33 Cdo 4393/2010
Datum rozhodnutí: 26.04.2012
Dotčené předpisy: § 237 odst. 1 písm. c) o. s. ř.




33 Cdo 4393/2010


U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ivany Zlatohlávkové a soudců JUDr. Pavla Krbka a JUDr. Václava Dudy ve věci žalobce RNDr. M. H. , zastoupeného Mgr. Tomášem Pelikánem, advokátem se sídlem v Praze 4, Horáčkova 1211/13, proti žalované ANTIKVA NOVA, s.r.o. se sídlem v Praze 10, Moskevská 13/309, identifikační číslo 25774689, zastoupené JUDr. Vladimírou Šaškovou, advokátkou se sídlem v Praze 2, Sázavská 3, o vydání věcí, event. o zaplacení 53.000,- Kč, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. 22 C 289/2007, o dovolání žalované proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 27. ledna 2010, č. j. 23 Co 514/2009-68, takto:

I. Dovolání se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení. O d ů v o d n ě n í:
Dovolání žalované proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 27. ledna 2010, č. j. 23 Co 514/2009-68, kterým byl ve věci samé potvrzen rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 4. června 2009, č. j. 22 C 289/2007-41, jímž bylo žalované uloženo, aby společně a nerozdílně s ANTIKVA NOVA PRAGA, s.r.o. se sídlem v Praze 1, Novotného lávka 5/200, identifikační číslo 25665669, zaplatila žalobci 53.000,- Kč, není přípustné podle § 237 odst. 1 písm. b/ zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen o. s. ř. ), a nebylo shledáno přípustným ani podle § 237 odst. 1 písm. c/ o. s. ř., neboť napadený rozsudek odvolacího soudu nemá po právní stránce zásadní význam (§ 237 odst. 3 o. s. ř).
Rozhodnutí odvolacího soudu má po právní stránce zásadní význam zejména tehdy, řeší-li právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je soudy rozhodována rozdílně, nebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak; k okolnostem uplatněným dovolacími důvody podle § 241a odst. 2 písm. a/ a § 241a odst. 3 o. s. ř. se nepřihlíží.
Ačkoli žalovaná v dovolání avizuje uplatnění dovolacího důvodu podle § 241a odst. 2 písm. b/ o. s. ř., právní závěr odvolacího soudu, že je ve věci pasivně legitimována, zpochybňuje výhradně námitkami, že nebyla účastníkem transakce směřující k prodeji obrazů žalobce a že soudy nesprávně vyhodnotily údaje z obchodního rejstříku i výpověď jejího jednatele. Ve skutečnosti tedy nezpochybňuje právní posouzení věci, nýbrž nepřípustně správnost skutkových zjištění, z nichž soudy obou stupňů při rozhodování vycházely. Pokud je v dovolání argumentováno nesprávným právním posouzením věci, pak pouze v tom směru, že kdyby odvolací soud nepochybil ve skutkových závěrech a uvěřil obraně žalované, že při sepisu smlouvy o obstarání prodeje došlo k pouhé záměně formulářů, musel by návazně dospět k odlišnému právnímu posouzení věci, a to, že ze smlouvy uzavřené dne 30. 9. 2005 jí nevznikly vůči žalobci žádné povinnosti.
Bez významu z hlediska úvah o přípustnosti dovolání jsou rovněž výhrady dovolatelky ke způsobu doručování písemností jejímu zástupci, neboť představují uplatnění dovolacího důvodu uvedeného v § 241a odst. 2 písm. a/ o. s. ř., kterým lze vytýkat vady řízení, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci. Žalovanou namítaná vada řízení nesplňuje podmínku zásadního právního významu, neboť nejde o tzv. spor o právo ve smyslu výkladu či aplikace procesních předpisů.
Z uvedeného vyplývá, že dovolání žalované směřuje proti rozhodnutí odvolacího soudu, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný; dovolací soud je proto podle § 243b odst. 5 věty první a § 218 písm. c/ o. s. ř. odmítl.
O nákladech dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 243b odst. 5, § 224 odst. 1, § 151 odst. 1 a § 146 odst. 3 o. s. ř. za situace, kdy žalobci v souvislosti s dovolacím řízením nevznikly žádné náklady, na jejichž náhradu by jinak měl vůči žalované právo.
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně 26. dubna 2012

JUDr. Ivana Z l a t o h l á v k o v á, v. r. předsedkyně senátu