33 Cdo 2753/2015
Datum rozhodnutí: 30.09.2015
Dotčené předpisy: čl. 237 o. s. ř. ve znění do 31.12.2013, čl. 241a odst. 1 o. s. ř. ve znění do 31.12.2013



33 Cdo 2753/2015

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Václava Dudy a soudců JUDr. Pavla Krbka a JUDr. Blanky Moudré ve věci žalobce Z. K. , zastoupeného Mgr. Stanislavem Janků, advokátem se sídlem v Sokolově, K. H. Borovského 692/63, proti žalovanému V. S. , zastoupenému JUDr. Janem Kollárem, advokátem se sídlem v Sokolově, Obce Ležáky 972/1, o 500.000,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Sokolově pod sp. zn. 12 C 414/2013, o dovolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 11. února 2015, č. j. 15 Co 23/2015-107, takto:

I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Krajský soud v Plzni rozsudkem ze dne 11. února 2015, č. j. 15 Co 23/2015-107, změnil rozsudek Okresního soudu v Sokolově ze dne 9. září 2014, č. j. 12 C 414/2013-71, tak, že žalovanému uložil zaplatit žalobci 500.000,- Kč s blíže specifikovaným úrokem z prodlení; současně rozhodl o nákladech řízení před soudy obou stupňů.
Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalovaný dovolání, neboť má za to, že napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe Nejvyššího soudu reprezentované rozsudkem ze dne 29. srpna 2013, sp. zn. 33 Cdo 327/2012, a usnesením ze dne 28. února 2013, sp. zn. 33 Cdo 3370/2012. Podle v nich vyslovených závěrů smlouva o půjčce peněz je reálným kontraktem, tzn. že ke vzniku závazku dojde jen tehdy, jestliže dojde k předání peněz. Z listin předložených žalobcem ovšem nevyplývá, že by žalobce žalovanému peníze půjčil.
Dovolání není podle § 237 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (srov. článek II bod 2 zákona č. 293/13 Sb., dále jen o. s. ř. ), přípustné.
Podle § 237 o. s. ř. platí, že není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.
Podle § 241a odst. 1 o. s. ř. lze dovolání podat pouze z důvodu, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci.
Žalovaný sice ohlásil dovolací důvod podle § 214a odst. l o. s. ř. a zpochybnil správnost závěru odvolacího soudu, že mezi účastníky vznikla smlouva o půjčce peněz, jeho námitky však směřují primárně proti skutkovým zjištěním, na nichž je právní posouzení věci odvolacím soudem založeno. Oproti odvolacímu soudu prosazuje názor, že žalobce neprokázal předání peněz. Soudům vytýká způsob, jakým hodnotily listinné důkazy, a na základě vlastního hodnocení důkazů prosazuje názor, že žalobce neprokázal, že od něj převzal sporné finanční prostředky. Uplatněním dovolacího důvodu podle § 241a odst. 1 o. s. ř. není zpochybnění právního posouzení věci, vychází-li z jiného skutkového stavu, než z jakého při právním posouzení věci vyšel odvolací soud. Je tudíž zřejmé, že žalovaný v dovolání neuplatnil způsobilý dovolací důvod, neboť správnost rozhodnutí odvolacího soudu nelze poměřovat námitkami, které vycházejí z jiného než odvolacím soudem zjištěného skutkového stavu, a to i kdyby šlo o námitky právní. Skutkový základ sporu nelze v dovolacím řízení zpochybnit a nesprávná skutková zjištění nejsou podle současné právní úpravy způsobilým dovolacím důvodem (viz § 241a odst. 1 o. s. ř. a contrario).
Vzhledem k tomu, že dovolání směřuje proti rozhodnutí odvolacího soudu, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný, Nejvyšší soud je podle § 243c odst. 1 věty první o. s. ř. odmítl.
Výrok o nákladech dovolacího řízení nemusí být odůvodněn (§ 243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 30. září 2015

JUDr. Václav Duda
předseda senátu