33 Cdo 3459/2008
Datum rozhodnutí: 10.02.2009
Dotčené předpisy: § 237 odst. 2 písm. a) předpisu č. 99/1963Sb.




33 Cdo 3459/2008

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Blanky Moudré a soudců JUDr. Ivany Zlatohlávkové a JUDr. Václava Dudy ve věci žalobkyně G. M. M., a. s., zastoupené advokátem, proti žalované V. K., o zaplacení částky 3.290,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu Praha-východ pod sp. zn. 11 C 457/2006, o dovolání žalované proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 5. září 2007, č. j. 29 Co 390/2007-57, takto :

Dovolání se odmítá.

Žádná z účastnic nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Krajský soud v Praze rozsudkem ze dne 5. září 2007, č. j. 29 Co 390/2007-57, potvrdil rozsudek Okresního soudu Praha-východ ze dne 2. ledna 2007, č. j. 11 C 457/2006-29, jímž byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci rozsudku částku 3.290,- Kč s 0,1 % úrokem z prodlení za každý den prodlení z částky 3.290,- Kč od 21. 2. 2006 do zaplacení a částku 967,- Kč, a bylo rozhodnuto o nákladech řízení; současně rozhodl o nákladech odvolacího řízení. Soudy obou stupňů ze skutkových zjištění dovodily, že účastnice uzavřely smlouvu o úvěru a že žalovaná dosud dluží žalobkyni žalovanou částku.

Rozsudek odvolacího soudu napadla žalovaná dovoláním, v němž namítá, že jí nebylo soudem poskytnuto náležité poučení ve smyslu § 118a a § 119a o. s. ř. a že odvolací soud pochybil, když nepřihlédl k jejím tvrzením s odůvodněním, že jde o tzv. nepřípustné novoty. V důsledku chybného postupu soudů tak bylo rozhodnuto na základě nesprávně zjištěného skutkového stavu věci. Z uvedených důvodů navrhla napadený rozsudek zrušit.

Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (§ 10a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, v platném znění dále jen o. s. ř. ) po zjištění, že dovolání proti pravomocnému rozsudku odvolacího soudu bylo podáno včas k tomu legitimovanou osobou (§ 240 odst. 1 o. s. ř.), shledal, že není přípustné.

Podle § 236 odst. 1 o. s. ř. lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.

Podle § 237 odst. 1 o. s. ř. dovolání je přípustné proti rozsudku odvolacího soudu a proti usnesení odvolacího soudu,

jimiž bylo změněno rozhodnutí soudu prvního stupně ve věci samé,

jimiž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, kterým soud prvního stupně rozhodl ve věci samé jinak než v dřívějším rozsudku (usnesení) proto, že byl vázán právním názorem odvolacího soudu, který dřívější rozhodnutí zrušil,

jimiž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, jestliže dovolání není přípustné podle písmena b) a dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam.

Podle § 237 odst. 2 písm. a/ o. s. ř. není dovolání podle odstavce 1 přípustné ve věcech, v nichž dovoláním dotčeným výrokem bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 20.000,- Kč a v obchodních věcech 50.000,- Kč; k příslušenství pohledávky se přitom nepřihlíží.

Dovolání žalované směřuje proti výroku rozsudku odvolacího soudu, kterým byl potvrzen rozsudek soudu prvního stupně ve výroku, jímž bylo rozhodnuto o platební povinnosti ve výši 3.290,- Kč s příslušenstvím, tedy o plnění nepřevyšujícím částku 20.000,- Kč. Přípustnost dovolání je proto vyloučena ve smyslu § 237 odst. 2 písm. a/ o. s. ř.

Protože přípustnost dovolání nepřipadá v úvahu ani proti výroku rozsudku, jímž odvolací soud rozhodl o nákladech řízení (srovnej usnesení Nejvyššího soudu ze dne

31. 1. 2002, sp. zn. 29 Odo 874/2001, uveřejněné pod R 4/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek), je zřejmé, že dovolání směřuje proti rozhodnutí, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný. Nejvyšší soud je proto odmítl

(§ 243b odst. 5 věta první, § 218 písm. c/ o. s. ř.).

O nákladech dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 243b odst. 5 věty první, § 224 odst. 1, § 151 odst. 1 a § 146 odst. 3 o. s. ř. za stavu, kdy žalobkyni v této fázi řízení nevznikly žádné náklady, na jejichž náhradu by jinak měla vůči žalované právo.

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně 10. února 2009

JUDr. Blanka Moudrá, v. r.

předsedkyně senátu