33 Cdo 5172/2016
Datum rozhodnutí: 14.12.2016
Dotčené předpisy: § 241b odst. 2 část věty před středníkem o. s. ř., § 104 odst. 2 věty třetí o. s. ř., § 237 o. s. ř., § 138 o. s. ř.



33 Cdo 5172/2016


U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ivany Zlatohlávkové a soudců JUDr. Blanky Moudré a JUDr. Václava Dudy ve věci žalobce F. K. , proti žalovanému A. K. , o stanovení povinnosti uzavřít smlouvu, vedené u Okresního soudu v Ostravě pod sp. zn. 59 C 195/2010, o dovolání žalobce proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 30. listopadu 2015, č. j. 57 Co 560/2015-208, takto:

Dovolací řízení se zastavuje .
O d ů v o d n ě n í :

Krajský soud v Ostravě rozsudkem ze dne 15. prosince 2014, č. j. 57 Co 449/2014-169, potvrdil rozsudek ze dne 9. září 2013, č. j. 59 C 195/2010-122, kterým Okresní soud v Ostravě zamítl žalobu požadující, aby soud nahradil projev vůle žalovaného uzavřít s žalobcem kupní smlouvu požadovaného znění, a rozhodl o nákladech řízení; současně odvolací soud rozhodl o nákladech odvolacího řízení.
Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalobce dovolání, jehož součástí učinil žádost o osvobození od soudního poplatku a ustanovení opatrovníka (zástupce z řad advokátů) pro sepis dovolání a zastupování v dovolacím řízení.
Krajský soud v Ostravě usnesením ze dne 30. listopadu 2015, č. j. 57 Co 560/2015-208, potvrdil usnesení ze dne 13. srpna 2015, č. j. 59 C 195/2010-196, jímž Okresní soud v Ostravě nepřiznal žalobci osvobození od soudních poplatků pro dovolací řízení . Přisvědčil soudu prvního stupně, že žalobce řádně neosvědčil své majetkové poměry ani neuvedl, zda má k dispozici finanční prostředky, které mu byly přisouzeny (v celkové částce cca 1.000.000,- Kč) v jiných řízení vedených u Okresního soudu v Ostravě; tyto prostředky nebyly v prohlášení žalobce o majetkových, výdělkových a osobních poměrech uvedeny.
Proti usnesení odvolacího soudu podal žalobce dovolání, v němž žádá o přijetí tohoto dovolání bez jeho provedení advokátem a o přidělení již dříve schváleného opatrovníka a advokáta .
Dovolání bylo podáno včas k tomu legitimovaným subjektem (žalobcem), nejsou však dány podmínky pro jeho věcné projednání.
Podle § 241 odst. 1 věty první zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (srov. článek II bod 2 zákona č. 293/2013 Sb., dále jen o. s. ř. ), musí být dovolatel zastoupen advokátem nebo notářem; to neplatí, má-li dovolatel právnické vzdělání, popřípadě jedná-li za něj osoba uvedená v § 21 nebo v § 21a anebo v § 21b, která má právnické vzdělání. Notář může dovolatele zastupovat jen v rozsahu svého oprávnění stanoveného zvláštními předpisy. Podle § 241 odst. 4 o. s. ř. nemá-li dovolatel právnické vzdělání, musí být dovolání sepsáno advokátem, notářem nebo osobou uvedenou v § 21 nebo § 21a anebo § 21b, která má právnické vzdělání. Citované ustanovení představuje zvláštní podmínku dovolacího řízení, jejíž nedostatek lze odstranit; bez jejího splnění však nelze vydat rozhodnutí, kterým se řízení končí (rozhodnutí ve věci samé).
Při vědomí tohoto nedostatku Okresní soud v Ostravě žalobce usnesením ze dne 6. 5. 2016, č. j. 59 C 195/2010-217, vyzval, aby si pro podání dovolání v této věci zvolil zástupcem advokáta a aby jeho prostřednictvím podal řádné dovolání. Současně ho poučil, že nebude-li do 15 dnů od doručení tohoto usnesení předložena podepsanému soudu plná moc zvoleného advokáta a jím sepsané dovolání, Nejvyšší soud dovolací řízení zastaví. Na tuto výzvu, která mu byla doručena dne 6. 6. 2016, žalobce nereagoval.
Podle § 138 odst. 1 o. s. ř. může na návrh předseda senátu přiznat účastníkovi zčásti osvobození od soudních poplatků, odůvodňují-li to poměry účastníka a nejde-li o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva; přiznat účastníkovi osvobození od soudních poplatků zcela lze pouze výjimečně, jsou-li pro to zvlášť závažné důvody, a toto rozhodnutí musí být odůvodněno. Nerozhodne-li předseda senátu jinak, vztahuje se osvobození na celé řízení a má i zpětnou účinnost; poplatky zaplacené před rozhodnutím o osvobození se však nevracejí.
Podle § 30 o. s. ř. účastníku, u něhož jsou předpoklady, aby byl soudem osvobozen od soudních poplatků (§ 138 o. s. ř.), předseda senátu ustanoví na jeho žádost zástupce, jestliže je to nezbytně třeba k ochraně jeho zájmů. O tom, že může tuto žádost podat, je předseda senátu povinen účastníka poučit (odst. 1). Vyžaduje-li to ochrana zájmů účastníka nebo jde-li o ustanovení zástupce pro řízení, v němž je povinné zastoupení advokátem (notářem), ustanoví mu předseda senátu v případě uvedeném v odstavci 1 zástupce z řad advokátů (odst. 2).
Nejvyšší soud považuje za nezbytné poukázat na závěry usnesení ze dne 8. 4. 2015, sp. zn. 31 NSCR 9/2015, publikované ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 78/2015, podle nichž, směřuje-li dovolání účastníka, jenž není zastoupen advokátem, ani nemá sám odpovídající právnické vzdělání, proti usnesení, jímž odvolací soud (shodně se soudem prvního stupně) nevyhověl žádosti účastníka o ustanovení zástupce pro řízení o dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu ve věci samé, pak je namístě, aby to, zda jsou splněny předpoklady pro ustanovení advokáta pro řízení o dovolání proti onomu usnesení odvolacího soudu, zhodnotil přímo Nejvyšší soud jako soud dovolací. Dospěje-li Nejvyšší soud jako soud dovolací k závěru, že v řízení o dovolání účastníka, jenž není zastoupen advokátem, ani nemá sám odpovídající právnické vzdělání, proti usnesení, jímž odvolací soud nevyhověl (shodně se soudem prvního stupně) žádosti účastníka o ustanovení zástupce pro řízení o dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu ve věci samé, jsou ve smyslu § 30 o. s. ř. splněny předpoklady pro ustanovení zástupce z řad advokátů, pak tohoto zástupce dovolateli sám ustanoví. Dospěje-li Nejvyšší soud jako soud dovolací k závěru, že v řízení o dovolání účastníka, jenž není zastoupen advokátem, ani nemá sám odpovídající právnické vzdělání, proti usnesení, jímž odvolací soud nevyhověl (shodně se soudem prvního stupně) žádosti účastníka o ustanovení zástupce pro řízení o dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu ve věci samé, nejsou splněny předpoklady pro ustanovení zástupce z řad advokátů a byl-li dovolatel předtím řádně vyzván (v řízení o dovolání proti onomu usnesení) k odstranění tohoto nedostatku, je to důvodem pro zastavení dovolacího řízení (§ 104 odst. 2, § 241 a § 241b odst. 2 o. s. ř.).
Otázku, zda jsou splněny předpoklady pro ustanovení advokáta pro řízení o dovolání proti uvedenému usnesení odvolacího soudu, proto zhodnotil přímo dovolací soud. Postup, jímž by tuto otázku znovu posoudil soud prvního stupně, by vedl k neukončenému řetězci rozhodnutí o (ne)ustanovení zástupce pro dovolací řízení (viz výše a rovněž také usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 7. 2014, sen. zn. 29 NSČR 82/2014, a ze dne 8. 4. 2015, sen. zn. 31 NSČR 9/2015).
Platí-li podle § 138 odst. 2 o. s. ř. vztaženo k podmínkám § 30 odst. 2 o. s. ř. že přiznané osvobození předseda senátu kdykoli za řízení odejme, popřípadě i se zpětnou účinností, jestliže se do pravomocného skončení řízení ukáže, že poměry účastníka osvobození neodůvodňují, popřípadě neodůvodňovaly, potom dovolací soud, s přihlédnutím k období, které uplynulo od vydání dovoláními napadených rozhodnutí, prověřil poměry žalobce, ve smyslu toho, zda k okamžiku jeho rozhodování poměry žadatele (ne)odůvodňují ustanovení zástupce z řad advokátů.
Ke svým osobním a majetkovým poměrům žalobce uvedl, že je starobním důchodcem s příjmem 13.722 Kč a pobírá příspěvek na mobilitu ve výši 400 Kč; jeho manželka Marie Kříbková pobírá důchod ve výši 5.608 Kč, takže jejich celkový měsíční příjem činí 19.730 Kč. Měsíční výdaje žalobce vyčíslil na 25.895 Kč. Dále uvedl, že vlastní dům a že jeho vkladní knížka byla předána jako zástava k platbě 24.000 Kč. Své dluhy vyčíslil částkou 7.500.000 Kč, avšak nedoložil je (v dovolání proti usnesení odvolacího soudu, jímž bylo potvrzeno usnesení soudu prvního stupně o nepřiznání osvobození od soudního poplatku z dovolání směřujícímu proti rozhodnutí ve věci samé, doplnil, že uvedený dluh vznikl jako nutnost k vyplacení dohod o budoucích kupních smlouvách vystavených žalovaným prostřednictvím zástupu jeho otcem ; k objasnění vztahů mezi ním a žalovaným odkázal na své podání z 12. 12. 2006, v němž nesouvisle rozepisuje náklady, které mu měly vzniknout při vyřizování restitucí pro žalovaného). Žalobce zdůraznil, že má zdravotní problémy (chronickou plicní obstrukční chorobu, srdeční bradykardii a kromě léčby těchto chorob je v poslední etapě podávání kortikosteroidů před vyšetřením na CT s cílem stanovení rozsahu indikace nádorového onemocnění horních cest dýchacích). Okresní soud v Ostravě (soud prvního stupně) zjistil, že žalobci a jeho manželce byly na základě jím vydaných pravomocných rozsudků vyplaceny částky 447.304 (v období od 6. 5. 2008 do 27. 7. 2010), 177.388 Kč (dne 12. 7. 2013), 345.794 Kč (dne 15. 4. 2014) a 71.176 Kč (dne 16. 4. 2014). Žalobce ani v řízení o odvolání proti usnesení, jímž mu nebylo přiznáno osvobození od soudního poplatku z dovolání (resp., jímž mu nebyl ustanoven právní zástupce pro dovolací řízení), neuvedl, zda má tyto finanční prostředky k dispozici. V dovolání proti usnesení, jímž bylo potvrzeno usnesení soudu prvního stupně o nepřiznání osvobození od soudního poplatku z dovolání, žalobce jako relevantní důvod pro ustanovení zástupce pro dovolací řízení uvedl, že je plně invalidní a očekává vydání nového průkazu ZTP/P pro zhoršení zdravotního stavu. K objasnění své finanční a majetkové situace nic dalšího (krom údajů shora) neuvedl.
Při porovnání zjištění, která učinil soud prvního stupně (a potažmo odvolací soud) s těmi, jaká pro úvahu o důvodech pro ustanovení zástupce (z podání žalobce založených ve spisu) ověřil dovolací soud, lze souhlasit se soudy nižších stupňů, že nejsou splněny předpoklady pro to, aby žalobci bylo přiznáno osvobození od soudního poplatku z dovolání a potažmo aby mu byl ustanoven zástupce z řad advokátů pro dovolací řízení podle § 30 odst. 2 o. s. ř. Žalobce totiž věrohodným způsobem neprokázal své skutečné majetkové a osobní poměry; nedoložil výši ani existenci tvrzených dluhů, nesdělil stav svých financí s ohledem na jemu přisouzené částky. Nelze přehlížet ani zjevnou nesrovnalost mezi žalobcem přiznaným příjmem a výší jeho měsíčních výdajů. Vážný zdravotní stav žalobce sám o sobě ustanovení právního zástupce neodůvodňuje, neboť i zdravotně indisponovaný, avšak majetný účastník řízení, si může hradit náklady právního zastoupení ze svého. Z údajů, které žalobce ve svých podáních se soudy sdílel, nevyplývá, že by mu jeho zdravotní indispozice bránily jednat s právním zástupcem (sjednat si právního zástupce), a současně žalobce ani neosvědčil své majetkové poměry natolik určitě a úplně, aby bylo možné dovodit, že nemá na zaplacení soudního poplatku z dovolání a na náklady právního zastoupení finanční prostředky (pouhá tvrzení žalobce k tomuto závěru nestačí).
Institut osvobození od soudního poplatku a ustanovení právního zástupce je mimořádným opatřením pro mimořádné případy. Žalobce svými údaji mimořádnost svých osobních a majetkových poměrů nedoložil. Nadto ustanovit zástupce z řad advokátů je možné pouze v situaci, kdy žadateli svědčí právo na osvobození od soudního poplatku. Byť se žalobce v tomto řízení domáhá pouze ustanovení zástupce z řad advokátů jsa si vědom, že z dovolání proti usnesení, jímž bylo potvrzeno usnesení soudu prvního stupně o nepřiznání osvobození od soudního poplatku z dovolání proti rozhodnutí ve věci samé, není vybírán poplatek z dovolání (srovnej usnesení Nejvyššího soudu ze dne 16. 4. 2014, sp. zn. 29 Cdo 1031/2014, publikované ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 73/2014), dovolací soud - dovozuje, že žalobce nemá právo na osvobození od soudního poplatku z dovolání - musel v návaznosti na tento závěr dovodit, že žalobci nesvědčí ani nárok na ustanovení právního zástupce pro řízení o dovolání proti usnesení, jímž bylo potvrzeno usnesení soudu prvního stupně o nepřiznání osvobození od soudního poplatku z dovolání proti rozhodnutí ve věci samé.
V situaci, kdy Nejvyšší soud dospěl k závěru, že není důvod ustanovit žalobci advokáta pro řízení o dovolání směřujícímu proti rozhodnutí, jímž odvolací soud potvrdil usnesení soudu prvního stupně o nepřiznání osvobození od soudního poplatku z dovolání proti rozhodnutí ve věci samé, a kdy žalobce neodstranil nedostatek povinného zastoupení (ač byl o následcích své nečinnosti poučen) Nejvyšší soud řízení o dovolání zastavil (§ 241b odst. 2 část věty před středníkem a § 104 odst. 2 věta třetí o. s. ř.).
Jen pro úplnost považuje dovolací soud za vhodné uvést, že žalobce v dovolání nevymezil jeho důvod a ani v něm neuvedl, v čem spatřuje splnění předpokladů jeho přípustnosti (§ 237 o. s. ř.).
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 14. prosince 2016

JUDr. Ivana Zlatohlávková
předsedkyně senátu