33 ICm 1181/2012
Jednací číslo: 33 ICm 1181/2012-30 Sp. zn. ins. řízení KSOS 33 INS 16234/2011

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudcem Mgr. Rostislavem Krhutem v právní věci žalobkyň a) Kateřiny anonymizovano , anonymizovano , bytem v Albrechticích, Školní 302 a b) Jarmily anonymizovano , anonymizovano , bytem v Horním Těrlicku 703, obě zastoupené advokátkou JUDr. Irenou Šebestovou, se sídlem ve Frýdku-Místku, T.G. Masaryka 602, proti žalovanému Ing. Ivanu Návratovi, se sídlem v Moravské Ostravě, Poštovní 2, insolvenčnímu správci dlužníka Aleše anonymizovano , anonymizovano , zastoupenému advokátem JUDr. Michalem Kačmaříkem, se sídlem v Moravské Ostravě, Poštovní 2, v řízení o vyloučení nemovitostí z majetkové podstaty dlužníka,

takto:

I. Žaloba žalobkyně a), kterou se domáhá vyloučení budovy č.p. 703 v obci Těrlicko, části obce Horní Těrlicko-rodinného domu na pozemku parc. č. 764/2 a pozemků parc. č. 764/2 a 764/1, vše v katastrálním území Horní Těrlicko, z majetkové podstaty dlužníka Aleše anonymizovano , se zamítá.

II. K návrhu žalobkyně b) se z majetkové podstaty dlužníka Aleše anonymizovano vylučuje spoluvlastnický podíl o velikosti ideální jedné poloviny na budově č.p. 703 v obci Těrlicko, části obce Horní Těrlicko-rodinného domu na pozemku parc. č. 764/2, v katastrálním území Horní Těrlicko.

III. Žalobkyně a) je povinna zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení 13.080,-Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám zástupce žalovaného.

IV. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni b) na náhradě nákladů řízení částku 12.306,37 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupkyně žalobkyně b).

Odůvodnění:

Žalobou doručenou soudu dne 16.4.2012 se žalobkyně b) domáhala vyloučení spoluvlastnického podílu o velikosti ideální 1/2 na budově č.p. 703 v k.ú. Horní Těrlicko z majetkové podstaty dlužníka. Tvrdí, že je od 12.6.1982 manželkou dlužníka a manželství nadále trvá. Budova byla manžely nabyta za trvání manželství a stala se součástí společného jmění manželů. Rozsudkem Okresního soudu v Karviné (právní moc 4.8.2004) bylo společné jmění manželů anonymizovano zúženo až na věci tvořící obvyklé vybavení domácnosti a vzhledem k tomu, že nebylo do 3 let smluvně vypořádáno ani ve stejné lhůtě nebyla podána žaloba na vypořádání, přešly nemovitosti do podílového spoluvlastnictví obou manželů.

Žalobou došlou soudu dne 25.4.2012 se žalobkyně a) domáhá vyloučení budovy č.p. 703 a souvisejících pozemků parc. č. 764/1 a 764/2 ze soupisu majetkové podstaty dlužníka. Tvrdí, že je jejich výlučným vlastníkem a všechny nemovitosti nabyla kupní smlouvou ze dne 24.5.2004 od manželů anonymizovano .

Žalovaný navrhl zamítnutí obou žalob. Poukázal především na určovací rozsudek Okresního soudu v Karviné pobočka v Havířově sp. zn. 109 C 299/2004 (právní moc 2.10.2007), kterým bylo určeno, že předmětné nemovitosti patří do společného jmění manželů anonymizovano a smlouva o jejich převodu na žalobkyni a) byla shledána absolutně neplatnou.

Soud po zjištění, že obě žaloby spolu skutkově souvisí, rozhodl podle § 112 o.s.ř. o spojení obou věcí do společného řízení.

Předmětem řízení je návrh obou žalobkyň na vyloučení nemovitostí z majetkové podstaty dlužníka. Rozhodovací praxe soudů se již v poměrech zákona o konkursu a vyrovnání ustálila na podmínkách, při jejichž kumulativním splnění soud těmto tzv. excindačním žalobám vyhoví a tyto jsou přiměřeně aplikovatelné také na vylučovací žalobu podanou podle zákona č. 182/2006 Sb. (insolvenční zákon-dále jen IZ ). Je tedy třeba zkoumat, zda a) označený majetek byl pojat správcem do soupisu majetkové podstaty, b) vylučovací žaloba osoby odlišné od dlužníka došla soudu nejpozději ve lhůtě 30 dnů ode dne, kdy bylo oprávněné osobě doručeno vyrozumění o soupisu majetku, k němuž uplatňuje právo (§ 225 odst. 2 IZ), c) žalovaným je insolvenční správce, d) v době, kdy soud rozhoduje, nadále trvají účinky úpadku (konkursu) a sporný majetek je nadále sepsán v majetkové podstatě a e) osoba, která se domáhá vyloučení věci ze soupisu, prokáže, že tento majetek neměl být do soupisu zařazen a právo, které vylučuje zapsání majetku do podstaty svědčí jí.

Není sporu o tom, že podmínky uvedené pod písmeny a) až d) jsou, až na jednu výjimku, splněny. Výjimku představují pozemky parc. č. 764/1 a 764/2, u kterých je v soupise majetkové podstaty sepsán pouze spoluvlastnický podíl o velikosti 1/2, zatímco žalobkyně a) požaduje vyloučení celých pozemků (k tomu se soud dále vyjadřuje níže). Uvedené skutečnosti nebyly mezi účastníky sporné a vyplývají z obsahu insolvenčního spisu Krajského soudu v Ostravě sp. zn. KSOS 33 INS 16234/2011, v jehož rámci tento spor probíhá. Soud pro stručnost konstatuje, že usnesením ze dne 19.1.2012 (č.d. A18), které nabylo právní moci dne 15.5.2012, byl zjištěn úpadek dlužníka Aleše anonymizovano a insolvenční správkyní ustanovena Mgr. Alicja Klimešová Kellerberg. Insolvenční řízení nadále trvá. Usnesením ze dne 25.4.2012 byl prohlášen na majetek dlužníka konkurs. Na schůzi věřitelů konané dne 17.4.2012 byla dosavadní insolvenční správkyně odvolána z funkce a správcem ustanoven žalovaný Ing. Ivan Návrata. Jak vyplývá ze soupisu majetkové podstaty dlužníka, dne 24.1.2012 byla do majetkové podstaty sepsána budova č.p. 703 (LV 2085) a spoluvlastnický podíl o velikosti 1/2 na pozemcích parc. č. 764/1 a 764/2 (LV 997) s poznámkou o uplatňovaném vlastnickém právu žalobkyně a). K vyloučení nemovitostí ze soupisu majetkové podstaty dlužníka dosud nedošlo. Žaloby byly podány u soudu ve dnech 16.4.2012 a 25.4.2012. Před podáním žalob nebylo žádné z žalobkyň zasláno vyrozumění o soupisu nemovitostí do majetkové podstaty.

Zbývá tedy posoudit splnění poslední podmínky, tedy, že dotčené nemovitosti do majetkové podstaty dlužníka nenáleží a alespoň některé z žalobkyň svědčí k majetku právo, jež tento soupis vylučuje. U této podmínky úspěšnosti vylučovací žaloby považuje soud za potřebné zdůraznit, že k vyloučení majetku z majetkové podstaty dlužníka nestačí závěr o tom, že předmětný majetek do majetkové podstaty nenáleží, ale žalující straně musí svědčit právo, jež tento soupis vylučuje (tj. musí být prokázána její aktivní věcná legitimace). Za situace, kdy každá z žalobkyň tvrdí k části majetku v majetkové podstatě dlužníka vlastnické právo, a to na základě jiných skutkových verzí, je již z povahy věci vyloučeno, aby bylo vyhověno oběma žalobám, neboť prokázání práva jedné z žalobkyň automaticky vylučuje úspěšnost žaloby druhé.

Za účelem zjištění právně významných skutečností soud provedl navržené důkazy, z nichž dospěl k následujícím zjištěním a skutkovým závěrům:

Z oddacího listu vydaného Místním národním výborem v Těrlicku soud zjistil, že dlužník uzavřel s žalobkyní b) manželství dne 12.6.1982.

Ze shodných tvrzení účastníků vzal soud za prokázané, že budovu č.p. 703 postavili dlužník s žalobkyní b) za trvání manželství a ještě před zúžením společného jmění manželů (viz následující odstavec).

Z obsahu spisu Okresního soudu v Karviné-pobočka v Havířově sp. zn. 107 C 130/2004 soud zjistil, že žalobkyně b) se domáhala zúžení společného jmění manželů podle § 148 odst. 2 obč. zák. s odkazem na oprávnění dlužníka Aleše anonymizovano k podnikatelské činnosti. Soud žalobě vyhověl a rozsudkem ze dne 16.7.2004 zúžil společné jmění manželů dlužníka a žalobkyně b) až na věci tvořící obvyklé vybavení domácnosti. Rozsudek nabyl právní moci dne 10.8.2004. Soud považuje za prokázáno, že do 3 let od právní moci rozsudku (tj. do 10.8.2007) nedošlo ke smluvnímu vypořádání zúženého SJM, ani nebyla podána v této lhůtě příslušná žaloba k soudu. Přestože žalovaný neučinil toto tvrzení žalobkyně b) nesporným, bylo na něm, aby tvrdil a prokázal, že k takovému vypořádání došlo, popř. že byla podána žaloba na vypořádání zúženého společného jmění manželů, což přes poučení soudu neučinil, když k této věci žádné tvrzení ani důkazy nepřednesl.

Z kupní smlouvy uzavřené mezi manžely anonymizovano na straně prodávajících a žalobkyně a) na straně kupující dne 24.5.2004 soud zjistil, že prodávající hodlali převést na žalobkyni a) vlastnické právo k nemovitostem v k.ú. Horní Těrlicko, a to budově č.p. 703 a pozemkům parc. č. 764/1 a 764/2 (každý z prodávajících prodával svůj spoluvlastnický podíl o velikosti ideální 1/2 na pozemcích) za kupní cenu 17.000,-Kč. Právní účinky vkladu vlastnického práva do katastru nemovitostí pro žalobkyni a) nastaly ke dni 24.5.2004.

Z obsahu spisu Okresního soudu v Karviné, pobočka v Havířově sp. zn. 109 C 299/2004 soud zjistil, že řízení bylo zahájeno dne 8.11.2004 žalobou Ing. Jiřího Baďury, který se domáhal proti manželům anonymizovano a K. anonymizovano (žalobkyně a/) určení, že manželé anonymizovano jsou vlastníky budovy č.p. 703 (ve společném jmění manželů) a podílovými spoluvlastníky pozemků parc. č. 764/1 a 764/2 (zjištěno z žaloby na č.l. 1 a 2). Rozsudkem ze dne 31.5.2007 (č.l. 90-94) soud žalobě vyhověl a tento rozsudek byl potvrzen rozsudkem Krajského soudu v Ostravě ze dne 5.9.2007 (č.l. 127-132). Oba rozsudky nabyly právní moci dne 2.10.2007. Jak soud zjistil z odůvodnění rozsudku odvolacího soudu (42 Co 339/2007), soudy shledaly kupní smlouvu ze dne 24.5.2004 absolutně neplatným právním úkonem pro rozpor se zákonem, neboť jejím účelem bylo zkrácení uspokojení věřitelů prodávajících, a to ze strany všech jejích účastníků. Ke dni vydání tohoto rozhodnutí nebyly rozsudky okresního a krajského soudu zrušeny, byť je soudu známo, že probíhá řízení o obnově řízení.

Na základě provedených důkazů soud dospěl ke skutkovému závěru, podle kterého manželé anonymizovano (žalobkyně b/ a dlužník) nabyli za trvání manželství do společného jmění manželů budovu č.p. 703 (zhotovením). Současně byl každý z manželů spoluvlastníkem pozemků parc. č. 764/1 a 764/2, přičemž každý z manželů měl spoluvlastnický podíl na uvedených pozemcích o velikosti ideální 1/2. Rozsudkem ze dne 16.7.2004, který nabyl právní moci dne 10.8.2004, soud zúžil společné jmění manželů dlužníka a žalobkyně b) až na věci tvořící obvyklé vybavení domácnosti. Zúžené společné jmění manželů nebylo vypořádáno dohodou ani nebyl ohledně vypořádání podán návrh k soudu. Dne 24.5.2004 uzavřeli dlužník a žalobkyně b/ jako prodávající s žalobkyní a/ jako kupující kupní smlouvou, kterou prodávající hodlali prodat kupující předmětné nemovitosti (dům č.p. 703 a související pozemky). Pravomocným rozsudkem Okresního soudu v Karviné-pobočka v Havířově ze dne 31.5.2007, ve spojení s rozsudkem odvolacího soudu bylo rozhodnuto, že nemovitosti jsou nadále ve společném jmění manželů anonymizovano (budova č.p. 703), popř. jejich podílovém spoluvlastnictví (pozemky parc. č. 764/1 a 764/2). Rozhodnutí o určení vlastnického práva soudy založily na právním závěru o neplatnosti kupní smlouvy ze dne 24.5.2004 pro rozpor se zákonem.

Provedené důkazy jsou dostačující pro skutkový závěr soudu, proto soud další navržené důkazy neprováděl. Jedná se především o výpisy z LV.

Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná v případě žalobkyně b) a ohledně žalobkyně a) je nedůvodná.

Jak se podává z ustanovení § 232 IZ, soud je vázán pravomocným rozhodnutím soudu, jímž byla před zahájením insolvenčního řízení zjištěna neplatnost právního úkonu. Žalobkyně a) tvrdí, že je vlastníkem nemovitostí na základě kupní smlouvy ze dne 24.5.2004, která však byla zjištěna neplatnou v řízení vedeném u Okresního soudu v Karviné, pobočka v Havířově. Tímto rozhodnutím je soud v souladu s § 232 IZ vázán také v tomto ins. řízení, proto na smlouvu ze dne 24.5.2004 nahlíží rovněž jako na neplatnou, se všemi právními následky, které jsou s neplatností právního úkonu spojeny, zejména, že na žalobkyni a) vlastnické právo k nemovitostem nepřešlo a žalobkyně a) není oprávněna domáhat se vyloučení nemovitostí z majetkové podstaty dlužníka. Proto soud její žalobu výrokem číslo I zamítl. Skutečnost, že probíhá řízení o obnově soud nepovažuje za právně významnou, neboť dosud ke zrušení pravomocných rozhodnutí nedošlo. Pro úplnost soud dodává, že pokud se žalobkyně a) domáhala vyloučení celých pozemků parc. č. 764/1 a 764/2 z majetkové podstaty, je její žaloba ohledně spoluvlastnického podílu o velikosti 1/2 nedůvodná také z toho důvodu, že do majetkové podstaty dlužníka byl sepsán pouze spoluvlastnický podíl o velikosti ideální 1/2 na uvedených pozemcích a nikoliv celé pozemky.

Jako důvodnou však soud shledal žalobu žalobkyně b). V řízení bylo prokázáno, že manželé anonymizovano zhotovili za trvání manželství a v době před zúžením společného jmění manželů budovu č.p. 703 v Horním Těrlicku, která se tak podle § 143 odst. 1 písm. a) obč. zák. stala součástí jejich společného jmění manželů. Právní mocí rozsudku soudu bylo společné jmění manželů anonymizovano ke dni 10.8.2004 zúženo až na věci tvořící obvyklé vybavení domácnosti a právním následkem takového zúžení společného jmění manželů soudem podle § 148 odst. 2 obč. zák. je zánik společného jmění manželů k věcem, které netvoří obvyklé vybavení společné domácnosti. Soud nemá pochybnosti o tom, že rodinný dům obvyklé vybavení společné domácnosti v daném případě netvořil, proto u něj došlo v důsledku pravomocného rozsudku soudu k vyloučení z režimu společného jmění manželů. Věci, které byly v důsledku zúžení společného jmění manželů ze společného jmění manželů vyloučeny, podléhají podle § 149 odst. 4 obč. zák. vypořádání jako v případě zániku společného jmění manželů. Pokud po zániku společného jmění manželů k uvedeným věcem nenásledovalo do tří let jejich vypořádání dohodou nebo nebyl podán návrh na vypořádání rozhodnutím soudu, platí podle § 150 odst. 4 obč. zák. ohledně nemovitých věcí nevyvratitelná domněnka vzniku podílového spoluvlastnictví (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu České republiky sp.zn. 22 Cdo 1476/2000, ze dne 27.3.2002, sp. zn. 20 Cdo 3297/2006, ze dne 15. března 2007 nebo sp. zn. 22 Cdo 2903/2005, ze dne 26.4.2007) s rovnými podíly. Vzhledem k tomu, že v řízení nebylo tvrzeno, že by po zúžení společného jmění manželů došlo k jeho vypořádání dohodou manželů ani že by byl podán návrh na vypořádání k soudu, došlo uplynutím 3 let od právní moci rozsudku zužujícího SJM (10.8.2007) ke vzniku podílového spoluvlastnictví obou manželů k věcem ze zaniklého SJM, včetně budovy č.p. 703. Z uvedených důvodů tak žalobkyni b) svědčí k předmětné budově podílové spoluvlastnictví s podílem o velikosti ideální 1/2. K tomu soud dodává, že na jeho závěru nemohou nic změnit ani rozhodnutí vydaná v řízení vedeném u Okresního soudu v Karviné, pobočka v Havířově pod sp. zn. 109 C 299/2004, a to přesto, že rozhodnutí odvolacího soudu bylo vydáno až po zákonném vzniku podílového spoluvlastnictví k budově. V tomto řízení sice bylo určeno, že dlužník s žalobkyní b/ mají budovu č.p. 703 ve společném jmění manželů, ale toto rozhodnutí není pro soud závazné. Soud z něj sice ve smyslu § 135 odst. 2 o.s.ř. vychází, to ale neznamená, že nemůže rozhodnout jinak v situaci, kdy na základě provedených důkazů dospěl k jinému závěru o skutkovém stavu a k jiným právním závěrům. Z obsahu rozhodnutí obou soudů vyplývá, že soudy neřešily otázku vypořádání zúženého společného jmění manželů, ale dokazování zaměřily na posuzování platnosti kupní smlouvy ze dne 24.5.2004.

Jak se podává z § 205 odst. 1 a 4 IZ, do majetkové podstaty náleží pouze majetek dlužníka. Majetek jiných osob než dlužníka náleží do majetkové podstaty pouze tehdy, stanoví-li to zákon, zejména jde-li o plnění z neúčinných právních úkonů. Je-li dlužník spoluvlastníkem majetku (jako v tomto případě), náleží do majetkové podstaty pouze podíl dlužníka na tomto majetku (§ 205 odst. 3 věta první IZ). Zahrnutí podílu manželky dlužníka na budově do majetkové podstaty dlužníka nemá oporu v zákoně. Důvodem pro sepis budovy nemůže být ani skutečnost, že tato byla v minulosti ve společném jmění manželů, a to proto, že lhůta 3 let pro vypořádání zúženého společného jmění manželů podle § 150 odst. 4 obč. zák. uplynula ještě před zahájením ins. řízení. K přetržení či stavení této lhůty pro vypořádání dochází pouze tehdy, pokud má tato lhůta uplynout po zahájení insolvenčního řízení (§ 269 odst. 2 IZ) nebo po prohlášení konkursu (§ 268 odst. 3 IZ), což není tento případ, neboť lhůta zde uplynula téměř 5 let před zahájením ins. řízení.

V řízení tak bylo prokázáno, že spoluvlastnický podíl o velikosti 1/2 na budově č.p. 703 č.p. do majetkové podstaty dlužníka nenáleží a žalobkyni b/ svědčí k tomuto podílu právo, jež sepis majetku vylučuje. Soud proto její žalobě výrokem číslo II vyhověl.

Ve vztahu mezi žalobkyní a) a žalovaným byl žalovaný plně procesně úspěšný, má proto podle § 142 odst. 1 o.s.ř. právo na náhradu nákladů řízení v rozsahu odměny advokáta podle § 8 vyhl. č. 484/2000 Sb. ve výši 10.000,-Kč, náhrady hotových výdajů za 3 režijní paušály podle § 13 odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb. a 20 % DPH ve výši 2.180,-Kč. Celkovou výši nákladů řízení 13.080,-Kč soud uložil žalobkyni a) zaplatit k rukám zástupce žalovaného do 3 dnů od právní moci rozsudku.

Oproti tomu ve vztahu mezi žalobkyní b) a žalovaným byla úspěšná žalobkyně a má rovněž právo na náhradu nákladů řízení, a to jednak za zaplacený soudní poplatek ve výši 5.000,-Kč a dále náklady na právní zastoupení. Náklady na právní zastoupení jsou v důsledku spojení věcí pro obě žalobkyně společné a spočívají v odměně advokáta ve výši 13.000,-Kč (tj. včetně navýšení o 30 %) podle § 8 a § 19a vyhl. č. 484/2000 Sb., náhradě hotových výdajů za 3 režijní paušály podle § 13 odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb. (900,-Kč), náhradě cestovních výdajů při cestě zástupkyně žalobkyň k ústnímu jednání z Frýdku-Místku do Ostravy a zpět (56 km) vozidlem reg. zn. ŠKODA Fabia, RZ 6T7 6726, při průměrné spotřebě 5,4 l/100 km benzínu BA 95, při ceně tohoto benzínu 34,90 Kč/l a sazbě základní náhrady ve výši 3,70 Kč/km (obojí dle vyhlášky číslo 429/2011 Sb.), tj. 312,74 Kč a náhradě za promeškaný čas podle § 14 vyhl. č. 177/1996 Sb. za 4 půlhodiny á 100,-Kč (400,-Kč), celkem tedy 14.612,74 Kč, přičemž žalobkyně b) má právo na náhradu poloviny těchto nákladů, tedy 7.306,37 Kč, což spolu se zaplaceným soudním poplatkem činí 12.306,37 Kč. Nárok na tuto částku soud žalobkyni b) přiznal a žalovanému uložil povinnost zaplatit ji do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupkyně žalobkyně b).

P o u č e n í : Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů od jeho doručení k Vrchnímu soudu v Olomouci, prostřednictvím Krajského soudu v Ostravě.

Nesplní-li povinný, co mu ukládá vykonatelné soudní rozhodnutí, může se oprávněný domáhat soudního výkonu rozhodnutí (exekuce).

V Ostravě dne 12. listopadu 2012

Za správnost vyhotovení: Mgr. Rostislav Krhut v.r. Petra Závorová samosoudce