33 Cdo 3844/2009
Datum rozhodnutí: 10.02.2011
Dotčené předpisy: § 237 odst. 1 písm. c) o. s. ř.




33 Cdo 3844/2009


U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Krbka a soudkyň JUDr. Blanky Moudré a JUDr. Ivany Zlatohlávkové ve věci žalobkyně ELTODO EG a.s. , se sídlem v Praze 4, Novodvorská 1010/14, zastoupené Mgr. Zdeňkem Vaňátkem, advokátem se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 21, proti žalovanému M. B. , zastoupenému Mgr. Jiřím Gregůrkem, advokátem se sídlem v Berouně, Na Kaplance 491/8, o 45.303,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Berouně pod sp. zn. 6 C 218/2006, o dovolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 21. 11. 2007, č.j. 26 Co 507/2007-97, takto:

I. Dovolání se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

O d ů v o d n ě n í:
Dovolání žalovaného proti v záhlaví citovanému rozsudku, jímž krajský soud potvrdil rozsudek Okresního soudu v Berouně ze dne 10. 11. 2006, č.j. 6 C 218/2006-40, není přípustné podle § 237 odst. 1 písm. b) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění účinném do 30. 6. 2009 (čl. II, bod 12. zákona č. 7/2009 Sb., dále jen o.s.ř. ), a nebylo shledáno přípustným ani podle § 237 odst. 1 písm. c) o.s.ř., neboť hodnocením v dovolání obsažené argumentace nelze dospět k závěru, že napadený rozsudek odvolacího soudu má po právní stránce zásadní význam (§ 237 odst. 3 o.s.ř).
Výhrada dovolatele, že se soudy obou stupňů nedostatečně zabývaly zprávou znalce z oboru finančního a daňového poradenství, která prokazovala jeho tíseň, a že mu žalobkyně ve skutečnosti zboží a služby, na jejichž úhradu jí bylo právo přiznáno, nikdy neposkytla, vystihují dovolací důvod podle § 241a odst. 3 o.s.ř., jenž míří na pochybení soudu ve zjištění skutkového stavu věci. Takové námitky jsou však v řízení o dovolání přípustném jen podle §237 odst. 1 písm. c) o.s.ř. nevýznamné. Skutkový základ sporu nelze při zvažování přípustnosti dovolání podle § 237 odst. 1 písm. c) o.s.ř. zpochybnit, pro dovolací soud je závazný (srov. § 241a odst. 3 o.s.ř.). Je-li je v dovolání argumentováno nesprávným právním posouzením věci, pak pouze v tom směru, že pokud by odvolací soud stejně jako před ním soud prvního stupně nepochybil ve svých skutkových závěrech, musel by návazně dospět i k odlišnému právnímu posouzení věci, tedy musel by uzavřít, že žaloba není důvodná. Jinak řečeno, výtka nesprávnosti právního posouzení věci je založena výlučně na kritice správnosti, respektive námitce neúplnosti skutkových zjištění.

Navrhuje-li dovolatel k prokázání svých tvrzení vyslechnout svědka Ing. I. R., přehlíží, že uplatnění nových důkazů je v dovolacím řízení zapovězeno (§ 241a odst. 4 o.s.ř.).
Nejvyšší soud nepřípustné dovolání odmítl (§ 243b odst. 5, věta první, § 218 písm. c/ o. s. ř.).
O náhradě nákladů dovolacího řízení dovolací soud rozhodl podle § 243b odst. 5, § 224 odst. 1 a § 146 odst. 3 o.s.ř. Žalobkyni, která by na jejich náhradu jinak měla právo, náklady v tomto stadiu řízení podle obsahu spisu nevznikly.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně 10. února 2011


JUDr. Pavel K r b e k, v. r.
předseda senátu