33 ICm 1521/2010
Jednací číslo: 33 ICm 1521/2010-12 Sp.zn. ins. řízení: KSOS 33 INS 7269/2010

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudcem Mgr. Rostislavem Krhutem ve věci žalobce: PROFI CREDIT Czech a. s., IČ: 61860069, Jindřišská 24/941, 110 00 Praha 1, adresa pro doručování: Nábřeží Závodu míru 2739, 530 02 Pardubice, proti žalovanému: 1/ JUDr. Martin Láníček, Preslova 361/9, 702 00 Ostrava-Moravská Ostrava a 2/ Lenka anonymizovano , anonymizovano , Václava Košaře 124/5, 700 30 Ostrava-Dubina, o určení pravosti a výše popřené pohledávky,

takto:

I. Určuje se, že výše pohledávky žalobce přihlášené do insolvenčního řízení ve výši 73.853,-Kč činí 49.585,-Kč.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

Incidenční žalobou došlou soudu dne 22. října 2010, evidovanou pod sp. zn.se domáhal žalobce určení, že pohledávka žalobce přihlášená do insolvenčního řízení dlužníka Lenky anonymizovano vedené Krajským soudem v Ostravě pod sp. zn. KSOS 33 INS 7269/2010 ve výši 73.853,-Kč, je po právu.

1/ žalovaný na popření přihlášené části pohledávky trvá. Měl za to, že výše smluvní odměny dosahuje neadekvátní výše ve vztahu k prostředkům, které byly dlužníkovi v rámci úvěru poskytnuty. Žalobci bylo na smluvní odměně poskytnuto víc než byla samotná výše úvěru. Proto přihlášenou pohledávku žalobce uznává jen do výše 7.005,-Kč, přičemž tato část přihlášené pohledávky odpovídá zbytku nezaplaceného úvěru.

Spisem Krajského soudu v Ostravě sp. zn. KSOS 33 INS 7269/2010 bylo prokázáno, že:

1. usnesením ze dne 13. července 2010 byl zjištěn úpadek dlužníka, bylo povoleno oddlužení a 1/ žalovaný byl určen insolvenčním správcem

2. přihláškou pohledávky ze dne 23.července 2010 evidovanou v oddíle spisu P2, přihlásil žalobce pohledávku ve výši 73.853,-Kč, jako nedoplatek na nominální hodnotě z úvěru z titulu smlouvy o revolvingovém úvěru č. 9100211470 ve výši 72.658,-Kč a smluvní pokutu z titulu téže smlouvy ve výši 1.195,-Kč;

3. u přezkumného jednání dne 6. září 2010 popřeli 1/ a 2/ žalovaní pohledávku žalobce co do výše 66.848,-Kč;

4. insolvenční řízení nebylo dosud skončeno.

Smlouvou o revolvingovém úvěru č. 9100211470 bylo zjištěno, žalobce a dlužník se dohodli tak, že: 1. žalobce poskytne dlužníkovi částku 76.932,-Kč, kterou splatí v 36 měsíčních splátkách po 2.137,-Kč zahrnující rovněž smluvní odměnu ve výši 36.932,- Kč, při RPSN 63,3 %; 2. že pro případ úhrady splátky po dobu delší než 15 dní byla smluvena smluvní pokuta 8 % z výše dlužné splátky a po dobu delší než 30 dní 13 %, 3. že dále byla ujednána smluvní pokuta ve výši 50 % z výše úvěru mimo jiné pro případ: neuhrazení 2 splátek řádně a včas nebo prodlení s úhradou jiného peněžitého závazku, 4. že bylo ujednáno řešení sporů v rozhodčím řízení jednoinstančním, písemném s tím, že žalobce má na výběr mezi rozhodci JUDr. Evou Vaňkovou, Mgr. Markem Landsmannem nebo rozhodcem určeným žalobcem.

Mezi účastníky není sporu o tom, že smluvená částka byla poskytnuta a že dlužník měl vždy k 17. dni v měsíci zaplatit 2.137,-Kč, přičemž splátka č. 1 byla splatná 17. 4. 2008 a splátka č. 24 byla splatná 17.3. 2011.

Fakturou č. 910001399 bylo prokázáno, že žalobce požadoval po dlužníkovi částku 341,-Kč jako součet smluvních pokut ve výši 8 % z dlužné splátky č. 13 a 19.

Fakturou č. 910036073 bylo prokázáno, že žalobce požadoval po dlužníkovi částku 854 Kč jako součet smluvních pokut ve výši 8 % z dlužné splátky č. 23-27.

Kartou klienta ze dne 23. července 2010 bylo prokázáno, že dlužník zaplatil s prodlením splátky č. 7, 8, 9, 13, 19, 23-28 po 2.137,-Kč.

Takto zjištěný skutkový stav věci soud právně posoudil a dospěl k těmto závěrům:

Žaloba je podána včas ve lhůtě 30 dnů ode dne konání přezkumného jednání tak, jak stanoví § 198 odst. 1 zák. č. 182/2006 Sb., insolvenčního zákona (dále jen IZ ). Vzhledem k tomu, že pohledávka byla přezkoumána jako nevykonatelná, platil pro podání incidenční žaloby režim § 198 odst. 1 IZ.

Smlouva č. 9100211470 je smlouvou o úvěru ve smyslu ust. § 497 a násl. ObZ. Definičním znakem úvěru je sjednání úroku. Přitom platí, že sjednáním úroku je každé ujednání o tom, že příjemce úvěru zaplatí poskytovateli více, než kolik obdržel. Je přitom nerozhodné, zda je smluvena procentní úroková sazba (ze které lze potom například vypočítat výši měsíčních splátek), či zda je smluvena výše a splatnost splátek, z nichž potom lze, za použití běžných metod finanční matematiky, vypočítat procentní úrokovou sazbu. Jinými slovy, ujednání o tom, že úvěr poskytnutý ve výši 100 je splatný za rok s úrokovou sazbou 10 % p. a. je obsahově zcela totožné s ujednáním, že bude poskytnut úvěr 100 a za rok má být vráceno 100 a na úroku 10, tedy celkem 110; jinými slovy je vyjádřeno totéž, z matematického hlediska jde o to, že musí být určeny dva parametry, aby mohl být vypočten třetí zbývající. V projednávané věci bylo ujednáno, že bude poskytnuta částka 76.9322,-Kč, která bude splácena 36 měsíčními splátkami po 2.137,-Kč. Tyto parametry umožňují vypočítat úrokovou sazbu úvěru, která činila 63,3 % p. a., přičemž tuto sazbu vypočetl žalobce ve smlouvě jako RPSN, tak jak mu ukládá z. č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a soud tento výpočet ověřil jako správný. Definiční vlastností sazby RPSN je to, že je neutrální vůči tomu, jak jsou peněžní toky nazvány (úrok, odměna), jen se z přehledu vzájemných plateb (tj. z přehledu toho, kolik a kdy si smluvní strany zaplatí) vypočítá jako roční úroková sazba.

Soud nemá důvod považovat sazbu 63,3 % p. a. za nedovolenou; jestliže například každý čtvrtý příjemce úvěru svůj úvěr nesplatí, potom z pohledu poskytovatele úvěru na investovanou částku 400 (4 úvěry po 100) za rok obdrží 3 x 185, tedy celkem 555. Výnos poskytovatele činí potom 38 % ročně, což by nebylo nikterak nemravné, nemluvě o tom, že poskytovatel musí hradit i své provozní výdaje. Přesto se rýsuje judikatorní strop ve výši 4násobku sazeb úvěrů požadovaných bankami, jakožto institucemi poskytující úvěry za nejnižší sazby nejméně rizikovým příjemcům. Bankovní sazby končí přibližně na 25 % p. a. Maximální dovolenou sazbou pro ostatní poskytovatele je tak RPSN 100 % p. a. Nad tuto sazbu již nejde o poskytování úvěrů, byť rizikových, ale v podstatě o loterii spočívající v poskytování úvěrů, u nichž se pravděpodobnost splacení téměř shoduje s pravděpodobností nesplacení, a jednalo by se o činnost nemravnou a tedy právně nedovolenou.

Ust. § 173 odst. 3 IZ výslovně připouští, že lze přihlásit i pohledávku nesplatnou. Zásadní otázka však zní, v jaké výši mají být nesplatné pohledávky zjištěny. Byla-li by to nominální výše, došlo by k znevýhodnění věřitelů s již splatnými pohledávkami, neboť současné hodnota každé až v budoucnu splatné pohledávky je nižší o implicitně obsažený úrok, ten je však počínaje dnem rozhodnutí o úpadku vyloučen z uspokojení v insolvenčním řízení (srov. ust. § 170 písm. a) IZ). Zcela markantní je to v projednávané věci. Žalobce by jen tím, že v podstatě sumu částek představující úrok označil za odměnu, dosáhl toho, že by v insolvenčním řízení byly uspokojovány i úroky přirůstající až po rozhodnutí o úpadku. Tím by získal vyšší podíl na poměrném uspokojení, čímž by byl nedovoleně zvýhodněn, což zakazuje ust. § 5 písm. a) IZ.

Soud proto dospěl k závěru, že symetricky, tak jako je možné k pohledávkám splatným před rozhodnutím o úpadku přičíst úroky do dne rozhodnutí o úpadku, je třeba u pohledávek splatných až po rozhodnutí o úpadku naopak částku odpovídající úrokům odečíst a u všech pohledávek tak tedy stanovit jejich hodnotu ke dni rozhodnutí o úpadku. Toto řešení není nikterak nové, uvádí jej také komentář k zákonu o konkursu a vyrovnání (Steiner V., Zákon o konkursu a vyrovnání. Komentář k zákonu. 2. vydání, Praha: Linde Praha a. s., 1996) odkazujíc na Lehmann K., Kommentar zur Konkursordnung, Manz 1916, Bartsch R.-Pollak R. Ausgleis-und Aufrechtsordnung, 2. vydání Wien 1927, Štejgr F., Konkursní právo, Praha 1947 či Krčmář J., Právo občanské, 3. díl, Praha 1947.

Soud má za to, že pohledávku je nutno odúročit sazbou, která nejlépe vystihuje vnitřní úrokovou sazbou v pohledávce splatné až po rozhodnutí o úpadku. U úvěrů takovou sazbou zpravidla bude sazba RPSN. Soud proto jednotlivé splátky po 2.137,-Kč odúročil touto sazbou na hodnotu ke dni 13.7.2010, kdy byl zjištěn úpadek. Přehled odúročených hodnot je obsažen v následující tabulce; součet těchto hodnot činí 41.385,-Kč. U každé splátky splatné po rozhodnutí o úpadku je spočten počet dnů po rozhodnutí o úpadku a čistá současná hodnota splátky ke dni rozhodnutí o úpadku je potom spočtena obvyklým způsobem jako podíl, kdy v čitateli se nachází nominální výše splátky (tedy 2.137,-Kč) a ve jmenovateli je potom sazba 1 + RPSN (tedy 1,633) umocněna počtem roků prodlení, přičemž u každé splátky je počet roků prodlení určen jako počet dnů od úpadku do splatnosti ve dnech děleno 365. Kupříkladu u poslední splátky splatné dne 17.3.2013 činil počet dnů do splatnosti 978, podíl 978 děleno 365 činí 2,67, odúročovací sazba 1,633 na 2,67 činí 3,6858 a nominální výše splátky 2.137,-Kč dělená číslem 3,6858 dává čistou současnou hodnotu této splátky ke dni rozhodnutí o úpadku ve výši 574,-Kč. Hodnota v tabulce 574,-Kč, stejně jako ostatní hodnoty, jsou spočítány přesně pomocí tabulkového procesoru Excel a eliminují chyby dané zaokrouhlováním jako ve zde uvedeném vzorovém výpočtu.

dny po odúročená č. splátky výše splátky datum splatnosti úpadku hodnota 27 2.137 Kč 17.6.2010-26 2.137 Kč 28 2.137 Kč 17.7.2010 4 2.126 Kč 29 2.137 Kč 17.8.2010 35 2.039 Kč 30 2.137 Kč 17.9.2010 66 1.956 Kč 31 2.137 Kč 17.10.2010 96 1878 Kč 32 2.137 Kč 17.11.2010 127 1.802 Kč 33 2.137 Kč 17.12.2010 157 1.731 Kč 34 2.137 Kč 17.1.2011 188 1.660 Kč 35 2.137 Kč 17.2.2011 219 1.592 Kč 36 2.137 Kč 17.3.2011 247 1.533 Kč 37 2.137 Kč 17.4.2011 278 1.471 Kč 38 2.137 Kč 17.5.2011 308 1.413 Kč 39 2.137 Kč 17.6.2011 339 1.355 Kč 40 2.137 Kč 17.7.2011 369 1.302 Kč 41 2.137 Kč 17.8.2011 400 1.249 Kč 42 2.137 Kč 17.9.2011 431 1.198 Kč 43 2.137 Kč 17.10.2011 461 1.150 Kč 44 2.137 Kč 17.11.2011 492 1.103 Kč 45 2.137 Kč 17.12.2011 522 1.060 Kč 46 2.137 Kč 17.1.2012 553 1.017 Kč 47 2.137 Kč 17.2.2012 584 975 Kč 48 2.137 Kč 17.3.2012 613 938 Kč 49 2.137 Kč 17.4.2012 644 900 Kč

50 2.137 Kč 17.5.2012 674 864 Kč 51 2.137 Kč 17.6.2012 705 829 Kč 52 2.137 Kč 17.7.2012 735 796 Kč 53 2.137 Kč 17.8.2012 766 764 Kč 54 2.137 Kč 17.9.2012 797 732 Kč 55 2.137 Kč 17.10.2012 827 703 Kč 56 2.137 Kč 17.11.2012 858 675 Kč 57 2.137 Kč 17.12.2012 888 648 Kč 58 2.137 Kč 17.1.2013 919 622 Kč 59 2.137 Kč 17.2.2013 950 596 Kč 60 2.137 Kč 17.3.2013 978 574 Kč

Oproti tomu soud považuje smluvní pokuty v sazbách 8 % a 13 % z dlužené splátky za přiměřené a nikterak nemravné, a ta jednak vzhledem k výši procentní sazby, jednak k samotné absolutní výši částky smluvní pokuty. Z tohoto důvodu proto vyhověl žalobě v rozsahu částky 1.195,-Kč.

S ohledem na shora řečené je třeba shrnout, že 2/ žalovaný nedluží žalobci pohledávku ve výši, kterou si žalobce do insolvenčního řízení přihlásil, tj. 73.853,-Kč, ale ve výši 49.585,-Kč sestávající se z zjištěné části pohledávky u přezkumného jednání ve výši 7.005,-Kč, odúročené pohledávky po úpadku ve výši 41.385,-Kč a smluvní pokuty ve výši 1.195,-Kč.

Podle § 142 odst. 2 o. s. ř. by měl žalobce právo na poměrnou část náhrady nákladů řízení, avšak dle obsahu spisu žádné takové nevznikly.

P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání do 15 dnů od jeho doručení k Vrchnímu soudu v Olomouci prostřednictvím Krajského soudu v Ostravě.

V Ostravě dne 12. května 2011

Za správnost vyhotovení: Mgr. Rostislav Krhut, v.r. Simona Hauková samosoudce