33 Cdo 4581/2015
Datum rozhodnutí: 27.01.2016
Dotčené předpisy: § 138 odst. 1 o. s. ř. ve znění do 31.12.2013, § 241b odst. 2 o. s. ř. ve znění do 31.12.2013



33 Cdo 4581/2015


U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Blankou Moudrou ve věci žalobkyně ČEZ Prodej, s. r. o. se sídlem Praha 4, Duhová 1/425, identifikační číslo osoby 272 32 433, zastoupené Mgr. Davidem Jüngerem, advokátem se sídlem Ostrava-Mariánské Hory, 28. října 438/219, proti žalovanému J. S., o žalobě na obnovu řízení, vedené u Okresního soudu v Ostravě pod sp. zn. 125 EC 1396/2011, o dovolání žalovaného proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 27. 8. 2015, č. j. 57 Co 475/2015-168, takto:

Dovolací řízení se zastavuje.
O d ů v o d n ě n í :

Okresní soud v Ostravě (poté, co usnesením ze dne 5. 2. 2014, č. j. 125 EC 1396/2011-88, zastavil řízení do částky 1.977 Kč se specifikovaným úrokem z prodlení - § 96 o. s. ř.) rozsudkem ze dne 21. 2. 2014, č. j. 125 EC 1396/2011-85, který nabyl právní moci dne 4. 3. 2014, žalobu o zaplacení 542 Kč se specifikovanými úroky z prodlení zamítl, žalovanému uložil zaplatit žalobkyni úrok z prodlení z částky 1.977 Kč ve výši 7,75 % ročně od 19. 7. 2011 do 15. 1. 2014 a náklady řízení ve výši 6.334 Kč, vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
Žalovaný podal dne 3. 4. 2014 u soudu prvního stupně žalobu na obnovu řízení, v níž se domáhal povolení obnovy řízení ve věci vedené u Okresního soudu v Ostravě pod sp. zn. 125 EC 1396/2011-85. Žalobu odůvodnil tím, že v průběhu řízení vyšlo najevo, že faktura neodpovídá skutečnosti, že špatné vyúčtování jím nebylo zaviněno a že žalobce mu nikdy neodeslal skutečnou fakturu. Podáním ze dne 229. 2014 žalovaný mimo jiné požádal o ustanovení zástupce z řad advokátů.
Usnesením Okresního soudu v Ostravě ze dne 24. 10. 2014, č. j. 125 EC 1396/2011-116, ve spojení s usnesením Krajského soudu v Ostravě ze dne 19. 1. 2015, č. j. 57 Co 709/2014-136, byl návrh žalovaného na ustanovení zástupce z řad advokátů pro řízení o žalobě pro obnovu řízení zamítnut, neboť nesplňuje podmínky pro přiznání osvobození od soudních poplatků ve smyslu § 138 odst. 1 o. s. ř. (Okresní soud v Ostravě usnesením ze dne 8. 8. 2014, č. j. 125 EC1396/2011-108, žalovanému osvobození od soudních poplatků nepřiznal, neboť dovodil, že žalobou na obnovu řízení žalovaný uplatňuje zřejmě bezúspěšné právo).
Usnesením Okresního soudu v Ostravě ze dne 10. 3. 2015, č. j. 125 EC 1396/2011-149, bylo řízení o žalobě na obnovu řízení zastaveno (§ 9 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, v platném znění) a rozhodnuto o nákladech řízení. Proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 29. 4. 2015, č. j. 57 Co 226/2015-156, jímž bylo posledně uvedené usnesení soudu prvního stupně potvrzeno, žalovaný podal dovolání; současně požádal o přiznání osvobození od soudního poplatku za dovolání a o ustanovení advokáta pro dovolací řízení.
Krajský soud v Ostravě usnesením ze dne 27. 8. 2015, č. j. 57 Co 475/2015-168, potvrdil usnesení ze dne 29. 6. 2015, č. j. 125 EC 1396/2011-161, jímž Okresní soud v Ostravě žalovanému nepřiznal osvobození od soudních poplatků pro dovolací řízení a zamítl jeho návrh na ustanovení zástupce z řad advokátů pro dovolací řízení. Ve shodě se soudem prvního stupně dospěl k závěru, že žalovaný žalobou na obnovu řízení uplatnil zřejmě bezúspěšné právo, neboť v ní nevymezil žádný z důvodů uvedených v § 228 odst. 1 o. s. ř. Nebylo proto možno vyhovět jeho žádosti a přiznat mu osvobození od soudních poplatků za (navazující) dovolací řízení a ustanovit mu zástupce z řad advokátů pro dovolací řízení (§ 138 odst. 1 a § 30 o. s. ř.).
Proti usnesení odvolacího soudu podal žalovaný dovolání, v němž požádal o osvobození od soudního poplatku za dovolací řízení a ustanovení advokáta pro dovolací řízení.
Podle § 241 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění účinném do 31. 12. 2013 - dále jen o. s. ř. (viz čl. II bod 1. a 7. zákona č. 404/2012 Sb. a čl. II bod 2. zákona č. 293/2013 Sb.), není-li dále stanoveno jinak, musí být dovolatel zastoupen advokátem nebo notářem (odst. 1 věta první). Odstavec první citovaného ustanovení neplatí, je-li dovolatelem fyzická osoba, která má právnické vzdělání (odst. 2 písm. a/). Dovolání fyzické osoby musí být sepsáno, s výjimkou případu uvedeného v odstavci 2 písm. a/, advokátem nebo notářem (odst. 4).
Povinné zastoupení je zvláštní podmínkou dovolacího řízení týkající se dovolatele, jejíž nedostatek lze odstranit, avšak bez jejíhož splnění není možno vydat rozhodnutí, jímž se řízení končí. Podle § 104 odst. 2 o. s. ř. jde-li o nedostatek podmínky řízení, který lze odstranit, učiní k tomu soud vhodná opatření. Nezdaří-li se nedostatek podmínky řízení odstranit, soud řízení zastaví.
Protože při podání dovolání nebyl žalovaný zastoupen advokátem, ani nedoložil, že má odpovídající právnické vzdělání, vyzval jej dovolací soud usnesením ze dne 12. 11. 2015, č. j. 33 Cdo 4581/2015-175, aby ve lhůtě deseti dnů od doručení tohoto usnesení odstranil nedostatek povinného zastoupení tak, že Nejvyššímu soudu předloží procesní plnou moc prokazující, že je v dovolacím řízení zastoupen advokátem, případně doklad potvrzující, že má sám odpovídající právnické vzdělání. Současně byl poučen, že pokud tak neučiní, bude dovolací řízení zastaveno. Usnesení obsahující výzvu bylo žalovanému doručeno 15. 12. 2015 (§ 50 odst. 2 o. s. ř.). Žalovaný nedostatek povinného zastoupení neodstranil.
Podle § 138 odst. 1 o. s. ř. může na návrh předseda senátu přiznat účastníkovi zčásti osvobození od soudních poplatků, odůvodňují-li to poměry účastníka a nejde-li o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva; přiznat účastníkovi osvobození od soudních poplatků zcela lze pouze výjimečně, jsou-li pro to zvlášť závažné důvody, a toto rozhodnutí musí být odůvodněno. Nerozhodne-li předseda senátu jinak, vztahuje se osvobození na celé řízení a má i zpětnou účinnost; poplatky zaplacené před rozhodnutím o osvobození se však nevracejí.
Podle § 30 o. s. ř. účastníku, u něhož jsou předpoklady, aby byl soudem osvobozen od soudních poplatků (§138), předseda senátu ustanoví na jeho žádost zástupce, jestliže je to nezbytně třeba k ochraně jeho zájmů. O tom, že může tuto žádost podat, je předseda senátu povinen účastníka poučit (odst. 1). Vyžaduje-li to ochrana zájmů účastníka nebo jde-li o ustanovení zástupce pro řízení, v němž je povinné zastoupení advokátem (notářem), ustanoví mu předseda senátu v případě uvedeném v odstavci 1 zástupce z řad advokátů (odst. 2).
Dovolací přezkum rozhodnutí o žádosti účastníka o osvobození od soudních poplatků, jenž má vyšetřit, zda účastníkovi náleží osvobození od placení soudních poplatků či nikoliv, nemůže být opětovně podmiňován platbou soudního poplatku z dovolání, neboť takový postup by ve svém důsledku vedl k popření podstaty práva, jehož přiznání se účastník domáhá (fakticky by tím byl zbaven reálné možnosti dovolacího přezkumu rozhodnutí o nepřiznání osvobození od soudních poplatků). Ustanovení zákona o soudních poplatcích ve spojení s položkou 23 odst. 2 Sazebníku poplatků, se tudíž vykládá tak, že se neplatí soudní poplatek z dovolání proti rozhodnutí, jímž odvolací soud nepřiznal dovolateli osvobození od soudních poplatků podle § 138 o. s. ř. (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 16. 4. 2014, sp. zn. 29 Cdo 1031/2014, publikované pod číslem 73/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Vzhledem k tomu, že žalovaný není povinen uhradit soudní poplatek z podaného dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu, ve spojení s usnesením soudu prvního stupně, o nepřiznání osvobození od soudního poplatku a neustanovení advokáta pro řízení, je nadbytečné, aby bylo rozhodováno o jeho návrhu na osvobození od soudních poplatků pro dovolací řízení.
Otázku, zda jsou splněny předpoklady pro ustanovení advokáta pro řízení o dovolání proti uvedenému usnesení odvolacího soudu, zhodnotil přímo Nejvyšší soud jako soud dovolací. Postup, jímž by tuto otázku znovu posoudil soud prvního stupně, by vedl k neukončenému řetězci rozhodnutí o (ne)ustanovení zástupce pro dovolací řízení (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 7. 2014, sen. zn. 29 NSČR 82/2014, a ze dne 8. 4. 2015, sen. zn. 31 NSČR 9/2015).
V posuzovaném případě Nejvyšší soud dospěl k závěru, že nejsou splněny předpoklady pro to, aby byl žalovanému ustanoven zástupce z řad advokátů pro dovolací řízení, neboť žalovaný uplatňuje zřejmě bezúspěšně právo.
O zřejmě bezúspěšné uplatňování práva jde ve smyslu § 138 odst. 1 o. s. ř. zpravidla tehdy, je-li již ze samotných údajů účastníkem tvrzených nebo z toho, co je soudu známo z obsahu spisu nebo z jiné úřední činnosti nebo co je obecně známé, bez dalšího nepochybné, že jeho požadavku nemůže být vyhověno. O zřejmě bezúspěšné uplatňování opravného prostředku se pak jedná mimo jiné tehdy, jestliže s přihlédnutím ke všemu, co je soudu známo, je bez dalšího nepochybné, že opravný prostředek nemůže být úspěšný.
Je-li již ze samotných tvrzení žalobce zřejmé, že jím podané žalobě nemůže být vyhověno, jde o zřejmě bezúspěšné uplatňování práva též v odvolacím a v dovolacím řízení, aniž by bylo významné, co je vlastním předmětem přezkumu odvolacího nebo dovolacího soudu. Uvedený závěr vyplývá již ze samotné povahy věci; je-li bez dalšího nepochybné, že samotné žalobě nemůže být vyhověno, pak ani v dovolacím řízení (v nemeritorních otázkách) se nejedná o řádně uplatněné právo žalobce (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 2. 2014, sp. zn. 21 Cdo 987/2013, publikované pod číslem 67/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).
V posuzovaném případě žalovaný podal žalobu na obnovu řízení, v níž uvedl, že faktury vystavené žalobcem neodpovídají skutečnosti a nikdy mu nebyly doručeny. Takto formulovaný důvod však nemůže založit přípustnost obnovy řízení ve smyslu § 228 o. s. ř., jelikož se týká pouze skutkových zjištění, aniž by byly uvedeny jakékoli skutečnosti, rozhodnutí, nebo důkazy, které žalovaný nemohl bez své viny použít v původním řízení a které by mu mohly přivodit příznivější rozhodnutí ve věci. Je-li nepochybné, že nemůže být vyhověno samotné žalobě na obnovu řízení, pak i návrh na přiznání osvobození od soudních poplatků a žádost o ustanovení zástupce z řad advokátů je zřejmě bezúspěšným uplatňováním práva.
Není tedy ani důvodné, aby pro dovolací řízení byl žalovanému ustanoven zástupce; je zřejmé, že by se jednalo o zbytečné vynakládání prostředků státu na to, aby bylo v dovolacím řízení při uplatňování zřejmě bezúspěšného práva zajištěno povinné zastoupení žalovaného.
V situaci, kdy Nejvyšší soud dospěl k závěru, že není důvod ustanovit žalovanému advokáta pro řízení o dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu a kdy žalovaný neodstranil nedostatek povinného zastoupení - ač byl o následcích nečinnosti poučen - Nejvyšší soud řízení o jeho dovolání zastavil (§ 241b odst. 2 a § 104 odst. 2 o. s. ř.).
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 27. ledna 2016

JUDr. Blanka Moudrá
předsedkyně senátu