33 Cdo 3496/2016
Datum rozhodnutí: 22.03.2017
Dotčené předpisy: § 213 o. s. ř. ve znění do 31.12.2013, § 213b odst. 1 o. s. ř. ve znění do 31.12.2013, § 118a odst. 2 o. s. ř. ve znění do 31.12.2013



33 Cdo 3496/2016


U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Krbka a soudců JUDr. Ivany Zlatohlávkové a JUDr. Václava Dudy ve věci žalobce M. D. , zastoupeného Mgr. Pavlem Rybářem, advokátem se sídlem v Sokolově, Slovenská 2136, proti žalovanému E. S. , zastoupenému JUDr. Vladimírou Glatzovou, advokátkou se sídlem v Praze 1, Husova 240/5, o splnění povinnosti, vedené u Okresního soudu Praha - západ pod sp. zn. 6 C 529/2013, o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 24. 2. 2016, č.j. 26 Co 200/2015-138, 26 Co 16/2016, ve znění opravného usnesení ze dne 4. 5. 2016, č.j. 26 Co 200/2015-147, 26 Co 16/2016, takto:

I. Dovolání se odmítá .
II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému na náhradě nákladů dovolacího řízení 3.388 Kč do tří dnů od právní moci usnesení k rukám JUDr. Vladimíry Glatzové, advokátky.

O d ů v o d n ě n í

Okresní soud Praha - západ rozsudkem ze dne 11. 12. 2014, č.j. 6 C 529/2013-91, ve spojení s doplňujícím rozsudkem ze dne 28. 8. 2015, č.j. 6 C 529/2013-127, uložil žalovanému 1) obnovit pokojný stav a připojit nemovitost ve vlastnictví žalobce, tj. budovu , která je součástí pozemku stav. č. parc. 37 k přípojce vody elektrické energie umístěné na pozemku 4/3, vše v katastrálním území T. u J., 2) ve prospěch nemovitosti ve vlastnictví žalobce, tj. budovy , která je součástí pozemku parc. č. 37, vše v katastrálním území T. u J., zřídit služebnost inženýrských sítí, a to vodovodní a energetické vedení, a 3) ve prospěch nemovitosti ve vlastnictví žalobce, tj. budovy , která je součástí pozemku parc. č. 37, vše v katastrálním území T. u J., zřídit služebnost cesty za účelem vybudování údržby, provozu a odstraňování poruch inženýrských sítí; žalovaného zavázal k náhradě nákladů řízení žalobci ve výši 31.050,80 Kč.
Rozsudkem ze dne 24. 2. 2016, č.j. 26 Co 200/2015-138, 26 Co 16/2016, ve znění opravného usnesení ze dne 4. 5. 2016, č.j. 26 Co 200/2015-147, 26 Co 16/2016, Krajský soud v Praze změnil rozhodnutí soudu prvního stupně tak, že žalobu zamítl, a rozhodl o nákladech řízení před soudy obou stupňů. Podle odvolacího soudu z článku IX kupní smlouvy ze 4. 8. 2010 nevyplývá povinnost žalovaného vybudovat na svém pozemku parc. č. 4/3 nové přípojky vody a elektrické energie k domu žalobce. Žalovaný se zavázal zřídit ve prospěch žalobce (vlastníka domu na pozemku parc. č. 37 v katastrálním území T. u J.) věcné břemeno odpovídající právu na vstup a vjezd na svůj pozemek, a to za účelem vybudování , údržby, provozu a oprav inženýrských sítí na tomto pozemku. Smlouvu o zřízení věcného břemene účastníci uzavřeli 29. 5. 2013 (právní účinky vkladu práva nastaly 25. 7. 2013). Tím, kdo měl podle ujednání účastníků na pozemku žalovaného vybudovat inženýrské sítě, byl oprávněný z věcného břemene, tj. žalobce.
Rozhodnutí odvolacího soudu napadl žalobce dovoláním, jímž zpochybnil řešení (procesní) otázky, zda mohlo být rozhodnutí soudu prvního stupně ve věci samé změněno, jestliže odvolací soud nedoplňoval (neopakoval) dokazování a bez poučení podle § 213b odst. 1 občanského soudního řádu se přiklonil ke skutkovému stavu odlišnému od toho, z něhož vyšel soud prvního stupně. Výsledkem takového procesního postupu je podle dovolatele nepředvídatelnost (překvapivost) napadeného rozhodnutí, neboť nemohl na jiný názor odvolacího soudu skutkově a právně reagovat.
Nejvyšší soud věc projednal podle zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (srov. čl. II bod 1, 7 zákona č. 404/2012 Sb., čl. II bod 2 zákona č. 293/2013 Sb., dále jen o.s.ř. ).
Dovolání žalobce není přípustné (§ 237 o.s.ř.).
Není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (§ 237 o.s.ř.).
Podle § 241a odst. 1 o.s.ř. lze dovolání podat pouze z důvodu, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci.
Přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat jen dovolací soud (srov. § 239 o.s.ř.).
Ustálená judikatura Nejvyššího soudu týkající se vázanosti skutkovým stavem zjištěným v řízení před soudem prvního stupně (§ 213 o.s.ř.) vychází z toho, že obsah listin zde kupní smlouvy ze 4. 8. 2010 a smlouvy o zřízení věcného břemene z 29. 5. 2013 se opětovným přečtením při odvolacím jednání nemění, takže odvolací soud může, aniž důkaz listinou znovu provedl při odvolacím jednání (způsobem upraveným v § 129 odst. 1 o.s.ř., který je ve spojení s ustanovením § 211 o.s.ř. použitelný rovněž v odvolacím řízení), tento důkaz jinak hodnotit a dojít tak i k jiným skutkovým závěrům než soud prvního stupně (srov. rozsudky ze dne 11. 10. 2001, sp. zn. 26 Cdo 451/2000, ze dne 25. 2. 2010, sp. zn. 23 Cdo 3021/2009, uveřejněný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 106/2010, a ze dne 22. 4. 2010, sp. zn. 33 Cdo 3620/2008). Odkaz žalobce na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. 3. 1999, sp. zn. 21 Cdo 1901/98, uveřejněný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 30/2000, je nepřípadný; jeho závěry týkající se mezí dokazování v odvolacím řízení jsou po novelizaci občanského soudního řádu provedené s účinností od 1. 4. 2005 zákonem č. 59/2005 Sb. nepoužitelné (srov. rozsudek velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 9. 10. 2013, sp. zn. 31 Cdo 3881/2009, uveřejněný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 10/2014).

Poučení účastníků řízení podle § 213b odst. 1 (§ 118a odst. 2) o.s.ř. přichází v úvahu jen tehdy, kdy je pro uplatnění odlišného právního názoru soudu zapotřebí dát účastníkům prostor k doplnění skutkového vylíčení tak, aby o věci mohlo být rozhodnuto. Jinými slovy, soud účastníky řízení poučí, jestliže jimi uvedená tvrzení a navržené (případně nenavržené, ale provedené) důkazy nepostačují k tomu, aby byl objasněn skutkový stav věci; postačují-li v řízení uskutečněná tvrzení a navržené (či nenavržené, ale provedené) důkazy pro objasnění skutkové stránky věci i při případném jiném právním názoru soudu, není třeba k poučení podle § 118a odst. 2 o.s.ř. přistupovat (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 6. 2003, sp. zn. 21 Cdo 121/2003, a rozsudky ze dne 29. 4. 2009, sp. zn. 21 Cdo 3090/2008, ze dne 14. 6. 2010, sp. zn. 33 Cdo 2954/2008, a ze dne 30. 11. 2011, sp. zn. 33 Cdo 3326/2010). Rozhodnutí je překvapivé, jestliže ho nebylo možné na základě zjištěného skutkového stavu předvídat, tedy jen tehdy, jestliže ho odvolací soud založí na skutečnostech, které účastníkům nebo některým z nich nebyly známy, nebo o nichž sice věděli, ale nepovažovali je (podle dosavadních výsledků řízení) za rozhodné pro právní nebo skutkové posouzení věci (srov. rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 27. 4. 2011, sp. zn. 33 Cdo 4792/2010, ze dne 27. 7. 2011, sp. zn. 33 Cdo 4087/2008). Za situace, kdy v řízení před soudem prvního stupně účastníci prezentovali své vlastní verze skutkového stavu (vyložili, jaká byla jejich vůle projevená v listinách) a měli možnost se k právní stránce věci vyjádřit, lze uzavřít, že rozhodnutí odvolacího soudu není s výše uvedenou judikaturou Nejvyššího soudu v rozporu.
Žalobce sice napadl rozhodnutí odvolacího soudu ve všech jeho výrocích, ve vztahu k výroku o nákladech řízení před soudy obou stupňů však žádnou argumentaci nevznesl.
Nejvyšší soud nepřípustné dovolání odmítl (§ 243c odst. 1 o.s.ř.).
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje (§ 243f odst. 3 o.s.ř.).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
Nesplní-li žalobce dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může žalovaný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (exekuci).


V Brně dne 22. 3. 2017


JUDr. Pavel Krbek předseda senátu