33 Cdo 5295/2009
Datum rozhodnutí: 26.05.2011
Dotčené předpisy: § 236 odst. 1 o. s. ř., § 237 odst. 2 písm. a) o. s. ř.





33 Cdo 5295/2009



U S N E S E N Í


Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Krbka a soudkyň JUDr. Blanky Moudré a JUDr. Ivany Zlatohlávkové ve věci žalobkyně
P. K.
, zastoupené Mgr. Petrou Krnošovou, advokátkou se sídlem v České Lípě, Arbesova 409, proti žalovaným
1) L. Z.
a
2) B. Z.
,

zastoupeným JUDr. Milanem Štětinou, advokátem se sídlem v České Lípě, Jiráskova 614, o 100.000,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v České Lípě pod sp. zn. 15 C 153/2004, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem - pobočky v Liberci ze dne 9. 7. 2009, č.j. 73 Co 373/2008-199, takto:



I. Dovolání
se odmítá
.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Okresní soud v České Lípě rozsudkem ze dne 23. 7. 2008, č.j. 15 C 153/2004-181, uložil žalovaným povinnost zaplatit společně a nerozdílně žalobkyni 52.325,­- Kč s 2% úroky z prodlení od 1. 12. 2003 do zaplacení (výrok I.), žalobu v části, jíž se žalobkyně domáhala zaplacení 47.675,- Kč s 2% úroky z prodlení od 1. 12. 2003 do zaplacení, zamítl (výrok II.) a rozhodl o nákladech řízení (výroky III., IV. a V.).

Krajský soud v záhlaví uvedeným rozhodnutím rozsudek okresního soudu ve výroku I. co do 20.325,- Kč s 2% úroky z prodlení od 1. 12. 2003 do zaplacení potvrdil a co do 32.000,- Kč s 2% úroky z prodlení od 1. 12. 2003 do zaplacení změnil tak, že žalobu v tomto rozsahu zamítl (výrok I. rozsudku odvolacího soudu), ve výroku II. rozsudek okresního soudu potvrdil (výrok II. rozsudku odvolacího soudu), žalobkyni uložil povinnost nahradit žalovaným (oprávněným společně a nerozdílně) náklady řízení 54.676,- Kč (výrok III. rozsudku odvolacího soudu) a dále účastníky zavázal zaplatit státu náklady řízení, a to žalobkyni ve výši 957,- Kč a žalované společně a nerozdílně ve výši 240,- Kč (výrok IV. rozsudku odvolacího soudu).

Rozsudek odvolacího soudu ve všech jeho výrocích napadla žalobkyně dovoláním, které není přípustné.



Podle § 236 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen o.s.ř. ), lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.

Vzhledem k tomu, že předmětem řízení byl nárok na dělitelné plnění a soud prvního stupně žalobě vyhověl jen zčásti, ve zbytku ji zamítl a odvolací soud vyhovující výrok zčásti změnil a zčásti potvrdil, došlo k tzv. rozštěpení uplatněného práva na tři práva se samostatným skutkovým základem (20.325,- Kč, 32.000,- Kč a 47.675,- Kč). Přípustnost dovolání vůči jednotlivým výrokům rozsudku odvolacího soudu týkajícím se rozštěpených nároků se posuzuje samostatně.

Zkoumání, zda je dovolání objektivně přípustné, předchází posouzení, zda je podal účastník k tomu subjektivně oprávněný. K podání dovolání je oprávněn (tzv. subjektivní přípustnost) pouze ten účastník, v jehož poměrech rozhodnutím odvolacího soudu nastala újma odstranitelná tím, že dovolací soud toto rozhodnutí zruší (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 10. 1997, sp. zn. 2 Cdon 1363/96, uveřejněné v časopise Soudní judikatura 3/1998 pod č. 28). Jestliže odvolací soud potvrdil rozsudek soudu prvního stupně v části, jíž žalobě co do 20.325,- Kč s příslušenstvím vyhověl, pak svým rozhodnutím dovolatelce újmu nezpůsobil, a dovolání je tudíž v tomto rozsahu, tj. proti potvrzující části výroku I. rozsudku odvolacího soudu, subjektivně nepřípustné.

Přípustnost dovolání proti měnící části výroku I. a proti potvrzujícímu výroku II. rozsudku odvolacího soudu je vyloučena ustanovením § 237 odst. 2 písm. a/ o.s.ř., neboť ani jedním z těchto výroků nebylo rozhodnuto o peněžitém plnění převyšujícím částku 50.000,- Kč (okolnost, že součet obou těchto plnění přesahuje částku 50.000,- Kč, je bezvýznamná).

Ani proti nákladovým výrokům rozhodnutí odvolacího soudu není dovolání objektivně přípustné (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 1. 2002, sp. zn. 29 Odo 874/2001, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek 1/2003 pod č. 4).

Nepřípustné dovolání Nejvyšší soud odmítl (§ 243b odst. 5, věta první, § 218 písm. b/ a c/ o.s.ř.).

O náhradě nákladů dovolacího řízení dovolací soud rozhodl podle § 243b odst. 5, § 224 odst. 1 a § 146 odst. 3 o.s.ř. Žalovaným, kteří by na jejich náhradu jinak měli právo, náklady v tomto stadiu řízení podle obsahu spisu nevznikly.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.


V Brně dne 26. května 2011


JUDr. Pavel Krbek, v. r.

předseda senátu