33 Cdo 2820/2010
Datum rozhodnutí: 22.02.2011
Dotčené předpisy: § 237 odst. 1 písm. c) o. s. ř.




33 Cdo 2820/2010
33 Cdo 2821/2010

U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ivany Zlatohlávkové a soudců JUDr. Václava Dudy a JUDr. Pavla Krbka ve věci žalobkyně M. R., dříve D. , rozené B., zastoupené JUDr. Radimem Engelmaierem, advokátem se sídlem Liberec, Dr. E. Beneše 29, proti žalovanému J. Z. , zastoupenému JUDr. Antonínem Šmídkem, advokátem se sídlem Liberec I, Jestřabí 974, o zaplacení 64.374,50 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Liberci pod sp. zn. 12 C 44/2004, o dovolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem pobočky v Liberci ze dne 2. března 2010, č. j. 29 Co 540/2007-97, takto:

I. Dovolání se odmítá.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů dovolacího řízení 4.860,- Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám JUDr. Radima Engelmaiera, advokáta se sídlem Liberec, Dr. E. Beneše 29.
O d ů v o d n ě n í :

Dovolání žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem pobočky v Liberci ze dne 2. března 2010, č. j. 29 Co 540/2007-97, kterým byl ve věci samé potvrzen rozsudek Okresního soudu v Liberci ze dne 7. června 2007, č. j. 12 C 44/2004-56, není přípustné podle § 237 odst. 1 písm. b/ zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, v platném znění (dále jen o. s. ř.), a nebylo shledáno přípustným ani podle § 237 odst. 1 písm. c/ o. s. ř., neboť napadený rozsudek odvolacího soudu nemá po právní stránce zásadní význam (§ 237 odst. 3 o. s. ř).
Rozhodnutí odvolacího soudu má po právní stránce zásadní význam zejména tehdy, řeší-li právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je soudy rozhodována rozdílně, nebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak; k okolnostem uplatněným dovolacími důvody podle § 241a odst. 2 písm. a) a § 241a odst. 3 o. s. ř. se nepřihlíží.
Přestože žalovaný v dovolání zpochybnil právní závěr odvolacího soudu, že právo žalobkyně na zaplacení žalované částky není promlčeno, učinil tak výhradně námitkou skutkového charakteru. Oproti odvolacímu soudu, který vycházel (stejně jako před ním soud prvního stupně) ze zjištění, že účastníci si (v nepojmenované smlouvě) sjednali, že žalovaný žalobkyni peníze vynaložené při rekonstrukci jeho domu vrátí po ukončení svého stavebního spoření, prosazuje žalovaný názor, že splatnost dluhu nebyla účastníky dohodnuta, ani jinak určena. Argumentuje-li nesprávným právním posouzením věci, pak pouze v tom směru, že pokud by soudy vyšly ze zjištění, že splatnost dluhu nebyla dohodnuta či jinak určena, musely by dovodit, že promlčecí doba začala běžet následujícím dnem poté, co dluh vznikl, tedy 23. 9. 2000, kdy žalobkyně získala vědomost za koho a kolik zaplatila . Jak již bylo shora zmíněno, uplatnění dovolacího důvodu podle § 241a odst. 3 o. s. ř., který míří proti skutkovým zjištěním, z nichž odvolací soud při svém rozhodování vycházel, je v případě dovolání přípustného podle § 237 odst. 1 písm. c/ o. s. ř. vyloučeno, resp. k okolnostem uplatněným tímto dovolacím důvodem se nepřihlíží.
Dovolání tak směřuje proti rozhodnutí, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný, a dovolací soud je proto podle § 243b odst. 5 věty první a § 218 písm. c/ o. s. ř. odmítl.


O nákladech dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 243b odst. 5 věty první, § 224 odst. 1, § 151 odst. 1 a § 146 odst. 3 o. s. ř. Žalovanému, jehož dovolání bylo odmítnuto, byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni náklady, které jí vznikly v souvislosti s podáním vyjádření k dovolání prostřednictvím advokáta. Tyto náklady sestávají z odměny advokáta v částce 4.560,- Kč (§ 3 odst. 1, bod 4., § 10 odst. 3, § 15 ve spojení s § 14 odst. 1 a § 18 odst. 1 vyhlášky č. 484/2000 Sb., v platném znění) a z paušální částky náhrad hotových výdajů ve výši 300,- Kč (§ 2 odst. 1 a § 13 odst. 1 a 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., v platném znění).
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněná podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (exekuci).

V Brně dne 22. února 2011

JUDr. Ivana Z l a t o h l á v k o v á , v. r.
předsedkyně senátu