33 Cdo 4969/2009
Datum rozhodnutí: 21.09.2011
Dotčené předpisy: § 43 odst. 2 o. s. ř., § 104 odst. 1 o. s. ř., § 243c odst. 1 o. s. ř., § 240 odst. 1 o. s. ř., § 241 odst. 1 o. s. ř., § 241 odst. 2 písm. a) o. s. ř., § 241a o. s. ř., § 241b o. s. ř.




33 Cdo 4969/2009


U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Blanky Moudré a soudců JUDr. Václava Dudy a JUDr. Pavla Krbka ve věci žalobkyně HELIOS - OKNA , spol. s r. o. se sídlem Černošice - Vráž, Jiráskova 1508, proti žalované JUDr. L. S. , zastoupené JUDr. Jaroslavem Červinkou, advokátem se sídlem Praha 7, Výstaviště 67, o návrhu žalované na obnovu řízení, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp. zn. 10 Nc 3210/1999, o dovolání žalované proti usnesení Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 17. července 2007, č. j. 10 Nc 3210/1999-88, a proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 5. listopadu 2007, č. j. 19 Co 429/2007-104, takto:

I. Řízení o dovolání proti usnesení Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 17. července 2007, č. j. 10 Nc 3210/1999-88, se zastavuje.
II. Dovolání proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 5. listopadu 2007, č. j. 19 Co 429/2007-104, se odmítá .
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
O d ů v o d n ě n í : Městský soud v Praze usnesením ze dne 5. listopadu 2007, č. j. 19 Co 429/2007-104, potvrdil usnesení ze dne 17. července 2007, č. j. 10 Nc 3210/1999-88, jímž Obvodní soud pro Prahu 4 za použití § 43 odst. 2 o. s. ř. odmítl podání žalované ze dne 20. 10. 1999, 18. 12. 1999, 23. 12. 1999, 31. 1. 2000 ve znění dalších nejasných podání , a rozhodl o náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů.
Žalovaná rozhodnutí obou soudů napadla dovoláním, jehož přípustnost dovozovala z § 238 odst. 1 písm. a/ o. s. ř., a označila v něm dovolací důvody podle § 241a odst. 2 písm. a/ o. s. ř. (řízení je postiženo vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci), § 241a odst. 2 písm. b/ o. s. ř. (rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci) a § 241a odst. 3 o. s. ř. (rozhodnutí vychází ze skutkového zjištění, které nemá podle obsahu spisu v podstatné části oporu v provedeném dokazování).
Dovolání je mimořádným opravným prostředkem, jímž lze napadnout výhradně rozhodnutí odvolacího soudu. Občanský soudní řád tudíž ani neupravuje funkční příslušnost soudu pro projednání dovolání proti rozhodnutí soudu prvního stupně. Nedostatek funkční příslušnosti je takovým nedostatkem podmínky řízení, který nelze odstranit. Nejvyšší soud proto podle § 104 odst. 1 věty první ve spojení s § 243c odst. 1 o. s. ř. řízení o dovolání žalované proti usnesení Obvodního soudu pro Prahu 4 jako soudu prvního stupně zastavil (srovnej usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 8. 1999, sp. zn. 20 Cdo 1574/99, publikované v časopise Soudní judikatura pod označením SJ 45/2000).
Dovolání proti usnesení, kterým odvolací soud potvrdil usnesení soudu prvního stupně, jímž byl odmítnut návrh žalované na obnovu řízení pro jeho vady (§ 43 odst. 2 o. s. ř.), je přípustné podle § 239 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění do 30. 6. 2009 - dále opět jen o. s. ř. (srovnej čl. II. bod 12. zákona č. 7/2009 Sb.), trpí však vadou, pro kterou nelze v dovolacím řízení pokračovat.
Podle § 240 odst. 1 věty první o. s. ř. účastník může podat dovolání do dvou měsíců od doručení rozhodnutí odvolacího soudu u soudu, který rozhodoval v prvním stupni.
Podle § 241 odst. 1 o. s. ř. není-li dále stanoveno jinak, musí být dovolatel zastoupen advokátem nebo notářem. Notář může dovolatele zastupovat jen v rozsahu svého oprávnění stanoveného zvláštními předpisy.
Podle § 241 odst. 2 písm. a/ o. s. ř. odstavec 1 neplatí, je-li dovolatelem fyzická osoba, která má právnické vzdělání.
Dovolání je mimořádný opravný prostředek, kterým lze napadnout pravomocné rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští. Mimořádnost tohoto opravného prostředku odůvodňuje požadavek, aby dovolatel, který je fyzickou osobou, měl právnické vzdělání nebo, jestliže takového vzdělání nedosáhl, aby byl zastoupen osobou, která je podle zákona povolána poskytovat právní pomoc (advokátem), popřípadě notářem, jde-li v řízení o věc uvedenou v § 3 zákona č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů.
Podle § 241a odst. 1 o. s. ř. v dovolání musí být vedle obecných náležitostí (§ 42 odst. 4 o. s. ř.) uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů se toto rozhodnutí napadá, popřípadě které důkazy by měly být provedeny k prokázání důvodu dovolání, a čeho se dovolatel domáhá (dovolací návrh).
Podle § 241b odst. 3 o. s. ř. dovolání, které neobsahuje údaje o tom, v jakém rozsahu nebo z jakých důvodů se rozhodnutí odvolacího soudu napadá, může být o tyto náležitosti doplněno jen po dobu trvání lhůty k dovolání; nebyla-li v době podání dovolání splněna podmínka uvedená v § 241 o. s. ř., běží tato lhůta až do uplynutí lhůty, která byla dovolateli určena ke splnění této podmínky; požádal-li však dovolatel před uplynutím lhůty o ustanovení zástupce (§ 30 o. s. ř.), běží lhůta podle věty první znovu až od právní moci usnesení, kterým bylo o této žádosti rozhodnuto.
Uplatnění dovolacího důvodu podle § 241a o. s. ř. předpokládá, že dovolatel popíše (konkretizuje) okolnosti, z nichž usuzuje, že dovolací důvod je dán; pouhé označení některého z dovolacích důvodů uvedených v § 241a odst. 2 a 3 o. s. ř., anebo samotná citace skutkové podstaty některého z těchto dovolacích důvodů samo o sobě nestačí. Chybí-li totiž vylíčení okolností, v nichž dovolatel spatřuje naplnění dovolacího důvodu, není v takovém případě (vzhledem k vázanosti dovolacího soudu uplatněným dovolacím důvodem) vymezen obsah přezkumné činnosti dovolacího soudu po stránce kvalitativní a napadené rozhodnutí odvolacího soudu tak není možné věcně přezkoumat (srovnej § 242 odst. 3 větu první o. s. ř.).
Dovolání, které neobsahuje údaj o tom, z jakých důvodů se rozhodnutí odvolacího soudu napadá, je vadným (neúplným) podáním. Dovolatel tuto vadu dovolání může odstranit jen do uplynutí dovolací lhůty, tj. do dvou měsíců ode dne, kdy mu bylo doručeno napadené rozhodnutí odvolacího soudu (§ 241b odst. 3 o. s. ř.). V případě, že dovolání podal dovolatel, u něhož platí povinné zastoupení (tj. nemá-li sám nebo osoba, která za něj jedná, právnické vzdělání - § 241 o. s. ř.), a který z tohoto důvodu byl ve smyslu § 104 odst. 2 o. s. ř. soudem řádně vyzván k odstranění uvedeného nedostatku podmínky řízení (§ 241b odst. 2 o. s. ř.), prodlužuje se běh této lhůty až do dne, kterým uplyne lhůta, která mu byla určena k odstranění nedostatku povinného zastoupení. Požádá-li však dovolatel, u něhož platí povinné zastoupení, ještě před uplynutím lhůty k podání dovolání, popř. před uplynutím prodloužené lhůty, soud o ustanovení zástupce pro podání dovolání, běží lhůta dvou měsíců k doplnění dovolání znovu ode dne právní moci usnesení, kterým bylo o jeho žádosti rozhodnuto. Marným uplynutím lhůty podle § 241b odst. 3 o. s. ř. se původně odstranitelná vada dovolání, spočívající v tom, že v dovolání nebyl uveden dovolací důvod, stává neodstranitelnou. Znamená to mimo jiné, že po uplynutí této lhůty není možné dovolatele postupem podle § 241b odst. 1, § 209 a § 43 o. s. ř. vyzvat k doplnění dovolání (výzva soudu, aby vadné dovolání bylo opraveno nebo doplněno, je po uplynutí této lhůty bezpředmětná) a že dovolací soud k případnému opožděnému doplnění dovolání o tuto náležitost nemůže přihlížet. Protože v dovolacím řízení, v němž nebyl vymezen obsah přezkumné činnosti dovolacího soudu po stránce kvalitativní, nelze pokračovat, musí být dovolání, které neobsahuje dovolací důvod a které o tuto náležitost nebylo do uplynutí lhůty uvedené v § 241b odst. 3 o. s. ř. doplněno, podle § 243c odst. 1 a § 43 odst. 2 o. s. ř. odmítnuto (srovnej usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. 6. 2003 sp. zn. 29 Odo 108/2002, které bylo uveřejněno ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod R 21/2004).
V posuzovaném případě z obsahu spisu vyplývá, že žalovaná, která podala proti usnesení odvolacího soudu včas dovolání, má právnické vzdělání a že tedy splňuje výjimku z povinného zastoupení dovolatele advokátem podle 241 odst. 2 písm. a/ o. s. ř. Jestliže ve svém dovolání pouze označila dovolací důvody uvedené v § 241a odst. 2 a 3 o. s. ř. za současné citace jejich zákonné skutkové podstaty, aniž je po obsahové stránce vylíčila, jde o vadné dovolání. Protože se na žalovanou nevztahuje povinné advokátní zastoupení ve smyslu § 241 odst. 1 o. s. ř., mohla vadu dovolání spočívající v nedostatku kvalitativního vymezení dovolacího přezkumu odstranit jen po dobu trvání lhůty k dovolání (§ 240 odst. 1 věta první a § 241b odst. 3 část věty první před středníkem o. s. ř.). Žalovaná doplnila své dovolání o vylíčení dovolacích důvodů prostřednictvím posléze jí soudem ustanoveného advokáta podáním ze dne 19. 10. 2009, které bylo odevzdáno držiteli poštovní licence dne 21. 10. 2009. Poněvadž konec dovolací lhůty připadl na den 29. 2. 2008, doplnila žalovaná dovolání po marném uplynutí této lhůty, tedy poté, co původně odstranitelná vada dovolání se stala vadou neodstranitelnou; k opožděně doplněnému dovolání nemohl Nejvyšší soud přihlížet.
Z vyložených důvodů Nejvyšší soud dovolání žalované odmítl (§ 243c odst. 1 a § 43 odst. 2 věta první o. s. ř.).
O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto za situace, kdy žalobkyně podle obsahu spisu žádné náklady v tomto stadiu řízení nevynaložila (§ 243b odst. 5 věta první, § 224 odst. 1, § 151 odst. 1 a § 146 odst. 3 o. s. ř.).
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 21. září 2011

JUDr. Blanka Moudrá, v. r.
předsedkyně senátu