33 Cdo 5302/2008
Datum rozhodnutí: 28.04.2011
Dotčené předpisy: § 25 odst. 4 písm. d) předpisu č. 458/2000Sb. ve znění do 03.07.2009, § 25 odst. 7 předpisu č. 458/2000Sb. ve znění do 03.07.2009, § 51 odst. 1 písm. c) předpisu č. 458/2000Sb. ve znění do 03.07.2009, § 51 odst. 2 předpisu č. 458/2000Sb. ve znění do 03.07.2009



33 Cdo 5302/2008

ČESKÁ REPUBLIKA
ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Václava Dudy a soudců JUDr. Pavla Krbka a JUDr. Ivany Zlatohlávkové ve věci žalobce J. V. , zastoupeného JUDr. Jitkou Dolečkovou, advokátkou se sídlem v Šumperku, Hlavní třída 904/8, proti žalované ČEZ Distribuce, a. s. se sídlem v Děčíně, Děčín IV-Podmokly, Teplická 874/8, PSČ 405 02, identifikační číslo 24729035, zastoupené JUDr. Milošem Novákem, advokátem se sídlem v Jablonci nad Nisou, Komenského 19, za účasti ČEZ, a. s. se sídlem v Praze 4, Duhová 2/1444, jako vedlejší účastnice na straně žalované, zastoupené Mgr. Radkem Pokorným, advokátem se sídlem v Praze 1, Karolíny Světlé 301/8, o uložení povinnosti obnovit dodávku elektrické energie, vedené u Okresního soudu v Děčíně pod sp. zn. 13 C 84/2007, o dovolání žalované proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem-pobočky v Liberci ze dne 17. června 2008, č. j. 36 Co 356/2007-46, takto:

Rozsudek Okresního soudu v Děčíně ze dne 12. června 2007, č. j. 13 C 84/2007-18, a rozsudek Krajského soudu v Ústí nad Labem-pobočky v Liberci ze dne 17. června 2008, č. j. 36 Co 356/2007-46, se ruší a věc se vrací Okresnímu soudu v Děčíně k dalšímu řízení.

O d ů v o d n ě n í : Okresní soud v Děčíně rozsudkem ze dne 12. června 2007, č. j. 13 C 84/2007-18, uložil žalované povinnost obnovit dodávku elektrické energie do rodinného domu č. p. 14, na stavební parcele č. 34/1 zastavěná plocha a nádvoří, část obce Š. v k. ú. Š. ve vlastnictví žalobce a jeho manželky I. V., a rozhodl o náhradě nákladů řízení. Vyšel ze zjištění, že žalobce s právní předchůdkyní žalované uzavřel dne 1. 1. 1996 smlouvu o dodávce elektrické energie do shora uvedeného odběrného místa. Dne 8. 6. 2006 žalovaná odpojila elektroměr č. 15105629 a přerušila dodávku elektřiny, neboť zjistila její neoprávněný odběr. Žalobce dne 9. 6. 2006 v protokole potvrdil způsob neoprávněného odběru, uznal výši škody způsobené neoprávněným odběrem a zavázal se k úhradě 430.000,- Kč před obnovením dodávky elektřiny. Proto byla dodávka elektřiny obnovena. Jelikož žalobce neuhradil žalovanou vypočítanou částku paušální náhrady škody ve výši 430.000,- Kč, byla dne 21. 6. 2006 opětovně dodávka této energie přerušena. K jejímu obnovení došlo až na základě soudního předběžného opatření. Výkladem § 25 odst. 1, 4 a 7 zákona č. 458/2000 Sb., ve znění účinném do 3. 7. 2009 (dále jen energetický zákon ), soud prvního stupně uzavřel, že poté, co byla odstraněna příčina neoprávněného odběru (elektroměr s porušenou plombou), která vedla k omezení či přerušení dodávky, je její povinností podle § 25 odst. 7 energetického zákona obnovit distribuci elektrické energie žalobci. Dotčené ustanovení nepodmiňuje opětovné připojení k odběrné síti předchozím zaplacením vzniklé škody. Ujednání účastníků řízení zachycené v protokole ze dne 9. 6. 2006, podle něhož se žalobce zavázal k úhradě dluhu dodavateli před obnovením dodávky elektřiny, se neprosadí proti znění § 25 odst. 7 energetického zákona, jež má kogentní charakter.
Krajský soud v Ústí nad Labem-pobočka v Liberci rozsudkem ze dne 17. června 2008, č. j. 36 Co 356/2007-46, rozsudek soudu prvního stupně potvrdil a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení. Na základě stejných skutkových zjištění (s výjimkou toho, že smlouvu o dodávce elektřiny žalobce uzavřel se Severomoravskou energetikou a. s.) se ztotožnil i s jeho právními závěry. Dodal, že odpojením a výměnou měřícího zařízení, u něhož bylo zjištěno porušení cechovních plomb, byla odstraněna příčina, díky které docházelo k neoprávněnému odběru. Bezprostředně po výměně byla žalovaná povinna obnovit dodávku elektrické energie žalobci. Podmiňovat obnovení dodávky elektřiny zaplacením náhrady škody, nemá oporu v zákoně. Odvolací soud se neztotožnil s výhradou žalované, že byla oprávněna přerušit dodávku elektřiny podle § 51 odst. 1 písm. c) energetického zákona. Nezaplacení vyúčtované paušální náhrady škody podle vyhlášky č. 51/2006 Sb. nelze považovat za neplnění platebních povinností vyplývajících z výsledků vyhodnocení a zúčtování skutečného odběru. Za takové platební povinnosti je nutno považovat placení pravidelných záloh a úhradu konečného vyúčtování odběru.
Přípustnost podaného dovolání žalovaná (dále též dovolatelka ) dovozuje z § 237 odst. 1 písm. c) o. s. ř.; zásadně právně významným shledává rozhodnutí odvolacího soudu pro řešení otázky, zda až zaplacením paušalizované náhrady škody za neoprávněný odběr dochází k odstranění příčiny, která vedla k omezení či přerušení dodávku elektřiny. Prostřednictvím dovolacího důvodu podle § 241a odst. 2 písm. b) o. s. ř. odvolacímu soudu vytýká, že jeho rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Není srozuměna se závěrem soudů obou stupňů, podle něhož odstraněním příčiny se rozumí eliminace technických příčin neoprávněného odběru elektřiny (výměna poškozeného měřícího zařízení za bezvadné). Prosazuje názor, že podle § 25 odst. 7 energetického zákona povinnost obnovit dodávku elektřiny je spojena s odstraněním všech příčin, které vedly k přerušení dodávky. Odkazujíc na společné stanovisko Ministerstva průmyslu a obchodu, Energetického regulačního úřadu a Státní energetické inspekce, má zato, že odstraněním příčin nutno rozumět dořešení problému do důsledku , tzn.: 1. napravení technického stavu odběrného elektrického zařízení včetně měřidla, 2.1 úhradu škody vzniklé neoprávněným odběrem elektřiny určené či vypočtené podle § 13 a 14 vyhl. č. 51/2006 Sb., 2.2 úhradu nákladů spojených se zjišťováním neoprávněného odběru a 2.3 úhradu nákladů spojených s následným obnovením dodávky. Nad rámec svých zákonných povinností a o své dobré vůli bezprostředně obnovila dodávku elektřiny do domu žalobce, tedy ještě před odstraněním příčin, které vedly k jejímu přerušení, přičemž neoprávněný odběr nebyl v tomto případě s konečnou platností dořešen, neboť nebyly (v důsledku nezaplacení vzniklé škody žalobcem) odstraněny příčiny, které k přerušení dodávky elektřiny vedly. Dovolatelka připouští, že ustanovení § 25 odst. 7 energetického zákona ani jiné ustanovení téhož zákona taxativně nevyjmenovává příčiny, po jejichž odstranění má dojít k obnovení dodávky elektřiny. Smyslem postupu při zjištění neoprávněného odběru je zamezit dalšímu vzniku škody na straně provozovatele distribuční soustavy a pokračování v protiprávním jednání. Prosazuje názor, že účelem ustanovení § 51 odst. 1 písm. c) energetického zákona je donutit neoprávněného odběratele řádně platit za spotřebovanou elektřinu a v případě protiprávního jednání i paušalizovanou cenu za neoprávněný odběr. Za příčinu, která vedla k přerušení dodávky elektrické energie, je nutno považovat rovněž nezaplacení náhrady za neoprávněný odběr, představující (paušalizovanou) platbu za odběr elektrické energie. Nevidí žádný rozdíl mezi řádným a neoprávněným odběrem elektřiny v tom směru, že v obou případech odběratelé elektrickou energii odebírají a spotřebovávají, přičemž vyčíslená náhrada škody podle vyhlášky č. 51/2006 Sb. je rovněž platbou za spotřebovanou elektřinu. Nepovažuje za spravedlivé, aby nejprve obnovila dodávku elektřiny a až následně se přípustnými právními nástroji domáhala vůči škůdci náhrady škody. S tímto odůvodněním dovolatelka navrhla, aby dovolací soud zrušil rozhodnutí soudů obou stupňů a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.
Oznámením ze dne 23. prosince 2008 vstoupila do řízení jako vedlejší účastnice na straně žalované společnost ČEZ, a. s. Argumentačně podpořila žalovanou a vlastním výkladem energetického zákona dospívá k závěru, že dokud nebyla uhrazena škoda způsobená neoprávněným odběrem energie, nebyly odstraněny všechny příčiny vedoucí k přerušení dodávky.
Žalobce navrhl, aby dovolání žalované - bude-li shledáno přípustným - bylo zamítnuto.
Podle § 236 odst. 1 o. s. ř. ve znění účinném do 30. 6. 2009 (čl. II, bod 12. zákona č. 7/2009 Sb., dále opět jen o. s. ř. ) lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.
Nejvyšší soud shledává dovolání přípustným podle § 237 odst. 1 písm. c) o. s. ř., pro řešení otázky, kdy je provozovatel distribuční soustavy povinen obnovit dodávku elektřiny v případě zjištěného neoprávněného odběru, nezaplatí-li odběratel náhradu za takový odběr.
Podle § 241a odst. 2 písm. b) o. s. ř. je nesprávným právním posouzením omyl soudu při aplikaci práva na zjištěný skutkový stav (skutkové zjištění). O mylnou aplikaci se jedná, jestliže soud použil jiný právní předpis, než který měl správně použít, nebo aplikoval sice správný právní předpis, ale nesprávně jej vyložil, popř. jestliže ze skutkových zjištění vyvodil nesprávné právní závěry.
Nejvyšší soud se v prvé řadě zabýval tím, jaké znění zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), je pro věc rozhodující.
S ohledem na skutečnost, že k oběma přerušením dodávky elektrické energie žalovanou došlo před účinností zákona č. 158/2009, a s přihlédnutím ke znění čl. II. zákona č. 158/2009 Sb., kterým se mění zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů, jenž nabyl účinnosti 4. 7. 2009, je rozhodující pro právní posouzení věci znění energetického zákona účinné do 3. 7. 2009 (dále opět jen energetický zákon ).
Podle § 25 odst. 4 písm. d) energetického zákona provozovatel distribuční soustavy má právo omezit nebo přerušit v nezbytném rozsahu dodávku elektřiny odběratelům 1. při bezprostředním ohrožení života, zdraví nebo majetku osob a při likvidaci těchto stavů,
2.při stavech nouze nebo činnostech bezprostředně zamezujících jejich vzniku a při likvidaci následků stavů nouze, 3. při neoprávněné distribuci elektřiny podle § 53,
4. jestliže mu odběratel neumožní přístup k měřicímu zařízení,
5. při neoprávněném odběru elektřiny podle § 51, 6. při provádění plánovaných prací na zařízení distribuční soustavy nebo v jeho ochranném pásmu, zejména oprav, rekonstrukcí, údržby a revizí,
7. při vzniku a odstraňování poruch na zařízeních distribuční soustavy nebo přenosové soustavy,
8. při odběru elektřiny zařízeními, která ohrožují život, zdraví nebo majetek osob, nebo
9. při odběru elektřiny zařízeními, která ovlivňují kvalitu elektřiny v neprospěch ostatních odběratelů a odběratel nevybavil tato odběrná zařízení dostupnými technickými prostředky k omezení těchto vlivů. Podle § 25 odst. 7 energetického zákona v případech uvedených v odstavci 4 písm. d) a e) je provozovatel distribuční soustavy povinen obnovit dodávku elektřiny bezprostředně po odstranění příčin, které vedly k jejímu omezení nebo přerušení.
Dle § 51 odst. 1 energetického zákona neoprávněným odběrem elektřiny je a) odběr bez uzavřené smlouvy o dodávce elektřiny nebo v rozporu s uzavřenou smlouvou o dodávce elektřiny,
b) odběr při opakovaném nedodržení smluveného způsobu platby za odebranou elektřinu včetně záloh,
c) odběr při neplnění platebních povinností vyplývajících z výsledků vyhodnocení a zúčtování skutečného odběru,
d) odběr bez měřicího zařízení, pokud odběr bez měřicího zařízení nebyl smluvně sjednán, e) připojení nebo odběr z té části zařízení, kterou prochází neměřená elektřina,
f) odběr měřený měřicím zařízením, 1. které nezaznamenává odběr nebo zaznamenává odběr nesprávně ke škodě výrobce, obchodníka, provozovatele distribuční soustavy nebo provozovatele přenosové soustavy v důsledku neoprávněného zásahu do tohoto měřicího zařízení nebo do jeho součásti či příslušenství,
2. které nebylo připojeno provozovatelem přenosové soustavy nebo příslušným provozovatelem distribuční soustavy nebo nesplňuje podmínky obsažené v Pravidlech provozování přenosové soustavy nebo Pravidlech provozování příslušné distribuční soustavy,
3. na kterém bylo porušeno zajištění proti neoprávněné manipulaci a měřicí zařízení vykazuje chybu spotřeby ve prospěch odběratele,
g) odběr v přímé souvislosti s neoprávněným zásahem na přímém vedení či na zařízení distribuční soustavy nebo na zařízení přenosové soustavy,
h) odběr bez uzavřené smlouvy, jejímž předmětem je přenos elektřiny nebo distribuce elektřiny nebo odběr v rozporu s takto uzavřenou smlouvou. Podle § 51 odst. 2 energetického zákona při neoprávněném odběru je odběratel povinen uhradit skutečně vzniklou škodu. Nelze-li vzniklou škodu stanovit, je náhrada škody vypočtena způsobem stanoveným prováděcím právním předpisem.
Již ve stanovisku pléna Ústavního soudu ze dne 21. května 1996, sp. zn. Pl. ÚS-st.-1/96, uveřejněném ve Sbírce nálezů a usnesení Ústavního soudu, svazku 9, ročníku 1997, části I., pod pořadovým číslem 9, Ústavní soud vysvětlil, že vázanost soudu zákonem neznamená bezpodmínečně nutnost doslovného výkladu aplikovaného ustanovení, nýbrž zároveň vázanost smyslem a účelem zákona. V případě konfliktu mezi doslovným zněním zákona a jeho smyslem a účelem je důležité stanovit podmínky priority výkladu e ratione legis před výkladem jazykovým, tj. podmínky, jež by měly představovat bariéru možné libovůle při aplikaci práva. Uvedl, že smysl a účel zákona lze dovodit především z autentických dokumentů vypovídajících o vůli a záměrech zákonodárce, mezi něž patří důvodová zpráva k návrhu zákona (uvědomuje si skutečnost, že ze souhlasu zákonodárce s osnovou návrhu lze pouze presumovat i jeho souhlas s jejími důvody) a dále z argumentace přednesené v rozpravě při přijímání návrhu zákona. Smysl a účel zákona lze dále dovodit z pramenů práva. Zároveň dodal, že při aplikaci právního ustanovení je nutno prvotně vycházet z jeho doslovného znění. Pouze za podmínky jeho nejasnosti a nesrozumitelnosti (umožňující např. více interpretací), jakož i rozporu doslovného znění daného ustanovení s jeho smyslem a účelem, o jejichž jednoznačnosti a výlučnosti není jakákoliv pochybnost, lze upřednostnit výklad e ratione legis před výkladem jazykovým.
Z pohledu těchto závěrů, jež Nejvyšší soud přejímá, lze k posuzované věci především uvést, že text ustanovení § 25 odst. 7 energetického zákona nevzbuzuje žádné pochybnosti.
Důvodová zpráva vlády ČR k návrhu zákona o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), který byl vydán pod č. 458/2000 Sb. v částce 131/2000 Sb . dne 29. 12. 2000, k otázce § 25, tj. definici příčin jež vedly k omezení nebo přerušení dodávky elektřiny nic neuvádí. Ve vztahu k § 51 pouze uvádí, že zákon definuje jednotlivé případy neoprávněného odběru. Neoprávněný odběr podléhá pokutám, které je oprávněna ukládat Státní energetická inspekce podle zvláštního zákona. Kromě toho je při neoprávněném odběru odběratel povinen uhradit vzniklou škodu Nelze-li vzniklou škodu stanovit, je náhrada škody vypočtena způsobem, stanoveným prováděcím právním předpisem. V rozpravě při projednávání Poslaneckou sněmovnou o návrhu tohoto zákona dne 14. 9. 2000 ani dne 15. 9. 2000, jakož i při jeho pojednávání v Senátu žádná argumentace k § 25 odst. 7 a § 51 nezazněla.
Oproti právní úpravě účinné do 3. 7. 2009 (zákon č. 458/2000 Sb. ve znění zákonů č. 262/2002 Sb., 151/2002 Sb., 278/2003 Sb., 356/2003 Sb., 670/2004 Sb., 342/2006 Sb., 186/2006 Sb., 296/2007 Sb. a 124/2008 Sb.) od 4. 7. 2009 (zákon č. 158/2009 Sb.) k původnímu textu § 25 odst. 7 energetického zákona, podle něhož v případech uvedených v odstavci 4 písm. c) a d) je provozovatel distribuční soustavy povinen obnovit dodávku elektřiny bezprostředně po odstranění příčin, které vedly k jejímu omezení nebo přerušen, přibyl text za středníkem, že v případech uvedených v odstavci 4 písm. c) bodu 4 a písm. d) bodu 5 je povinen obnovit dodávku po úhradě náhrady škody. Důvodová zpráva k této navržené legislativní změně (zákon byl vydán pod č. 158/2009 Sb. v částce 46 dne 4. 6. 2009), pod bodem 95 tj. k důvodům doplnění § 25 odst. 7 o část věty za středníkem uvádí, že v případech neoprávněného odběru nebo neoprávněné dodávky je ten, kdo se dopouští zakázaného jednání, povinen uhradit škodu, jejíž výše se vypočte způsobem uvedeným v prováděcím právním předpisu. Princip, na kterém byla založena dosavadní právní úprava zůstal zachován (povinnost obnovit dodávku elektřiny je nadále spojena s odstraněním příčiny neoprávněného odběru) a nově je expressis verbis obnovení dodávky elektřiny podmíněno úhradou škody, kterou ovšem nelze zahrnout mezi příčiny omezení nebo přerušení dodávky elektřiny, nýbrž jde o další podmínku, bez jejíhož splnění povinnost distributora obnovit dodávku elektřiny nenastává.
Na základě jazykového výkladu, který má ze shora uvedených důvodů přednost, lze uzavřít, že případy, ve kterých je provozovatel distribuční soustavy oprávněn omezit nebo přerušit dodávku elektřiny odběratelům pojmenovává § 25 odst. 4 písm. d) energetického zákona. Taxativně (tj. úplným výčtem) přitom definuje situace, ve kterých je provozovatel distribuční soustavy oprávněn omezit nebo přerušit dodávku elektřiny. Bod 5. téhož ustanovení přitom za jeden z důvodů označuje neoprávněný odběr elektřiny podle § 51 energetického zákona. Ustanovení § 51 odst. 1 energetického zákona podrobně vymezuje pojem neoprávněného odběru elektřiny tím, že kauzálně (tj. co do příčiny) popisuje jednotlivé varianty, z nichž tento protiprávní stav vzniká. Jestliže je podle § 25 odst. 7 energetického zákona provozovatel distribuční soustavy povinen obnovit dodávku elektřiny bezprostředně po odstranění příčin , které vedly k jejímu omezení nebo přerušení [viz § 25 odst. 4, písm. d) a § 51 odst. 1 energetického zákona], pak nelze tyto příčiny zaměňovat s následkem , kterým je bezpochyby - jako důsledek neoprávněného odběru - vznik škody. Z právně-filozofického hlediska jde přitom o kategorie, mezi kterými je vztah příčinné souvislosti, což znamená, že skutečnost, která je sama následkem, nemůže být zároveň příčinou. V souzené věci to znamená, že byl-li příčinou neoprávněného odběru (§ 51 odst. 1 energetického zákona) odběr elektřiny měřený zařízením s porušenou úřední značkou, do něhož bylo neoprávněně zasaženo, pak tímto způsobem nastolený protiprávní stav byl odstraněn výměnou měřícího zařízení za bezvadné. Není-li vzniklá škoda příčinou, pro kterou byla přerušena dodávka elektřiny, nýbrž jí byl odběr uskutečňovaný prostřednictvím nezpůsobilého měřícího zařízení, pak jeho výměnou pominuly důvody přerušení.
Argumentace založená na Společném stanovisku Ministerstva průmyslu a obchodu, Energetického regulačního úřadu a Státní energetické inspekce ze dne 11. prosince 2007 (dále jen stanovisko ) publikovaném na webových stránkách Ministerstva průmyslu a obchodu (naposledy dostupném na internetové adrese www.mpo.cz/dokument37565.html ), neobstojí. Ve sporu o interpretaci právní normy mu nelze přiznat hodnotu kvalifikovaného výkladu; nepodávají jej orgány, které dotčenou právní normu vydaly (výklad autentický), oprávnění podat výklad jim zákon nesvěřuje, což vyplývá z § 15, § 16, § 17 a § 92 až 94 energetického zákona (výklad legální), a jelikož mezi soudy aplikujícími sporná ustanovení zákona č. 458/2000 Sb. a uvedenými orgány státní správy není vztah subordinace, nemůže jít ani o formu výkladu oficiálního. Jediný závazný výklad dotčených ustanovení energetického zákona tak je oprávněn podat orgán aplikující právo tj. soud. Jelikož otázka výkladu § 25 odst. 7 a § 51 odst. 1 energetického zákona je otázkou právní a nikoli odbornou, tj. takovou, k níž je třeba odborných znalostí, není možno toto stanovisko vyjadřuje-li se k výkladu dotčených ustanovení - považovat ani za odborné vyjádření podle § 127 odst. 4 o. s. ř.
Ze skutkových zjištění soudů obou stupňů, v návaznosti na obsah spisu, vyplývá, že neoprávněný odběr byl u žalobce zjištěn dne 8. 6. 2006, přičemž jeho příčinou bylo porušení cejchovních plomb elektroměru č. 15105629. Na toto zjištění následovalo přerušení dodávky elektřiny. Dne 9. 6. 2006 byl s žalobcem sepsán Protokol o neoprávněném odběru elektřiny , z něhož plyne, že poprvé zásah do číselníku elektroměru provedl na jeho žádost p. P. dne 10. 1. 2000 a poté opakovaně vždy před pravidelnými odečty elektřiny. Náhrada za takto spotřebovanou elektřinu byla určena dohodou podle § 14 odst. 1 vyhlášky č. 51/2006 Sb. Žalobce souhlasil s výší škody způsobenou neoprávněným odběrem ve výši 410.650,- Kč a s náhradou nákladů spojených se zjišťováním neoprávněného odběru v částce 19.350,- Kč. Zároveň v Prohlášení dlužníka o uznání dluhu a o dohodě o výši náhrady škody způsobené neoprávněným odběrem elektřiny ze dne 9. 6. 2006 se žalobce zavázal vyčíslenou škodu zaplatit na dohodnutý bankovní účet žalované. Fakturou č. 9126103724 vystavenou dne 23. 6. 2006 žalovaná ve lhůtě do 7. 7. 2006 vyzvala žalobce k zaplacení částky 430.000,- Kč. Poněvadž ani v dodatečně stanovené lhůtě, tj. do 31. 7. 2006, nedošlo k zaplacení požadované částky, byla dne 21. 8. 2006 přerušena dodávka elektřiny odpojením fází v elektroměru a dne 8. 1. 2007 k jeho úplné demontáži.
Z uvedeného vyplývá, že k přerušení dodávky elektřiny žalobci došlo ve dvou případech na základě odlišných skutkových okolností. Pokud v prvém případě (dne 8. 6. 2006) příčinou přerušení bylo porušení cejchovních plomb elektroměru, potom v druhém případě byl postup žalované důsledkem nezaplacení faktury za neoprávněný odběr (21. 8. 2006).
Podle § 25 odst. 4 písm. d) bodu 3. energetického zákona, z důvodu podle § 51 odst. 1 písm. c) téhož zákona, měla žalovaná jako provozovatel distribuční soustavy právo omezit nebo přerušit dodávku elektřiny žalobci. Nezaplacením vyúčtované náhrady za neoprávněný odběr žalobce porušil (nesplnil) platební povinnost vyplývající z výsledků vyhodnocení a zúčtování skutečného odběru ; vyčíslená náhrada (škoda) je platbou za skutečný odběr , neboť elektrická energie byla žalobcem skutečně odebírána, přičemž pro protiprávní zásah do měřícího přístroje nelze reálně určit - oproti číselnému stavu poškozeného měřícího přístroje - tu její část, která byla nad měřícím přístrojem uváděným stavem celkem odebrána. Jestliže účelem právní úpravy následků neoprávněného odběru (obnovit původní pokojný stav a donutit odběratele k řádnému plnění smluvních závazků) je postihovat omezením nebo přerušením dodávky elektřiny ty, kteří porušují smluvní povinnosti v souvislosti s řádně měřeným odběrem elektřiny, pak za použití výkladového pravidla a minori ad maius musí platit, že nemá-li provozovatel distribuční soustavy povinnost obnovit dodávku v případě, kdy odběratel neplní své povinnosti, neboť opakovaně nedodržel smluvený způsob platby za odebranou elektřinu včetně záloh nebo nesplnil platební povinnosti vyplývající z výsledků vyhodnocení a zúčtování skutečného odběru, tj. nezaplatil za řádně měřený odběr elektřiny, tím spíše mu zákon tuto povinnost nemůže ukládat v případě uskutečněného (tj. realizovaného), avšak pro úmyslné poškození měřícího zařízení řádně nezměřeného odběru. Odporovalo by totiž obecnému pojetí spravedlnosti a morálky, aby právní postavení černého odběratele (jeho právo na obnovení dodávky elektřiny) bylo výhodnější oproti tomu, kdo jen nezaplatil za řádně měřený odběr a taktéž mu byla dodávka elektřiny přerušena. Nezaplacení odběru je z pohledu § 25 odst. 7 energetického zákona příčinou, která vedla k přerušení dodávky elektrické energie. Dokud nedojde k zaplacení žalobcem způsobené škody, nemá žalovaná povinnost podle § 25 odst. 7 energetického zákona obnovit mu dodávku elektřiny.
Dovolatelce se prostřednictvím dovolacího důvodu podle § 241a odst. 2 písm. b) o. s. ř. podařilo zpochybnit správnost napadeného rozhodnutí. Dovolací soud je proto zrušil (§ 243b odst. 2 věta za středníkem o. s. ř.). Jelikož důvody, pro které bylo napadené rozhodnutí zrušeno, platí i pro rozhodnutí soudu prvního stupně, zrušil dovolací soud i toto rozhodnutí a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení (§ 243b odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
Podle § 241a odst. 4 o. s. ř. v dovolání nelze uplatnit nové skutečnosti nebo důkazy ve věci samé.
Z citovaného ustanovení vyplývá, že při zjišťování skutkového stavu věci může soud vycházet toliko z důkazů, které byly označeny nejpozději v odvolacím řízení. V dovolacím řízení, jehož účelem je přezkoumání správnosti rozhodnutí odvolacího soudu, se dokazování ve věci neprovádí. Proto v něm nelze ani úspěšně uplatňovat nové skutečnosti nebo nové důkazy, tj. takové skutečnosti či důkazy, které nebyly uvedeny v řízení před soudem prvního stupně ani soudem odvolacím (k tomu srovnej usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 15. 8. 1995, sp. zn. 6 Cdo 114/94, publikované v časopisu Právní rozhledy 6/1996). Z tohoto důvodu nemohl dovolací soud přihlédnout k novým důkazům předkládaným jak žalobcem a vztahujícím se k trestnímu stíhání zaměstnanců společnosti ČEZ Měření s. r. o., útvaru Netechnických ztrát (NTZ) v souvislosti s podezřením ze spáchání trestního činu (podání doručená Nejvyššímu soudu zásilkami dne 8. 7. 2010, 20. 7. 2010 a 21. 12. 2010), tak vedlejší účastnicí, tj. ke srovnávací studii vypracované advokátní kanceláří SALGER Rechtsanwälte se sídlem ve Frankfurtu nad Mohanem ze dne 6. 9. 2010, ke článku JUDr. Stanislava Kadečky, Ph.D., publikovaném v Právních rozhledech č. 17/2010, ani ke stenografickému záznamu jednání Senátu ČR ze dne 7. 5. 2009 (podání ze dne 6. 3. 2009 a ze dne 10. 11. 2010).
Právní názor dovolacího soudu je pro soud závazný (§ 243d odst. 1 část věty první za středníkem o. s. ř.). O náhradě nákladů řízení včetně nákladů dovolacího řízení bude rozhodnuto v novém rozhodnutí o věci (§ 243d odst. 1 věta druhá o. s. ř.).
Proti tomuto rozsudku není opravný prostředek přípustný.

V Brně 28. dubna 2011


JUDr. Václav D u d a, v. r.
předseda senátu