33 Cdo 602/2012
Datum rozhodnutí: 29.02.2012
Dotčené předpisy: § 237 odst. 2 písm. a) o. s. ř.




33 Cdo 602/2012


U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Blanky Moudré a soudců JUDr. Václava Dudy a JUDr. Ivany Zlatohlávkové ve věci žalobce M. H. , zastoupeného JUDr. Štěpánkou Šilhánkovou, advokátkou se sídlem Praha 5, V Lipkách 775/1, proti žalované JIPKA Praha 13, s. r. o. se sídlem Praha 5, Nušlova 2515/4, identifikační číslo: 28429681, zastoupené Mgr. Janem Válkem, advokátem se sídlem Praha 9, Ocelářská 799, o zaplacení částky 12.737,- Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. 18 C 329/2009, o dovolání žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 25. května 2011, č. j. 72 Co 185/2011-70, takto:

I. Dovolání se odmítá.
II. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 3.252,- Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám Mgr. Jana Válka, advokáta se sídlem Praha 9, Ocelářská 799.

O d ů v o d n ě n í :
Přípustnost dovolání žalobce proti rozsudku ze dne 25. května 2011, č. j. 72 Co 185/2011-70, kterým Městský soud v Praze potvrdil rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 7. prosince 2010, č. j. 18 C 329/2009-47, ve výroku, jímž byla zamítnuta žaloba o zaplacení částky 12.737,- Kč s 22 % ročním úrokem z této částky od 1. 7. 2009 do zaplacení, je vyloučena podle § 237 odst. 2 písm. a/ zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, v platném znění (dále jen o. s. ř. ), neboť dovoláním dotčeným výrokem bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 50.000,- Kč. Na tomto závěru nemůže ničeho změnit ani námitka žalobce, že pro něj, jakožto invalidu, se v daném případě nejedná o bagatelní spor.
Poněvadž přípustnost dovolání nepřipadá v úvahu ani proti výroku rozsudku, jímž odvolací soud rozhodl o nákladech řízení (srovnej usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 1. 2002, sp. zn. 29 Odo 874/2001, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 4/2003), je zřejmé, že dovolání směřuje proti rozhodnutí, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný. Nejvyšší soud České republiky je proto odmítl (§ 243b odst. 5 věta první, § 218 písm. c/ o. s. ř.).
O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 243b odst. 5 věty první, § 224 odst. 1, § 151 odst. 1 a § 146 odst. 3 o. s. ř. za stavu, kdy žalované vznikly náklady v souvislosti s podáním vyjádření k dovolání prostřednictvím advokáta, které sestávají z odměny advokáta ve výši 2.410,- Kč (§ 2 odst. 1, § 3 odst. 1 bod 4. ve spojení s § 10 odst. 3, § 15 ve spojení s § 14 odst. 1, § 16 odst. 2 a § 18 odst. 1 vyhlášky č. 484/2000 Sb., v platném znění), z paušální částky náhrad hotových výdajů ve výši 300,- Kč (§ 2 odst. 1, § 13 odst. 1 a 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., v platném znění) a z částky 542,- Kč, odpovídající dani z přidané hodnoty, kterou je advokát povinen z odměny za zastupování odvést podle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty (§ 137 odst. 3 o. s. ř.).
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněná podat návrh na výkon rozhodnutí (exekuci).

V Brně 29. února 2012


JUDr. Blanka M o u d r á, v. r.
předsedkyně senátu