33 Cdo 3345/2014
Datum rozhodnutí: 30.09.2014
Dotčené předpisy: čl. 241a odst. 2 o. s. ř. ve znění do 31.12.2013



33 Cdo 3345/2014


U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedou senátu JUDr. Václavem Dudou ve věci žalobkyně České republiky Státního pozemkového úřadu se sídlem v Praze 3, Husinecká 1024/11a, proti žalované L. B. , o uložení povinnosti uzavřít kupní smlouvu, vedené u Okresního soudu ve Svitavách pod sp. zn. 10 C 17/2009, o dovolání žalobkyně proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové-pobočky v Pardubicích ze dne 31. ledna 2014, č. j. 22 Co 8/2014-296, takto:

Dovolání se odmítá .

O d ů v o d n ě n í :
Žalobkyně podala dovolání proti shora uvedenému usnesení, kterým krajský soud zrušil rozsudek Okresního soudu ve Svitavách ze dne 17. října 2013, č. j. 10 C 17/2009-214, a věc mu vrátil k dalšímu řízení.
Podle § 241a odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění do 31. 12. 2013 (srovnej čl. II bod 2. zákona č. 293/2013 Sb. - dále jen o. s. ř. ), v dovolání musí být vedle obecných náležitostí (§ 42 odst. 4) uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu se rozhodnutí napadá, vymezení důvodu dovolání, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (§ 237 až 238a) a čeho se dovolatel domáhá (dovolací návrh).
Podle § 237 o. s. ř. není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.
V dané věci dovolání (posuzováno podle jeho obsahu - § 41 odst. 2 o. s. ř.) neobsahuje žádný údaj o tom, v čem žalobkyně spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání, tedy které z hledisek uvedených v § 237 o. s. ř. považuje za splněné. Pouhá citace textu ustanovení § 237 o. s. ř. není způsobilým vymezením přípustnosti dovolání.
Nejvyšší soud dovolání žalobkyně odmítl (§ 243c odst. 1 věta první o. s. ř.), neboť v dovolacím řízení nelze pro tuto vadu pokračovat (srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 7. 2013, sp. zn. 29 NSČR 51/2013, ze dne 31. 10. 2013, sp. zn. 29 NSCR 92/2013, a ze dne 29. 8. 2013, sp. zn. 29 Cdo 2488/2013, jež obstálo i v ústavní rovině; Ústavní soud ústavní stížnost proti němu podanou usnesením ze dne 21. 1. 2014, sp. zn. I. ÚS 3524/13, odmítl, dále usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 9. 2013, sp. zn. 29 Cdo 2394/2013, uveřejněné pod číslem 4/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 30. září 2014
JUDr. Václav D u d a
předseda senátu