33 Cdo 525/2010
Datum rozhodnutí: 28.07.2011
Dotčené předpisy: § 237 odst. 2 písm. a) o. s. ř.




33 Cdo 525/2010


U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Krbka a soudkyň JUDr. Blanky Moudré a JUDr. Ivany Zlatohlávkové ve věci žalobkyně ENVIMEA s. r. o. se sídlem v Trhových Svinech, Budovatelská 917, zastoupené JUDr. Zdeňkem Drtinou, Ph.D., advokátem, se sídlem v Českých Budějovicích, nám. Přemysla Otakara II. 30a, proti žalované 1. jihočeské zemědělské a. s. se sídlem v Svébozích 49, zastoupené Mgr. et Mgr. Václavem Sládkem, advokátem se sídlem v Praze 5, Janáčkovo nábřeží 39/51, o 71.418,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Českých Budějovicích pod sp. zn. 17 C 190/2008, o dovolání žalované proti rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 15. 10. 2009, č.j. 19 Co 2258/2009-144, takto:

I. Dovolání se odmítá.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů dovolacího řízení 6.204,- Kč do tří dnů od právní moci usnesení k rukám JUDr. Zdeňka Drtiny, Ph.D., advokáta.

O d ů v o d n ě n í:
Dovolání žalované proti v záhlaví citovanému rozsudku, kterým krajský soud změnil rozsudek Okresního soudu v Českých Budějovicích ze dne 8. 6. 2009, č.j. 17 C 190/2008-114, tak, že žalované uložil povinnost zaplatit žalobkyni 71.418,- Kč se specifikovanými úroky z prodlení, není podle § 237 odst. 2 písm. a) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (čl. II, bod 1. zákona č. 7/2009 Sb., dále jen o.s.ř. ), přípustné, neboť dovoláním dotčeným výrokem bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím v obchodní věci částku 100.000,- Kč.
I když v občanském soudním řádu, popřípadě v jiných předpisech, zejména hmotněprávních, není obecně vymezeno, co je třeba rozumět obchodní věcí, ustálenou judikaturou (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 1. 2000, sp. zn. 33 Cdo 504/99, zveřejněné v časopise Obchodní právo č. 4/2000, str. 28) je dovozováno, že obchodní věcí je třeba mimo jiné rozumět takovou věc, která vyplývá z právních vztahů mezi podnikateli, přičemž je nerozhodné, zda tento vztah se řídí příslušnými ustanoveními občanského nebo obchodního zákoníku, pokud se tento vztah týká jejich podnikatelské činnosti.
V souzené věci jde v intencích uvedené judikatury z procesního hlediska o věc obchodní, neboť se jedná o spor o zaplacení smluvní pokuty sjednané v nájemní smlouvě uzavřené mezi podnikatelkami při jejich podnikatelské činnosti (obě účastnice jsou právnickými osobami zapsanými v obchodním rejstříku - § 2 odst. 2 písm. a/ zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku ve znění pozdějších předpisů, dále jen obch. zák. , předmětem nájmu je traktor, základní nájemné je stanoveno za den využití traktoru v jednosměnném provozu, předmětem podnikání pronajímatelky - žalobkyně je pronájem a půjčování věcí movitých, předmětem podnikání nájemkyně - žalované je zemědělská výroba). Z obchodní povahy jejich vztahu vycházejí také žalovaná v dovolání i žalobkyně ve vyjádření k němu (žalovaná se mimo jiné domáhá aplikace ustanovení § 301 obch. zák., žalobkyně ustanovení § 267 odst. 1 obch. zák. a současně upozorňuje na nepřípustnost dovolání s ohledem na výši peněžitého plnění, o němž bylo napadeným rozsudkem rozhodnuto).
Nepřípustné dovolání Nejvyšší soud odmítl (§ 243b odst. 5, věta první, § 218 písm. c/ o.s.ř.).
O náhradě nákladů dovolacího řízení rozhodl dovolací soud podle ustanovení § 243b odst. 5, § 224 odst. 1 a § 146 odst. 3 o.s.ř. Žalobkyně má právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, jež sestávají z odměny za zastupování advokátem v dovolacím řízení. Výši odměny dovolací soud určil podle ustanovení § 1 odst. 1, § 2, § 3 odst. 1 bodu 4., odst. 3, § 10 odst. 3, § 14 odst. 1, § 15, § 16 a § 18 odst. 1, věty první, vyhlášky č. 484/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů, tj. částkou 4.870,- Kč. Součástí nákladů je dále paušální částka náhrady za jeden úkon právní služby (vyjádření k dovolání) ve výši 300,- Kč (§ 13 odst. 1, 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů) a náhrada za 20 % daň z přidané hodnoty ve výši 1.034,- Kč (§ 137 odst. 3, § 151 odst. 2 o.s.ř.).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
Nesplní-li žalovaná dobrovolně, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, může žalobkyně podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (exekuci).

V Brně 28. července 2011


JUDr. Pavel K r b e k, v. r.
předseda senátu