33 Cdo 2994/99
Datum rozhodnutí: 26.03.2001
Dotčené předpisy:




33 Cdo 2994/99

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Kateřiny Hornochové a soudců JUDr. Ing. Jana Huška a JUDr. Zdeňka Dese v právní věci žalobců MUDr. L. P., zastoupené advokátkou, proti žalovaným 1) městu O., 2) Ing. I. G., zastoupenému advokátem, 3) Ing. R.G., o 1 000 000 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Ostravě pod sp. zn. 25 C 222/97, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 4. června 1999 č. j. 8 Co 2162/98 - 89, takto:

Rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne 4. června 1999 č. j. 8 Co 2162/98 - 89 se v napadené části výroku, v níž byl rozsudek okresního soudu v odstavci I. výroku ve vztahu vůči 2) žalovanému a dále pak v odstavci IV. výroku o náhradě nákladů řízení potvrzen, včetně výroku o náhradě nákladů odvolacího řízení, a rozsudek Okresního soudu v Ostravě se v části výroku, v níž byla zamítnuta žaloba v odstavci I. výroku v rozsahu, v němž se žalobkyně po 2) žalovaném domáhala zaplacení 500 000 Kč s příslušenstvím a v odstavci IV.výroku o náhradě nákladů řízení, zrušují a věc se vrací v tomto rozsahu Okresnímu soudu v Ostravě k dalšímu řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Žalobkyně se domáhala [po změně žaloby a po zpětvzetí žaloby vůči 3) žalovanému] po 1) a 2) žalovaném, aby každý z nich jí zaplatil 500 000 Kč s 21 % úrokem z prodlení od 1.9.1996 do zaplacení z důvodu vydání bezdůvodného obohacení. Vymáhanou částku žalobkyně zaplatila jako zálohu na kupní cenu, avšak zamyšlená koupě se nerealizovala, a záloha se stala bezdůvodným obohacením, neboť odpadl právní důvod, na jehož základě žalobkyně plnila žalovaným.

Okresní soud v Ostravě rozsudkem ze dne 10. července 1998 č. j. 25 C 222/97 - 41 zamítl v odstavci I. výroku žalobu, kterou se žalobkyně domáhala po 1) žalovaném zaplacení částky 500 000 Kč s příslušenstvím a po 2) žalovaném zaplacení částky 500 000 Kč s příslušenstvím, v odstavci II. výroku řízení vůči 3) žalovanému zastavil, v odstavcích III., IV. a V. výroku rozhodl o povinnosti žalobkyně nahradit na nákladech řízení 1) žalovanému částku 22.150 Kč, 2) žalovanému částku 41 620 Kč a 3) žalovanému částku 25 100 Kč. Vyšel ze zjištění, že žalobkyně se dne 28.6.1996 zúčastnila dražby, jejímž předmětem bylo mimo jiné i právo na uzavření kupní smlouvy - a pozemku v k. ú. M.O., který byl ve vlastnictví 1) žalovaného. Dražbu organizoval druhý žalovaný, zastoupený 3) žalovaným. Žalobkyně složila organizátoru dražby dražební jistotu ve výši 1 000 000 Kč a jako jediný zájemce vydražila předmětné právo za vyvolávací cenu

4 000 000 Kč. Vzhledem k tomu, že se později žalobkyně dozvěděla o havarijním stavu domu, kupní smlouvu neuzavřela. Okresní soud dospěl k závěru, že vztahy účastníků je třeba považovat za vztahy občanskoprávní, na které je třeba ve smyslu ust. § 1 odst. 2 obč. zák. třeba aplikovat příslušná ustanovení občanského zákoníku. Dohodu ze dne 28.6.1996 posoudil jako smlouvu o smlouvě budoucí s odkládací podmínkou podle § 36 odst. 2 obč. zák. Obsah smlouvy tvořily aukční karta a aukční řád, v těchto listinách byly obsaženy všechny náležitosti budoucí kupní smlouvy, tj. předmět koupě a dohodnutá cena nemovitostí, s tím, že účinky smlouvy o smlouvě budoucí nastanou za podmínky, že druhá strana se stane vítězem aukce, učiní nejvyšší nabídku kupní ceny. Žalobkyně jako jediná účastnice dražby přijala nejvyšší cenu a stala se tak druhým účastníkem smlouvy. I když byl postup při uzavírání smlouvy nazván aukcí či dražbou, ve skutečnosti se podle vůle stran vyjádřených v listinách (§ 35 odst. 2 obč. zák.) jednalo o uzavření smlouvy o budoucí kupní smlouvě, kterou okresní soud posoudil za platnou ve smyslu ust. § 50 a) obč. zák. a žalobkyni tak vznikla povinnost uzavřít kupní smlouvu. Podobně je i platné ujednání o smluvní pokutě, podle kterého vyplývala pro žalobkyni povinnost zaplatit smluvní pokutu ve výši dražební jistoty, tj. 1 000 000 Kč, v případě porušení závazku uzavřít do jednoho měsíce od konání aukce kupní smlouvu. Žalobkyně tuto povinnost porušila a proto žalovaní mohli použít dražební jistotu na úhradu své pohledávky, vyplývající z předmětného ujednání o smluvní pokutě ve smyslu ust. § 544 obč. zák. Žalobkyně tak neprokázala, že by žalovaní drželi dražební jistotu bez právního důvodu.

K odvolání žalobkyně Krajský soud v Ostravě poté, co připustil zpětvzetí žaloby vůči 1) žalovanému, v této části v odstavci I výroku zrušil rozsudek okresního soudu a řízení v tomto rozsahu zastavil, rozsudkem ze dne 4. června 1999 č. j. 8 Co 2162/98 - 89 rozsudek soudu prvního stupně v napadené části, tj. v odstavci I. výroku ve vztahu vůči 2) žalovanému a dále pak v odstavci IV. a V. výroku potvrdil a současně rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení. Odvolací soud vyšel ze skutkových zjištění soudu prvního stupně a ztotožnil se i s jeho právními závěry. Na rozdíl od okresního soudu však dovodil, že obsah smlouvy o smlouvě budoucí tvoří i listina nazvaná protokol o průběhu aukce", neboť podpisem této listiny došlo teprve k uzavření smlouvy o smlouvě budoucí. Odvolací soud připustil proti svému rozhodnutí dovolání, protože účastníci uzavírali dohodu při aukci - dražbě práva na uzavření kupní smlouvy, kdy takové jednání, jak bylo pojmenováno, není upraveno právním řádem, a posouzení soudů, které tyto úkony vyložily podle vůle účastníku a jejich obsahu jako smlouvu o smlouvě budoucí a dohodu o smluvní pokutě, považuje za právní otázku zásadního významu.

Proti tomuto rozsudku podala žalobkyně dovolání a odvolacímu soudu i soudu prvního stupně vytýká nesprávné právní posouzení věci. Nesouhlasí s názorem soudů, že účastníci uzavřeli smlouvu o smlouvě budoucí, neboť způsob jakým soudy dovodily její uzavření je v rozporu s právní úpravou obsaženou v občanském zákoníku. Prodej nemovitostí v České republice nemá zákonného předpokladu a proto specifický způsob uzavření smlouvy na jiných principech jak to předpokládá dražba v posuzovaném případě nepřichází v úvahu.Navíc dohoda neobsahuje podstatné náležitosti, které k platnosti smlouvy o smlouvě budoucí vyžaduje ust. § 50a odst. 1 obč. zák., a to předmět převodu, kupní cenu. Smlouva o smlouvě budoucí, tak i smluvní ujednání o smluvní pokutě jsou absolutně neplatné. Navrhla, aby napadený rozsudek odvolacího soudu i rozsudek soudu prvního stupně byly zrušeny a věc byla vrácena soudu prvního stupně.

Žalovaný 2) navrhl, aby dovolání bylo zamítnuto, neboť rozhodnutí odvolacího soudu je věcně správné.

123

Podle ustanovení části dvanácté hlavy I bodu 17 zákona č. 30/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, se dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu vydaným přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona (1.1.2001) nebo vydaným po řízení provedeném podle dosavadních právních předpisů projednají a rozhodnou podle dosavadních předpisů projednají a rozhodnou podle dosavadních předpisů (tj. podle občanského soudního řádu ve znění účinném do 31.12.2000).

Nejvyšší soud jako soud dovolací (§ 10a o. s. ř.) po zjištění, že dovolání bylo podáno včas, z důvodu podle § 241 odst. 3 písm. d) o. s. ř. a že podle § 239 odst. 1 o. s. ř. je přípustné, přezkoumal napadený rozsudek a dospěl k závěru, že dovolání je důvodné.

Právní povahou dražby, zejména veřejné dražby uskutečněné při privatizaci státního majetku podle zákona č. 427/1990Sb. a zákona č. 92/1991 Sb., se podrobně zabývala jak právní teorie, tak soudní praxe. Rovněž i dobrovolnou dražbu (aukci) je třeba v souladu s výše uvedenou soudní judikaturou považovat za zvláště upravený a specifický proces uzavírání smlouvy. Dražba má povahu (zpravidla veřejného) úplatného převodu určité věci či práva. Určitá věc či právo se nabízí k převodu neurčitému počtu zájemců (dražitelů) a převádí se udělením příklepu tomu, kdo nabídne nejvyšší cenu. Licitátor coby organizátor dražby, vystupující při dražbě v intencích toho, v jehož prospěch se dražba koná, činí nabídku věci (práva) k prodeji za vyvolávací cenu (ofertu), přičemž účinná akceptace nabídky účastníkem dražby je podmíněna tím, že některým z účastníků dražby není učiněna vyšší nabídka ceny (nová oferta). Za ofertu, jež vedla k uzavření smlouvy, se tu považuje poslední nabídka vyšší ceny a příklep licitátora za akceptaci této nabídky, tedy za právní úkon, kterým se uzavření smlouvy završuje. Žádná smlouva mezi dražitelem a vydražitelem podepisována není a vydražitel až následně po dražbě podepisuje protokol o dražbě, kdy tento protokol ani neobsahuje podstatné náležitosti smlouvy. Písemná forma této smlouvy není dodržena, přičemž při tomto specifickém způsobu uzavírání smlouvy se neuplatní ust. § 46 obč. zák, který v odst. 2 pro uzavření smlouvy písemnou formou požaduje písemný návrh a jeho písemné přijetí. Pouze zákon tak může stanovit zvláštní kontraktační proces odlišný od běžného uzavření smlouvy upravený v ust. § 43a a násl. obč. zák., kdy např. návrh na uzavření smlouvy není určen určitým osobám. Tato obecná právní úprava uzavírání smluv má ve smyslu ust. § 2 odst. 3 obč. zákona kogentní povahu a účastníci občanskoprávních vztahů se od ní dohodou nemohou odchýlit.

Veřejné dražby, zvláštními předpisy dovolené nebo nařízené, pokud se neprovádějí v řízení exekučním, a veřejné dražby prováděné na žádost vlastníka byly v rozhodné době upraveny zákonem č. 174/1950 Sb, o dražbách mimo exekuci. Zákon v ust. § 3 odst. 1 vyloučil záměrně z možnosti dražby nemovitosti, když výslovně upravil předmět dražby tak, že dražit lze věci movité a s výjimkou práv věcných i práva". Předmětem dražby prováděné na žádost vlastníka mohla být převoditelná práva s výjimkou práva věcného. Právo na uzavření smlouvy o smlouvě budoucí, není právem převoditelným.

V posuzovaném případě podle článku IV. aukčního řádu je předmětem aukce právo na uzavření kupní smlouvy, a to na základě závazku vlastníka nemovitosti uzavřít s vydražitelem tuto smlouvu. Nejvyšší vydražená cena (aukční cena) je cenou kupní (včetně daně z přidané hodnoty). Průběh aukce je upraven v článku III. tak, že licitátor přiklepne předmět aukce dražiteli (vydražiteli - vítězi aukce), který nabídl nejvíce. Předmětem dražby nebyl úplatný převod práva, nýbrž v rozpor ze zákonem ( § 3 odst. 1 cit. zák.) kupní cena nemovitosti, která nemohla být předmětem právního vztahu založeného dražbou. Specifickým způsobem uzavírání smlouvy - dražbou, který navrhl 2) žalovaný jako organizátor dražby nedošlo ke vzniku smlouvy o smlouvě budoucí. Právní závěr odvolacího soudu i soudu prvního, že smlouva vznikla na základě písemné nabídky zprostředkovatele, který nabízel určitým způsobem zájemcům, v konkrétním případě pouze žalobkyni právo na uzavření kupní smlouvy je nesprávný, neboť je v rozporu s výše citovaným zákonem. Navíc z dohody ze dne 28.6.1996, aukčního řádu a aukční karty včetně protokolu o průběhu aukce není zřejmé kdo je konkrétně vlastníkem nemovitostí, který podle aukčního řádu aukci vyhlašuje a který má být z této smlouvy zavázán uzavřít s vydražitelem kupní smlouvu.Na základě výše uvedeného je neplatné i smluví ujednání o smluvní pokutě zajišťující povinnost žalobkyně uzavřít kupní smlouvu.

Z uvedeného vyplývá, že z hlediska uplatněného dovolacího důvodu podle § 241 odst. 3 písm. d) o. s. ř. není rozsudek odvolacího soudu správný. Vzhledem k tomu, že důvody, pro které bylo zrušeno rozhodnutí odvolacího soudu, platí i na rozhodnutí soudu prvního stupně, Nejvyšší soud České republiky podle § 243b odst. 1 věty za středníkem a odst. 2 věty druhé o. s. ř. zrušil v dovoláním napadeném rozsahu rozhodnutí soudů obou stupňů a věc v tomto rozsahu vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

Právní názor vyslovený v tomto rozsudku je závazný. V novém rozhodnutí rozhodne soud o náhradě nákladů původního i dovolacího řízení (§ 243d odst. 1 o. s. ř.).

Proti tomuto rozsudku není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 26. března 2001

JUDr. Kateřina H o r n o c h o v á, v.r.

předsedkyně senátu

Za správnost vyhotovení: Naděžda Solařová

124