33 Cdo 3760/2011
Datum rozhodnutí: 30.11.2011
Dotčené předpisy: čl. 237 odst. 1 písm. c) o. s. ř.



33 Cdo 3760/2011


U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Václava Dudy a soudců JUDr. Blanky Moudré a JUDr. Ivany Zlatohlávkové ve věci žalobce Ing. E. K. , zastoupeného Mgr. Lukášem Trojanem, advokátem se sídlem v Praze 4, Hvězdova 1716/2b, proti žalované VRL Praha, a. s. (dříve ZKL-VRL Praha a. s.) se sídlem v Praze 10, Ke Kablu 378, identifikační číslo 45272905, zastoupené Mgr. Petrem Poláchem, advokátem se sídlem v Blansku, Bezručova 52, adresa pro doručování: Brno, Koliště 55, o zaplacení 134.984,- Kč s příslušenstvím a o vzájemném návrhu na zaplacení 172.390,50 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 10 pod sp. zn. 6 C 79/2002, o dovolání žalované proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 14. dubna 2011, č. j. 20 Co 5/2008-180, takto:

I. Dovolání se odmítá.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů dovolacího řízení 12.360,- Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám Mgr. Lukáše Trojana, advokáta se sídlem v Praze 4, Hvězdova 1716/2b.

O d ů v o d n ě n í:
Dovolání žalované proti v záhlaví citovanému rozsudku, kterým Městský soud v Praze potvrdil rozsudek ze dne 17. července 2007, č. j. 6 C 79/2002-101, jímž Obvodní soud pro Prahu 10 (mimo jiné) uložil žalované povinnost zaplatit žalobci 134.984,- Kč s blíže specifikovaným úrokem z prodlení, zamítl vzájemný návrh žalované o zaplacení částky 172.390,50 Kč s 10% úrokem z prodlení od 5. 12. 2000 do zaplacení a rozhodl o nákladech řízení, není přípustné podle § 237 odst. 1 písm. b) občanského soudního řádu ve znění pozdějších předpisů (dále jen o. s. ř. ), a nebylo shledáno přípustným ani podle § 237 odst. 1 písm. c) o. s. ř., neboť napadený rozsudek nemá ve věci samé po právní stránce zásadní význam (§ 237 odst. 3 o. s. ř.).
Podle § 236 odst. 1 o. s. ř. lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.
Předpokladem přípustnosti dovolání podle § 237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. je závěr dovolacího soudu, že rozhodnutí odvolacího soudu nebo některá v něm řešená právní otázka mají po právní stránce zásadní význam. Podle § 237 odst. 3 o. s. ř. má rozhodnutí odvolacího soudu po právní stránce zásadní význam [odstavec 1 písm. c)] zejména tehdy, řeší-li právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je soudy rozhodována rozdílně, nebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak; k okolnostem uplatněným dovolacími důvody podle § 241a odst. 2 písm. a) a § 241a odst. 3 o. s. ř. se nepřihlíží.
Bez významu je tudíž námitka žalované vůči závěru, že měla nejpozději dne 4. 12. 2000 k dispozici potvrzení o zániku jí postoupené pohledávky. Nejde o zpochybnění právního posouzení věci, nýbrž o uplatnění dovolacího důvodu podle § 241a odst. 3 o. s. ř., který míří na pochybení ve zjištění skutkového stavu věci. Podstatou těchto dovolacích námitek je výtka týkající se nesprávně, případně neúplně zjištěného skutkového stavu věci, resp. vadného hodnocení provedených důkazů, při němž soud určuje, jaký význam mají jednotlivé důkazy pro jeho rozhodnutí a zda o ně může opřít svá skutková zjištění (tj. zda jsou použitelné pro zjištění skutkového stavu a v jakém rozsahu, případně v jakém směru). Správnost rozsudku odvolacího soudu z hlediska takové výhrady nepřísluší dovolacímu soudu přezkoumat (srovnej znění § 237 odst. 3 část věty za středníkem o. s. ř.).
Je tedy zřejmé, že dovolání žalované směřuje proti rozhodnutí, proti němuž zákon tento mimořádný opravný prostředek nepřipouští.
Za této situace Nejvyššímu soudu nezbylo než toto dovolání podle § 243b odst. 5 a § 218 písm. c) o. s. ř. odmítnout.
Podle § 243b odst. 5 věty prvé, § 224 odst. 1, § 151 odst. 1 a § 146 odst. 3 o. s. ř. je žalovaná, jejíž dovolání bylo odmítnuto, povinna nahradit žalobci náklady dovolacího řízení. Tyto náklady představuje odměna za vyjádření k dovolání sepsané advokátem [§ 11 odst. 1 písm. k) vyhlášky č. 177/1996 Sb.], stanovená podle § 3 odst. 1 bod 5., § 10 odst. 3, § 14 odst. 1, § 15 a § 18 odst. 1 vyhlášky č. 484/2000 Sb. částkou 10.000 ,- Kč, paušální částka náhrady výdajů podle § 13 odst. 1 a 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve výši 300,- Kč a 20 % DPH ve výši 2.060,- Kč. Platební místo a lhůta ke splnění uložené povinnosti vyplývají z § 149 odst. 1 a § 160 odst. 1 o. s. ř.
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
Nesplní-li žalovaná, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (exekuci).

V Brně 30. listopadu 2011

JUDr. Václav D u d a, v. r.
předseda senátu