem Radkem Polednou dle přihlášky č. 12 v insolvenčním řízení vedeném pod sp.zn. 33 INS 28290/2014 pohledávku č. 1 ve výši 71 121,18 Kč, pohledávku č. 2 ve výši 44 708,30 Kč a pohledávku č. 3 ve výši 1 737 Kč, se pro předčasnost zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. isir.justi ce.cz

Odůvodnění:

Žalobou podanou u soudu dne 4. května 2015 domáhal se žalobce určení, že jeho pohledávky v celkové výši 117 566,48 Kč přihlášené do insolvenčního řízení jsou po právu. Návrh odůvodnil tím, že předmětnou částku přihlásil do insolvenčního řízení vedeného proti dlužníkům přihláškou č. 12 z titulu neuhrazeného úvěru, úroků a smluvní pokuty dle smlouvy č. 4104213578 uzavřené 27. dubna 2011 s jeho předchůdcem v předmětu pohledávky. Na přezkumném jednání konaném dne 3. dubna 2015 žalovaná pohledávky co do pravosti a výše popřela, neboť ujednání o smluvním úroku je neplatné, dluh zanikl splněním, smluvní pokuta není dohodnuta platně. Žalobce s popřením nesouhlasí a ve lhůtě 30 dnů od přezkumného jednání se domáhá určení svého nároku cestou této žaloby. Pohledávky jsou oprávněné, úroky a smluvní pokuta byly dohodnuty v souladu s právem.

Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby v plném rozsahu. Podle jejího přesvědčení bylo popření namístě, když výše úroku 31,09 % ročně je nemravná, dlužník na úhradu závazku poskytl již 114 759 Kč. Smluvní pokutu nelze sjednávat se spotřebitelem ve všeobecných obchodních podmínkách, je dohodnuta neplatně..

Z provedeného dokazování-přihlášky č. 12 do insolvenčního řízení soud zjistil, že žalobce jako nabyvatel pohledávky (postupitel) uplatňuje vůči dlužníku pohledávku č. 1 ve výši 71 121,18 Kč na jistině, na úroku 6 397,60 Kč, a to z titulu nevrácených peněžních prostředků dle úvěrové smlouvy uzavřené 27. dubna 2011 č. 4104213578, když tyto závazky měly být hrazeny ve splátkách 2 868 Kč měsíčně a splatnost byla sjednána ve smlouvě. Dále požaduje pohledávku č. 2 ve výši 44 708,30 Kč jako smluvní pokutu za porušení smlouvy dle hl. 6 úvěrových podmínek, pohledávku č. 3 ve výši 1 737 Kč-jednorázovou smluvní pokutu a poplatky v souladu se závěrečnými ustanoveními úvěrových podmínek. Z listu seznamu přihlášených pohledávek co se týká žalobce jako věřitele bylo zjištěno, že ohledně jeho pohledávky č. 1 ve výši 77 518,78 Kč za neuhrazený závazek z úvěrové smlouvy č. 4104213578 popírá žalovaná pravost pohledávky z důvodu, že byl poskytnut úvěr 90 000 Kč, ovšem částka, jež má být dlužníkem splacena, představuje 226 212 Kč, tedy rozdíl 136 212 Kč, jedná se o úrok 31,09 % ročně, přičemž taková dohoda o výši úroků je absolutně neplatným ujednáním. Dlužník na úvěr uhradil již 114 759 Kč, tudíž závazek zanikl splněním. Co se týká pohledávka č. 2-smluvní pokuty 44 708,30 Kč, tato je popřena co do pravosti proto, že u smlouvy spotřebitelské sjednání smluvní pokuty ve všeobecných obchodních podmínkách je nepřípustné. Smluvní pokuta rovněž obchází zákon. Pohledávky č. 3 v částce 1 737 Kč není pravá, protože ji věřitel nijak nespecifikoval.

Vzhledem k tomu, že přezkumné jednání se konalo 3. dubna 2015, žaloba byla podána 4. května 2015, žalobce lhůtu 30 dnů nezmeškal (poslední den lhůty byl dnem pracovního volna).

Podle § 173 odstavec 1 a 4 insolvenčního zákona (dále jen IZ) věřitelé podávají přihlášky pohledávek u insolvenčního soudu od zahájení insolvenčního řízení až do uplynutí lhůty stanovené rozhodnutím o úpadku. K přihláškám, které jsou podány později, insolvenční soud nepřihlíží a takto uplatněné pohledávky se v insolvenčním řízení neuspokojují. Přihláška pohledávky má pro běh lhůty promlčení nebo pro zánik práva stejné účinky jako žaloba nebo jiné uplatnění práva u soudu, a to ode dne, kdy došla insolvenčnímu soudu. Podle § 174 odstavec 1 a 2 IZ přihlášky pohledávek a jejich přílohy se podávají dvojmo. Přihláška pohledávky musí kromě obecných náležitostí podání obsahovat důvod vzniku a výši přihlašované pohledávky. Důvodem vzniku přihlašované pohledávky se rozumí uvedení skutečností, na nichž se pohledávka zakládá.

Dle Soudní judikatury, sešit 7/2003, judikát č. 127, věřitel není povinen podřadit nárok uplatněný v přihlášce konkrétnímu zákonnému ustanovení. Musí však určitě a úplně vylíčit skutečnosti, na nichž se pohledávka zakládá.

Podle § 188 IZ insolvenční správce přezkoumá podané přihlášky pohledávek zejména podle přiložených dokladů a podle účetnictví dlužníka nebo jeho evidence. Nelze-li přihlášku pohledávky přezkoumat pro její vady nebo neúplnost, vyzve insolvenční správce věřitele, aby ji opravil nebo doplnil do 15 dnů, nestanoví-li lhůtu delší. Současně jej poučí, jak je nutné opravu a doplnění provést. Přihlášky pohledávek, které nebyly včas a řádně doplněny nebo opraveny, předloží insolvenční správce insolvenčnímu soudu k rozhodnutí o tom, že se k přihlášce pohledávky nepřihlíží. Dle komentáře k citovanému ustanovení (Beckovy komentáře-Ondřej Richter) vadou, která typicky brání věcnému přezkumu přihlášených pohledávek, je neurčitost spočívající v tom, že není zřejmé, jaký je důvod vzniku přihlašované pohledávky ve smyslu § 174 odstavec 2 IZ. Ten totiž musí být vylíčen natolik určitě a úplně, aby bylo možné pohledávku odlišit od jiných pohledávek a současně aby bylo možné posoudit její existenci. Dle rozhodnutí VSOL 848/2012 přihláška věřitelovy pohledávky je podání, které má charakter žaloby a musí obsahovat i náležitosti předepsané § 42 odstavec 4 a § 79 odstavec 1 o.s.ř. Kromě obecných náležitostí musí obsahovat důvod vzniku a výši přihlašované pohledávky, přičemž důvodem vzniku přihlašované pohledávky se rozumí uvedení skutečností, na nichž se pohledávka zakládá. Podle § 121 odst. 3 obč. zákona jsou příslušenstvím pohledávky úroky, úroky z prodlení, poplatek z prodlení a náklady spojené s jejím uplatněním. Podle § 21 odst. 1 písm. i) vyhl.č. 311/2007 Sb., o jednacím řádu pro insolvenční řízení přihláška pohledávky obsahuje náležitosti-údaj o celkové výši jistiny, údaj o celkové výši přihlášeného příslušenství, včetně způsobu jeho výpočtu s rozlišením jednotlivých druhů příslušenství. Podle § 544 obč. zákona sjednají-li strany pro případ porušení smluvní povinnosti smluvní pokutu, je účastník, který tuto povinnost poruší, zavázán pokutu zaplatit, i když oprávněnému porušením povinnosti nevznikne škoda. Dle odst. 2 cit. ust. smluvní pokutu lze sjednat jen písemně a v ujednání musí být určena výše pokuty nebo stanoven způsob jejího určení.

Podle § 190 IZ přezkoumání přihlášených pohledávek se děje na přezkumném jednání nařízeném insolvenčním soudem.

Podle § 193 IZ o popření pohledávky co do její pravosti jde tehdy, je-li namítáno, že pohledávka nevznikla nebo že již zcela zanikla anebo že se zcela promlčela.

Jak vyplývá se shora uvedeného, domáhá se žalobce určení své pohledávky vůči dlužníku v celkové výši 117 566,48 Kč z titulu neuhrazeného úvěru, úroků a smluvní pokuty.

Po zvážení prezentovaných tvrzení a provedených důkazů dospěl soud k závěru, že žalobu je třeba pro předčasnost zamítnout.

Soud je totiž přesvědčen, že přihláška žalobce do insolvenčního řízení (č. 12) měla vady, které bránily přezkumu. Neobsahovala povinné údaje ve smyslu § 174 IZ, tedy skutečnosti, na nichž se jednotlivé pohledávky zakládají. Žalobce se v přihlášce pohledávky č. 1 (částce jistiny 71 121,18 Kč) omezil na tvrzení, že se dlužník zavázal v úvěrové smlouvě č. 4104213578 sjednané s původním věřitelem vrátit poskytnutý úvěr 90 000 Kč a uhradit sjednané úroky v 84 splátkách, když splatnost byla sjednána ve smlouvě, úvěr byl zesplatněn k 3. listopadu 2014 v souladu s úvěrovými podmínkami. V tvrzeních k této pohledávce žalobce nerozvedl, jak k uvedené částce jistiny 71 121, 18 Kč vlastně dospěl. Tedy kolik dlužník uhradil a kolik dluží na jistinu úvěru, kolik na úroky, zda např. na základě dohody se sjednané úroky nestaly jistinou. Pokud bylo součástí jistiny i toto příslušenství, měl je žalobce specifikovat (výší, sazbou, základem). K pohledávce č. 1, příslušenství ve výši 6 397,60 Kč, nutno zmínit, že je neučinil žalobce předmětem této žaloby, tudíž uvedená pohledávka zůstala nezjištěna.

Nárok č. 2, smluvní pokuta 44 708,30 Kč, je v přihlášce zcela neodůvodněná. Chybí popis základních skutečností odůvodňujících tento samostatný nárok, jako je konkretizace povinnosti, která je zajištěna smluvní pokutou, výše pokuty, resp. způsob jejího určení (z hodnoty jakých veličin a jakým způsobem byla výše smluvní pokuty stanovena).

Pohledávka č. 3 ve výši 1 737 Kč, která je rovněž předmětem této žaloby, není z hlediska skutkových okolností popsána vůbec.

Žalovaná podle přesvědčení soudu měla v daném případě postupovat podle § 188 IZ a žalobce k doplnění přihlášky o skutečnosti, na nichž se jednotlivé pohledávky zakládají, vyzvat. Protože tak neučinila a vadná přihláška byla přesto přezkoumána, nezbylo soudu, než žalobu pro tentokrát zamítnout. Po právní moci rozhodnutí bude žalovaná povinna konat tak, jak soud shora popsal. Tedy vyzve žalobce k dotvrzení skutečností, na nichž se každá přihlášená pohledávka zakládá. V případě, že v určené lhůtě žalobce přihlášku řádně doplní, soud nařídí další přezkumné jednání ohledně takovéhoto nároku. Nebudou-li však vady přihlášky žalobcem ve lhůtě odstraněny, předloží žalovaná přihlášku insolvenčnímu soudu k odmítnutí (§ 185 IZ).

Výrok o nákladech řízení odůvodněn ustanovením § 150 o.s.ř. Důvody, pro které byla žaloba zamítnuta, nespočívají jen na straně žalobce.

Poučení: Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení rozsudku k Vrchnímu soudu v Olomouci prostřednictvím Krajského soudu v Brně, pracoviště Husova 15.

Krajský soud v Brně dne 6. prosince 2017

JUDr. Vlasta Hermanová v. r. samosoudkyně

Za správnost vyhotovení: Iveta Otrusiníková