33 Cdo 2642/2008
Datum rozhodnutí: 16.12.2009
Dotčené předpisy:





U S N E S E N Í


Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně


JUDr. Ivany Zlatohlávkové a soudců JUDr. Blanky Moudré a JUDr. Václava Dudy


ve věci žalobkyně P., s. r. o. zastoupené advokátem, proti žalovanému M. J., zastoupenému opatrovnicí, o zaplacení 146.218,35 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Sokolově pod sp. zn. 20 C 472/2006, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 9. ledna 2008, č. j. 25 Co 314/2007-69, takto:


I. Dovolání se odmítá.


II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.


O d ů v o d n ě n í :


Dovolání žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 9. ledna 2008, č. j. 25 Co 314/2007-69, kterým byl ve věci samé potvrzen rozsudek Okresního soudu v Sokolově ze dne 29. května 2007, č. j. 20 C 472/2007-54, není přípustné podle § 237 odst. 1 písm. b/ o. s. ř. a nebylo shledáno přípustným ani podle § 237 odst. 1 písm. c/ o. s. ř., neboť napadený rozsudek odvolacího soudu nemá po právní stránce zásadní význam (§ 237 odst. 3 o. s. ř).


Rozhodnutí odvolacího soudu má po právní stránce zásadní význam zejména tehdy, řeší-li právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena, nebo která je odvolacími soudy nebo dovolacím soudem rozhodována rozdílně, nebo řeší-li právní otázku v rozporu s hmotným právem. Z toho, že přípustnost dovolání podle § 237 odst. 1 písm. c/ o. s. ř. je spjata se závěrem o zásadním významu rozhodnutí po stránce právní, vyplývá, že dovolací přezkum se otevírá pouze


pro posouzení otázek právních. Způsobilým dovolacím důvodem je tudíž jen důvod podle § 241a odst. 2 písm. b/ o. s. ř., jímž lze namítat, že rozhodnutí spočívá


na nesprávném právním posouzení věci.


Přestože žalobkyně v dovolání avizuje uplatnění dovolacího důvodu podle


§ 241a odst. 2 písm. b/ o. s. ř., ve skutečnosti uplatnila jak vyplývá z obsahu dovolání výlučně dovolací důvod uvedený v § 241a odst. 3 o. s. ř. mířící na pochybení


při zjišťování skutkového stavu věci. Podstatu dovolacích námitek totiž tvoří výtky týkající se nesprávně a neúplně zjištěného skutkového stavu věci, resp. vadného hodnocení provedených důkazů, při němž soud určuje, jaký význam mají jednotlivé důkazy pro jeho rozhodnutí a zda o ně může opřít svá skutková zjištění (tj. zda jsou použitelné pro zjištění skutkového stavu a v jakém rozsahu, případně v jakém směru). Žalobkyně je přesvědčena, že v řízení bylo listinnými důkazy dostatečně prokázáno, že žalovanému byl úvěr poskytnut a že peněžní prostředky ve výši 100.000,- Kč byly převedeny na jím označený účet. Má zato, že nemůže být jako věřitel nucena k předložení jiných důkazů, které navíc nemá a nemůže mít k dispozici . Je-li argumentováno nesprávným právním posouzením věci, pak pouze v tom směru, že pokud by odvolací soud nepochybil ve svých skutkových závěrech, musel by žalobě vyhovět. Dovolací důvod podle § 241a odst. 3 o. s. ř. nelze v případě dovolání přípustného podle § 237 odst. 1 písm. c/ o. s. ř. použít, neboť neslouží k řešení právních otázek, nýbrž k nápravě případného pochybení spočívajícího v tom, že rozhodnutí odvolacího soudu vychází ze skutkového zjištění, které nemá v podstatné části oporu v provedeném dokazování.


Protože dovolání směřuje proti rozhodnutí, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný, dovolací soud je aniž se mohl věcí dále zabývat podle § 243b odst. 5 věty první a § 218 písm. c/ o. s. ř. odmítl.


O nákladech dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 243b odst. 5 věty první, § 224 odst. 1, § 151 odst. 1 a § 146 odst. 3 o. s. ř. za situace, kdy žalovanému, který by jinak měl právo na jejich náhradu, v této fázi řízení žádné náklady nevznikly.


Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.


V Brně dne 16. prosince 2009


JUDr. Ivana Zlatohlávková, v. r.


předsedkyně senátu