33 Cdo 5157/2016
Datum rozhodnutí: 13.12.2016
Dotčené předpisy: § 238 odst. 1 písm. d) o. s. ř., § 243c odst. 1 o. s. ř.



33 Cdo 5157/2016


U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Blanky Moudré a soudců JUDr. Pavla Krbka a JUDr. Ivany Zlatohlávkové ve věci žalobkyně Loan Park I. s.r.o. se sídlem Praha 1, Ovocný trh 573/12, identifikační číslo osoby: 289 81 260, zastoupené Mgr. Zdeňkem Mikulášem, advokátem se sídlem Praha 1, Purkyňova 74/2, proti žalovanému K. V., zastoupenému JUDr. Petrem Kuncem, advokátem se sídlem Ústí nad Labem - Střekov, Máchova 227/8, o 1.015 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Ústí nad Labem pod sp. zn. 108 EC 183/2011, o dovolání žalovaného proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 11. 4. 2013, č. j. 9 Co 482/2013-22, takto:
I. Dovolání se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:


Krajský soud v Ústí nad Labem usnesením ze dne 11. 4. 2013, č. j. 9 Co 482/2013-22, změnil elektronický platební rozkaz Okresního soudu v Ústí nad Labem ze dne 29. 1. 2013, č. j. 108 EC 183/2011-11, ve výroku o náhradě nákladů řízení tak, že žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci usnesení částku 2.254 Kč k rukám jejího právního zástupce (výrok I); současně uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci usnesení na náhradu nákladů odvolacího řízení částku 968 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně (výrok II).
Žalovaný podal proti usnesení odvolacího soudu dovolání.
Dovolání je objektivně nepřípustné, neboť napadeným rozhodnutím bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 50.000 Kč [§ 238 odst. 1 písm. d/ zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění účinném do 31. 12. 2013 - dále jen o. s. ř. (srovnej čl. II body 1 a 7 zákona č. 404/2012 Sb. a čl. II bod 2 zákona č. 293/2013 Sb.). Peněžité plnění přiznané výrokem o nákladech řízení nelze označit pro účely posouzení přípustnosti dovolání za plnění ze vztahu ze spotřebitelské smlouvy, z pracovněprávního vztahu nebo z věci uvedené v § 120 odst. 2 o. s. ř. (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 5. 2013, sp. zn. 29 Cdo 1172/2013, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 80/2013).
Nejvyšší soud dovolání odmítl (§ 243c odst. 1 věta první o. s. ř.).
Pro úplnost se dodává, že přípustnost dovolání nezakládá nesprávné poučení odvolacího soudu o tom, že dovolání je přípustné (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 6. 2002, sp. zn. 29 Odo 425/2002, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 51/2003).
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje (§ 243f odst. 3 o. s. ř.).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 13. prosince 2016


JUDr. Blanka Moudrá
předsedkyně senátu