33 ICm 1571/2015
Spisová značka: 33 ICm 1571/2015-19 KSBR 33 INS 35097/2014-C1-7

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Brně rozhodl samosoudkyní JUDr. Vlastou Hermanovou v právní věci žalobce: Mgr. Jan Hovězák, se sídlem Brno-střed, Marešova 305/14, PSČ 602 00, identifikační číslo: 027 08 281, jako insolvenčního správce dlužníka Lucie Mühlbacherové, narozené 14. června 1983, bytem Brno, Renneská třída 390/9, PSČ 639 00, zastoupený Mgr. Radovanem Dospělem, advokátem, se sídlem Brno-střed, Marešova 305/14, PSČ 602 00, proti žalovanému: KEIKO s.r.o., se sídlem Praha 8, Na hlinách 1786/16, PSČ 182 00, identifikační číslo: 274 61 831, zastoupeného JUDr. Milanem Novákem, advokátem, Advokátní kanceláře Nypl, Novák, Kavalírová a partneři, se sídlem Hradec Králové, Dukelská 15, PSČ 500 02, o popření vykonatelné pohledávky

takto:

I. Určuje se, že pohledávka nákladů nalézacího řízení žalovaného přihlášená do insolvenčního řízení přihláškou č. 14 přiznaná rozhodčím nálezem rozhodce JUDr. Petra Wildta, Ph.D. sp.zn. 113/10 ve výši 21.180 Kč a náklady exekuce 9.837,30 Kč dle příkazu k náhradě nákladů exekuce, není ve svém součtu 31.017,30 Kč po právu a pohledávka žalovaného dle vykonatelného rozhodčího nálezu sp. zn. 113/2010 rozhodce JUDr. Petra Wildta, Ph.D. je oprávněná jen na jistině 45.553 Kč a na příslušenství 18.615,17 Kč.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 12.342 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám jeho právního zástupce.

Odůvodnění:

Žalobou podanou u soudu dne 22. dubna 2015 domáhal se žalobce určení, že popření vykonatelné pohledávky žalovaného v celkové výši 31.017,30 Kč je po právu. Svůj návrh odůvodnil tím, že předmětnou částku mj. přihlásil žalovaný do insolvečního řízení přihláškou č. 14 jako vykonatelnou, přičemž celková přihlášená suma byla přiznána rozhodčím nálezem JUDr. Petra Wildta, Ph.D. sp. zn. 113/10 dne 16. července 2010. Předmětná pohledávka byla zařazena na přezkumné jednání 10. dubna 2015 jako vykonatelná a v konstatované výši 31.017,30 Kč (náhrada nákladů nalézacího řízení 21.180 Kč, náklady oprávněného v exekuci 9.837,30 Kč) byla žalobcem popřena. Rozhodčí nález sp.zn. 113/10 byl vydán na základě absolutně neplatné rozhodčí doložky, která neobsahovala přímé určení rozhodce ad hoc, resp. konkrétní způsob jeho určení, a odkazovala na rozhodčí řád vydaný právnickou osobou, která není stálým rozhodčím soudem na základě zákona. Rozhodčí nález je nicotný a jako takový nemůže dlužníkovi založit žádné povinnosti k úhradě nákladů řízení ani exekuci. Proto se žalobce domáhá ve lhůtě 30 dnů od konání přezkumného jednání určení, že popření bylo učiněno po právu.

Žalovaný navrhl zamítnutí návrhu v plném rozsahu. Podle jeho přesvědčení obě strany sjednaly řádně rozhodčí doložku, ze strany dlužníka ani tato nikdy nebyla zpochybňována. Exekuční řízení nebylo příslušným exekutorem zastaveno. Žalobce, pokud neshledal nároky oprávněné a rozhodčí doložku za nicotnou, neměl pohledávku žalovaného zařadit na přezkumné jednání jako vykonatelnou a mohlo se případně předejít incidenčnímu sporu. Co se týká žalobcem uváděné judikatury o neplatnosti rozhodčích doložek, tato byla publikována až o pět let později.

Z provedeného dokazování, protokolu z přezkumného jednání a žaloby z 21. dubna 2015 bylo zjištěno, že žalobce uplatnil své popření u soudu včas, tedy ve 30-ti denní lhůtě.

Z přihlášky č. 14 žalovaného do insolvečního řízení bylo zjištěno, že uplatnil celkem 95.185,47 Kč z titulu přiznaných nároků dle rozhodčího nálezu rozhodce JUDr. Petra Wildta, Ph.D. z 16. 7. 2010 sp. zn. 113/10, přičemž pohledávka 45.553 Kč a příslušenství vyplývají ze závazkového vztahu-úvěrové smlouvy UDTA06/1001454 uzavřené mezi právním předchůdcem žalovaného a dlužníkem dne 31. 8. 2006, jako dílčí pohledávky požaduje úrok 18.615,17 Kč, náhradu nákladů nalézacího řízení 21.180 Kč dle rozhodčího nálezu a náklady oprávněného v exekuci ve výši 9.837,30 Kč dle příkazu k úhradě nákladů exekuce exekutora JUDr. Jana Fendrycha z 3. 5. 2013 č.j. 132 EX 9851/10, který nabyl právní moci.

Z listu seznamu přihlášených pohledávek co se týče žalovaného jako věřitele, bylo zjištěno, že dne 10. dubna 2015 žalobce popřel vykonatelné pohledávky žalovaného 21.180 Kč-náklady nalézacího řízení a 9.837,30 Kč-náklady oprávněného v exekuci, neboť na tyto náklady nemá žalovaný právo, protože rozhodčí nález byl vydán osobou k tomu neoprávněnou, když rozhodčí doložka byla absolutně neplatná. Rozhodčí nález tudíž strany nezavazoval a nemohl být vykonán.

Z rozhodčího nálezu sp. zn. 113/10 bylo zjištěno, že byl vydán ve věci žalobce KEIKO s.r.o. vůči dlužnici jako žalované, je v něm dlužnice zavázána zaplatit částku 45.553 Kč s úroky z prodlení 0,05 % denně od 6. 9. 2009 do zaplacení, a náhradu nákladů řízení ve výši 21.180 Kč. Dle odůvodnění rozhodčího nálezu nabyl žalobce pohledávku smlouvou o postoupení pohledávky z Autoúvěr, a.s., rozhodčí nález se opírá o rozhodčí doložku obsaženou v Podmínkách, jež jsou nedílnou součástí úvěrové smlouvy č. UDTA06/1001454. Z Všeobecných obchodních podmínek úvěrů poskytovaných společností Autoúvěr, a.s.-bod 11.7 bylo zjištěno, že smluvní strany se ve smlouvě dohodly, že veškeré spory vzniklé z úvěrové smlouvy budou rozhodovány podle platného práva České republiky rozhodcem vybraným žalující stranou ze seznamu rozhodců vedeného při České leasingové a finanční asociaci. Z příkazu k úhradě nákladů 132 EX 9851/10-53 bylo zjištěno, že činí náklady oprávněného 9.837,30 Kč.

Podle § 199 insolvenčního zákona (dále IZ) insolveční správce, který popřel vykonatelnou pohledávku, podá do 30-ti dnů od přezkumého jednání u insolvenčního soudu žalobu, kterou své popření uplatní vůči věřiteli, který vykonatelnou pohledávku přihlásil. Jako důvod popření pravosti nebo výši vykonatelné pohledávky přiznané pravomocným rozhodnutím příslušného orgánu lze uplatnit jen skutečnosti, které nebyly uplatněny dlužníkem v řízení, které předcházelo vydání tohoto rozhodnutí.

Podle rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 29 ICdo 30/2012 z 30. 10. 2014 v insolvenčním řízení lze i v případě, kdy věřitel přihlásí pohledávku jako vykonatelnou, což dokládá rozhodčím nálezem opatřeným doložkou vykonatelnosti, posoudit, zda je rozhodčí nález pro dlužníka závazný, tedy zda byl vydán rozhodcem, který k tomu měl pravomoc.

Podle rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 20 Cdo 3284/2008 není-li uzavřena rozhodčí smlouva, není vydaný rozhodčí nález způsobilým exekučním titulem bez zřetele k tomu, že povinný v rozhodčím řízení neexistenci rozhodčí smlouvy nenamítal.

Podle rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 31 Cdo 958/2012, pro případ, kdy rozhodčí nález vydal rozhodce, jenž k tomu neměl pramovoc podle zákona o rozhodčím řízení, byl tedy určen odkazem na rozhodčí řád vydaný právnickou osobou, která není stálým rozhodčím soudem zřízeným na základě zákona, nejde o titul způsobilý k nařízení soudního výkonu rozhodnutí nebo exekuce.

Podle rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 23 Cdo 1112/2013 rozhodčí smlouva, uzavřená do 31. 3. 2012, která pro řešení sporů mezi účastníky určuje jediného rozhodce, jenž bude jmenován předsedou dozorčí rady právnické osoby, která není stálým rozhodčím soudem zřízeným na základě zákona, je podle § 39 občanského zákona platná.

Podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 29 Cdo 392/2011 režim přezkoumání vykonatelné pohledávky přiznané pravomocným rozhodnutím příslušného orgánu se i podle judikatury Nejvyššího soudu ČR uplatní i pro vykonatelnou pohledávku přiznanou pravomocným rozhodčím nálezem rozhodce.

Jak vyplývá ze shora uvedeného, domáhá se žalobce určení, že jeho popření vykonatelných pohledávek žalovaného bylo učiněno po právu.

Po zvážení prezentovaných tvrzení a provedených důkazů dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná.

Nejprve je nutno podotknout, že žalobce správně zařadil přihlášku žalovaného na přezkumné jednání jako vykonatelnou. Rovněž lze uzavřít, že správné bylo i jeho popření.

Z rozhodčí doložky Autoúvěr, a.s.-bod 11.7 plyne, že rozhodce měl být určen na základě výběru žalující strany ze seznamu rozhodců vedené při České leasingové a finanční asociaci. Evidentně tak rozhodčí doložka neobsahovala přímé určení konkrétní osoby rozhodce, jen odkázala na rozhodčí řád vydaný právnickou osobou, která však není stálým rozhodčím soudem zřízeným na základě zákona. V tom případě byl rozhodčí nález vydaný rozhodcem, který k tomu neměl podle zákona o rozhodčím řízení pravomoc, a nejednalo se o titul způsobilý zavázat dlužníka s možností nařídit soudní výkon rozhodnutí či exekuci. I pokud by byla exekuce nařízena, musela by být v každé její fázi pro nepřípustnost zastavena (viz. rozhodnutí NS ČR sp. zn. 29 ICdo 18/2014).

Z uvedených skutečností vyplývá závěr, že u rozhodčího nálezu, který dlužníka nezavazoval, nemohly být po právu stanoveny náklady rozhodčího řízení a exekuce neměla proběhnout. Z neoprávněné exekuce nemohou být po právu náklady oprávněného. Proto bylo rozhodnuto, jak vyplývá z výroku č. I tohoto rozhodnutí.

Co se týká názoru žalovaného, že měl žalobce přezkoumat pohledávku jako nevykonatelnou, s tímto se soud neztotožnil. Citované rozhodnutí sp.zn. NS 29 Cdo 392/2011 umožňuje přezkoumání vykonatelné pohledávky dle rozhodčího nálezu jako vykonatelné. Je přitom samozřejmé, že žalobce měl možnost po popěrném úkonu žalobce vzít svoji přihlášku částečně zpět a incidenční řízení nemuselo být zahájeno. Úvaha žalovaného, že žalobcem uplatněná judikatura byla vydána až o pět let později je bezpředmětná. Nová judikatura se uplatní i na vztahy dříve založené, nejedná se o žádný zákaz retroaktivity.

Výrok o nákladech řízení je odůvodněn v ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalobce byl ve věci úspěšný a má právo na náhradu nákladů řízení v celkové výši 12.342 Kč (3x úkon právní služby za 3.100 Kč + 3x paušální náklady 300 Kč + 21 % DPH dle § 9 odst. 4 písm. c) ve spojení s § 7 ods. 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb.)

Poučení: Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení rozsudku k Vrchnímu soudu v Olomouci prostřednictvím Krajského soudu v Brně, pracoviště Husova 15. Nebude-li plněno žalovaným dobrovolně, může žalobce podat návrh na výkon rozhodnutí. Krajský soud v Brně dne 15. ledna 2015

JUDr. Vlasta Hermanová v. r. samosoudkyně Za správnost vyhotovení: Pavlína Tkaná