33 Cdo 4673/2010
Datum rozhodnutí: 14.12.2010
Dotčené předpisy: § 237 odst. 1 písm. c) o. s. ř.




33 Cdo 4673/2010


U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ivany Zlatohlávkové a soudců JUDr. Pavla Krbka a JUDr. Blanky Moudré a ve věci žalobce JUDr. M. S. , zastoupeného JUDr. Jiřím Stránským, advokátem se sídlem v Kralupech nad Vltavou, Riegrova 172, proti žalované obci Radonice , zastoupené JUDr. Radomírem Šimkem, advokátem se sídlem v Praze 1, Opletalova 1417/25, o zaplacení 539.590,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu Praha-východ pod sp. zn. 6 C 605/2003, o dovolání žalované proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 19. května 2010, č. j. 29 Co 171/2007-265, takto:


I. Dovolání se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

O d ů v o d n ě n í :
Dovolání žalované proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 19. května 2010, č. j. 29 Co 171/2007-265, kterým byl potvrzen rozsudek Okresního soudu Praha-východ ze dne 12. září 2005, č. j. 6 C 605/2003-175, není přípustné podle § 237 odst. 1 písm. b/ zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen o. s. ř. ), a nebylo shledáno přípustným ani podle § 237 odst. 1 písm. c/ o. s. ř., neboť napadený rozsudek odvolacího soudu nemá po právní stránce zásadní význam (§ 237 odst. 3 o. s. ř).
Rozhodnutí odvolacího soudu má po právní stránce zásadní význam zejména tehdy, řeší-li právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je soudy rozhodována rozdílně, nebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak; k okolnostem uplatněným dovolacími důvody podle § 241a odst. 2 písm. a/ a § 241a odst. 3 o. s. ř. se nepřihlíží.
Bez významu jsou tudíž námitky dovolatelky směřující ke zpochybnění skutkových závěrů odvolacího soudu, konkrétně výtka, že odvolací soud náležitě nezjišťoval, kolik úkonů právní služby žalobce pro žalovanou ve skutečnosti provedl, a spokojil se s konstatováním, že žalobcem účtované úkony byly provedeny . Skutkový základ sporu nelze při zvažování přípustnosti dovolání podle § 237 odst. 1 písm. c/ o. s. ř. úspěšně zpochybnit; je pro dovolací soud závazný.
Způsobilý dovolací důvod uvedený v § 241a odst. 2 písm. b/ o. s. ř. vystihuje pouze dovolací námitka, že odvolací soud pochybil, jestliže dovodil, že odměnu žalobce za zastupování žalované nelze stanovit podle § 13 odst. 6 vyhlášky č. 270/1990 Sb., neboť hodnotu věcí, k nimž mělo být určeno vlastnické právo žalované, lze vyjádřit v penězích. Odvolací soud - vycházeje z nezměněného skutkového stavu věci - se při právním posouzení věci řídil závazným právním názorem, který vyslovil Nejvyšší soud ve svém rozsudku ze dne 14. 1. 2010, č. j. 21 Cdo 5275/2007-252, jímž předchozí rozsudek odvolacího soudu (tj. rozsudek ze dne 6. 6. 2007, č. j. 29 Co 171/2007-214) zrušil v části, jíž byl změněn rozsudek soudu prvního stupně tak, že se žaloba o zaplacení 539.590,- Kč s 10 % úrokem z prodlení od 27. 3. 2000 do zaplacení zamítá, a věc mu v tomto rozsahu vrátil k dalšímu řízení. Sluší se uvést, že k aplikovatelnosti § 13 odst. 6 vyhlášky č. 270/1990 Sb. (příp. § 9 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb.), resp. k otázce určení tarifní hodnoty v návaznosti na posouzení, zda právní služba poskytnutá advokátem se týkala práva ocenitelného či práva, jehož hodnotu nelze vyjádřit v penězích, se Nejvyšší soud shodně vyjadřoval již v řadě svých předchozích rozhodnutí (srov. např. rozhodnutí ze dne 31. 3. 2003, sp. zn. 33 Odo 231/2001, ze dne 26. 7. 2007, sp. zn. 33 Odo 725/2005, či ze dne 24. 9. 2009, sp. zn. 33 Cdo 1911/2007). Dovoláním zpochybněný právní závěr odvolacího soudu, který reflektuje právní názory vyjádřené dovolacím soudem v jeho shora citovaných rozhodnutích, tak nemůže činit rozhodnutí odvolacího soudu zásadně právně významným ve smyslu § 237 odst. 1 písm. c/, odst. 3 o. s. ř. Dovolacímu soudu proto nezbylo než dovolání žalované jako nepřípustné odmítnout (§ 243b odst. 5 věta první a § 218 písm. c/ o. s. ř.).
O nákladech dovolacího řízení rozhodl dovolací soud podle § 243b odst. 5, § 224 odst. 1 a § 146 odst. 3 o. s. ř. za situace, kdy žalobci, jemuž by příslušela jejich náhrada, v tomto stadiu řízení náklady nevznikly.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 14. prosince 2010

JUDr. Ivana Zlatohlávková, v. r.
předsedkyně senátu