33 Cdo 4555/2010
Datum rozhodnutí: 31.03.2011
Dotčené předpisy: § 237 odst. 1 písm. c) o. s. ř.




NEJVYŠŠÍ SOUD
ČESKÉ REPUBLIKY 33 Cdo 4555/2010-88


U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Václava Dudy a soudců JUDr. Pavla Krbka a JUDr. Blanky Moudré a ve věci žalobkyně ve věci žalobkyně České republiky - Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových se sídlem v Praze 2, Rašínovo nábřeží 42, adresa pro doručování: Územní pracoviště Brno, Orlí 27, Brno, proti žalovaným 1) L. R. a 2) M. R. , zastoupeným JUDr. Marií Šupkovou, advokátkou se sídlem v Uherském Hradišti, Moravní nábřeží 1208, o zaplacení úroků z prodlení, vedené u Okresního soudu v Uherském Hradišti pod sp. zn. 3 C 100/2006, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Brně-pobočky ve Zlíně ze dne 24. června 2010, č. j. 60 Co181/2010-67, takto:


I. Dovolání se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení. O d ů v o d n ě n í:
Dovolání žalobkyně proti v záhlaví uvedenému rozsudku krajského soudu, kterým byl změněn rozsudek Okresního soudu v Uherském Hradišti ze dne 4. ledna 2010, č. j. 3 C 100/2006-45, tak, že se zamítá žaloba, kterou se žalobkyně domáhala po žalovaných zaplacení 10% úroku z prodlení z částky 165.000,- Kč za dobu od 2. 11. 1999 do 17. 12. 2007, je přípustné podle § 237 odst. 1 písm. a) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu ve znění do 30. 6. 2009 dále jen o. s. ř. (srovnej článek II bod 12. zákona č. 7/2009 Sb.), je však zjevně bezdůvodné.
Žalobkyně předkládá dovolacímu přezkumu otázku délky promlčecí doby ve vztahu k příslušenství pohledávky zajištěné omezením převodu nemovitostí, neboť má zato, že se i úroky z prodlení promlčují v desetileté promlčecí době podle § 109 obč. zák. Uvedená právní otázka byla Nejvyšším soudem v typově totožných věcech, jejichž byla vždy účastníkem, již vyřešena (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 8. ledna 2009, sp. zn. 21 Cdo 4748/2007, na nějž Nejvyšší soud navázal usnesením ze dne 16. října 2010, sp. zn 33 Cdo 3962/2009, a rozsudek ze dne 26. ledna 2011, sp. zn. 3258/2008). Odkaz žalobkyně na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. ledna 2009, sp. zn. 33 Odo 1546/2006, není případný, neboť v něm byla posuzována dovoláním vymezená otázka promlčení práva na vrácení státního příspěvku.
Z uvedeného vyplývá, že dovolání žalobkyně je zjevně bezdůvodné; dovolací soud je proto podle § 243b odst. 1 a 5 věty prvé a § 218 písm. c) o. s. ř. odmítl.
O nákladech dovolacího řízení bylo rozhodnuto za situace, kdy žalovanému, který by podle 243b odst. 5 věty prvé, § 224 odst. 1, § 151 odst. 1 a § 146 odst. 3 o. s. ř. měl právo na jejich náhradu, v tomto řízení žádné náklady nevznikly.

Proti tomuto usnesení není o pravný prostředek přípustný.
V Brně dne 31. března 2011

JUDr. Václav Duda, v. r.
předseda senátu