33 Cdo 303/2007
Datum rozhodnutí: 31.03.2009
Dotčené předpisy:





33 Cdo 303/2007


U S N E S E N Í


Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy


JUDr. Václava Dudy a soudkyň JUDr. Blanky Moudré a JUDr. Ivany Zlatohlávkové


v právní věci žalobce J. L., zastoupeného advokátkou, proti žalovanému J. P., zastoupenému advokátem, o vyklizení nemovitosti, vedené u Okresního soudu v Přerově pod sp. zn. 11 C 238/2003, o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě-pobočky v Olomouci ze dne 14. února 2006, č. j. 40 Co 1467/2005-60, takto:


Dovolání se odmítá.


Žalobce je povinen zaplatit žalovanému na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 2.350,25 Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám advokáta.


O d ů v o d n ě n í :


Dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě-pobočky v Olomouci ze dne 14. února 2006, č. j. 40 Co 1467/2005-60, kterým byl ve výroku o věci samé potvrzen rozsudek Okresního soudu v Přerově ze dne 31. března 2005, č. j. 11 C 238/2003-37, jímž byla zamítnuta žaloba o vyklizení blíže specifikovaných nemovitostí, není přípustné podle § 237 odst. 1 písm. b) občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř. ), a nebylo shledáno přípustným ani podle § 237 odst. 1 písm. c) o. s. ř., neboť napadený rozsudek nemá ve věci samé po právní stránce zásadní význam (§ 237 odst. 3 o. s. ř.). Dovolacímu přezkumu byla předložena otázka platnosti smlouvy o zajišťovacím převodu práva podle § 553 obč. zák. v situaci, má-li se ze zajišťovacího převodu práva stát převod trvalý a smlouva neupravuje způsob vypořádání takto zajištěné pohledávky žalobce; tuto otázku zodpověděl Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 15. října 2008, sp. zn. 31 Cdo 495/2006.


Podle § 243b odst. 5 věty prvé, § 224 odst. 1, § 151 odst. 1 a § 146 odst. 3 o. s. ř. je žalobce, jehož dovolání bylo odmítnuto, povinen nahradit žalovanému náklady dovolacího řízení. Tyto náklady představuje odměna za vyjádření k dovolání sepsané advokátem [§ 11 odst. 1 písm. k) vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve znění před novelou provedenou s účinností od 1. 9. 2006 vyhláškou č. 276/2006 Sb. (srov. článek II této vyhlášky)], stanovená podle § 7 písm. d), § 10 odst. 3, § 15, § 14 odst. 1 a § 18 odst. 1 vyhlášky č. 484/2000 Sb. ve znění před novelou provedenou s účinností od 1. 9. 2006 vyhláškou č. 277/2006 Sb. (srov. článek II této vyhlášky) částkou 1.900,- Kč, a paušální částka náhrady výdajů podle § 13 odst. 1 a 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve znění před


1. 9. 2006 ve výši 75,- Kč, zvýšená o sazbu daně z přidané hodnoty ve výši 19 %, tj.


o částku 375,25 Kč. Platební místo a lhůta ke splnění uložené povinnosti vyplývají


z § 149 odst. 1 a § 160 odst. 1 o. s. ř.


Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.


Nesplní-li žalobce dobrovolně, co mu ukládá toto vykonatelné usnesení, může žalovaný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.


V Brně dne 31. března 2009





JUDr. Václav D u d a, v. r.


předseda senátu