33 Cdo 2713/2010
Datum rozhodnutí: 26.04.2012
Dotčené předpisy: čl. 237 odst. 1 písm. c) o. s. ř.




33 Cdo 2713/2010


U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Václava Dudy a soudců JUDr. Pavla Krbka a JUDr. Blanky Moudré ve věci žalobce M. S. , zastoupeného JUDr. Viktorem Petrusem, advokátem se sídlem v Praze 2, Hálkova 2, proti žalované Z. S. , s místem podnikání v Pečkách, Chaloupeckého 1059, identifikační číslo 71417222, zastoupené JUDr. Radkem Bechyně, advokátem se sídlem v Kolíně II, Benešova 245, o zaplacení 220.000,- Kč s příslušenstvím oproti vydání osobního automobilu, vedené u Okresního soudu v Kolíně pod sp. zn. 7 C 116/2009, o dovolání žalované proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 24. listopadu 2009, č. j. 31 Co 476/2009-57, takto:

I. Dovolání se odmítá .
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů dovolacího řízení 12.360,- Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám JUDr. Viktora Petruse, advokáta.

O d ů v o d n ě n í:
Dovolání žalované proti v záhlaví citovanému rozsudku, kterým krajský soud potvrdil rozsudek ze dne 10. června 2009, č. j. 7 C 116/2009-33, jímž Okresní soud v Kolíně uložil žalované povinnost zaplatit žalobci částku 220.000,- Kč s blíže specifikovaným úrokem z prodlení proti vrácení osobního automobilu Peugeot 307 1,6 16Vhdi kombi, VIN: VF33H9HZC83743227, není přípustné podle § 237 odst. 1 písm. b) občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen o. s. ř. ), a nebylo shledáno přípustným ani podle § 237 odst. 1 písm. c) o. s. ř., neboť napadený rozsudek nemá ve věci samé po právní stránce zásadní význam (§ 237 odst. 3 o. s. ř.).
Podle § 236 odst. 1 o. s. ř. lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.
Předpokladem přípustnosti dovolání podle § 237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. je závěr dovolacího soudu, že rozhodnutí odvolacího soudu nebo některá v něm řešená právní otázka mají po právní stránce zásadní význam. Podle § 237 odst. 3 o. s. ř. má rozhodnutí odvolacího soudu po právní stránce zásadní význam [odstavec 1 písm. c)] zejména tehdy, řeší-li právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je soudy rozhodována rozdílně, nebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak; k okolnostem uplatněným dovolacími důvody podle § 241a odst. 2 písm. a) a § 241a odst. 3 o. s. ř. se nepřihlíží.
Dovolatelka namítá, že odvolací soud při hodnocení důkazů dospěl k nesprávnému skutkovému zjištění, že žalobce nepravdivě ujistila o tom, že shora označené (používané) vozidlo mělo při prodeji najeto jen 51.000 km a z toho vyvodil následně nesprávný právní závěr o právu žalobce odstoupit od uzavřené kupní smlouvy. Tvrdíc, že žalobci nikdy negarantovala u prodávaného vozidla počet ujetých kilometrů, nezpochybňuje, že stav zachycený v zápisu o stavu vozu vyplýval z údajů na tachometru. Podle dovolatelky žalobce při uzavírání smlouvy nepožadoval, aby stav na tachometru odpovídal počtu skutečně ujetých kilometrů; nesoulad mezi tachometrem zachyceným a faktickým stavem ujetých kilometrů mohl žalobce zjistit dříve, než až za 14 měsíců od převzetí vozidla.
Jelikož uvedené výhrady směřují výlučně proti postupu soudu při zjišťování skutkového stavu, tzn. představují uplatnění dovolacího důvodu podle § 241a odst. 3 o. s. ř., jímž lze odvolacímu soudu vytýkat, že jeho rozhodnutí vychází ze skutkového zjištění, které nemá podle obsahu spisu v podstatné části oporu v provedeném dokazování, nelze k nim při zvažování přípustnosti dovolání podle § 237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. přihlížet (srov. § 237 odst. 3 o. s. ř.).
Namítá-li dovolatelka nesprávné právní posouzení věci [§ 241a odst. 2 písm. b) o. s. ř.], pak výlučně jako důsledek pochybení odvolacího soudu při zjišťování skutkového stavu. Skutkový základ sporu je však v případě dovolání přípustného jen podle § 237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. pro dovolací soud závazný.
Je tedy zřejmé, že dovolání žalované směřuje proti rozhodnutí, proti němuž zákon tento mimořádný opravný prostředek nepřipouští.
Za této situace Nejvyššímu soudu nezbylo než toto dovolání podle § 243b odst. 5 a § 218 písm. c) o. s. ř. odmítnout.
Podle § 243b odst. 5 věty prvé, § 224 odst. 1, § 151 odst. 1 a § 146 odst. 3 o. s. ř. je žalovaná, jejíž dovolání bylo odmítnuto, povinna nahradit žalobci náklady dovolacího řízení. Tyto náklady představuje odměna za vyjádření k dovolání sepsané advokátem [§ 11 odst. 1 písm. k) vyhlášky č. 177/1996 Sb.], stanovená podle § 3 odst. 1 bod 5., § 10 odst. 3, § 14 odst. 1, § 15 a § 18 odst. 1 vyhlášky č. 484/2000 Sb. ve znění účinném do 29. 2. 2012 (viz čl. II. vyhlášky č. 64/2012 Sb.), částkou 10.000,- Kč, paušální částka náhrady výdajů podle § 13 odst. 1 a 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve výši 300,- Kč a 20 % DPH ve výši 2.060,- Kč. Platební místo a lhůta ke splnění uložené povinnosti vyplývají z § 149 odst. 1 a § 160 odst. 1 o. s. ř.
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
Nesplní-li povinná, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (exekuci).

V Brně 26. dubna 2012

JUDr. Václav D u d a, v. r.
předseda senátu