33 Cdo 4024/2016
Datum rozhodnutí: 10.03.2017
Dotčené předpisy: § 241a odst. 2 o. s. ř. ve znění do 31.12.2013, § 243c odst. 1 o. s. ř. ve znění do 31.12.2013



33 Cdo 4024/2016


U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedou senátu JUDr. Pavlem Krbkem ve věci žalobce L. P. , zastoupeného Mgr. Michalem Doležalem, advokátem se sídlem v Praze 1, Uhelný trh 414/9, proti žalovanému V. Č. , zastoupenému JUDr. Janou Bednářovou, advokátkou se sídlem v Praze 3, Šrobárova 2391/23, o 5.000.000,- Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp. zn. 27 C 11/2013, o dovolání žalovaného proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 16. 2. 2016, č.j. 16 Co 440/2015-223, takto:

I. Dovolání se odmítá .
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů dovolacího řízení 34.606,- Kč do tří dnů od právní moci usnesení k rukám Mgr. Michala Doležala, advokáta.
O d ů v o d n ě n í :


Dovolání proti v záhlaví uvedenému rozhodnutí, jímž městský soud potvrdil rozsudek (pro zmeškání) ze dne 10. 2. 2014, č.j. 27 C 11/2013-94, kterým Obvodní soud pro Prahu 4 uložil žalovanému zaplatit žalobci 5.000.000,- Kč s příslušenstvím (úroky z prodlení) a na nákladech řízení 353.818 ,- Kč, a rozhodl o nákladech odvolacího řízení, neobsahuje způsobilé vymezení toho, v čem žalovaný spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání, a dovolacího důvodu (§ 241a odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění účinném do 31. 12. 2013, srov. čl. II bod 1, 7 zákona č. 404/2012 Sb., čl. II bod 2 zákona č. 293/2013 Sb., dále jen o.s.ř. ); o tyto obligatorní náležitosti již dovolání nemůže být doplněno (§ 241b odst. 3, věta první, o.s.ř.) a v dovolacím řízení pro tyto (kvalifikované) vady nelze pokračovat.
Může-li být dovolání přípustné jen podle § 237 o.s.ř. (jako v této věci), je dovolatel povinen v dovolání vymezit, které z tam taxativně vyjmenovaných hledisek považuje za splněné. Jinak vyjádřeno, z obsahu dovolání musí být patrné, zda jde (má jít) o některý ze čtyř v úvahu přicházejících případů, kdy napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 5. 2013, sp. zn. 29 Cdo 1172/2013, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 80/2013, ze dne 25. 9. 2013, sp. zn. 29 Cdo 2394/2013, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 4/2014, ze dne 27. 8. 2013, sen. zn. 29 NSČR 55/2013, ze dne 15. 10. 2013, sp. zn. 26 Cdo 2326/2013, ze dne 11. 12. 2014, sp. zn. 30 Cdo 4575/2014, a ze dne 27. 5. 2014, sp. zn. 23 Cdo 3166/2013). Důvod dovolání, jímž může být jen nesprávné právní posouzení věci odvolacím soudem, se vymezí tak, že dovolatel uvede právní posouzení věci, které pokládá za nesprávné, a že vyloží, v čem spočívá jeho nesprávnost (srov. § 241a odst. 1, 3 o.s.ř.).
Žalovaný sice uvedl, že přípustnost dovolání dovozuje z ust. § 237 o.s.ř., když jej podává proti rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, a napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu ; o jakou právní otázku jde a od jaké ustálené rozhodovací praxe se odchýlil, však nelze z obsahu dovolání dovodit.
Nejvyšší soud proto dovolání odmítl (§ 243c odst. 1, věta první, o.s.ř.).
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje (§ 243f odst. 3 o.s.ř.).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
Nesplní-li žalovaný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může žalobce podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (exekuci).

V Brně dne 10. března 2017
JUDr. Pavel Krbek
předseda senátu