33 Cdo 2662/2010
Datum rozhodnutí: 31.01.2013
Dotčené předpisy: čl. 237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. ve znění do 31.12.2012




33 Cdo 2662/2010


U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Václava Dudy a soudců JUDr. Pavla Krbka a JUDr. Ivany Zlatohlávkové ve věci žalobkyně PSJ, a. s., se sídlem v Jihlavě, Jiráskova 3960, identifikační číslo 25337220, zastoupené JUDr. Jaroslavem Trnkou, advokátem se sídlem v Pelhřimově, Příkopy 25, proti žalované Z. Š. (dříve K.), zastoupené JUDr. Janou Kopáčkovou, advokátkou se sídlem v Praze 5, Štefánikova 65, o zaplacení ceny díla a o vzájemné žalobě vedené u Okresního soudu v Benešově pod sp. zn. 9 C 434/2004, o dovolání žalované proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 12. června 2008, č. j. 19 Co 584/2007-451, takto:

I. Dovolání se odmítá . II. Žádná z účastnic nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
O d ů v o d n ě n í:

Okresní soud v Benešově (dále jen soud prvního stupně ) rozsudkem ze dne 22. května 2007, č. j. 9 C 434/2004-380, uložil žalované povinnost zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně PSJ Pelhřimov spol. s r. o. částku 329.250,30 Kč s 2% úrokem z prodlení z částky 281.996,10 Kč od 23. 10. 2003 do 21. 11. 2003, z částky 352.107,80 Kč od 22. 11. 2003 do 14. 1. 2004, z částky 329.250,30 Kč od 15. 1. 2004 do zaplacení (výrok I.), zamítl žalobu o zaplacení částky 333.850,- Kč spolu s 2% úrokem z prodlení z částky 300.395,60 Kč od 20. 9. 2003 do 22. 10. 2003, z částky 333.850,- Kč od 23. 10. 2003 do 21. 11. 2003, z částky 333.850,- Kč od 22. 11. 2003 do 14. 1. 2004 a z částky 333.850,- Kč od 15. 1. 2004 do zaplacení (výrok II.), zamítl vzájemnou žalobu, kterou se žalovaná domáhala po právní předchůdkyni žalobkyně zaplacení částky 1.259.500,- Kč s 2,5% úrokem z prodlení od 1. 10. 2004 do zaplacení (výrok III.), a rozhodl o nákladech řízení (výroky IV. a V.).
Krajský soud v Praze k odvolání žalované přezkoumal rozsudek soudu prvního stupně ve vyhovujícím výroku o částce 329.250,30 Kč a v rozsahu částky 925.650,- Kč představující rozdíl mezi vzájemnou žalobou uplatněnou pohledávkou žalované ve výši 1,259.500,- Kč a zamítavým výrokem II., jímž byla žalované přiznána sleva ve výši 333.850,- Kč. Rozsudkem ze dne 12. června 2008, č. j. 19 Co 584/2007-451, odvolací soud změnil rozsudek soudu prvního stupně ve výroku I. a III. tak, že do částky 237.000,- Kč s příslušenstvím z částky 329.250,30 Kč a do částky 688.650,- Kč s příslušenstvím žalobu a vzájemnou žalobu zamítl; jinak rozsudek soudu prvního stupně ve výroku I. co do částky 92.250,30 Kč potvrdil.
V dovolání žalovaná (dále též dovolatelka ) odvolacímu soudu vytýká, že neúplně zjistil skutkový stav věci, neboť neprovedl všechny jí navržené důkazy, zejména nenechal zpracovat revizní znalecký posudek, vyšel z nesprávného závěru, že odsouhlasila vícepráce sjednané v zápise ve stavebním deníku ze dne 29. 7. 2003 a jejich provedení včetně ceny ve dvou předávacích protokolech. Dovolatelka prosazuje názor, že jí měla být přiznána sleva za vady díla v částce vyšší, než k jaké dospěl odvolací soud.
Dovolání proti shora uvedenému rozsudku krajského soudu není přípustné podle § 237 odst. 1 písm. a) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění účinném do 31. 12. 2012 (čl. II. bod 7. zákona č. 404/2012 Sb., dále jen o. s. ř. ). Přípustnost dovolání podle tohoto ustanovení je založena na rozdílnosti (nesouhlasnosti) rozsudku odvolacího soudu s rozsudkem soudu prvního stupně. O nesouhlasné rozsudky jde tehdy, jestliže okolnosti významné pro rozhodnutí věci byly posouzeny oběma soudy rozdílně, takže práva a povinnosti stanovené účastníkům jsou podle závěrů těchto rozsudků odlišné. Pro posouzení, zda jde o měnící rozsudek odvolacího soudu, není významné, jak odvolací soud formálně rozhodl; rozhodující je obsahový vztah rozsudků soudů obou stupňů v tom, zda a jak rozdílně posoudily práva a povinnosti v právních vztazích účastníků řízení (srov. blíže např. usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 30. dubna 1998, sp. zn. 2 Cdon 931/97, uveřejněné pod č. R 52/1999 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek nebo usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 29. července 1999, sp. zn. 20 Cdo 1760/98, publikované v časopisu Soudní judikatura 1/2000 pod č. 7). Přestože odvolací soud formálně rozsudek soudu prvního stupně změnil ve výrocích I. a III. tak, že do částky 237.000,- Kč s příslušenstvím z částky 329.250,30 Kč a do částky 688.650,- Kč s příslušenstvím žalobu a vzájemnou žalobu zamítl, a co do částky 92.250,30 Kč jej potvrdil, posoudily oba soudy práva a povinnosti účastníků řízení v právních vztazích v zamítavém výroku o vzájemné žalobě obsahově shodně, neboť vzájemnou žalobu o zaplacení částky 688.650,- Kč neshledaly důvodnou; jejich rozhodnutí jsou souhlasná a nikoliv odlišná a rozsudek odvolacího soud není proto v uvedeném rozsahu obsahově měnícím , nýbrž potvrzujícím.
Zbývá tedy zvážit přípustnost dovolání v mezích § 237 odst. 1 písm. c) o. s. ř.
Podle § 237 odst. 3 o. s. ř. má rozhodnutí odvolacího soudu po právní stránce zásadní význam [odstavec 1 písm. c)] zejména tehdy, řeší-li právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je soudy rozhodována rozdílně, nebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak; k okolnostem uplatněným dovolacími důvody podle § 241a odst. 2 písm. a) a § 241a odst. 3 o. s. ř. se nepřihlíží.
Uplatněné dovolací námitky vystihují dovolací důvod podle § 241a odst. 3 o. s. ř., tj. že rozhodnutí vychází ze skutkového zjištění, které nemá podle obsahu spisu v podstatné části oporu v provedeném dokazování, a proto k nim nelze při zvažování přípustnosti dovolání podle § 237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. přihlížet.
Dovolání proti nákladovým výrokům rozsudku odvolacího soudu není rovněž přípustné (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. ledna 2002, sp. zn. 29 Odo 874/2001, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek 1/2003 pod č. 4).
Nepřípustné dovolání Nejvyšší soud odmítl [§ 243b odst. 5, věta první, § 218 písm. c) o. s. ř.].
O náhradě nákladů dovolacího řízení dovolací soud rozhodl podle § 243b odst. 5, § 224 odst. 1 a § 146 odst. 3 o. s. ř. Žalobkyni, která by na jejich náhradu jinak měla právo, náklady v tomto stadiu řízení podle obsahu spisu nevznikly.
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 31. ledna 2013
JUDr. Václav Duda, v. r.
předseda senátu